Zápis z druhého jednání pracovní skupiny v rámci projektu „Systémové potírání diskriminačních praktik na trhu práce“, které se uskutečnilo dne 25.9.2007 v prostorách Poradny pro občanství.
Jednání se zúčastnili:
Ivana Příhonská – Asociace občanských poraden,
Petr Kubačka – IQ Roma servis
Ludmila Vocetková – Generální ředitelství Vězeňské služby,
Jan Fidler – Ministerstvo práce a sociálních věcí,
Miloslava Kondrová – Úřad práce Most
Lenka Výborná – Úřad práce Most
Ladislav Zamboj – Poradna pro občanství – občanská a lidská práva,
Michal Hubálek – Poradna pro občanství – občanská a lidská práva;
Jednání zahájeno v 11.00, ukončeno v 15:30
Úvodem došlo k přivítání účastníků, jejich vzájemnému představení a seznámení s navrhovaným programem jednání.
Dále byly projednávány následující body jednání:
1. úkoly z minulého setkání
1a) – GŘVS (p. Vocetková):
Účastníci byli seznámeni s problematikou zaměstnávání odsouzených a osob po výkonu trestu odnětí svobody. Studie zkoumání příčin trestné činnosti, resp. souvislosti recidivy trestné činnosti s diskriminačními praktikami na trhu práce nemá GŘVS k dispozici, neboť tato problematika spadá do kompetence Ministerstva vnitra (odbor prevence kriminality) a Institutu vzdělávání VS. Navrhováno vypracování vlastní studie, resp. možná spolupráce s VŠ (za tímto účelem došlo k předání kontaktů na pedagogy).
Dále došlo k přiblížení mechanismu zaměstnávání odsouzených. Při nástupu do výkonu trestu odnětí svobody je s odsouzeným vyplněn vstupní dotazník, jehož součástí je stanovení kvalifikace pro následné pracovní zařazení. VS eviduje zhruba 61% zaměstnanost odsouzených. Mezi hlavní příčiny nezaměstnanosti odsouzených je možno řadit zdravotní problémy a nechuť pracovat. V menší míře je nezaměstnanost ve výkonu trestu rovněž ovlivněna vyřazením odsouzených z pracovního režimu z důvodu porušování režimu (sankce za kázeňské provinění). Pouze minimální počet odsouzených není v průběhu výkonu trestu zaměstnán z důvodu nedostatku práce. Zvyšování zaměstnanosti ve výkonu trestu je jednou z priorit VS, za tímto účelem došlo k vypracování motivačního systému zaměstnávání odsouzených, kdy pracovní zařazení umožňuje odsouzeným využívat např. nadstandardní frekvence návštěv, sledování TV apod. Mezi další opatření, jejichž cílem je zvýšení zaměstnanosti odsouzených je možno řadit zvyšování počtu pracovních míst v rámci režijní činnosti (odsouzení nahrazují civilní zaměstnance), zlepšení spolupráce se zaměstnavateli v okolí zařízení výkonu trestu a umožnění vlastní hospodářské činnosti zařízení (hlavním kritériem je ziskovost).
V oblasti přípravy na povolání je odsouzeným umožňováno zvyšování kvalifikace prostřednictvím dalšího studia (VŠ, vyšší odborné školy). Studující osoby se nezapočítávají do procenta zaměstnanosti. V důsledku přijetí zákona č. 179/2006 Sb. (zákon o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů) došlo k problémům s akreditací některých studijních oborů. Tyto problémy jsou postupně odstraňovány.
V oblasti zaměstnávání osob po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody bylo poukazováno zejména na nedostatečné využívání institutu zájemce o zaměstnání (dle ust. § 22 zákona o zaměstnanosti), který umožňuje na základě písemné žádosti ze zařízení výkonu trestu odsouzeného (cca 2 měsíce před propuštěním) zařadit do evidence zájemců o zaměstnání (ÚP mu zprostředkovává vhodné zaměstnání a může mu zabezpečit rekvalifikaci po propuštění). Dále poukazováno na skutečnost, že někteří odsouzení po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody svůj zájem o zaměstnání často pouze předstírají za účelem získání sociálních dávek.
1b) – MPSV (p. Fidler):
Metodický pokyn sjednocující posuzování diskriminace v pracovní inzerci neexistuje a jeho vytvoření není připravováno. Tyto záležitosti jsou řešeny na pravidelných pracovních poradách ředitelů ÚP. V tomto směru byl ale vznesen požadavek na důslednější metodické vedení ÚP ze strany MPSV. Diskriminace v pracovní inzerci je z pohledu MPSV hodnocena liberálněji, než vydaná publikace Diskriminace v pracovní inzerci.
Z tohoto pohledu za diskriminaci z důvodu pohlaví není považován text inzerátu, ve kterém nedochází k přechylování názvu pozice pro obě pohlaví (vždy je však třeba respektovat věcný důvod spočívající v povaze profese).
Zástupkyně ÚP Most uvádějí, že přechylují názvy profesí ve zveřejňované inzerci pro obě pohlaví, v tomto směru rovněž poukázáno na nevyhovující názvy profesí v katalogu prací. Jako problematické se jeví opatření proti umísťování závadné inzerce v areálu ÚP (ze strany třetích subjektů). ÚP Most provádí kontrolu ráno před otevřením. Umístění závadného inzerátu (resp.jeho neodstranění) je porušením zákona o zaměstnanosti (ust. § 38).
Požadavek zaměstnavatelů na předložení výpisu z rejstříku trestů při přijímacím pohovoru je ze strany MPSV hodnocen jako mnohdy nadbytečný, ale převažuje názor, že řešení by měl nalézt trh (laisse-faire přístup). Nebrání se však ani myšlence vytvoření určité metodiky přiměřenosti tohoto požadavku. Zástupce MPSV dále souhlasí s automatickým mechanismem zahlazování rejstříku trestů (tzv. z úřední povinnosti), který by měl přinést odstranění čistě administrativních bariér. Všichni účastníci se shodli na nutnosti vytvoření judikatury stran oprávněnosti či neoprávněnosti požadavku na rejstřík trestů bez záznamu. Dále řešen institut zájemce o zaměstnání.
1c) – IQ Roma Servis (p. Kubačka)
Zkušenosti s projektem týkajícím se udělování značek zaměstnavatelům, v jejichž podnicích nedochází k diskriminaci. Základními kritérii pro udělení této značky je dodržování zásady rovného zacházení na pracovišti, nediskriminační jednání při výběrových řízeních a existence mechanismu vnitropodnikových pravidel řešení případné diskriminace na pracovišti. Zaměstnavatelé doposud nejsou příliš aktivní v této oblasti, nejlepší motivací pro účast v projektu je využití značky v marketingu firmy či zvýšení určité prestiže při žádosti o dotace ze strukturálních fondů EU.
2. analýza diskriminačních praktik zaměstnavatelů - obecně
Obsáhlá diskuze na toto téma. Příčinou diskriminačního jednání zaměstnavatelů jsou předsudky týkající se trhu práce. Hlavním snahou zaměstnavatelů je dosáhnout maximální výkonnosti při minimálních nákladech, za tímto účelem např. preferují mladší uchazeče o zaměstnání před uchazeči staršími (nižší mzdové náklady), muže před ženami (mateřská dovolená), příslušníky většinové společnosti před příslušníky etnik (nedůvěra). Možnosti nápravy tohoto nevyhovujícího stavu je možno hledat ve dvou rovinách. První z těchto rovin je posílení povědomí případných „obětí“ diskriminačního jednání o tom, která jednání zaměstnavatele je možno považovat za diskriminační (tedy postižitelná) a jak se tomuto jednání bránit. Druhou rovinou je zvýšení motivace zaměstnavatelů k upuštění od tohoto jednání – pozitivní motivace např. formou daňových úlev – a větší publicita studií a výzkumů na téma „nediskriminovat se vyplatí“.
Mezi navrhovaná doporučení v této oblasti je třeba řadit posílení kontrolní činnosti ze strany inspektorátů práce (včetně jejich personálního posílení), za vhodné je možno považovat i některé legislativní změny v oblasti zákona o inspekci práce (z.č. 251/2005 Sb., v platném znění), např.:
- stěžovatel by se stal účastníkem řízení (zlepšení procesních práv stěžovatelů, posílení jejich role, včetně případného přenosu důkazního břemene i ve správním řízení),
- prokázané diskriminační jednání by bylo postiženo pokutou, jejíž procentuální část by směřovala stěžovateli,
- posílení pravomocí inspektorátů práce při preventivních kontrolách,
- zrušení povinnosti předem kontroly avizovat zaměstnavateli.
3. problematika požadavku bezúhonnosti – praktické zkušenosti
Poukázáno na praktiky zprostředkovatelských agentur práce, které vyžadují předložení rejstříku trestů, jakožto jednu z podmínek registrace uchazeče o zaměstnání (paušálně bez omezení).
4. dostupnost právní pomoci obětem diskriminace – praktické zkušenosti
V praxi dochází k minimálnímu výskytu stížností na jednání zaměstnavatelů, které by spadaly do kompetence úřadů práce. Pracovněprávní problematika ale tvoří větší část agendy občanských poraden (na prvním místě je možná diskriminace v pracovněprávních vztazích z důvodu etnické příslušnosti, dále z důvodu pohlaví (mateřská, rodičovská dovolená) a věku. Konstatovány rizika řešení případů soudní cestou, která odrazují od tohoto způsobu řešení (zejména finanční náročnost, časová zdlouhavost a nedostatek kvalifikované právní pomoci). Mezi navrhovaná doporučení je možno řadit vytvoření specializovaných pracovních senátů u okresních soudů, zkrácení lhůt projednávání případů, zvýšení dostupnosti právní pomoci (bezplatné), rozvoj mediace, zvýšení informovanosti „obětí“ diskriminačního jednání, větší prostor věnovaný medializaci rozhodnutí soudů v této oblasti i případů pozitivní praxe.
Prosíme o případné připomínky a doplnění zápisu. Termín další schůzky pracovní skupiny byl stanoven na 27.11.2007 v 10.00 (cca do 15.00).
Zapsal: M. Hubálek, 27.9.2007
