Stehlíková chce odchod Romů do Kanady řešit ve vládní radě
30.8.2008 (epravo.cz)
Ministryně pro národnostní menšiny a lidská práva Džamila Stehlíková (SZ) se pokusila zmírnit pobouření, které mezi Romy údajně vyvolali členové vlády kritikou zdůvodňování žádostí o azyl v Kanadě. Příčinou zvýšení počtu romských žadatelů je i podle premiéra Mirka Topolánka spíše jejich ekonomická situace než porušování lidských práv. Podle ministryně, která chce věc řešit v Radě vlády pro záležitosti romské komunity, se kritika netýkala celé romské populace.
Kanada zase chrání české Romy azylem
29.8.2008 (iHNed.cz)
Jen už jsme tu dlouho neměli rasovou vraždu, říká předseda romského sdružení Dženo Ivan Veselý při přemítání o důvodech, proč Romové znovu hledají azyl v Kanadě. Česko si prý neumí poradit se svými rasisty. A podle všeho si to myslí i v Kanadě, podle neoficiálních informací už letos za oceánem dostalo azyl ke dvěma desítkám českých občanů. "Za letošní rok udělila Kanada necelých dvacet azylů českým občanům. Češi o něj žádají na základě rasové diskriminace a perzekuce, což znamená, že nemají možnost rovnocenného zařazení se do společnosti," říká Karolína Bánomová. Ta už v Torontu jedenáct let žije a s nově příchozími Čechy je v kontaktu, pomáhají si navzájem. Bánomové se v Torontu docela dobře daří. Do Kanady odešla v první vlně romského exodu v roce 1997, nejdříve získala azyl, pak se stala kanadskou občankou. Má malou úklidovou firmu a na půl úvazku pracuje jako servírka. "Pocházím z Ústí nad Labem a v Praze jsem na Karlově univerzitě studovala romistiku. Jako příklady diskriminace jsem na kanadských úřadech uváděla například útoky, které jsem zažívala při cestě vlakem za studiem," dodává Bánomová. Po loňském zrušení víz se Češi romského původu do Kanady znovu nahrnuli. Zatímco v roce 2005 jich o azyl žádalo pouze osm, letos už jich za necelého tři čtvrtě roku o ochranu požádalo 470. Což ale také znamená, že je ohrožený bezvízový styk s Kanadou, Česko má totiž vyjednanou hraniční kvótu 500 žádostí. Ověřit aktuální počet udělených azylů je ale velmi obtížné. Kanadské velvyslanectví včera HN řeklo, že aktuální počty žádostí ani udělených azylů nemá zatím k dispozici. A s odvoláním na Kanadu mlčí i Češi. "Informace získáváme průběžně od kanadské strany. Víme o tom, že nějaké azyly uděleny byly. Ale zveřejnění přesných čísel necháváme na kanadské straně," řekla včera HN mluvčí českého ministerstva zahraničí Zuzana Opletalová. Čísla nemá k dispozici ani ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková a stále trvá na tom, že nová vlna romských odchodů má především ekonomické důvody. "Kanadský azylový systém je jeden z nejvelkorysejších na světě, příliš se neptá, protože už o život šlo tolikrát, a tradičně se přiklání k žadatelům," říká Stehlíková. Přiřknuté azyly ji příliš neznervózňují. Každému prý přeje jeho kanadský sen, ale Romové by přitom neměli hanit svou rodnou zemi. Kanadský velvyslanec Michael Calcott včera nechtěl komentovat situaci Romů v Česku, ale neopomenul připomenout zprávu o lidských právech ve světě, kterou letos vydalo americké ministerstvo zahraničí. V něm to Češi schytali právě za Romy. Premiér Mirek Topolánek tehdy zprávu shodil ze stolu s tím, že ho země, která "umožňuje týrání zajatců, nebude poučovat o lidských právech". "Pouze z nepřímých zdrojů můžeme usuzovat, že k těmto důvodům patří diskriminace ve vzdělání a zaměstnávání, obavy z perzekuce a nedostatečná ochrana policií před příslušníky skinheadských hnutí a podobně," vysvětluje důvody českých žadatelů Karel Hejč z velvyslanectví České republiky v Ottawě. Podle sdružení Dženo odešlo od roku 1993 z republiky na 30 tisíc Romů. Hlavně do Kanady, Austrálie, Velké Británie a Německa.
Poslanecká sněmovna schválila návrh zákona o zaměstnanosti
28.8.2008 (mpsv.cz)
Poslanecká sněmovna schválila dne 22. 8. 2008 vládní návrh novely zákona o zaměstnanosti a změnu dalších souvisejících zákonů, jejichž cílem je pružnější pracovní trh v České republice. Ta kromě změn vyplácení podpor a dávek nezaměstnaným obsahuje i program zelených karet pro cizince ze zemí mimo evropskou unii. Na základě pozměňovacích návrhů poslanců bylo schváleno zpřísnění právní úpravy v oblasti agentur práce a příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Pozměňovací návrhy upravily i zákon o pomoci v hmotné nouzi. Více zde.
Připravovaná novela občanského soudního řádu
26.8.2008 (epravo.cz)
Prioritou v oblasti justice je zavést taková opatření, která povedou k rychlejšímu a kvalitnějšímu rozhodování soudů. Tomuto cíli z hlediska soudního procesu napomůže zejména zjednodušení procesních předpisů. Z důvodu četnosti dosavadních novel občanského soudního řádu je vhodné se při naplňování tohoto cíle zaměřit pouze na zásadní problémy, které českou justici nejvíce sužují a které soudní proces činí zdlouhavým a neefektivním.
Tzv. souhrnná novela občanského soudního řádu vychází z Programovém prohlášení vlády ze dne 17. ledna 2007, v němž se vláda zaměřila mimo jiné na problematiku justice. Cílem změn v oblasti justice podle Programového prohlášení je
- zjednodušení procesních předpisů,
- odbřemenění soudců,
- zamezení průtahů v soudním řízení.
Prioritou v oblasti justice je zavést taková opatření, která povedou k rychlejšímu a kvalitnějšímu rozhodování soudů. Tomuto cíli z hlediska soudního procesu napomůže zejména zjednodušení procesních předpisů. Z důvodu četnosti dosavadních novel občanského soudního řádu je vhodné se při naplňování tohoto cíle zaměřit pouze na zásadní problémy, které českou justici nejvíce sužují a které soudní proces činí zdlouhavým a neefektivním.
Mezi základní oblasti, které si navrhovaná právní úprava dává za cíl změnit patří
- nová úprava systému doručování,
- zjednodušení systému protokolace,
- efektivní obrana proti průtahům v řízení,
- omezení rozsahu odůvodnění rozhodnutí soudů,
- posílení notáře jako soudního komisaře v dědickém řízení a
- odstranění nedostatků, které vyplývají z poznatků praxe.Podrobněji zde.
Podle NSS nesmí exekutor zveřejňovat rodná čísla
26.8.2008 (epravo.cz)
Exekutoři nesmějí zveřejňovat rodná čísla dlužníků, kterým zabavují majetek. Pokud to udělají, dostanou pokutu. V precedenčním verdiktu tak rozhodl Nejvyšší správní soud (NSS), když posuzoval spor Úřadu na ochranu osobních údajů a exekutora, který osobní údaje dlužníka zveřejnil na internetu. Informuje o tom internetový server Aktuálně.cz. Úřad na ochranu osobních údajů dal exekutorovi pokutu 8000 korun za to, že v usnesení o ceně nemovitosti zveřejnil rodné číslo muže, kterému majetek kvůli dluhům zabavoval. Exekutor se ale obrátil na soud. Podle něj je jedinou možností přesného určení dlužníka právě jeho identifikace podle rodného čísla. Městský soud v Praze verdikt o udělení pokuty zrušil. Soudci potvrdili, že se exekutor dopustil protiprávního jednání tím, že důvěrný osobní údaj zveřejnil. Podle soudu má sice exekutor, který zastupuje veřejnou moc a je v podstatě v pozici soudu, shromažďovat osobní údaje včetně rodného čísla, nesmí je ale zveřejnit. Pokutu prý platit nemusí, protože zákon je natolik nejasný, že exekutor nemohl předvídat, že ji může dostat. Úřad se proto obrátil na Nejvyšší správní soud a ten rozhodl, že pokutu exekutor dostat může. Exekutoři mají podle senátu Nejvyššího správního soudu přístup k údajům z informačního systému evidence obyvatelstva a registru rodných čísel, ovšem jen pro potřeby provedení exekuce. Zmiňovaný údaj nesmí exekutor zveřejnit. "Účelem zpracování rodného čísla exekutory je získávání informací ohledně povinného od třetích osob, nikoliv označení povinného v rozhodnutích vydávaných exekutorem," uvedl soud ve svém verdiktu. Pokud už soud rozhodl, že počínání exekutora je protiprávní, nemůže podle Nejvyššího správního soudu pokutu zrušit. Městský soud musí proto verdikt o pokutě znovu posoudit a rozhodnout.
Školy na jižní Moravě mají být k Romům fér. Zajistí to nový projekt
24.8.2008 (idnes.cz)
Jsi z romské rodiny? Tak patříš do zvláštní školy. Podle Ligy lidských práv je takový postup v řadě jihomoravských škol stále ještě běžnou praxí. Děti romských rodičů často končí bezdůvodně ve školách se sníženými standardy. Projekt Férová škola to má změnit. Zabránit by tomu měl projekt Férová škola, který chce Liga nastartovat v Břeclavi – městě, které má dlouhodobé problémy, co se týče soužití Romů a ostatních obyvatel. Autoři vymysleli projekt na základě poznatků o vzdělávání romských dětí. Pod záštitou ministerstva školství chtějí přidělovat certifikát "Férová škola" těm základním školám, které začleňují romské děti do svých tříd a kde nedochází k diskriminaci. "Všechny břeclavské školy budou informovány o tom, že tento certifikát existuje. A město má zájem, aby se všechny školy o tento certifikát ucházely," uvedl břeclavský starosta Dymo Piškula. Podle něj by systém férových škol mohl přispět ke kvalitě vzdělání romských dětí. Koordinátorka projektu Lucie Obrovská se chystá do Břeclavi příští týden. Ředitelům představí "férový" certifikát. Liga lidských práv tvrdí, že pro školu je takové osvědčení známkou prestiže. To si ale nemyslí Jarmila Poláková, která v břeclavských školách pracovala jako romská poradkyně. "Nechat si přidělit takovou značku může být pro školu i nevýhodné. Automaticky dostane punc školy pro Romy," míní Poláková s tím, že všechny romské děti budou zase chodit do školy jen spolu, zatímco rodiče bílých dětí se takové škole mohou vyhýbat. "Na každé škole určitá míra diskriminace je. A nějaký glejt to nespraví," domnívá se. Naopak podle Lucie Obrovské je Česká republika dlouhodobě kritizována ze zahraničí za segregaci zejména romských dětí a za jejich následné špatné uplatnění na trhu práce. "Tyto děti většinou končí ve zvláštních školách, kde nemůže být dosaženo jejich plného vzdělanostního potenciálu. Jihomoravská oblast je toho bohužel zářným příkladem," míní koordinátorka. "Férová škola má garantovat dodržování lidských práv, zákaz diskriminace a začlenění žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do hlavního vzdělávacího proudu, tedy do klasické třídy," dodává Lucie Obrovská. První školy by mohly získat certifikát na jaře příštího roku. Férová škola musí mít například ve vzdělávacím programu zpracovány antidiskriminační zásady. Musí aktivně motivovat děti s jinou etnickou příslušností k zápisu do školy. A rozhodně nesmí odmítnout romské dítě přijmout, pokud není důvodem třeba naplněnost školy. Ve škole navíc nesmí existovat třída, v níž by byli soustředěni žáci jednoho etnika. V Břeclavi má patrně nejvíc romských školáků Kupkova škola, respektive její pracoviště v Sovadinově ulici. Tam se teprve budou rozhodovat, zda se stanou školou férovou. "Určitě se tím budeme zabývat. Z každého projektu se dá něco vytěžit," uvedl zástupce ředitele školy Petr Pláteník. Podle něj škola s romskými žáky pracuje nepřetržitě. "Romské děti jsou docela šikovné. Dá se s nimi velice dobře pracovat. Hodně k tomu přispívá romská asistentka," poznamenal s tím, že Sovadinova škola už férovou je. Alespoň co se týče přístupu k žákům.
Lidé se záznamem v rejstříku trestů těžce shání práci
22.8.2008 (novinky.cz)
Lidé, kteří se vracejí z výkonu trestu nebo mají podmínku, jsou na trhu práce většinou neuplatnitelní, tvrdí Ivana Bodláková ze společnosti Eteria, která pomáhá znevýhodněným nezaměstnaným s pracovním uplatněním. Také podle kurátora pro dospělé Petra Cejnara si firmy výběr zaměstnanců zjednodušují tím, že osoby bez čistého trestního rejstříku nezaměstnají. "Stalo se módou, že zaměstnavatelé, kteří dávají inzeráty, uvádějí, že zaměstnají pouze osoby s čistým rejstříkem trestů," řekla Bodláková. Lidé, kteří se vracejí z výkonu trestu, pak nemají šanci. Ze zkušeností z projektu, který se snažil pomoci dlouhodobě nezaměstnaným lidem, Bodláková ví, že lidé se také často za svůj škraloup v trestním rejstříku stydí. Podle Cejnara by se zaměstnavatelé měli zajímat o to, jestli uchazeč o práci bude v trestné činnosti pokračovat. Někteří lidé mají třeba záznam kvůli tomu, že nezaplatili alimenty, protože na ně neměli finanční prostředky. Jiní uchazeči mají záznamů v trestním rejstříku víc. "Je potřeba rozlišit hrušky od jablek, jsou lidé, kteří nechtějí dělat, a jsou lidé, kteří dělat chtějí," upozornil. Kurátor pomáhá klientům i v tom, že jim přímo domluví ve firmě pohovor. Přiznává ale, že často na domluvenou schůzku nepřijdou, nebo se dostaví už s potvrzením od lékaře, že práci vykonávat nemohou. "Je to sisyfovská práce," přiznal. Většina těchto lidí totiž doufá, že "propluje" systémem. "Po výkonu trestu většina lidí nemá zajištěnou práci," vysvětlil Cejnar. Tvrdí ale, že pokud člověk skutečně má o práci zájem, kurátor mu ji dokáže najít. Jiná ale podle něj může být situace v chudších regionech. Lidé po výkonu trestu mohou získat dávku hmotné nouze, která může dosáhnout tisíce korun. Hradí z ní například vyřízení nových dokladů, ubytování nebo lékařskou prohlídku. Trest odnětí svobody si v ČR momentálně odpykává přes 20 000 vězňů, což je téměř o tisícovku více než v loňském roce. V České republice nyní připadá na 100 000 obyvatel 186 osob ve vězení. To je nejméně ze zemí východní Evropy, v Německu ale na stejný počet obyvatel připadá jen asi 100 vězňů.
Diskriminace v Kooperativě: žena si vymohla odškodnění
20.8.2008 (idnes.cz)
Bývalá vedoucí kroměřížské pobočky Kooperativy uspěla. Dostala od pojišťovny odškodné kvůli pracovní diskriminaci. K úspěšnému vyřešení přispěla svým zájmem i MF DNES.
Tvrdé pracovní diskriminaci se podle svých slov tři čtvrtě roku marně bránila Anna Mikulová z Mikulůvky u Vsetína. Nakonec se psychicky zhroutila. Se svým bývalým zaměstnavatelem, nadnárodní pojišťovnou Kooperativa, se proto vloni pustila do otevřeného boje. A ten teď podle všeho vyhrála: s pojišťovnou se dohodla na mimosoudním vyrovnání a dostala odškodné. "Dohodu jsme v minulých dnech podepsali, peníze mi už přišly na účet," sdělila Mikulová. Podle ní i její právní zástupkyně Ivany Spoustové měla na úspěch dohody vliv i pozornost, jakou případu věnovala MF DNES. "Myslím, že váš zájem mi pomohl nejvíc," řekla Mikulová. Advokátka Spoustová ocenila i vstřícnost Kooperativy. Obě strany sporu odmítly na základě dohody sdělit podrobnosti vyrovnání. V Kooperativě dnes pracuje přes 60 procent žen. "Problematice rovnosti pohlaví proto věnuje firma nadstandardní pozornost," zdůraznil mluvčí Kooperativy Marek Vích. Ten v minulosti pochybení společnosti popřel. K tomu, jestli Kooperativa někoho ze svých zaměstnanců kvůli odškodnění potrestala, se nevyjádřil. Jaroslav Kučera, který podle Mikulové může za její diskriminační vyhazov, je podle informací MF DNES dodnes ředitelem středomoravské divize pojišťovny v Olomouci. Příběh někdejší vedoucí pobočky Kooperativy v Kroměříži, dnes třiačtyřicetileté Anny Mikulové, označilo několik odborníků za nejlépe doložený příklad pracovní diskriminace kvůli věku a pohlaví. Organizace Gender Studies, pro kterou právnička Spoustová pracuje, si proto Mikulovou zvolila jako hlavní tvář své kampaně proti diskriminaci na pracovišti. Koncem loňského dubna organizace dokonce uspořádala protestní akci přímo před pobočkou Kooperativy v Olomouci. Na Kooperativu pak Mikulová podala žalobu. "Podle toho, co jsem slyšel, a podle materiálů, které jsem si pročetl, si myslím, že tam je poměrně vysoká šance," řekl tehdy o chystaném sporu soudce Nejvyššího správního soudu a pedagog Právnické fakulty Univerzity Karlovy Zdeněk Kühn.Mikulová přitom podle všeho nebyla sama, kdo byl tvrdým postupem nadřízených v Kooperativě poškozen. Podobný osud postihl podle ní nejméně dvě další ženy, které nahradili muži třicátníci bez řádného výběrového řízení. Jedna z nich to vloni potvrdila České televizi, třetí se pokusu o vyhazov ubránila.Anna Mikulová nastoupila jako vedoucí kroměřížského pracoviště Kooperativy 1. května 2004 po vyhraném konkurzu. Její pobočka zakrátko několikrát vyhrála soutěž produktivity. V březnu 2006 ji ale ředitel středomoravské agentury Kooperativy v Olomouci bez jakýchkoliv předchozích náznaků nespokojenosti požádal, aby k 1. dubnu ze společnosti odešla. "Dali mi vybrat: buď práci u přepážky, nebo odchodné sto tisíc," vzpomínala loni v březnu Mikulová. Nabídku odmítla a tím její problémy začaly. Musela například odevzdat služební auto a začít do práce dojíždět 64 kilometrů. Olomoucké vedení po čase nabídku stotisícového odchodného zopakovalo, Mikulová ale opět odmítla. "Řekli mi na to, že od 1. července nejsem vedoucí, protože se moje kancelář ruší," vzpomínala. Když si pak stěžovala na pražské centrále, olomoucké vedení ji začalo na poradách ignorovat. Bez potřebných podkladů se odmítla zúčastnit povinného přeškolení a dostala vyhazov. "Byla jsem rok na antidepresivech. Kdybych neměla manžela a děti, jaké mám, rodina by se mi rozpadla," je přesvědčena žena, která si z konfliktu se zaměstnavatelem podle svých slov odnesla trvalé zdravotní následky. "Proti diskriminaci stojí za to se bránit," tvrdí dnes advokátka Ivana Spoustová. Zároveň ale upozornila, že kvůli mimosoudnímu ukončení případu v Česku stále chybí precedentní rozsudek, který by diskriminaci na pracovišti prokázal.
Vláda přesně neví, jestli se jí daří zlepšovat situaci Romů
15.8.2008 (epravo.cz)
Vláda přesně neví, jestli se jí daří plnit úkoly v takzvané Dekádě Romů, která má do roku 2015 zlepšit situaci romské menšiny. Podle hodnotící zprávy o naplňování dekády v roce 2007 chybí jakákoli statistická data a kvalitativní hodnocení u většiny úkolů. Ve středu by měla zprávu vládě předložit ministryně pro menšiny a lidská práva Džamila Stehlíková (SZ).
"Po třech letech existence programu je zjevné, že jednotlivé resorty nejsou schopny efektivně hodnotit plnění cílů akčního plánu," píše se ve zprávě. Podle zprávy nemohou jednotlivá ministerstva přesně hodnotit výsledky své práce v pomoci Romům, protože statistiky neznají termín "Rom". Nelze proto například přesně spočítat, kolik Romů si díky vládním programům našlo práci. Určit, kdo je Rom, není jednoduché, protože ani někteří lidé, kteří by za Romy mohli být považováni, se k romství nehlásí. V Česku se k romské národnosti v roce 2001 při sčítání lidu přihlásilo asi 11.700 lidí. Podle odhadů ale žije v ČR přibližně čtvrt milionu Romů. Zhruba třetina z nich bydlí v takzvaných sociálně vyloučených lokalitách. Dekáda je mezinárodní program ke zlepšení situace Romů a k jejich integraci. Začala v únoru 2005 a potrvá do roku 2015. Kromě Česka se do ní zapojilo Maďarsko, Slovensko, Bulharsko, Rumunsko, Srbsko, Černá Hora, Makedonie a Chorvatsko. V ČR se zaměřuje na vzdělávání, zaměstnanost, bydlení a zdraví. Program iniciovala Světová banka a Institut otevřené společnosti (OSI - Open Society Institute). Rada vlády pro záležitosti romské komunity navrhuje, aby se vedla meziresortní debata k vyjasnění pojmů. K definici statistických termínů by měl pomoct také projekt Světové banky, který by měl skončit letos na podzim. Terénní výzkum by se měl zaměřit třeba na efektivitu úřadů práce při řešení problematiky dlouhodobě nezaměstnaných a na překážky na straně poptávky práce i její nabídky. Ministerstvo práce a sociálních věcí by mělo v budoucnu podle zprávy vytvořit systém hodnocení efektivity svých programů na Romy. Úřady práce by měly v budoucnu být schopné říct, nakolik se jim daří umísťovat Romy na trh práce. Podle první verze plánu měla být tato data dostupná již do roku 2006. Každoročně od roku 2005 se měl zvýšit podíl podporovaného zaměstnání Romů o pět až deset procent v porovnání s neromskou populací. Nedostatek čísel, která by umožnila zhodnotit, jestli se daří nebo nedaří zlepšovat situaci Romů v Česku, není jen v oblasti zaměstnávání, ale i bydlení. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) loni uvolnilo 50 milionů korun na dotace na takzvané podporované byty, tedy chráněné bydlení, domy na půl cesty a vstupní byty. Počet Romů, kterým mohly tyto dotace pomoct, ale ministerstvo nesleduje. MMR loni vyčlenilo i 798 milionů korun na vznik 1376 nových nájemních bytů pro nízkopříjmové domácnosti. Státní fond rozvoje bydlení však postrádá informace o tom, zda program zlepšil přístup sociálně slabých Romů k bydlení. Výhrady k realizaci dekády v ČR mají i mezinárodní nevládní organizace. Na stránce www.romadecade.org nedávno zveřejnily hodnocení jednotlivých států za rok 2007. Naplánované kroky ke zlepšení situace Romů v ČR jsou podle zprávy spíše "vágní", čímž vládě, krajům a obcím ponechávají dost prostoru pro nečinnost. Mezinárodní zpráva naopak kladně hodnotí vznik Agentury pro sociální začleňování v romských sociálně vyloučených lokalitách. Agentura bude testovat programy zapojení Romů do společnosti ve 12 pilotních oblastech Čech a Moravy.
Inspektorát cizinecké policie v Praze dlouhodobě v problémech
13.8.2008 (ochrance.cz)
Ochránce už několik let řeší stížnosti související s pobytem cizinců v ČR. Jde o stížnosti na práci našich konzulátů v zahraničí při vyřizování žádostí o víza a také o dlouhodobě neuspokojivou situaci na inspektorátu cizinecké policie v Praze. Na tato témata poukazovaly i reportáže v médiích, ať už v souvislosti s konzuláty v Kyjevě, Lvově, Hanoji, Bratislavě nebo naposledy při nedávném zásahu cizinecké policie právě před budovou inspektorátu v Praze. Vždy se upozorňovalo na nedostatky v zajišťování těchto služeb. Počet cizinců v ČR sice každoročně narůstá, ale tento fakt nemůže ochránce akceptovat jako zdůvodnění neúnosné situace na Inspektorátu cizinecké policie v Praze. V podnětech, které ochránce dostává, jsou opakovaně zmiňovány nejen fronty tvořící se od pozdních nočních/brzkých ranních hodin, ale i námitky, že krátce po začátku úředních hodin, např. již v 8 hodin ráno, je zastaven výdej pořadových čísel, bez nichž není možné žádost podat. Na podstatnou část čekajících se nedostane, ale na úřadovně se přitom pohybují osoby nabízející pořadová čísla k prodeji. Dochází tak k tomu, že pokud cizinec za pořadové číslo nezaplatí, není schopen vyřídit svoji záležitost ani při několikerých návštěvách. Stěžovatelé namítají i další „mafiánské“ praktiky při organizování fronty.
Situaci považuje ochránce za alarmující, protože na správním úřadě České republiky vytváří podmínky pro nestandardní jednání a korupci. Dosud prováděná opatření měla vždy pouze krátkodobý efekt a šlo o jednorázové zákroky realizované často až pod mediálním tlakem ve chvíli, kdy se situace začala vymykat kontrole. Podle ochránce je naprosto nezbytné záležitost vyřešit systémově a s dlouhodobou koncepcí, protože počet cizinců se bude do budoucna nadále zvyšovat. Zefektivnění by měl přinést postupný přechod administrativně-správní agendy na civilní složky Ministerstva vnitra, což ochránce vítá a podporuje. Současně však varuje, že tato postupná transformace se nesmí stát záminkou k tomu, aby se odpovědné orgány systémovým řešením aktuálního stavu nezabývaly. Ochránce se proto obrací na ministra vnitra a policejního prezidenta s žádostí o informaci, jaké kroky hodlají podniknout, aby se situace trvale zlepšila a k podobným praktikám nedocházelo.
Potenciál zaměstnanců 50+ pro firmy, aneb Jak to vidí zaměstnavatelé, novináři a realizátoři 5.8.2008 (iHNed.cz)
Jaký potenciál mají starší zkušení zaměstnanci pro firmy? Jaké možnosti tzv. třetí kariéry mají zaměstnanci 50+ ? Co nabízí zaměstnavatelům a zaměstnancům produkty vyvinuté v rámci projektu Třetí kariéra, projektu na podporu celoživotního vzdělávaní a na zlepšení podmínek zaměstnanců 50+ na trhu práce, spolufinancovaného Evropským sociálním fondem EU a státním rozpočtem České republiky? Jaké jsou zkušenosti firem, které vstoupily do projektu?
O tom všem 30. července v Praze diskutovali u kulatého stolu zástupci realizačního týmu projektu Třetí kariéra, jehož několikaletá činnost se chýlí k závěru, v čele s příjemcem grantu a iniciátorem projektu, poradenskou společností Expertis Praha, firem McDonald´s, Preciosa, Zentiva a Škoda Auto, které se projektu aktivně zúčastnily, s novináři. Hned v úvodu se přítomní shodli na tom, že zaměstnanci nad padesát let mají bohaté pracovní i životní zkušenosti, nadhled, jsou loajální a často jsou také nositeli firemního know-how. Je proto důležité umět jejich potenciálu využít, pracovat s ním a nepřicházet tak o kvalitní pracovníky. "Je zajímavé vnímat posun v nazírání na zaměstnance věkové skupiny 50+,“ vyjádřil své potěšení Peter Kutschera ze společnosti CSP, člen realizačního týmu projektu. "Když jsme projekt rozjížděli, pohled byl jiný: je to ohrožená a diskriminovaná skupina a je třeba jí pomoci. Dnes už o ohrožení ani diskriminaci nehovoříme, veřejné mínění více vnímá lidi 50+ jako nositele zkušeností a znalostí, o které není radno přijít. A to je velmi pozitivní změna.“ Zástupci firem hodnotili projekt jako velmi inspirující a svou účast v něm jako přínosnou. "Škoda Auto je firma, která neustále expanduje a potýká se s nedostatkem kvalifikovaných zaměstnanců,“ připomněl Milan Hladík, vedoucí útvaru Personální projektový management firmy Škoda Auto. "Chceme stavět především na svých kmenových zaměstnancích, proto i pro ty starší musíme vytvořit takové podmínky, abychom využili jejich potenciál a udrželi si je ve firmě.“ "Pro nás jsou všichni naši zaměstnanci důležití, neboť si je léta vychováváme a učíme,“ zdůraznila specifikum pracovního prostředí firmy Preciosa Margita Býmová, HR specialistka. "Lidé kolem padesátky jsou významnou skupinou, mají letité zkušenosti, znají technologii a to vše mohou předávat mladším.“ Společnost McDonald´s se zapsala do povědomí veřejnosti jako mladá, dynamická, ale i tady se složení zaměstnanců mění. "A to podle toho, jak se mění struktura našich zákazníků - se svými dětmi a vnuky k nám začínají přicházet i starší a tato diverzita se musí odrážet i v diverzitě zaměstnanců,“ uvedla Pavlína Václavíková, Human Resources Manager. Pro všechny firmy se účast v projektu stala impulzem k dalšímu rozvoji programů zaměřených na plnohodnotné využití potenciálu starších zaměstnanců a na tvorbu podmínek pro jejich další setrvání v pracovních kolektivech. Jako velký přínos přítomní hodnotili i obě metodiky, jež jsou produktem projektu Třetí kariéra: konzultační program pro HR a management a vitalizační program pro zaměstnance 50+ . S novináři se shodli na tom, že za iniciativou podniků pokulhávají politici a státí sféra. "Za rozhodnutím o zvýšení hranice odchodu do důchodu na 65 let by měly následovat nástroje a pobídky pro firmy, aby měly zájem lidi po padesátce vůbec zaměstnávat,“ zdůraznil Jan Přikryl z časopisu HRM. Snižování nezaměstnanosti a růst poptávky po kvalitní pracovní síle ovšem už nyní vede ke změně názoru zaměstnavatelů na věkovou kategorii 50+. Ladislava Fialová ze společnosti CSP uvedla příklad za všechny: "Naše poradenská společnost se v poslední době setkává se zajímavými požadavky zaměstnavatelů, hledajících lidi na vedoucí pozice - ještě před nedávnem dávali přednost lidem kolem 30-40, nyní je více zajímají padesátníci a jejich znalosti a zkušenosti. To je jistě pozitivní zpráva zvláště pro nás, realizátory projektu Třetí kariéra.“
