1. Návrhy změn připravované rekodifikace trestního zákona a související novelizace trestního řádu
2. Návrhy změn stávající úpravy trestního zákona a trestního řádu
3. Návrhy změn stávající úpravy zákona o zaměstnanosti (požadavek zaměstnavatelů na předložení výpisu z RT)-varianta 1
4. Návrhy změn stávající úpravy zákona o zaměstnanosti (požadavek změstnavatelů na předložení výpisu z RT)-varianta 2
Cílem obou navrhovaných změn je zlepšení současné nevyhovující situace, kdy délka stávajících lhůt týkajících se možnosti zahlazení odsouzení objektivně brání odsouzeným k přístupu na pracovní trh po výkonu trestu, čímž dochází ke ztěžování jejich integrace do společnosti. Text označený kurzívou navrhujeme nahradit textem vyznačeným tučně. Finální znění uvedeno kurzívou.
1. Pozměňovací návrh k tisku …
(Vládní návrh na vydání zákona, kterým se nahrazuje zákon č . 140/1961 Sb., Trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.)
ČÁST PRVNÍ - Trestní zákon
Hlava VI
Zahlazení odsouzení
§ 106
Podmínky zahlazení odsouzení
(1) Soud zahladí odsouzení, vedl-li odsouzený po výkonu nebo prominutí trestu anebo po promlčení jeho výkonu řádný život nepřetržitě po dobu nejméně
a) třiceti sedmi let, jde-li o odsouzení k výjimečnému trestu,
b) dvaceti pěti let, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody převyšujícímu deset let,
c) deseti tří let, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody převyšujícímu pět let
d) pěti let osmnácti měsíců, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody převyšujícímu jeden rok,
e) tří let šesti měsíců, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody nepřevyšujícímu jeden rok, k trestu domácího vězení, k trestu propadnutí majetku, k trestu propadnutí věci, k trestu vyhoštění nebo k trestu zákazu pobytu, nebo k peněžitému trestu za úmyslný trestný čin.
(2) Jde-li o odsouzení k ztrátě čestných titulů a vyznamenání nebo k ztrátě vojenské hodnosti, řídí se doba uvedená v odstavci 1 podle délky trestu odnětí svobody, vedle něhož byl uvedený trest uložen.
(3) Jestliže odsouzený prokázal po výkonu nebo prominutí trestu anebo promlčení jeho výkonu svým velmi dobrým chováním, že se napravil, může soud s přihlédnutím k zájmům chráněným trestním zákonem zahladit odsouzení na žádost odsouzeného nebo toho, kdo je oprávněn nabídnout záruku za dovršení nápravy odsouzeného, i před uplynutím doby uvedené v odstavci 1.
(4) Doba uvedená v odstavci 1 se v případě, že se u podmíněně propuštěného má za to, že trest byl vykonán dnem, kdy odsouzený byl podmíněně propuštěn, řídí délkou skutečného výkonu trestu; v případě, že trest byl zmírněn rozhodnutím prezidenta republiky, řídí se délkou trestu takto zmírněného.
(5) Bylo-li pachateli uloženo více trestů vedle sebe, nelze odsouzení zahladit, pokud neuplyne doba pro zahlazení toho trestu, k jehož zahlazení tento zákon stanoví dobu nejdelší.
(6) Ustanovení odstavce 5 se užije přiměřeně též na případ, kdy pachateli bylo uloženo vedle sebe více trestů, u kterých může podle tohoto zákona nastat účinek, že se na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen.
(7) I v případě, že uplynula doba uvedená v odstavci 1, odsouzení nelze zahladit, nebylo-li dosud vykonáno uložené ochranné opatření; toto ustanovení se přiměřeně použije i tam, kde trestní zákon stanoví, že se na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen.
§ 107
Účinky zahlazení
Bylo-li odsouzení zahlazeno, hledí se na pachatele, jako by nebyl odsouzen.
ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o trestním řízení soudním (trestní řád)
HLAVA PRVNÍ - Obecná ustanovení
1. § 6 odst. 2 se mění tak, že se mezi spojku „a“ a předložku „o“ vkládá slovo „žádost“ a dále tak, že se za poslední slovo „odsouzení“ vkládá spojení „před uplynutím doby uvedené v § 106 odst. 1 tr. zák.“
§ 6 odst. 2 zní:
(2) Zájmové sdružení občanů může také navrhnout, aby vazba u obviněného byla nahrazena jeho zárukou (§ 73), a podávat za odsouzeného žádost o udělení milosti a žádost o zahlazení odsouzení před uplynutím doby uvedené v § 106 odst. 1 tr. zák.
HLAVA DVACÁTÁ DRUHÁ - Zahlazení odsouzení
2. § 363 se mění tak, že se mezi slova „soud“ a spojení „na žádost“ vkládá spojení „z úřední povinnosti hned po uplynutí lhůty dle § 106 odst. 1 tr. zák. nebo v případech upravených v § 106 odst. 3 tr. zák.“, dále se mezi spojkou „a“ a spojením „na žádost“ vypouští spojení „nejde-li o případ upravený v § 69 odst. 3 tr. zák., též“.
§ 363 zní:
O zahlazení odsouzení rozhoduje soud z úřední povinnosti hned po uplynutí lhůty dle § 106 odst. 1 nebo v případech upravených v § 106 odst. 3 tr. zák. na žádost odsouzeného nebo na návrh zájmového sdružení uvedeného v § 3 odst. 1, a nejde-li o případ upravený v § 69 odst. 3 tr. zák., též na žádost osob, které by mohly ve prospěch odsouzeného podat odvolání.
3. § 365 odst. 1 se mění tak, že se mezi slova „odsouzeného“ a „navrhovatele“ vkládá spojení „popř. i“.
§ 365 odst. 1 zní:
(1) Jakmile rozhodnutí o zahlazení odsouzení nabylo právní moci, vyrozumí předseda senátu odsouzeného, popř. i navrhovatele, a orgán, který vede rejstřík trestů; zahlazené odsouzení nesmí být vykazováno ve výpisu z rejstříku trestů.
4. § 365 odst. 2 se mění tak, že se v první větě nahrazuje spojení „dle § 69 odst. 3 tr. zák.“ spojením „dle § 106 odst. tr. zák.“ dále se nahrazuje spojení „jednoho roku“ spojením „6 měsíců“ a zbylá část první věty ve znění „ledaže byla zamítnuta jen proto, že dosud neuplynula doba zákonem stanovená pro zahlazení“ se vypouští.
§ 365 odst. 2 zní:
(2) Byla-li žádost o zahlazení odsouzení dle § 106 odst. 3 tr. zák. zamítnuta, může být znovu podána teprve po uplynutí 6 měsíců. jednoho roku. ledaže by byla zamítnuta jen proto, že dosud neuplynula doba zákonem stanovená pro zahlazení. Žádost přesto podanou zamítne soud bez šetření.
Odůvodnění:
Obecně:
Předkládaná úprava problematiky zahlazování trestů v připravované rekodifikaci trestního zákona navazuje a zpřísňuje stávající úpravu, což hodnotíme jako naprosto nevyhovující a neodpovídající současné společenské situaci z důvodů podrobněji specifikovaných níže.
V obecné rovině je možno konstatovat, že institut zahlazování trestů je součástí trestního zákona bez výraznějších změn již zhruba 46 let. Dílčí novelizace tohoto ustanovení byly provedeny v letech 1990-1993 (poté 2001), ale nejednalo se o nutné systémové změny, které by odstraňovaly veškeré nevyhovující aspekty. Základní koncepce tohoto ustanovení stále nereflektuje společenské změny, ke kterým došlo po listopadu 1989, a vychází z praxe běžné před těmito změnami, kdy všechny osoby v produktivním věku byly v zaměstnaneckém vztahu a osoby bez přístřeší (bez domova) oficiálně neexistovaly. Tato politika doznala zásadních změn, přičemž právní úprava institut zahlazování trestů na tyto změny žádným způsobem nereagovala.
Hlavním účelem institutu zahlazování odsouzení je po celou dobu jeho platnosti především sociální integrace odsouzených osob do společnosti a odstranění nepříznivých důsledků odsouzení (po určité době a splnění určitých podmínek ze strany odsouzeného), které by jinak negativně provázely odsouzeného po zbytek jeho života.
Institut byl a je koncipován především jako důležitý motivační a výchovný prvek pro odsouzeného během trvání trestu i do budoucna, který mu má umožnit po uplynutí určité doby, po kterou je jeho chování posuzováno, stejnou „kvalitu“ života jako ostatním občanům.
V důsledku shora uvedených společenských změn se však konstantní nastavení podmínek zahlazování odsouzení ve většině případů jeví jako příliš nepřiměřené, mnohdy kontraproduktivní, ne-li zcela nevyhovující. Základním kritériem pro zahlazení odsouzení je vedení řádného života po určitou dobu (30 let, 20 let, 10 let, 5 let a 3 let), jejíž délka je závislá na uloženém trestu.
První problematickou rovinou je samotná délka doby, během níž musí vést odsouzený řádný život po propuštění z výkonu trestu. Pokud budeme vycházet z předpokladu, že většina odsouzených jsou osoby odsouzené k trestu odnětí svobody v rozmezí 1 až 5 let, jejichž vzdělání bylo ukončeno výučním listem, dojdeme k následujícím závěrům. Doba, po kterou tyto osoby musí vést řádný život činí 5 let. Během výkonu trestu odnětí svobody v mnoha případech dojde k rozpadu rodinného zázemí, ztrátě možnosti bydlení, jistotou je ztráta zaměstnání. Základním předpokladem pro vedení řádného života je především nedopouštění se další trestné činnosti. Ke splnění této podmínky je prakticky vždy nezbytné zajištění bydlení a zaměstnání. Získání nájmu bytu brání především v případech soukromých vlastníků výše nájemného a požadavek složení tří měsíčních nájmů před uzavřením nájemní smlouvy, v případech obecních bytů (s regulovaným nájemným) zase poměrně častý požadavek „čistého“ výpisu z rejstříku trestů. Identické problémy nastávají i při shánění zaměstnání, zejména v regionu hlavního města a okolí, kdy 90% potencionálních zaměstnavatelů (především na veškeré manuální práce) vyžaduje „čistý“ výpis z rejstříku trestů. Z tohoto pohledu se tedy splnění podmínky vedení řádného života po dlouhou dobu stanovenou současnou úpravou objektivně jeví jako přinejmenším velmi málo pravděpodobné. U odsouzené osoby, bez zaměstnání a bydlení je, dle našich zkušeností z praxe, pravděpodobnější další trest
Předkládané změny trestního řádu mají přispět k rychlejšímu zahlazování odsouzení, což v praxi bude vést ke zvýšení uplatnění odsouzených na trhu práce a eventuelně rovněž přispěje k jejich snadnějšímu přístupu k bydlení.
K jednotlivým ustanovením:
TRESTNÍ ZÁKON
K § 106 odst. 1:
Navrhované znění vychází ze stávající úpravy, kterou modifikuje nevyhovujícím způsobem. Namísto zohlednění současné situace, kdy nepřiměřeně vysoká délka lhůt „vedení řádného života“ po propuštění z výkonu trestu (prominutí trestu či promlčení jeho výkonu) neumožňuje odsouzeným získání jakéhokoli zaměstnání (z důvodu požadavku výpisu z rejstříku trestů bez záznamu už i na manuální dělnické profese) či bydlení (na lidsky důstojné úrovni), tedy jejich integraci do společnosti, dochází k prodlužování těchto lhůt až na naprosto neobvyklou. V těchto případech by k zahlazení odsouzení zpravidla docházelo až postproduktivním věku, což by paradoxně zvyšovalo ohrožení života a zdraví občanů, neboť by zvyšovalo pravděpodobnost další recidivy.
Jednoznačně je možno doporučit opačný postup, spočívající ve zkrácení stávajících lhůt. Toto řešení by znamenalo vyšší zaměstnanost odsouzených, zlepšení jejich přístupu k bydlení, což v konečném důsledku povede ke snížení bezpečnostních rizik vyplývajících z možné recidivy a dále bude znamenat výrazné ekonomické úspory ( náklady výkonu trestu, ušetřené sociální dávky a sociální a zdravotní pojištění).
TRESTNÍ ŘÁD:
K § 6 odst. 2:
Jedná se o formulační zpřesnění stávající úpravy.
K § 363:
Jedná se zakotvení povinnosti zahajovat řízení o zahlazení odsouzení hned po uplynutí lhůt dle § 106 odst. 1 tr. zák. z úřední povinnosti. Tato praxe by měla odstranit negativní aspekty stávající úpravy, neboť většina odsouzených není informována o tom, jak zahlazení v praxi dosáhnout, což výrazným způsobem zhoršuje možnost jejich integrace do společnosti. Odsouzeným často chybějí informace o lhůtách, po jejichž uplynutí lze o zahlazení odsouzení žádat, i o samotném mechanismu rozhodování o žádosti (příslušnost soudu, náležitosti atp.). Navrhovaná změna bude mít za následek zlepšení přístupu odsouzených po výkonu trestu na pracovní trh a rozšíření možnosti získání bydlení.
K 365 odst. 1:
Jedná se pouze o zpřesnění stávající úpravy.
K 365 odst. 2:
Jedná se zkrácení doby (z původního jednoho roku na šest měsíců), po jejímž uplynutí je možno opakovaně podat žádost o zahlazení odsouzení před uplynutím lhůt dle § 106 odst. 1 tr. zákona. Jak již bylo uvedeno výše záznam v rejstříku trestů limituje odsouzené v přístupu na pracovní trh, a proto je vzhledem k bezpečnostně preventivním důvodům i důvodům ekonomickým v zájmu společnosti, aby tato bariéra byla odstraněna,co nejdříve.
2. Pozměňovací návrh k tisku ….
(Vládní návrh na vydání zákona, kterým se mění zákon č . 140/1961 Sb., Trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.)
ČÁST PRVNÍ - Změna trestního zákona
HLAVA PÁTÁ - Zánik trestnosti a trestu
Zahlazení odsouzení
1. § 69 odst. 1 písm. a) se mění tak, že se vypouští spojení „deseti let“ a nahrazuje se spojením „tří let“.
2. § 69 odst. 1 písm. b) se mění tak, že se vypouští spojení „pěti let“ a nahrazuje se spojením „18 měsíců“.
3. § 69 odst. 1 písm. c) se mění tak, že se vypouští spojení „tří let“ a nahrazuje se spojením „6 měsíců“.
§ 69 odst. 1 zní:
(1) Soud zahladí odsouzení, vedl-li odsouzený po výkonu nebo prominutí trestu anebo po promlčení jeho výkonu řádný život nepřetržitě po dobu nejméně
a) deseti let, tří let, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody převyšujícímu pět let,
b) pěti let, 18 měsíců, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody převyšujícímu jeden rok,
c) tří let, 6 měsíců, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody nepřevyšujícímu jeden rok, k trestu propadnutí majetku, k trestu vyhoštění nebo k trestu zákazu pobytu, nebo k peněžitému trestu za úmyslný trestný čin.
4. § 69 odst. 3 se mění tak, že se mezi slovy „svým“ a „chováním“ vypouští slovo „vzorným“, dále se mezi slovy „chováním“ a spojkou „že“ vypouští spojení „a poctivým poměrem k práci“ , dále se mezi slova „soud“ a „zahladit“ vkládá spojení „s přihlédnutím k zájmům chráněným trestním zákonem“, a mezi slova „odsouzeného“ a spojku „i“ se vkládá spojení „nebo na žádost osob, které by mohly ve prospěch odsouzeného podat odvolání“.
§ 69 odst. 3 zní:
(3) Jestliže odsouzený prokázal po výkonu nebo prominutí trestu anebo promlčení jeho výkonu svým vzorným chováním a poctivým poměrem k práci, že se napravil, může soud s přihlédnutím k zájmům chráněným trestním zákonem zahladit odsouzení na žádost odsouzeného nebo toho, kdo je oprávněn nabídnout záruku za dovršení nápravy odsouzeného, nebo na žádost osob, které by mohly ve prospěch odsouzeného podat odvolání, i před uplynutím doby uvedené v odstavci 1.
ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o trestním řízení soudním (trestní řád)
HLAVA PRVNÍ - Obecná ustanovení
1. § 6 odst. 2 se mění tak, že se mezi spojku „a“ a předložku „o“ vkládá slovo „žádost“ a dále tak, že se za poslední slovo „odsouzení“ vkládá spojení „před uplynutím doby uvedené v § 69 odst. 1 tr. zák.“
§ 6 odst. 2 zní:
(2) Zájmové sdružení občanů může také navrhnout, aby vazba u obviněného byla nahrazena jeho zárukou (§ 73), a podávat za odsouzeného žádost o udělení milosti a žádost o zahlazení odsouzení před uplynutím doby uvedené v § 69 odst. 1 tr. zák.
HLAVA DVACÁTÁ DRUHÁ - Zahlazení odsouzení
2. § 363 se mění tak, že se mezi slova „soud“ a spojení „na žádost“ vkládá spojení „z úřední povinnosti nebo v případech upravených v § 69 odst. 3 tr. zák.“, dále se mezi spojkou „a“ a spojením „na žádost“ vypouští spojení „nejde-li o případ upravený v § 69 odst. 3 tr. zák., též“.
3. § 363 se dále mění tak, že se doplňuje druhá věta následujícího znění:
§ 363 zní:
O zahlazení odsouzení rozhoduje soud z úřední povinnosti nebo v případech upravených v § 69 odst. 3 tr. zák. na žádost odsouzeného nebo na návrh zájmového sdružení uvedeného v § 3 odst. 1, a nejde-li o případ upravený v § 69 odst. 3 tr. zák., též na žádost osob, které by mohly ve prospěch odsouzeného podat odvolání.
4. § 365 odst. 1 se mění tak, že se mezi slova „moci“ a „vyrozumí“ vkládá spojení „či jakmile došlo k uplynutí lhůty dle § 363 věta druhá,“ dále se mezi slova „odsouzeného“ a „navrhovatele“ vkládá spojení „popř. i“.
§ 365 odst. 1 zní:
(1) Jakmile rozhodnutí o zahlazení odsouzení nabylo právní moci či jakmile došlo k uplynutí lhůty dle § 363 věta druhá, vyrozumí předseda senátu odsouzeného, popř. i navrhovatele, a orgán, který vede rejstřík trestů; zahlazené odsouzení nesmí být vykazováno ve výpisu z rejstříku trestů.
5. § 365 odst. 2 se mění tak, že se v první větě nahrazuje spojení „jednoho roku“ spojením „6 měsíců“ a dále se zbylá část první věty ve znění „ledaže byla zamítnuta jen proto, že dosud neuplynula doba zákonem stanovená pro zahlazení“ vypouští.
§ 365 odst. 2 zní:
(2) Byla-li žádost o zahlazení odsouzení dle § 69 odst. 4 tr. zák. zamítnuta, může být znovu podána teprve po uplynutí 6 měsíců. jednoho roku. ledaže by byla zamítnuta jen proto, že dosud neuplynula doba zákonem stanovená pro zahlazení. Žádost přesto podanou zamítne soud bez šetření.
3. Pozměňovací návrh k tisku č. ...
(návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/20004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů)
1. § 12 se mění tak, že se za stávající odst. 2 vkládají nové odstavce 3. a 4. tohoto znění:
"(3) Zaměstnavatel dále nesmí při výběru zaměstnanců požadovat údaje o trestněprávní bezúhonnosti uchazeče o zaměstnání formou předložení výpisu z rejstříku trestů s výjimkou případů, kdy je tento požadavek stanoven zvláštním zákonem.
(4) Údaje o trestněprávní bezúhonnosti v případech neupravených zvláštními předpisy je zaměstnavatel oprávněn získávat pouze prostřednictví čestného prohlášení uchazeče o zaměstnání, ve kterém uvede, že v rejstříku trestů nemá záznam o trestném činu, který by mohl souviset s výkonem nabízené práce."
Odůvodnění - obecně:
Při hledání řešení, jak omezit neoprávněné požadavky zaměstnavatelů kladené na uchazeče o zaměstnání spočívající v nutnosti předložení výpisu z rejstříku trestů při přijímacím pohovoru i na pozice, které jsou spojeny s minimální odpovědností, se jeví jako optimální novelizace zákona o zaměstnanosti. Konkrétně se jedná o doplnění dvou odstavců do ust. § 12, a to odstavce 3. a 4.
K odst. 3:
Cílem odst. 3 je docílení stavu, kdy zaměstnavatel může po uchazeči zaměstnání požadovat předložení výpisu z rejstříku trestů pouze v případech stanovených zvláštními zákony (, kterých je zhruba 80 – nyní ponecháváme stranou nadměrnou četnost výskytu požadavku v zákonné úpravě a jeho častou nejednoznačnost).
K odst. 4:
V případech, kdy údaje o trestné bezúhonnosti uchazeče o zaměstnání, nejsou vyžadovány zvláštními zákony, by měl zaměstnavatel právo požadovat po uchazeči o zaměstnání vyplnění čestného prohlášení (nikoliv předložení výpisu z rejstříku trestů) o tom, že uchazeč nemá v rejstříku trestů záznam o trestné činnosti, která by mohla souviset s povahou vykonávané práce. Sankcí za případné uvedení nepravdivých údajů by mohla spočívat např. v možnosti okamžitého rozvázání pracovní poměru.
