Následující podstrana obsahuje vzory nejběžnějších podání ze všech oblastí možné diskriminace na trhu práce. Při jejich používání je třeba pamatovat na to, že žádný z připravených vzorů nemůže zcela přesně vystihnout okolnosti konkrétního případu z běžného života, které mohou ovlivnit následné právní posouzení. Proto je třeba při jejich používání zvážit, zda v daném případě není vhodnější využít služeb advokáta, bez kterého se zpravidla v soudním řízení obecně obejdete velmi obtížně.
1. Žádost zaměstnavateli o řešení pracovněprávního sporu mediací
2. Oznámení úřadu práce o zveřejnění nabídky zaměstnání diskriminačního charakteru
3. Podnět k provedení kontroly zaměstnavatele na úřad práce - I
4. Podnět k provedení kontroly zaměstnavatele na úřad práce - II
5. Stížnost zaměmstnance zaměstnavateli na výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů
6. Žádost odborové organizaci o projednání stížnosti zaměstnance se zaměstnavatelem
7. Podnět inspektorátu práce ke kontrole zaměstnavatele
8. Žádost o osvobození od povinnosti hradit soudní poplatek
9. Žádost o bezplatné přidělení advokáta v občanském soudním řízení
10. Žádost o bezplatné přidělení advokáta advokátní komorou
11. Žaloba na ochranu před diskriminací v přístupu k zaměstnání
12. Žaloba na ochranu osobnosti - obtěžování na pracovišti
13. Žaloba na náhradu škody - porušování zásady rovného odměňování mužů a žen za stejnou práci či práci stejné hodnoty
14. Oznámení zaměstnavateli o trvání na dalším zaměstnávání
15. Žaloba na neplatnost rozvázání pracovního poměru
16. Odvolání - obecně
17. Žádost o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání
18. Žádost o poskytnutí finačního příspěvku na úhradu nezbytných potřeb po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody
19. Žádost o prominutí povinnosti hradit náklady výkonu trestu odnětí svobody
20. Žádost o zahlazení odsouzení (po uplynutí doby)
21. Žádost o zahlazení odsouzení (před uplynutím doby)
1.Žádost zaměstnavateli o řešení pracovněprávního sporu mediací
Podstata mediace, její výhody a nevýhody jsou podrobně uvedeny v oddíle jí věnovaném. Předkládaný vzor žádosti o uplatnění mediace při řešení pracovněprávního sporu se týká obtěžování na pracovišti, kde vidíme právě největší potenciál k uplatnění mediace. Samotná žádost (výzva) nemá stanoveny žádné formální náležitosti, a proto je možno vzor libovolně upravovat. Ve všech případech by z něj však mělo být patrné, komu je výzva určena, čeho se bude mediace týkat a kdo výzvu činí. Dále by měla obsahovat nabídku alespoň tří možných termínů setkání, specifikaci místa mediačního jednání a odhad doby trvání jednání (zpravidla cca 3 hod). Před sepsáním výzvy k mediaci doporučujeme osobní setkání se zvoleným mediátorem (jejichž seznam můžete nalézt např. na www.amcr.cz ), který Vám poradí s volbou vhodné strategie a formulací výzvy k mediaci.
Vzor podání:
Uzenářství a. s.
k rukám p. Mariána Jelítka – vedoucího personál. oddělení
Masná 8
100 00 Praha 1
V Praze dne 1.1.2008
Výzva k řešení obtěžování na pracovišti ve firmě Uzenářství a.s. formou mediace.
Vážený pane Jelítko,
obracím se na Vás s výzvou k řešení obtěžování na pracovišti ve firmě Uzenářství a.s. formou mediace. Důvodem této výzvy je snaha o vyřešení mého dlouhodobého obtěžování na pracovišti ze strany dalších kolegů, o kterém jsem Vás informovala písemně dne 20.11.2007. Vzhledem ke skutečnosti, že po mém oznámení došlo k další eskalaci situace, stala se tato již pro mne neúnosnou a po zvážení možných řešení jsem zvolila mediaci a kontaktovala mediátora Karla Dekara, který je ochoten mediaci vést.
Mediace je metodou mimosoudního řešení vzájemných nesrovnalostí ve všech možných oblastech, její výhodou je rychlost, efektivita, nízká finanční náročnost a stabilita dosažených řešení.
Navrhuji Vám tři termíny, ve kterých by mohla mediace proběhnout, a to 12.1. v 10.00 hod., 22.1. v 15.00 hod, a 1.2. ve 12.00hod. Vaši odpověď očekávám do 9.1.2008. V případě nevyužití této nabídky budu nucena se domáhat svých práv soudní cestou.
Podávám tuto zprávu s jsem s pozdravem
Markéta Ovárková
K Jatkám 13
190 00 Praha 9
2. Oznámení úřadu práce o zveřejnění nabídky zaměstnání diskriminačního charakteru
Dle ustanovení § 38 zákona o zaměstnanosti úřad práce nenabízí a nezveřejňuje nabídky zaměstnání, které jsou diskriminačního charakteru nebo jsou v rozporu s pracovněprávními a jinými právními předpisy nebo odporují dobrým mravům. Pokud se s nabídkou zaměstnání diskriminačního charakteru v prostorách úřadu práce setkáte, doporučujeme tuto skutečnost úřadu práce oznámit. Oznámení nemusí mít formální náležitosti, mělo by obsahovat text zveřejněné nabídky zaměstnání, kterou považujete za závadnou, a uvedení místa jejího umístění.
Vzor podání:
Úřad práce
Pobočka v Praze 2
Kontrolní a právní oddělení
Bělehradská č.p. 214/86
120 00 Praha 2
V Praze dne 26.4.2008
Oznámení o zveřejnění nabídky zaměstnání diskriminačního charakteru v prostorách vašeho úřadu.
Vážení,
dne 25.4.2008 jsem se v dopoledních hodinách dostavila na do prostor vašeho úřadu za účelem zprostředkování zaměstnání. Na nástěnce vedle kanceláře 32 byla zveřejněna nabídka zaměstnání tohoto znění: „Firma poskytující úvěry přijme do svého kolektivu nové pracovníky, podmínkou je věk do 30 let.“
Domnívám se, že výše uvedenou nabídku zaměstnání je možno považovat za diskriminační, a proto by neměla být s ohledem na ust. § 38 zákona o zaměstnanosti zveřejněna v prostorách úřadu práce. Žádám proto o její urychlené odstranění.
Děkuji za brzké vyrozumění, jak bylo s mým podnětem naloženo a jsem s pozdravem
Pavlína Černá
Ovesná 5
120 00 Praha 2
3.Podnět k provedení kontroly zaměstnavatele na úřad práce
Vzor vychází ze situace, kdy zaměstnavatel vyžadoval při přijímacím pohovoru po uchazeči o zaměstnání sdělení jeho sexuální orientace, přičemž výběrové řízení bylo organizováno na pozici taxíkáře. Uchazeč o zaměstnání mu požadovaný údaj odmítl poskytnout s tím, že se jedná o citlivý osobní údaj, který mu není oprávněn poskytnout. Zaměstnavatel následně upřednostnil jiného uchazeče.
Dle ust. § 12 odst. 2 zákona o zaměstnanosti zaměstnavatel nesmí při výběru zaměstnanců vyžadovat informace týkající se národnosti, rasového nebo etnického původu, politických postojů, členství v odborových organizacích, náboženství, filozofického přesvědčení, sexuální orientace, není-li jejich vyžadování v souladu s § 4 odst. 3 a 4, dále informace, které odporují dobrým mravům, a osobní údaje, které neslouží k plnění povinností zaměstnavatele stanovených zvláštním právním předpisem. Kontrolní činnost v této oblasti provádí úřad práce, jehož místní příslušnost je určována sídlem zaměstnavatele. Podnět nemá formální náležitosti, ale měl by obsahovat kontaktní údaje stěžovatele, označení zaměstnavatele a popis jednání, které je shledáváno v rozporu se zákonem o zaměstnanosti.
Vzor podání:
Úřad práce
Pobočka v Praze 2
Kontrolní a právní oddělení
Bělehradská č.p. 214/86
120 00 Praha 2
V Praze dne 26.4.2008
Podnět k provedení kontroly zaměstnavatele z důvodu porušení ust. § 12 odst. 2 zákona o zaměstnanosti.
Vážení,
dne 13.4.2008 jsem se ucházel o pozici taxikáře ve firmě Taxi s.r.o., se sídlem Žitná 26, 120 00 Praha 2 , IČ: 12345678. Při ústním jednání mi bylo sděleno, že se mám dostavit dne 23.4.2008 v 10:00 hod. k přijímacímu pohovoru. Pohovor byl veden panem Jaroslavem Novákem, jednatelem společnosti, žádná další osoba přítomna nebyla. Při pohovoru jsem byl mj. dotazován na svoji sexuální orientaci. Tento údaj jsem odmítl poskytnout. Následně mi bylo sděleno, že byl upřednostněn jiný uchazeč.
Domnívám se, že dotaz týkající se mé sexuální orientace vznesený při přijímacím pohovoru na pozici taxikáře je v rozporu s ust. § 12 odst. 2 zákona o zaměstnanosti, neboť sexuální orientace nepředstavuje podstatný, rozhodující a nezbytný požadavek pro výkon profese taxikáře.
Děkuji za brzké vyrozumění, jak bylo s mým podnětem naloženo a jsem s pozdravem
Marek Novotný
Nábřežní 122
170 00 Praha 7- Holešovice
4.Podnět k provedení kontroly zaměstnavatele na úřad práce II.
Nejfrekventovanějším diskriminačním jednáním v oblasti ucházení se o zaměstnání je odmítnutí uchazeče o zaměstnání pouze z důvodu jeho věku. Pokud tato situace nastane při přijímacím pohovoru bez přítomnosti dalších osob, je domáhání se nápravy velmi složité, neboť zaměstnavatelé tento pravý důvod nikdy neuvádějí explicitně. Výsledky kontrol provedených úřady práce na základě těchto podnětů vypovídají o tom, že se toto diskriminační jednání povede prokázat málokdy.
Při sestavování vzoru bylo vycházeno ze situace, kdy se výběrového řízení na pozici dvou asistentek účastnily tři ženy ve věku 18, 21 a 45 let s totožnými kvalifikačními předpoklady a stejnou úrovní zaměstnavatelem požadovaných znalostí. Vybrány byly obě mladší uchazečky s odůvodněním, „že lépe zapadnou do mladého kolektivu“. Nevybraná uchazečka se jednáním zaměstnavatele cítila velmi ponížena a byla přesvědčena o tom, že byla odmítnuta pouze z důvodu svého věku.
Vzor podání:
Úřad práce
Pobočka v Praze 2
Kontrolní a právní oddělení
Bělehradská č.p. 214/86
120 00 Praha 2
V Praze dne 26.4.2008
Podnět k provedení kontroly zaměstnavatele z důvodu diskriminace v přístupu k zaměstnání z důvodu věku.
Vážení,
ucházela jsem se o pozici asistentky ve firmě Reality a.s., se sídlem Nárožní 5, 120 00 Praha 2, IČ: 12345678. Firma po uchazečích požadovala znalost práce na PC, organizační schopnosti a dobrou znalost anglického jazyka, což jsem splňovala. Dne 15.5.2008 byl proveden jednokolový přijímací pohovor, který byl veden vedoucí personálního oddělení firmy paní Krátkou. K pohovoru se dostavily dvě další uchazečky ve věku 18 a 21 let (firma obsazovala dvě pozice) .
Při pohovoru jsem byla dotazována na úroveň znalostí obsluhy PC a jazykovou vybavenost. Pohovor trval cca 5 min. a na jeho konci mi bylo sděleno, že firma dá s největší pravděpodobností přednost druhým uchazečkám, které lépe „zapadnou“ do pracovního kolektivu. Poskytnutí bližšího zdůvodnění mi bylo odmítnuto. Po týdnu mi přišlo el. poštou oznámení, že jsem ve výběrovém řízení neuspěla.
Na webových stránkách firmy je podrobně uvedeno složení pracovního kolektivu včetně věku zaměstnanců. Z těchto údajů vyplývá, že průměrný věk zaměstnanců činí 23 let.
Vzhledem k výše uvedenému se domnívám, že při přijímacím pohovoru byl hlavním (skrytým) kritériem věk uchazečů (je mi 45 let) a že jsem byla odmítnuta pouze z tohoto důvodu, čímž se cítím velmi ponížena. Tuto praxi považuji za diskriminační.
Přikládám kopii inzerátu firmy Reality a.s. s uvedením požadavků na pozici asistentky, dále přikládám pozvánku k výběrovému řízení a vyrozumění o výsledku výběrového řízení.
Děkuji za brzké vyrozumění, jak bylo s mým podnětem naloženo a jsem s pozdravem
Štěpánka Krásná
U Topíren 64
170 00 Praha 7
5. Stížnost zaměstnanace zaměstnavateli na výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů.
Po uzavření pracovního poměru se zaměstnanci nejčastěji setkávají s mzdovou diskriminací (porušování zásady rovného odměňování mužů a žen za stejnou práci či práci stejné hodnoty) a šikanou na pracovišti. V obou případech je nejvhodnější tato jednání nejprve oznámit a řešit s nadřízeným pracovníkem a teprve podle výsledku těchto jednání případně zvažovat využití dalších možností (mediace, inspektorát práce, soud). Žádost nemá předepsány žádné formální náležitosti, nicméně lze doporučit písemnou formu. Předkládaný vzor se týká porušení zásady rovného odměňování mužů a žen za stejnou práci.
Vzor podání:
Auto a.s.
Martin Vonásek – personální ředitel
Nádražní 5
150 00 Praha 5
V Praze dne 23.5.2008
Stížnost zaměstnance na výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů.
Vážený pane řediteli,
na základě pracovní smlouvy ze dne 2.3.2007 pracuji ve firmě Auto a.s. jako mzdová účetní. Ve smlouvě byla ujednána základní mzda ve výši 25.000,- Kč. Dne 20.5.2008 došlo k rozšíření mého pracovního týmu o kolegu Františka Čížka, který nastoupil rovněž na pozici mzdového účetního, tedy vykonává stejnou práci jako já. Dle pracovní smlouvy s ním byla sjednána základní mzda ve výši 30.000,- Kč. Domnívám, že tímto postupem došlo k porušení pracovněprávních předpisů spočívající v porušení zásady rovného odměňování mužů a žen za stejnou práci či práci stejné hodnoty.
Žádám Vás proto ve smyslu ust. § 14 odst. 3 zákoníku práce o osobní projednání této záležitosti ve lhůtě 1 měsíce.
Děkuji za brzké vyrozumění a jsem s pozdravem
Angelika Demeterová
Nad Ořechovkou 17
160 00 Praha 6
6.Žádost odborové organizaci o projednání stížnosti zaměstnance se zaměstnavatelem
Vzor je použitelný pouze pro zaměstnance, na jejichž pracovišti působí odborová organizace. V podstatě se jedná oznámení porušení práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů odborové organizaci a žádost o zjednání nápravy formou projednání oznámení se zaměstnavatelem. Na základě tohoto podnětu by tedy měla odborová organizace vyzvat zaměstnavatele k projednání v podnětu tvrzených skutečností. Zaměstnavatel má dle ust. § 14 odst. 3 zákoníku práce povinnost stížnost s odborovou organizací projednat. Uvedená stížnost se týká obtěžování na pracovišti.
Vzor podání:
Auto a.s.
Zbyněk Kyselý, vedoucí odborové organizace
Nádražní 5
150 00 Praha 5
V Praze dne 23.5.2008
Žádost odborové organizaci o projednání stížnosti zaměstnance se zaměstnavatelem
Vážený pane Kyselý,
obracím se na Vás jakožto na zástupce odborové organizace firmy Auto a.s., jejíž jsem členkou, s žádostí o projednání níže uvedené stížnosti se zaměstnavatelem a zjednání nápravy.
Ve firmě Auto a.s. pracuji od 1.2.2007 na pozici mzdové účetní. Od 1.5.2007 došlo k rozšíření našeho pracovního týmu o kolegu Františka Čížka, který pracuje rovněž na pozici mzdového účetního a který se mnou sdílí kancelář. Kolega Čížek během pracovní doby neustále vypráví nelichotivé anekdoty o blondýnách, což vzhledem ke skutečnosti, že barva mých vlasů je plavá, oprávněně vnímám jako snižování mé důstojnosti a vytváření ponižujícího, pokořujícího a urážlivého prostředí na pracovišti (obtěžování). Snažila jsem se s kolegou domluvit sama, ale naše debata měla opačný efekt a obtěžování se stupňuje.
Žádám Vás proto o projednání této mé stížnosti se zaměstnavatelem a zjednání nápravy.
S pozdravem
Natálie Bledá
Nad Ořechovkou 17
160 00 Praha 6
7.Podnět inspektorátu práce ke kontrole zaměstnavatele
Dozor (kontrolní činnost) nad dodržováním pracovněprávních předpisů provádějí inspektoráty práce. Jejich příslušnost je dána sídlem zaměstnavatele. S podnětem ke kontrole se na inspektorát práce může obrátit každý zaměstnanec, který se domnívá, že zaměstnavatel porušuje práva a povinnosti vyplývající z pracovněprávních vztahů (včetně diskriminace a porušování zásady rovného odměňování mužů a žen za stejnou práci či práci stejné hodnoty).
Stížnost nemusí mít žádné formální náležitosti, nicméně by měla obsahovat informace o tom, kdo ji podává, v čem konkrétně spatřuje závadné jednání zaměstnavatele a označení zaměstnavatele. Inspektorát stížnost prošetří a vyrozumí stěžovatele o tom, jak bylo s jeho podnětem naloženo. V případě shledání závad může inspektorát zaměstnavateli uložit pokutu. V případě nespokojenosti s postupem inspektorátu práce (s výsledkem kontroly) se stěžovatel může obrátit na úřad Veřejného ochránce práv s žádosti o přezkum (stěžovatel totiž není účastníkem řízení před inspektorátem práce, tudíž proti jeho rozhodnutí nemůže podat opravný prostředek). Výsledky šetření inspektorátu je možno využít i v případném soudním řízení, kterým by se poškozený zaměstnanec domáhal svých práv. Adresy a místní příslušnost inspektorátů práce jsou uvedeny v sekci adresář, popřípadě na www.statnisprava.cz/rstsp/ciselniky.nsf/i/d0128.
Vzor podání:
Oblastním inspektorát práce pro Prahu
Kladenská 103/105
160 00 Praha 6
V Praze dne 26.10.2008
Věc: Stížnost ve věci postupu zaměstnavatele na úseku odměňování.
Vážení,
dne 30.5.2007 jsem uzavřela pracovní smlouvu na dobu neurčitou se spol. Vývařovna s.r.o., se sídlem 110 00 Praha 1, Vodičkova 15, IČ: 12345678. V pracovní smlouvě bylo ujednáno mé zařazení na pozici číšnice s hrubou měsíční mzdou ve výši 20.000,- Kč. Má náplň práce spočívá v organizování prací a obsluhy a ve vysoce odborné a specializované práci při obsluze hostů spojené se složitým servírováním.
Dne 30.8.2007 zaměstnavatel uzavřel pracovní smlouvu na dobu neurčitou s panem Jaroslavem Vorlem. V této smlouvě bylo ujednáno zařazení pana Vorla na pozici odpovídající rozsahu a povaze práce i podle mé pracovní smlouvy, avšak sjednaná hrubá mzda činila 40.000,- Kč měsíčně.
O rozdílu v odměně jsem se dozvěděla dne 30.9.2008. Dne 1.10.2008 jsem proto kontaktovala jednatele společnosti, pana Arnošta Vomáčku, se stížností na porušování zásady rovného zacházení. Pan Vomáčka mou stížnost označil za neoprávněnou.
Domnívám se, že jsem uvedeným jednáním byla diskriminována, neboť bez jakékoli příčiny mi byla stanovena nižší mzda, než mému kolegovi – muži, který vykonává stejnou práci.
Děkuji za brzké vyrozumění jak bylo s mým podnětem naloženo a jsem s pozdravem
Šárka Malá
Spálená 126
110 00 Praha 1
8.Žádost o osvobození od povinnosti hradit soudní poplatek
Většina návrhů na zahájení soudního řízení (žalob) je zpoplatněna, ve věcech ochrany před diskriminací jsou to návrhy všechny. Přesnou výši poplatku je možno nalézt v příloze zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, zjednodušeně je možno konstatovat, že se jeho výše bude odvíjet od žalobního návrhu, a to tak, že pokud je požadováno peněžité plnění do výše 15.000,- Kč, činí poplatek 600,- Kč, pokud je požadované plnění vyšší, činí poplatek 4 % z požadované částky. Pokud peněžité plnění požadováno není (např. je požadována omluva), činí poplatek 1.000,- Kč.
Dle ust. § 138 odst. 1 občanského soudního řádu může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zcela nebo zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Žádost o osvobození od povinnosti hradit soudní poplatek je možno připojit k textu žaloby, soud Vám poté zpravidla zašle k vyplnění šestistránkový formulář s názvem “Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech k žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce,“ který musíte soudu zaslat vyplněný ve stanovené lhůtě zpět. Formulář můžete rovněž nalézt na přiloženém CD v sekci formuláře.
Vzor podání:
Obvodní soud pro Prahu 1
Ovocný trh 14
112 94 Praha 1
V Praze dne 20.5.2008
Ke sp. zn. 3 C 2096/2008
Žalobkyně: Jana Dlouhá, Dlouhá 123, 110 00 Praha1
Žalovaný: ABCD a.s., se sídlem 110 00 Praha 1, Vodičkova 15, IČO 12345678
- o 120.000,- Kč
Žádost žalobkyně o osvobození od povinnosti hradit soudní poplatek soudních poplatků.
Vzhledem ke svým majetkovým a výdělkovým poměrům si dovoluji požádat soud o osvobození od soudních poplatků. Svoji žádost odůvodňuji následovně.
V lednu letošního roku jsem přišla o zaměstnání, práci intenzivně sháním, nicméně jsem stále vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a mým jediným příjmem jsou dávky státní sociální podpory ve výši 4.500,- Kč měsíčně a přídavky na děti souhrnné výši 4.000,- Kč. Veškeré úspory jsem vyčerpala, nemovitý majetek nevlastním a z majetku movitého vlastním pouze běžné vybavení domácnosti. Jsem rozvedená, pečuji o dvě nezletilé děti ve věku 10 a 12 let.
K žádosti přikládám vyplněný formulář osvědčující mé majetkové a výdělkové poměry.
Jana Dlouhá
9. Žádost o bezplatné přidělení advokáta v občanském soudním řízení
§ 30 občanského soudního řádu umožňuje požádat soud o přidělení zástupce, který by účastníka zastupoval v řízení. Předpoklady pro vyhovění žádosti jsou jednak splnění podmínek pro osvobození od soudních poplatků a ochrana zájmu účastníka. Žádost o přidělení zástupce je možno podat ještě před podáním žaloby, v tomto případě je vhodné spojit s žádostí o osvobození od soudních poplatků. Zástupcem může být přidělen i advokát.
Vzor podání:
Obvodní soud pro Prahu 1
Ovocný trh 14
112 94 Praha 1
V Praze dne 20.10.2006
Ke sp. zn. 3 C 2096/2006
Žalobkyně: Jana Novotná, bytem 170 00 Praha 7, Dělnická 28
Žalovaný: Požitkář, s.r.o., se sídlem 110 00 Praha 1, Vodičkova 15, IČO 123456789
- o 120.000,- Kč s příslušenstvím
Žádost žalobkyně o ustanovení zástupce podle § 30 o.s.ř.
Usnesením zdejšího soudu ze dne 12.10.2006 č.j. 3 C 2096/2006 -23 mi bylo přiznáno osvobození od soudních poplatků podle § 138 o.s.ř.
Žádám o ustanovení zástupce pro toto řízení, pokud možno z řad advokátů, neboť se jedná o právně složitou věc.
Jana Novotná
10. Žádost o přidělení advokáta advokátní komorou
Vzor podání:
Česká advokátní komora
Pobočka Brno,
nám. Svobody 84/15
602 00 Brno
V Praze dne 28.11.2006
V ě c : Žádost o určení advokáta dle § 18 zákona o advokacii
Přílohy:
- prohlášení o příjmových a majetkových poměrech
- potvrzení o odmítnutí poskytnutí bezplatné právní služby AK JUDr. Vonásek
- potvrzení o odmítnutí poskytnutí bezplatné právní služby AK JUDr. Fiala
Dne 20.10.2006 jsem podala u Obvodního soudu pro Prahu 1 žalobu v pracovněprávní věci (náhrada škody, způsobené porušením zásady rovného zacházení na úseku odměňování, o 120 000,-Kč s přísl.), spojenou s žádostí o osvobození od soudních poplatků. Žádosti o osvobození od soud. poplatků soud usnesením vyhověl, avšak mou žádost o ustanovení zástupce dle § 30 o.s.ř. zamítl.
Následně jsem požádala postupně ve dvou advokátních kancelářích o právní pomoc (AK JUDr. Vonásek, a AK JUDr. Fiala), v obou mi však bylo poskytnutí právních služeb odmítnuto. Vzhledem k tomu, že spor je značně složitý, nezbývá mi nic jiného, než se obrátit na Advokátní komoru o určení advokáta pro uvedené řízení. Vzhledem k mým majetkovým poměrům, které dokládám na přiloženém tiskopise, žádám o bezplatné poskytnutí služeb dle § 18 odst. 3 zákona o advokacii.
S pozdravem.
Jana Novotná
11. Žaloba na ochranu před diskriminací v přístupu k zaměstnání
V případech diskriminačního jednání v oblasti přístupu k zaměstnání se může postižená osoba u soudu domáhat, aby:
• bylo upuštěno od tohoto porušování,
• byly odstraněny následky tohoto porušování,
• jí bylo dáno přiměřené zadostiučinění,
• popř. na náhradu nemajetkové újmy v penězích, pokud by nejevil dostačující postup dle předchozích bodů a důstojnost či vážnost osoby byla snížena ve značné míře.
Upuštění od porušování a odstraňování následků porušení nelze vykládat jako povinnost zaměstnavatele původně odmítnutého uchazeče o zaměstnání do tohoto zaměstnání přijmout. Výše přiměřeného zadostiučinění se bude vyčíslovat rovněž velice obtížně, svoji roli bude hrát, zda ke snížení důstojnosti došlo v přítomnosti jiných osob, hypoteticky lze odvozovat i jako rozdíl mezi příjmem v případě, že by uchazeč na danou pozici byl přijat a příjmem nižším z důvodu nepřijetí na nabízenou pozici.
Před podáním žaloby by mělo dojít ke zvážení celé situace. Pokud došlo k neúspěšnému pokusu o řešení některou z výše uvedených mimosoudních alternativ, nezbývá jiná možnost, než domáhat se svých práv soudní cestou. Samotné zahájení soudního sporu je spojeno s několika obtížemi, které se týkají především případné právní pomoci a soudního poplatku za podání žaloby. Při sepisování žaloby je třeba dbát na to, aby obsahovala všechny zákonem stanovené náležitosti, jinak soud žalobu vrátí s požadavky na její doplnění, popřípadě odmítne. Proto je vhodné zvážit případnou konzultaci s advokátem, který by eliminoval rizika spojená s podáním žaloby a účastníka v daném sporu zastupoval. Pokud nemá účastník dostatek finančních prostředků na služby advokáta, je možno požádat soud (i před podáním žaloby) o jeho přidělení. Rovněž je možné kontaktovat advokátní komoru s žádostí o poskytnutí služeb advokáta bezplatně (podmínkou je předchozí odmítnutí dvou různých advokátů). Samotné podání žaloby je dále spojeno s povinností hradit soudní poplatek, jehož výše se bude odvíjet od výše případně požadované finanční kompenzace (do výše 15.000,- Kč činí soudní poplatek 600,-Kč, nad tuto částku 4% ze žalované částky; pokud finanční kompenzace není vyžadována, činí poplatek 1.000,- Kč).
Vzhledem ke skutečnosti, že osud antidiskriminačního zákona byl v době zpracovávání vzorů stále nejistý, je ve vzoru uváděna právní argumentace dle zákona o zaměstnanosti (která se však od úpravy antidiskriminačního zákona v oblasti ochrany před diskriminací v přístupu k zaměstnání odlišuje pouze výčtem diskriminačních důvodů – zákon o zaměstnanosti poskytuje ochranu širší). Rovněž je použito stávající znění ust. § 133a občanského soudního řádu týkající se přenosu důkazního břemene ve věcech pracovních – dle posledního znění návrhu antidiskriminačního zákona je však předpokládán zásah do tohoto ustanovení. Sepsání žaloby proto doporučujeme svěřit advokátovi.
Předkládaný vzor vychází ze situace, kdy byla uchazečka o zaměstnání odmítnuta zaměstnavatelem z důvodu věku.
Vzor podání
Obvodní soud pro Prahu 1
Ovocný trh 14
112 94 Praha 1
V Praze dne 30.5.2008
Žalobkyně: Jana Dlouhá, Dlouhá 123, 110 00 Praha 1
Žalovaná: ABCD a.s., se sídlem 110 00 Praha 1, Vodičkova 15, IČO 12345678
- o 10.000,- Kč
Žaloba na ochranu před diskriminací v přístupu k zaměstnání
- soudní poplatek bude uhrazen na výzvu soudu
- přílohy dle textu
- dvojmo
I.
Dne 30.5.2006 se žalobkyně u žalované společnosti ucházela o zaměstnání na pozici detektiv v obchodě. U přijímacího pohovoru jí bylo zástupcem ředitele personálního oddělení žalované společnosti sděleno, že sice splňuje veškeré požadavky kladené zaměstnavatelem na tuto pozici, nicméně žalovaná společnost preferuje mladší uchazeče o zaměstnání a z tohoto důvodu žalobkyni nemohou přijmout.
Žalobkyni je 50 let a na stejné pozici pracovala 15 let u firmy Zloděj a.s., Holečkova 12, 150 00 Praha 5, IČ: 98765412, kde s její prací byli spokojeni, a propuštěna byla z důvodu organizačních změn při likvidaci firmy.
Popisovanému jednání žalované společnosti byl přítomen i pan Martin Novák, bytem Jarní 1210, Kralupy nad Vltavou, který se o práci na tutéž pozici u žalované ucházel v tutéž dobu.
K důkazu navrhuji:
- výpověď účastníků řízení,
- svědeckou výpověď pana Karla Nováka, bytem K Vodojemu 4, 150 00 Praha 5
- pracovní posudek vypracovaný firmou Zloděj a.s., Holečkova 12, 150 00 Praha 5, IČ: 98765412
II.
Z výše uvedeného vyplývá, že se žalovaná společnost dopustila porušení ust. § 4 odst. 2 zákona o zaměstnanosti, který zakotvuje zákaz přímé i nepřímé diskriminace z důvodu věku při uplatňování práva na zaměstnání. Dle ust. § 4 odst. 3 zákona o zaměstnanosti může zaměstnavatel odmítnout uchazeče o zaměstnání z důvodu věku pouze výjimečně, a to v případech, kde z povahy zaměstnání nebo souvislostí vyplývá, že věk uchazeče představuje podstatný a rozhodující požadavek pro výkon zaměstnání, které má fyzická osoba vykonávat, a který je pro výkon tohoto zaměstnání nezbytný. Cíl sledovaný touto výjimkou musí být oprávněný a požadavek přiměřený.
Dle ust. § 4 odst. 10 zákona o zaměstnanosti pokud dojde při uplatňování práva na zaměstnání k porušování práv a povinností vyplývajících z rovného zacházení nebo k diskriminaci, má fyzická osoba právo se domáhat, aby bylo upuštěno od tohoto jednání, byly odstraněny následky tohoto porušování a bylo poskytnuto přiměřené zadostiučinění. Dle ust. § 4 odst. 11 zákona o zaměstnanosti pokud byla ve značné míře snížena důstojnost fyzické osoby nebo její vážnost a nebylo postačující zajištění nápravy podle odstavce 10, má právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích.
Dle ust. § 133a o.s.ř. skutečnosti tvrzené o tom, že účastník byl přímo nebo nepřímo diskriminován na základě svého věku, má soud ve věcech pracovních za prokázané, pokud v řízení nevyšel najevo opak.
III.
Žalobkyně je dle pracovního posudku z předchozího zaměstnání osobou vzorně plnící své pracovní povinnosti, osobou velmi spolehlivou a naprosto bezproblémovou. Z pracovního posudku rovněž dále vyplývá, že zdravotní stav žalobkyně je velmi dobrý, neboť u předchozího zaměstnavatele nebyla v pracovní neschopnosti.
Odmítnutí přijetí žalobkyně na volné pracovní místo u žalované firmy z důvodu jejího věku, což zástupce ředitele personálního oddělení žalované společnosti při přijímacím pohovoru nijak nezastíral, je přímou diskriminací při uplatňování práva na zaměstnání.
Žalobkyně se domnívá, že došlo ke snížení její důstojnosti ve značné míře, neboť k odůvodnění odmítnutí došlo za přítomnosti dalších osob a samotné odmítnutí jí zasáhlo natolik, že musela vyhledat lékařské ošetření a dosud je z tohoto důvodu v pracovní neschopnosti, tudíž si nemůže aktivně shánět nové zaměstnání.
Žalobkyně se tudíž z tohoto důvodu domáhá poskytnutí písemné omluvy a přiměřeného zadostiučinění ve výši 10.000,- Kč.
K důkazu navrhuji:
- pracovní posudek žalobkyně
IV.
Vzhledem k výše uvedenému navrhuji, aby soud po provedeném řízení vynesl tento rozsudek:
I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku 10.000,- Kč, a to do tří dnů od nabytí právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náhradu nákladů řízení.
Jana Dlouhá
12.Žaloba na ochranu osobnosti - obtěžování na pracovišti
Do doby schválení antidiskriminačního zákona nejsou možnosti obrany proti diskriminačnímu jednání v zaměstnání zcela optimální, neboť vzhledem k absenci speciálních ustanovení, je třeba vycházet z úpravy obecné odpovědnosti dle zákoníku práce. Je tedy třeba rozlišovat, zda je možno se u způsobeného diskriminačního jednání domáhat náhrady hmotné újmy (způsobené škody), jako např. u mzdové diskriminace, kdy je možno žalobu koncipovat jako náhradu škody dle zákoníku práce, nebo zda újma vznikla ve sféře nemateriální (obtěžování, šikana atd.) a je tedy třeba se domáhat případné omluvy spojená s finanční kompenzací, prostřednictvím obecné úpravy ochrany osobnosti dle občanského zákoníku (ust. § 11), což je případ níže uváděného vzoru. Právní kvalifikace odkazuje na ust. § 11 a násl. občanského zákoníku (možno nalézt v sekci právních předpisů). Žalobu na ochranu osobnosti je třeba podat krajskému soudu v jehož obvodu má zaměstnavatel (žalovaný) sídlo. Soudní poplatek činí v případě, že není požadována náhrada nemateriální újmy (např. je požadována jen omluva) 1.000,- Kč, pokud je náhrada nemateriální újmy požadována, odvíjí se výše poplatku od výše případně požadované náhrady (do výše 15.000,- Kč činí soudní poplatek 600,-Kč, nad tuto částku 4%). Stran přesunu důkazního břemene platí uvedené v úvodu předchozí kapitoly. I v tomto případě považujeme za vhodné svěřit sepsání žaloby advokátovi.
Vzor podání:
Krajský soud v Praze
nám. Kinských č. 5
150 75 Praha 5
V Mělníku dne 1.4.2008
Žalobkyně: Jana Dlouhá, Krombholcova 264, 276 46 Mělník
Žalovaná: ABCD a.s., Tovární 30, Mělník, IČO 12345678
- o 20.000,- Kč
Žaloba na ochranu osobnosti
Dvojmo
Přílohy dle textu
I.
Ve firmě ABCD a.s., pracuji od 1.2.2007 na pozici mzdové účetní. Od 1.5.2007 došlo k rozšíření našeho pracovního týmu o kolegu Františka Čížka, který pracuje rovněž na pozici mzdového účetního a který se mnou sdílí kancelář. Kolega Čížek během pracovní doby neustále vypráví nelichotivé anekdoty o ženách (hlavně blondýnách), což vzhledem ke skutečnosti, že barva mých vlasů je plavá, oprávněně vnímám jako snižování mé důstojnosti a vytváření ponižujícího, pokořujícího a urážlivého prostředí na pracovišti (obtěžování). Snažila jsem se s kolegou domluvit sama, ale naše debata měla opačný efekt a obtěžování se stupňuje. Dne 15.1.2008 jsem kontaktovala žalovanou se stížností na výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů, rovněž jsem žádala o pomoc odborovou organizaci na našem pracovišti. Do dnešního dne k projednání stížnosti nedošlo.
K důkazu navrhuji:
- výpověď účastníků řízení,
- stížnost na výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů ze dne 15.1.2008,
- svědecká výpověď Miloslava Martina, bytem, Dělnická 16, Mělník – vedoucího odborové organizace,
- diktafonový záznam obtěžující jednání ze strany kolegy Františka Čížka;
II.
Podle článku 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen Listina) se základní práva a svobody zaručují všem bez rozdílu pohlaví.
Podle článku 10 odst. 1 Listiny má každý právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno.
Podle § 11 občanského zákoníku má fyzická osoba právo na ochranu své osobnosti, zejména zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti.
Podle § 13 odst. 2 písm. b) zákoníku práce musí zaměstnavatel zajistit rovné zacházení se zaměstnanci a dodržovat zákaz jakékoli diskriminace zaměstnanců
Podle § 16 odst. 2 zákoníku práce je v pracovněprávních vztazích je zakázána jakákoliv diskriminace.
Podle § 4 odst. 7 zákona o zaměstnanosti se obtěžováním se rozumí jednání, které je druhou fyzickou osobou oprávněně vnímáno jako nevítané, nevhodné nebo urážlivé a jehož záměr nebo důsledek vede ke snížení důstojnosti fyzické osoby nebo k vytváření nepřátelského, ponižujícího nebo zneklidňujícího prostředí.
Podle § 4 odst. 9 zákona o zaměstnanosti je obtěžování z důvodu příslušnosti k pohlaví, sexuální orientace, rasového nebo etnického původu, zdravotního postižení, věku, náboženství či víry a sexuální obtěžování se považováno za diskriminaci.
Dle ust. § 133a o.s.ř. skutečnosti tvrzené o tom, že účastník byl přímo nebo nepřímo diskriminován na základě svého věku, má soud ve věcech pracovních za prokázané, pokud v řízení nevyšel najevo opak.
III.
V daném konkrétním případě je žalobkyně schopna prokázat, že byla ze strany Františka Čížka vystavena nevítanému a urážlivému jednání, jehož důsledky vedly ke snížení její důstojnosti a k vytváření nepřátelského a ponižujícího prostředí na pracovišti. Dle zákona o zaměstnanosti je obtěžování z důvodu pohlaví považováno za diskriminaci. Zaměstnavatel, ač byl o obtěžování na pracovišti informován, nepodnikl žádné kroky ke zjednání nápravy, čímž porušil shora uvedená ust. zákoníku práce zakazující diskriminaci na pracovišti. Na diskriminaci lze aplikovat ustanovení občanského zákoníku o ochraně osobnosti, a to přinejmenším jako ustanovení svou povahou nejbližší, když v českém právním řádu zatím není ochrana před diskriminací vyhovujícím způsobem upravena. Soud proto nemůže poskytnutí ochrany odmítnout jen proto, že neexistuje dostatečně výslovná právní úprava. Navíc dle sjednocené úpravy ochrany osobnosti je právo na rovné zacházení součástí tzv. všeobecného osobnostního práva a podléhá ochraně podle § 11 a násl. občanského zákoníku.
IV.
Vzhledem k výše uvedenému navrhuji, aby soud po provedeném řízení vynesl tento rozsudek:
I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni 20. 000,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení.
Jana Dlouhá
13. Žaloba na náhradu škody - porušení zásady rovného odměňování mužů a žen za stejnou práci či práci stejné hodnoty
Druhým nejfrekventovanějším diskriminačním jednáním zaměstnavatele je porušování zásady rovného odměňování mužů a žen za stejnou práci či práci stejné hodnoty. K porušení této zásady dochází v případech, kdy jedna osoba pracující u téhož zaměstnavatele bude odměňována nevýhodněji, než osoba druhá opačného pohlaví, přičemž obě budou vykonávat stejnou práci či práci stejné hodnoty. Musí být tedy splněny tyto předpoklady:
- práce musí být vykonávána u stejného zaměstnavatele (resp. odměna musí být vyplácena ze stejného zdroje),
- musí se jednat o stejnou práci či práci stejné hodnoty,
- porovnávané osoby musí být opačného pohlaví,
- důvodem rozdílu v pracovní odměně není objektivní důvod nezávislý na pohlaví zaměstnanců (např. potřebný odborný výcvik; rozdílný výkon v případech úkolové mzdy, která je totožná za jednotku úkolu pro obě pohlaví; rozdílná doba práce v případech odměny vyplácené za jednotku času; vyšší subjektivní kvality jednotlivého pracovníka – tyto skutečnosti lze však hodnotit pouze jako součást hodnocení výsledků práce v rámci motivačních složek mzdy, přičemž kritéria hodnocení musí vycházet z objektivně měřitelných veličin a musí být transparentní tak, aby pracovníci mohli sami identifikovat důvody rozdílu mezi platem muže a ženy, kteří konají stejnou práci).
Po právní stránce je třeba vycházet z ust. § 110 odst. 1 zákoníku práce, který stanoví, že za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejná mzda, plat nebo odměna z dohody. Definice stejné práce či práce stejné hodnoty je uvedena v ust. § 110 odst. 2, 3, 4, 5 zákoníku práce. Při domáhání se odstranění následků tohoto typu diskriminačního jednání je možno vycházet z ust. § 265 a násl. zákoníku práce, která stanoví pravidla odpovědnosti zaměstnavatele za škodu. Poškozený pracovník se bude domáhat náhrady škody (hmotné újmy), jejíž výši vyčíslí jako rozdíl mezi svou mzdou (platem) a vyšší mzdou (platem) srovnávaného kolegy. I zde (do doby schválení antidiskriminačního zákona) platí přesun důkazního břemene dle ust. § 133a občanského osudního řádu. Podání žaloby je rovněž spojeno s povinností hradit soudní poplatek, jehož výše se bude odvíjet od výše požadované náhrady škody (do výše 15.000,- Kč činí soudní poplatek 600,-Kč, nad tuto částku 4% ze žalované částky). Sepsání žaloby je vhodné svěřit advokátovi.
Vzor podání:
Obvodní soud pro Prahu 1
Ovocný trh 14
112 94 Praha 1
V Praze dne 1.4.2008
Žalobkyně: Jana Dlouhá, Dlouhá 264, 100 00 Praha 1
Žalovaná: ABCD a.s., Tovární 30, Praha 1, IČO 12345678
- o 70.000 ,- Kč
Žaloba na náhradu škody způsobené porušením zásady rovného odměňování mužů a žen za stejnou práci či práci stejné hodnoty
- soudní poplatek bude uhrazen na výzvu soudu
- přílohy dle textu
- dvojmo
I.
Ve firmě ABCD a.s., pracuji od 1.2.2007 na pozici mzdové účetní. Základní hrubá mzda mi byla stanovena ve výši 25.000,- Kč. Od 1.10.2007 došlo k rozšíření našeho pracovního týmu o kolegu Františka Čížka, který pracuje rovněž na pozici mzdového účetního, tedy vykonává stejnou práci jako já. Dle pracovní smlouvy s ním byla sjednána základní mzda ve výši 30.000,- Kč.
K důkazu navrhuji:
- kopii své pracovní smlouvy, včetně mzdového výměru,
- kopii pracovní smlouvy Františka Čížka, včetně jeho mzdového výměru,
- kopie své výplatní pásky za období posledních 3 měsíců ,
- kopie výplatních pásek Františka Čížka za období posledních 3 měsíců
- svědeckou výpověď účastníků řízení
O rozdílu v odměně za vykonanou práci jsem se dozvěděla dne 15.11.2007. Dne 16.11.2007 jsem proto kontaktovala vedoucího personálního oddělení se stížností na porušování zásady rovného odměňování mužů a žen za stejnou práci či práci stejné hodnoty. Téhož dne jsem se obrátila na odborovou organizaci s žádostí o pomoc při řešení situace. K dnešnímu dni neproběhlo přes několikeré urgence žádné jednání v této věci.
Dne 1.2.2008 jsem kontaktovala oblastní inspektorát práce, který u žalované provedl kontrolu a konstatoval, že došlo ke spáchání přestupku na úseku odměňování dle § 26 odst. 1 písm. a) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů. Zároveň žalované společnosti uložil do 30 dnů od doručení zaplatit pokutu ve výši 300.000,- Kč. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 26.3.2008.
K důkazu přikládám:
- stížnost adresovanou vedoucímu personálního oddělení ze dne 16.11.2007,
- žádost o pomoc při řešení situace adresovaná odborové organizaci ze dne 16.11.2007,
- stížnost na porušení zásady rovného odměňování mužů a žen za stejnou práci či práci stejné hodnoty adresovanou Oblastnímu inspektorátu práce pro Středočeský kraj ze dne 1.2.2008,
- vyrozumění o inspektorátu práce o provedené kontrole ze dne 7.3.2008.
II.
Z výše uvedeného vyplývá, že se žalovaná společnost dopustila porušení ust. § 13 odst. 2 písm. b), c) zákoníku práce ve spojení s ust. § 16 odst. 1 o ust. § 110 odst. 1 zákoníku práce. Dle ust. § 265 odst. zákoníku práce zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním porušením právních povinností nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům.
Dle ust. § 133a o.s.ř. skutečnosti tvrzené o tom, že účastník byl přímo nebo nepřímo diskriminován na základě svého pohlaví, má soud ve věcech pracovních za prokázané, pokud v řízení nevyšel najevo opak. V daném případě je nesporné, že práci vykonávanou mnou a Františkem Čížkem je možno považovat za práci stejnou.
Protiprávním jednáním žalované mi vznikla újma, kterou lze vyčíslit jako rozdíl mezi odměnou za vykonanou práci poskytnutou mně a panu Františku Čížkovi.
Pracovní poměr jsem uzavřela dne 1.2.2007, k dnešnímu dni tedy u žalované pracuji 14 měsíců, měsíční rozdíl mezi mým příjmem a příjmem Františka Čížka činí 5.000,- Kč. Výše škody k dnešnímu dni činí 70.000,- Kč.
III.
Vzhledem k výše uvedenému navrhuji, aby soud po provedeném řízení vynesl tento rozsudek:
I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni 70.000,- Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení.
Jana Dlouhá
14. Oznámení zaměstnavateli o trvání na dalším zaměstnání
Vzor vychází ze situace, kdy se zaměstnancem byl neplatně rozvázán pracovní poměr. Neplatnost spočívá v porušení některého z ust. § 48 a násl. zákoníku práce upravujícího skončení pracovního poměru. Dle ust. § 69 odst. 1 zákoníku práce je v těchto případech nutné bez zbytečného odkladu upozornit zaměstnavatele, že trváte na tom, aby Vás dále zaměstnával. Toto upozornění předpokládá podání žaloby na neplanost rozvázání pracovního poměru – viz kapitola 7.14. V případě, že v tomto řízení budete úspěšní, bude to znamenat, že Váš pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen Vám poskytnout náhradu mzdy nebo platu za dobu od neplatného rozvázání do rozhodnutí soudu a zároveň bude případně vázán rozhodnutím, ukládajícím mu povinnost Vás zaměstnávat nadále. Oznámení nemá předepsány žádné formální náležitosti, je vhodné jej zaslat doporučeně, příp. s doručenkou.
Vzor podání:
Auto a.s.
Martin Vonásek – personální ředitel
Nádražní 5
150 00 Praha 5
V Praze dne 1.8.2008
Oznámení o trvání na dalším zaměstnávání.
Vážený pane řediteli,
na základě pracovní smlouvy ze dne 2.3.2007 pracuji ve firmě Auto a.s. jako mzdová účetní. Dne 30.6.2008 mi byla udělena výpověď (převzala jsem téhož dne), která nesplňuje náležitosti stanovené ust. § 50 odst. 4 zákoníku práce – chybí uvedení výpovědního důvodu. Z tohoto důvodu považuji výpověď za neplatnou a tímto Vám oznamuji, že trvám na dalším zaměstnávání.
S pozdravem
Angelika Demeterová
Nad Ořechovkou 17
160 00 Praha 6
15. Žaloba na neplatnost rozvázání pracovního poměru
Vzor vychází ze skutkového stavu nastíněného v předchozím vzoru – neplatnost udělené výpovědi z důvodu absence výpovědního důvodu ve výpovědi. Další možné důvody neplatnosti rozvázání pracovního poměru budou v daném konkrétním případě vyplývat z porušení ust. § 48 a násl. zákoníku práce. Nejčastěji se v praxi můžeme setkat např. s nucením k ukončení pracovního poměru dohodou, měněním výpovědního důvodu popř. jeho maskováním za výpovědní důvod jiný, s udělením výpovědi v pracovní neschopnosti, s nedodržováním výpovědní doby, ust. o odstupném apod. Neproblematičtějším se z toho pohledu jeví rozvázání pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele.
Pokud s rozvázáním pracovního poměru nesouhlasíte, ať již z důvodu formálních nedostatků jeho ukončení (např. absence výpovědního důvodu u výpovědi) či z důvodu nenaplnění dalších předpokladů (např. ve výpovědi uváděný výpovědní důvod nenastal), je třeba zaměstnavateli bez zbytečného odkladu oznámit, že trváte na dalším zaměstnávání viz kapitola 7.14. Zároveň je třeba ve lhůtě dvou měsíců od okamžiku, kdy měl pracovní poměr neplatným rozvázáním skončit (např. u výpovědi by pracovní poměr končil uplynutím výpovědní doby), neplatnost jeho rozvázání uplatnit u soudu (podat žalobu na neplatnost rozvázání pracovního poměru). Žalobu je vhodné spojit se žalobou o náhradu mzdy za období od doby, kdy bylo zaměstnavateli oznámeno trvání na dalším zaměstnávání do doby rozhodnutí soudu o neplatnosti rozvázání pracovního poměru. Žalobu o náhradu mzdy je možno uplatnit i samostatně, není však příliš praktické.
Soudní poplatek za podání žaloby na neplatnost rozvázání pracovního poměru činí 1.000,- Kč, v případě požadavku náhrady mzdy činí 4 % ze žalované částky (pokud požadovaná částka přesáhne 15.000,- Kč).
Vzor podání:
Obvodní soud pro Prahu 1
Ovocný trh 14
112 94 Praha 1
V Praze dne 31.10.2008
Žalobkyně: Jana Dlouhá, Dlouhá 264, 100 00 Praha 1
Žalovaná: ABCD a.s., Tovární 30, Praha 1, IČO 12345678
- přílohy dle textu
- dvojmo
- o 75. 000,- Kč
O neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí a o náhradu mzdy
I.
U žalované pracuji od 1.2.2007 na pozici mzdové účetní. Pracovní smlouva byla sjednána na dobu neurčitou. Základní hrubá mzda mi byla stanovena ve výši 25.000,- Kč. Dne 30.6.2008 se mnou byl pracovní poměr ukončen výpovědí, kterou jsem převzala téhož dne. Výpověď postrádala náležitosti předepsané ust. § 50 odst. 4 zákoníku práce – uvedení výpovědního důvodu. Pracovní poměr měl touto výpovědí skončit dne 31.8.2008. Dne 1.8.2008 jsem žalované oznámila doporučeným dopisem, že trvám na dalším zaměstnávání. Žalovaná na toto oznámení nereagovala.
K důkazu navrhuji:
- pracovní smlouvu,
- mzdový výměr,
- udělenou výpověď,
- oznámení o trvání na dalším zaměstnávání
- svědeckou výpověď ředitele personálního odboru
II.
Dle ust. § 50 odst. 2 zákoníku práce může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď jen z důvodu výslovně stanoveného v § 52.
Dle ust. § 50 odst. 4 zákoníku práce dá-li zaměstnavatel zaměstnanci výpověď (§ 52), musí důvod ve výpovědi skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem, jinak je výpověď neplatná, důvod výpovědi nesmí být dodatečně měněn..
Ust. § 69 odst. 1 zákoníku práce stanoví pro případ neplatného rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele v situacích, kdy pracovník hodlá pro zaměstnavatele vykonávat práci i nadále, písemně oznámit zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával. V těchto případech pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen pracovníkovi poskytnout náhradu pracovní odměny ve výši průměrného výdělku, a to ode dne, kdy oznámil zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnání, do doby, kdy mu zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo, kdy dojde k platnému ukončení pracovního poměru.
Dle ust. § 72 zákoníku práce může neplatnost rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr tímto rozvázáním skončit.
III.
Z výše uvedeného je zřejmé, že v daném případě došlo k neplatnému rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele. Dle ustanovení § 69 odst. 1 zákoníku práce mám právo na náhradu pracovní odměny ve výši průměrného výdělku, a to ode dne 1.8.2008, kdy jsem žalované oznámila, že trvám na tom, abych byla dále zaměstnávána, do doby umožnění výkonu práce či platného skončení pracovního poměru. K dnešnímu dni mi žalovaná výkon práce neumožňuje, k platnému skončení pracovního poměru rovněž nedošlo. Průměrný měsíční výdělek dosahoval 25.000,- Kč. Ke dni podání žaloby činí výše náhrady mzdy 75.000,- Kč (3 x 25.000,- Kč).
IV.
Vzhledem k výše uvedenému navrhuji, aby soud po provedeném řízení vynesl tento rozsudek:
I. Určuje se, že rozvázání pracovního poměru výpovědí, udělené žalobkyni dne 30.6.2008, je neplatné.
II. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku 75.000,- Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení do tří dnů od právní moci rozsudku.
Jana Dlouhá
16. Odvolání - obecně
Odvolání je řádným opravným prostředkem proti rozhodnutí soudu prvého stupně. Vzhledem k rozmanitostem každého individuálního případu není možné vypracovat detailní univerzálně použitelný vzor odvolání, proto je další text zaměřen spíše na seznámení s procesní úpravou odvolacího řízení v občanském soudním řádu. Vyhotovení odvolání v daném konkrétním případě doporučujeme svěřit advokátovi.
Podání odvolání musí předcházet převzetí písemného vyhotovení rozhodnutí, které hodláte odvoláním napadnout. Písemné vyhotovení rozhodnutí Vám bude zpravidla doručeno v rozmezí jednoho až třech měsíců od vyhlášení rozhodnutí. Ve většině případů je rozhodnutí doručováno prostřednictvím poštovní přepravy. V případě, že Vás doručovatel nezastihne doma, dojde k tzv. uložení zásilky (v poštovní schránce naleznete oznámení o uložení zásilky s uvedením podrobnějších informací o možnostech jejího vyzvednutí). V tomto případě je vhodné zásilku vyzvednout před uplynutím desátého dne od uložení, neboť po uplynutí této lhůty nastává ve většině případů tzv. „fikce doručení“, tzn. že se tato zásilka považuje za doručenou i když fakticky k jejímu vyzvednutí nedošlo.
Ode dne následujícího po doručení zásilky (či od jedenáctého dne po uložení na poště) začíná běžet lhůta k podání odvolání, která činí 15 dnů. Zmeškání této lhůty je možno prominout pouze na žádost ve výjimečných případech (např. dlouhodobější závažnější nemoc), na prominutí není právní nárok. Podání odvolání je ve většině případů spojeno s poplatkem, jehož výše je stejná jako u poplatku za podání žaloby. I v tomto případě je možno požádat o osvobození od povinnosti jej hradit.
Samotné odvolání pak musí obsahovat:
a) kterému soudu je určeno (soud nadřízený soudu, který o věci rozhodoval v prvním stupni), kdo jej činí, které věci se týká (musí být uvedena spisová značka nebo číslo jednací, proti kterému rozhodnutí směřuje), co sleduje a musí být podepsáno a datováno. Výrok rozhodnutí se často skládá z několika částí (např. v bodě I. je uvedena úprava práv a povinností účastníků a v bodě II. rozhodnutí o případné náhradě nákladů soudního řízení, které jsou od sebe oddělovány římskými číslicemi) a proto je nutné v odvolání uvést, proti které konkrétní části výroku odvolání směřuje. Odvolání je třeba podat v potřebném počtu stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal soudu a dále, aby každý z účastníků dostal po jednom stejnopisu.
b) v čem je spatřována nesprávnost rozhodnutí, proti kterému je odvolání podáváno, a čeho se odvolatel domáhá (odvolací návrh) - rozhodnutí ve věci samé však lze napadnout pouze z některého z těchto důvodů (§ 205 odst. 2 občanského soudního řádu případně ve spojení s ust. § 205a občanského soudního řádu):
- nebyly splněny podmínky řízení, to zn. došlo k procesnímu pochybení na straně soudu (např. rozhodoval jiný soud, než rozhodovat měl),
- soud prvního stupně nepřihlédl ke skutečnostem, které tvrdil odvolatel u soudu prvního stupně, nebo soud prvního stupně nepřihlédl k důkazům, které mu odvolatel předložil,
- soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností,
- soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním,
- po skončení řízení v prvním stupni vyšly najevo nové důkazy, které u soudu prvního stupně nebyly uplatněny,
- rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá v nesprávném právním posouzení věci
Odvolací soud po přijetí odvolání určí termín projednání tohoto odvolání. Při odvolacím řízení může soud dokazování před soudem prvního stupně opakovat nebo jen doplnit. V určitých případech ovšem již nelze v odvolacím řízení navrhovat nové důkazy (žaloba na ochranu osobnosti, kde platí tzv. koncentrace řízení). Odvolací řízení končí vydáním rozhodnutím, kterým je rozhodnutí soudu prvého stupně potvrzeno, změněno či ve výjimečných případech je věc vrácena zpět soudu prvého stupně k dalšímu řízení.
Vzor podání:
Městský soud v Praze
Spálená 2
12 16 Praha 2
prostřednictvím
Obvodního soud pro Prahu 1
Ovocný trh 14
112 94 Praha 1
V Praze dne 15.4.2009
Ke sp. zn.: 5 C 387/2008
Žalobkyně: Jana Dlouhá, Dlouhá 264, 100 00 Praha 1
Žalovaná: ABCD a.s., Tovární 30, Praha 1, IČO 12345678
- přílohy dle textu
- dvojmo
- o neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí a o náhradu mzdy
Odvolání do rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 2.3.2009, č.j. 5 C 387/2008-204
I.
Žalobou podanou Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne 31.10.2008 jsem se domáhala určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí a náhrady mzdy ve výši 75.000,- Kč. Dne 2.3.2008 soud prvého stupně rozhodl rozsudkem č.j. 5 C 387/2008-204 tak, že žalobu zamítl a uložil mi povinnost uhradit žalované 10.000,- Kč na nákladech řízení.
Shora specifikovaný rozsudek jsem převzala dne3.4.2008 a v zákonné lhůtě jej napadám odvoláním z důvodu dle ust. § 205 odst. 2 písm. g) o.s.ř., které odůvodňuji následovně.
II.
Odvolací důvod dle ust. § 205 odst. 2 písm. g) o.s.ř., tedy nesprávné právní posouzení, namítám z důvodu rozporu napadaného rozhodnutí s příslušnými ust. zákoníku práce a konstantní judikaturou Nejvyššího soudu v této oblasti.
Klíčovou otázkou, kterou soud prvého stupně po právní stránce posoudil nesprávně, je v dané věci nutnost uvedení výpovědního důvodu při rozvázání pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele.
Soud prvého stupně na základě provedených důkazů dospěl v průběhu řízení k jednoznačnému závěru, že výpovědní důvod v předmětné výpovědi ze strany zaměstnavatele absentuje. V rozporu s ust. § 50 odst. 4 zákoníku práce však mou žalobu na určení neplatnosti výpovědi zamítl jako bezdůvodnou. Stejně tak rozhodl i o druhé části žalobního návrhu, kterým jsem se domáhala náhrady mzdy.
III.
Vzhledem k výše uvedenému navrhuji, aby odvolací soud napadaný rozsudek soudu prvého stupně změnil tak, že se:
I. Určuje, že rozvázání pracovního poměru výpovědí, udělené žalobkyni dne 30.6.2008, je neplatné.
II. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku 75.000,- Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů do tří dnů od právní moci rozsudku.
Jana Dlouhá
17. Žádost o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání
Dle ust. § 22 zákona o zaměstnanosti je zájemce o zaměstnání fyzická osoba, která má zájem o zprostředkování zaměstnání a za tím účelem požádá o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání kterýkoliv úřad práce na území České republiky. Zájemci o zaměstnání úřad práce zprostředkovává vhodné zaměstnání a může mu zabezpečit rekvalifikaci. Zařazení do této evidence se jeví vhodné zejména pro osoby ve výkonu trestu odnětí svobody cca 6 měsíců před propuštěním. Využití institutu zájemce o zaměstnání může těmto osobám zabezpečit vhodné zaměstnání bezprostředně po výkonu trestu odnětí svobody. Nejvhodnější formou žádosti se jeví vyplnění příslušného formuláře, který je umístěn v oddíle formulářů. Žádost obsahuje údaje o jménu, příjmení, státním občanství, datu narození, bydlišti, adrese pro doručování, zdravotních omezeních, požadavcích na zaměstnání , dosažené kvalifikaci, dovednostech, jazykových znalostech a získaných pracovních zkušenostech.
18. Žádost o poskytnutí finačního příspěvku na úhradu nezbytných potřeb po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody
Úprava poskytování tohoto příspěvku je obsažena v ust. § 7 odst. 5 vyhlášky min. spravedlnosti č. 10/2000 Sb.,v platném znění, o srážkách z odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody zaměstnány, o výkonu rozhodnutí srážkami z odměny těchto osob a chovanců zvláštních výchovných zařízení a o úhradě dalších nákladů. Toto ust. stanoví, že nemá-li odsouzený při propuštění z výkonu trestu úložné postačující k úhradě nezbytných potřeb, lze mu poskytnout příspěvek až do částky 2 000 Kč. Při rozhodnutí o poskytnutí uvedeného příspěvku se přihlíží i k tomu, zda takové finanční prostředky nemá odsouzený na účtu ve věznici, na účtu v bance, nebo zda nemůže tyto prostředky získat jiným způsobem, například od příbuzných nebo zastupitelského úřadu státu, jehož je státním občanem. Mechanismus podávání žádosti není podrobněji upraven, lze však předpokládat, že se podává řediteli věznice.
Vzor podání:
Věznice Valdice
Jiří Kocourek, ředitel
Náměstí míru 55/E
507 11 Valdice
Ve Valdicích dne 10.10.2008
Odsouzený: Karel Široký, nar. 19.12.1955, t.č. Věznice Valdice, Náměstí míru 55/A
507 11 Valdice
- pro trestný čin podvodu dle ust. § 250 odst. 1, 4 tr. zák
Žádost odsouzeného o poskytnutí finančního příspěvku na úhradu nezbytných potřeb.
Vážený pane řediteli,
obracím se na Vás se žádostí o poskytnutí finančního příspěvku na úhradu nezbytných potřeb ve smyslu ust. § 7 odst. 5 vyhlášky min. spravedlnosti č. 10/2000 Sb. (dále jen „vyhláška“). Dne 25.10.2008 budu po 20ti letech propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody zpět na svobodu. Na úložném nemám z důvodu nemožnosti svého pracovního zařazení způsobené mým zdravotním postižením žádné finanční prostředky. Na účtu ve věznici rovněž nemám žádné finanční prostředky, účet v bance nemám. Jediným příbuzným je bratr Martin Široký, nar. 12.12.1953, trvale bytem Ústavní 8, 180 00 Praha 8-Bohnice, který je v plném invalidním důchodu a výše jeho příjmu činí 5.000,- Kč měsíčně. Bratr nemá žádné úspory.
S ohledem na shora uvedené se domnívám, že v daném případě jsou splněny předpoklady ust. § 7 odst. 5 vyhlášky pro poskytnutí finančního příspěvku na úhradu nezbytných potřeb ve výši 1.800,- Kč, o nějž tímto žádám. Prostředky využiji na nákup nezbytného ošacení, cestovné do místa trvalého pobytu a stravu.
Děkuji za vyřízení žádosti a jsem s pozdravem
Karel Široký
19. Žádost o prominutí povinnosti hradit náklady výkonu trestu odnětí svobody
Žádost vychází z ust. § 35 odst. 4 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, v platném znění, která stanoví, že ředitel věznice může na základě písemné a potřebnými doklady doložené žádosti odsouzeného prominout zcela nebo zčásti povinnost uhradit náklady výkonu trestu, ze kterého byl odsouzený propuštěn, odůvodňují-li to tíživé sociální poměry odsouzeného.
Zákon zároveň stanoví kategorie odsouzených, kteří jsou od povinnosti hradit náklady výkonu trestu odnětí svobody osvobozeni. Mezi tyto patří odsouzení:
- kteří nebyli nezaviněně zařazeni do práce a neměli v období kalendářního měsíce jiný příjem nebo jinou hotovost,
- kteří nedovršili 18. rok věku,
- po dobu poskytování ústavní (nemocniční) péče, jsou-li zdravotně pojištěni podle zvláštního právního předpisu, s výjimkou případů uvedených v § 36 odst. 1,
- po dobu zařazení do vzdělávacího nebo terapeutického programu s dobou výuky nebo terapie nejméně 21 hodin týdně,
- po dobu přerušení výkonu trestu,
- po dobu účasti na soudním jednání v postavení svědka nebo poškozeného,
- po dobu dočasného předání do ciziny,
- jsou-li na útěku.
Vzor podání:
Věznice Valdice
Jiří Kocourek, ředitel
Náměstí míru 55/E
507 11 Valdice
Ve Valdicích dne 10.10.2008
Odsouzený: Karel Široký, nar. 19.12.1955, Kozí 10, 100 00 Praha 1
- pro trestný čin podvodu dle ust. § 250 odst. 1, 4 tr. zák
Žádost odsouzeného o prominutí povinnosti hradit náklady výkonu trestu odnětí svobody
Vážený pane řediteli,
vaším rozhodnutím ze dne 5.10.2008, č.j. ... mi byla uložena povinnost uhradit náklady výkonu trestu odnětí svobody ve výši 235.000,- Kč.
Vzhledem ke svým tíživým sociálním poměrům se na Vás obracím se žádostí o úplné prominutí povinnosti hradit náklady výkonu trestu odnětí svobody ve smyslu ust. § 35 odst. 4 z.č. 169/1999 Sb., v platném znění. Tíživost sociálních poměrů spatřuji především v nemožnosti nalézt zaměstnání a samostatné bydlení. Od doby propuštění jsem veden v evidenci úřadu práce, na podporu v nezaměstnanosti již nemám nárok, proto jsem doplácen dávkami sociální péče do životního minima. Po propuštění z výkonu trestu dále došlo k rozvodu mého manželství, kdy jsem povinen přispívat na výživu nezl. synů Karla Širokého, nar. 1.1.1996 a Vladimíra Širokého, nar. 1.3.1994, kteří byli svěřeni do péče bývalé manželky, celkovou částkou 4.000,- Kč. Od doby propuštění z výkonu trestu bydlím u známých, neboť nemohu sehnat bydlení odpovídající mým finančním možnostem. Žádal jsem ÚMČ Praha 1 o přidělení sociálního bytu, vzhledem k nedostatku těchto bytů mi snad bude vyhověno za dva roky. Nemovitý majetek nevlastním a z majetku movitého vlastním pouze věci běžné osobní potřeby.
Vzhledem k výše uvedenému Vás žádám o úplné prominutí povinnosti hradit náklady výkonu trestu odnětí svobody ve výši 235.000,- Kč.
Děkuji za vyřízení žádosti a jsem s pozdravem
Karel Široký
20.Žádost o zahlazení odsouzení
Obecně lze konstatovat, že úprava možnosti zahlazení trestu je obsažena v trestním zákoně a trestním řádu. Před podáním žádosti o zahlazení trestu je třeba splnit podmínku „nepřetržitého vedení řádného života“ po určitou dobu od propuštění na svobodu, která je závislá na druhu uloženého trestu. Délku této doby stanoví § 69 trestního zákona následovně (u podmíněně propuštěného se má za to, že trest byl vykonán dnem, kdy odsouzený byl podmíněně propuštěn; v případě, že trest byl zmírněn rozhodnutím prezidenta republiky, řídí se délkou trestu takto zmírněného):
a) deset let, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody převyšujícímu pět let,
b) pět let, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody převyšujícímu jeden rok,
c) tři roky, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody nepřevyšujícímu jeden rok, k trestu propadnutí majetku, k trestu vyhoštění nebo k trestu zákazu pobytu, nebo k peněžitému trestu za úmyslný trestný čin.
Právní úprava umožňuje podání žádosti i před uplynutím výše uvedené doby za předpokladu, že odsouzený po propuštění z výkonu trestu prokázal „svým vzorným chováním a poctivým poměrem k práci“, že se napravil.
Mechanismus samotné procedury zahlazování odsouzení upravuje trestní řád. Zahlazování není prováděno automaticky, ale na žádost odsouzeného či osob, které v jeho prospěch mohly podat odvolání v předchozím trestním řízení. Žádost nemá předepsány žádné formální náležitosti, nicméně by z ní mělo být jasně patrné, kdo ji podává včetně specifikace sp. zn. a soudu, u kterého probíhalo předchozí trestní řízení, a čeho se domáhá. Žádost rovněž musí obsahovat stručný popis chování po propuštění z výkonu trestu. Nezbytnou součástí žádostí je rovněž podpis a adresa osoby, která ji podává. Žádost je třeba adresovat soudu, v jehož obvodu má propuštěný bydliště, či měl bydliště před nástupem výkonu trestu.
Proti rozhodnutí soudu o zahlazení, resp. nezahlazení, je možno podat stížnost. Jakmile rozhodnutí o zahlazení odsouzení nabylo právní moci, vyrozumí předseda senátu odsouzeného, navrhovatele a orgán, který vede rejstřík trestů. Od této doby nesmí být zahlazené odsouzení vykazováno ve výpisu z rejstříku trestů.
Byla-li žádost o zahlazení odsouzení zamítnuta, může být znovu podána teprve po uplynutí jednoho roku, ledaže by byla zamítnuta jen proto, že dosud neuplynula doba zákonem stanovená pro zahlazení. Žádost přesto podanou zamítne soud bez šetření.
Níže je na prvním místě uvedena žádost o zahlazení odsouzení po uplynutí předepsané doby, dále pak žádost o zahlazení odsouzení před uplynutím předepsané doby.
Vzor podání:
Obvodnímu soudu pro Prahu 4
28. pluku 1533/29b
100 83 Praha 4
V Praze dne 19.9.2007
Odsouzený: Alois Krátký, nar.23.1. 1956
trvale bytem: 140 00 Praha 4-Kamýk, Sídlištní 1212/1313
- pro trestný čin příživnictví dle § 203 tr. zák. (ve znění platném do 23.4.1980), dále pro trestný čin krádeže dle ust. § 247 odst. tr. zák. (ve znění platném do 23.4. 1980), dále pro trestné činy krádeže a zatajení věci dle ust. § 247 odst. 1 a § 254 odst. 1 trestního zákona (ve znění platném do 13.2. 1989), dále pro trestný čin krádeže dle ust. § 247 odst. 1 tr. zák. (ve znění platném do 13.2.1989), dále pro trestný čin krádeže dle ust. § 247 odst. 1 tr. zák. (ve znění platném do13.2.1989), dále pro trestné činy krádeže a porušování domovní svobody dle ust. § 247 odst. 1 a ust. § 238 odst. 1 tr. zák. (ve znění platném do 31.12.1993), dále pro trestný čin podvodu dle ust. § 250 odst.1, 3 písm. b) (ve znění platném do 31.12.1993), dále pro trestný čin krádeže dle ust. § 247 odst. 1 písm. a) (ve znění platném do 31.12.1997), a pro trestný čin krádeže dle ust. § 247 odst. 1 písm. a), d), e) tr. zák. (ve znění platném do 14.11.2002).
Věc: Žádost odsouzeného o zahlazení odsouzení z rozsudku Okresního soudu ve Svidníku ze dne 24.10.1979 sp. zn. 1T 233/79, dále o zahlazení odsouzení z rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 13.1.1980 sp. zn. 3T 276/80, dále o zahlazení odsouzení z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 10.4.1984 č.j. 1 T 67/84, dále o zahlazení odsouzení z rozsudku Okresního soudu v Bardejově ze dne 12.11.1985 č.j. 3T 252/85, dále o zahlazení odsouzení z rozsudku Okresního soudu v Košicích ze dne 2.7.1987 č.j. 2T 431/87, dále o zahlazení odsouzení z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 20.10.1992 č.j. 1 T 105/91, dále o zahlazení odsouzení z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 15.5.1997 č.j. 1 T 77/97 a o zahlazení odsouzení z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 10.9.2002 č.j. 29T 121/99.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu ve Svidníku ze dne 21.10.1978 č.j. 2T 266/78 jsem byl uznám vinným ze spáchání trestného činu příživnictví dle ust § 203 tr. zák. (ve znění platném do 23.4.1980) a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 4 měsíců nepodmíněně za současného uložení ochranného dohledu v délce trvání jednoho roku. Uvedený trest jsem vykonal dne 30.11.1979.
Rozsudkem Okresního soud ve Frýdku-Místku ze dne 12.2.1981 č.j. 8T 368/81 jsem byl uznán vinným ze spáchání trestného činu krádeže dle ust. § 247 odst. 1 tr. zák. (ve znění platném do 23.4.1980) a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání tří let nepodmíněně. Uvedený trest jsem vykonal dne 4.11.1984.
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 15.5.1985 č.j. 2T 69/85 jsem byl uznán vinným ze spáchání trestných činů krádeže a zatajení věci dle ust. § 247 odst. 1 a § 254 odst. 1 trestního zákona (ve znění platném do 13.2. 1989) a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 15 měsíců nepodmíněně, zároveň byl stanoven ochranný dohled v délce trvání dvou let. Uvedený trest jsem vykonal dne 18.8.1985.
Rozsudkem Okresního soudu v Bardejově ze dne 9.12.1986 č.j. 6T 258/86 jsem byl uznán vinným ze spáchání trestného činu krádeže dle ust. § 247 odst. 1 tr. zákona (ve znění platném do 13.2.1989) a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 18 měsíců nepodmíněně. Uvedený trest jsem vykonal dne 2.11.1988.
Rozsudkem Okresního soud v Košicích ze dne 3.8.1988 č.j. 5T 162/88 jsem byl uznán vinným ze spáchání trestného činu krádeže dle ust. § 247 odst. 1 tr. zák. (ve znění platném do 13.2.1989) a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 2 1et nepodmíněně. Uvedený trest odnětí svobody jsem vykonal dne 12.10.1990.
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 28.6.1993 č.j. 3T 652/93 jsem byl uznán vinných ze spáchání trestných činů krádeže a porušování domovní svobody dle ust. § 247 odst. 1 a § 238 odst. 1 tr. zák. a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 1 roku nepodmíněně. Tento rozsudek byl zrušen rozsudkem téhož soudu ze dne 21.11.1993 č.j. 3T 689/93, kterým jsem byl uznán vinným ze spáchání trestného činu podvodu dle ust. § 250 odst. 1, 3 písm. b) a odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v délce pěti let nepodmíněně. Z výkonu trestu jsem byl podmínečně propuštěn dne 24.10.1998 (č.j. PP144/96) na zkušební dobu v délce šesti let. K osvědčení došlo dne 24.10.2004.
Od doby předchozích odsouzení jsem nebyl soudně trestán ani projednáván před přestupkovou komisí a vedl řádný život. Bydlím na shora uvedené adrese, v místě bydliště požívám dobré pověsti. Pracuji převážně brigádně, nalezení stabilnějšího zaměstnání mi brání požadavky zaměstnavatelů na rejstřík trestů bez záznamu. Z tohoto důvodu žádám o zahlazení shora specifikovaných odsouzení.
Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem žádám, aby zdejší soud rozhodl tak, že se:
I. Podle § 69 odst. 1 písm. c) tr. zákona zahlazuje odsouzení z rozsudku Okresního soudu ve Svidníku ze dne 21.10.1978 č.j. 2T 266/78.
II. Podle § 69 odst. 1 písm. b) tr. zákona zahlazuje odsouzení z rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 12.2.1981 č.j. 8T 368/81.
III. Podle § 69 odst. 1 písm. b) tr. zákona zahlazuje odsouzení z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 15.5.1985 č.j. 2T 69/85.
IV. Podle § 69 odst. 1 písm. b) tr. zákona zahlazuje odsouzení z rozsudku Okresního soudu v Bardejově ze dne 9.12.1986 č.j. 6T 258/86.
V. Podle § 69 odst. 1 písm. písm. b) tr. zákona zahlazuje odsouzení z rozsudku Okresního soudu v Košicích ze dne 8.1988 č.j. 5T 162/88.
VI. Podle § 69 odst. 1 písm. b) tr. zákona se zahlazuje odsouzení z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 21.11.1993 č.j. 3T 689/93.
Alois Krátký
Vzor podání:
Okresní soud v Ústí nad Labem
pošt.přihrádka 124
401 24 Ústí nad Labem
V Ústí nad Labem dne 14.3.2008
Odsouzený: Antonín Procházka, nar. 19.2.1968
trvale bytem: Labská 48, 400 11 Ústí nad Labem,
- pro trestný čin podvodu dle ust. § 250 odst. 1, 2 tr. zák.
Věc: Žádost odsouzeného o zahlazení odsouzení z rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem č.j. 4T 573/2000 ze dne 15.12.2000
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 15.12.2000, č.j. 4T 573/2000 jsem byl uznám vinným ze spáchání trestného činu podvodu dle ust. § 250 odst. 1, 2 trestního zákona a byl mi uložen trest obecně prospěšných prací ve výši 400 hodin. Dne 22.4.2004 došlo k přeměně tohoto trestu na trest odnětí svobody nepodmíněně. Rozhodnutím Okresního soudu v Chomutově č.j. 3 Pp 999/2005 jsem byl dne 24.11.2005 podmíněně propuštěn a byla mi vyměřena zkušební doba v délce trvání tří let. Dne 14.2.2007 bylo rozhodnuto o mém osvědčení.
Od doby podmíněného propuštění vedu řádný život, nedopustil jsem se žádného trestného činu ani přestupku. Bydlím na shora uvedené adrese, v místě bydliště požívám dobré pověsti. V současné době jsem od 3.11.2005 v evidenci úřadu práce a intenzivně se snažím si sehnat zaměstnání. Bohužel jsem ve všech případech odmítnut s tím, že mám záznam v rejstříku trestů. Jsem ženatý a s manželkou pečujeme o 9 dětí ve věku 2, 4, 6, 8, 10, 12, 14, 16 a 18.
Jsem si vědom skutečnosti, že doba pro zahlazení odsouzení stanovená ust. § 69 odst. 1 písm. c) tr. zákona dosud neoplynula, ale bohužel bez zahlazení odsouzení nemám žádnou možnost sehnání zaměstnání a tím i vylepšení našeho rodinného rozpočtu. Proto si dovoluji požádat soud o využití postupu dle ust. § 69 odst. 3 tr. zákona.
Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem tedy žádám soud, aby rozhodl tak, že se:
Podle § 69 odst. 3 tr. zákona zahlazuje odsouzení z rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 15.12.2000, č.j. 4T 573/2000.
Antonín Procházka
