Současná právní úprava zahlazování odsouzení
Obecně lze konstatovat, že úprava možnosti zahlazení trestu je obsažena v trestním zákoně a trestním řádu. Před podáním žádosti o zahlazení trestu je třeba splnit podmínku „nepřetržitého vedení řádného života“ po určitou dobu od propuštění na svobodu, která je závislá na druhu uloženého trestu. Délku této doby stanoví § 69 trestního zákona následovně (u podmíněně propuštěného se má za to, že trest byl vykonán dnem, kdy odsouzený byl podmíněně propuštěn; v případě, že trest byl zmírněn rozhodnutím prezidenta republiky, řídí se délkou trestu takto zmírněného):
a) deset let, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody převyšujícímu pět let,
b) pět let, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody převyšujícímu jeden rok,
c) tři roky, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody nepřevyšujícímu jeden rok, k trestu propadnutí majetku, k trestu vyhoštění nebo k trestu zákazu pobytu, nebo k peněžitému trestu za úmyslný trestný čin.
Právní úprava umožňuje podání žádosti i před uplynutím výše uvedené doby za předpokladu, že odsouzený po propuštění z výkonu trestu prokázal „svým vzorným chováním a poctivým poměrem k práci“, že se napravi.l
Mechanismus samotné procedury zahlazování odsouzení upravuje trestní řád. Zahlazování není prováděno automaticky, ale na žádost odsouzeného či osob, které v jeho prospěch mohly podat odvolání v předchozím trestním řízení. Žádost nemá předepsány žádné formální náležitosti, nicméně by z ní mělo být jasně patrné, kdo ji podává včetně specifikace sp. zn. a soudu, u kterého probíhalo předchozí trestní řízení, a čeho se domáhá. Žádost rovněž musí obsahovat stručný popis chování po propuštění z výkonu trestu. Nezbytnou součástí žádostí je rovněž podpis a adresa osoby, která ji podává. Žádost je třeba adresovat soudu, v jehož obvodu má propuštěný bydliště, či měl bydliště před nástupem výkonu trestu.
Proti rozhodnutí soudu o zahlazení, resp. nezahlazení, je možno podat stížnost. Jakmile rozhodnutí o zahlazení odsouzení nabylo právní moci, vyrozumí předseda senátu odsouzeného, navrhovatele a orgán, který vede rejstřík trestů. Od této doby nesmí být zahlazené odsouzení vykazováno ve výpisu z rejstříku trestů.
Byla-li žádost o zahlazení odsouzení zamítnuta, může být znovu podána teprve po uplynutí jednoho roku, ledaže by byla zamítnuta jen proto, že dosud neuplynula doba zákonem stanovená pro zahlazení. Žádost přesto podanou zamítne soud bez šetření.
