Česku hrozí soud kvůli směrnici o zákazu diskriminace v práci
31.1.2008 (epravo.cz)
Česku hrozí, že by se mohlo dostat před Evropský soudní dvůr kvůli tomu, že nedostatečně do své legislativy zapracovala unijní směrnici o zákazu diskriminace v zaměstnání. Evropská komise dnes oznámila, že Praze zaslala takzvané odůvodněné stanovisko. To představuje druhou ze tří fází procedury pro porušení unijních předpisů. Pokud by se situace nezlepšila, pak by EK celou věc postoupila evropské justici. Česku by v konečné fázi mohla hrozit finanční pokuta. Praze výkonný orgán "sedmadvacítky" například vytýká, že nemá v legislativě definice různých druhů diskriminace. Vadí mu i to, že české normy obsahují zákaz diskriminace na základě zdravotního stavu, avšak nikoli na základě nezpůsobilosti. Problém pak prý představuje to, že české normy nutně nezahrnují všechny postižené pracovníky. Zmiňovaná směrnice (2007/78/EC) zakazuje diskriminace na základně náboženství, víry, věku, postižení či sexuální orientace. Přijata byla v roce 2000, přičemž země z rozšíření roku 2004, kam patří i Česko, ji měly do své legislativy zapracovat o 1. května 2004. Všechny tak učinily, avšak v některých případech podle EK ne zcela dostatečným způsobem. Kromě ČR komise proceduru pro porušení práva vede s více než desítkou dalších členských zemí.
Europoslanci kritizují ČR za vepřín v Letech
31.1.2008 (iHNed.cz)
Evropský parlament dnes v rezoluci o strategii ve vztahu k Romům kritizoval Česko za situaci kolem vepřína v Letech u Písku. Toto zařízení stojí na místě bývalého koncentračního tábora pro Romy. Europoslanci vyzvali Evropskou komisi a další úřady, aby udělaly vše, co bude nutné k odstranění vepřína a k vytvoření odpovídajícího památníku. Ministryně pro menšiny a lidská práva Džamila Stehlíková v reakci v Praze uvedla, že vláda by v dohledné době mohla tuto otázku uspokojivě vyřešit.
Podle ministryně se nyní uskutečnila jednání s vedením Jihočeského kraje, obce Lety i firmy AGPI, která vepřín vlastní. Dosáhlo se nyní značného pokroku v jednáních a vláda snad bude s to v dohledné době dosáhnout přijatelného řešení. S tím však podle ní musí souhlasit především zástupci pozůstalých. "To má pro mě větší hodnotu než jednoznačný verdikt Evropského parlamentu, který pochopitelně musíme respektovat," řekla ČTK ministryně. Ministryně podotkla, že europarlament sice soustředil pozornost na Lety, ale v EU chybí zastřešující koncepce integrace a sociálního začleňování Romů. Ucelená politika by přitom některým zemím mohla ke zlepšení stavu pomoci, míní Stehlíková. Rezoluce se nelíbí některým českým europoslancům, mimo jiné poslancům za ODS, kteří hlasovali proti přijetí tohoto textu. "Ve skutečnosti je vztah k romské menšině problémem komplexním a celoevropským, který se týká téměř všech členských zemí EU," řekl ČTK europoslanec Jan Zahradil. Dodal, že je nepřijatelné, aby byla demonstrativně pranýřována pouze jedna země. Podobný názor vyslovil i poslanec za KDU-ČSL Jan Březina. "Chce-li Evropská unie do této otázky spadající do svrchované pravomoci orgánů ČR zasahovat, měla by jedním dechem dát na stůl potřebné dvě miliardy korun, které jsou k likvidaci prasečáku a k vybudování památníku potřeba. Bez toho se jedná jen o laciné a populistické moralizování," doplnil. S rezolucí o jednotné strategii ve vztahu k Romům přišel německý poslanec za Zelené Milan Horáček, což se příliš nelíbí Březinovi. "Když už má potřebu za Lety někoho kárat, měl by si vzít na paškál německé orgány jako právní nástupce německé nacistické moci, která byla v protektorátu Čechy a Morava faktickým nositelem moci," řekl český europoslanec. Dodal, že historická odpovědnost za existenci koncentračního tábora v Letech v době druhé světové války neleží na českých orgánech, ale na německých. Není to poprvé, co Evropský parlament žádá odstranění vepřína. Ten byl vystavěn na místě někdejšího koncentračního tábora pro Romy, kde podle historických pramenů přišlo za války o život 326 lidí, z nichž asi polovinu tvořily děti. Romové se již delší dobu snaží o uzavření vepřína, ale zatím neúspěšně. Europoslanci v rezoluci kromě otázky tábora v Letech také uvedli, že Romové jsou zcela jasně napříč EU diskriminováni. "Anticikánství a romofóbie jsou v Evropě stále rozšířené a jsou využívány extremisty," tvrdí se v textu. Dokument také upozorňuje na takzvanou ghettoizaci. Podle zákonodárců existují důkazy, že Romové bývají násilně vystěhováváni, nebo jim je znemožněno, aby se odstěhovali z ghetta. Vyzvali proto mimo jiné Evropskou komisi, aby podpořila programy pro likvidaci romských slumů.
Rezoluce také poukazuje na to, že romská komunita údajně trpí nepřijatelně vysokou úrovní nezaměstnanosti. EK by proto měla podpořit Romy tak, aby se lépe mohli uplatnit na pracovním trhu. Konkrétně jde například o nejrůznější školení, rekvalifikační kurzy či poskytování mikroúvěrů pro zakládání živností a malých firem. Po jednotné strategii, která by zajistila větší ochranu romské menšiny, volají delší dobu neziskové organizace. Před časem dokonce zaslali dopis předsedovi Evropské komise Josému Barrosovi, v němž obviňují Brusel, že se k celému problému dosud stavěl spíš pasivně a odpovědnost přenášel především na členské státy. Problémem diskriminace Romů by se měla časem zabývat skupina, která má na starosti lidská práva a skládá se z deseti evropských komisařů. Jejím členem je mimo jiné i eurokomisař pro sociální věci Vladimír Špidla. V Evropské unii se diskriminací Romů a menšin zabývá směrnice o rasové rovnosti. ČR a Slovensko ovšem patří ke 14 zemím, s nimiž komise zahájila v červnu loňského roku řízení kvůli tomu, že do svého práva stále tuto směrnici nezavedly.
Konference Rodina a dítě
30.01.2008 (ochrance.cz)
25. února se v konferenčním sále Kanceláře veřejného ochránce práv uskuteční odborná konference na téma Rodina a dítě. Jejím cílem je analyzovat aktuální problémy v oblasti sociálně-právní ochrany dětí a ústavní výchovy. Představen bude i sborník stanovisek veřejného ochránce práv k této problematice.Více zde.
Studenti nechtějí Romy ve školách
29.1. 2008 (lidovky.cz)
Speciální školy pro Romy, které chtějí čeští středoškoláci, by podle odborníků problém vztahů mezi touto menšinou a zbytkem společnosti spíše jen vyostřil. Téměř každý druhý český středoškolák si myslí, že by stát měl pro Romy zřídit speciální školy, protože v těch „normálních“ na výuku nestačí. Ukázal to nedávno zveřejněný průzkum společnosti Člověk v tísni a agentury NMS. V dotazníkovém šetření, kterého se zúčastnilo 1685 studentů ze všech typů tuzemských středních škol, se takto vyjádřilo 45 % respondentů. Středoškoláci se současně netají tím, že jejich vztah k Romům je veskrze negativní. Přiznalo to celkem 76 % oslovených. Podle socioložky Masarykovy univerzity v Brně Kateřiny S. Janků nejsou tyto výsledky nijak překvapivé, neboť odrážejí stereotypy, které ve společnosti vůči Romům převládají. „Jen naprosté minimum tzv. etnických Čechů má mezi Romy blízké známé nebo s nimi přichází nějakým způsobem osobně do styku. Studenti, kteří odpovídali na položené otázky, proto vycházejí ze zprostředkovaných pohledů na Romy, jaké čerpají z médií či v rodině, letmo na ulici,“ domnívá se Janků.
Socioložka proto upozorňuje, že výpovědi studentů je potřeba brát s jistou rezervou, neboť mají pravděpodobně tendenci odpovídat tak, jak si myslí, že je to „správně“, respektive jak se to od nich očekává. „Kdybychom například srovnali výzkumy vztahu třeba k homosexuálům nyní a před deseti lety, nejspíš nám vyjde, že ten vztah je nyní pozitivnější. Je to ale i tím, že dnes se studenti třeba v občanské výchově dozvídají, že homosexualita je něco normálního. Proto,vědí, co mají odpovědět‘, což ještě neznamená, že se obecně postoje za těch deset let nějak pronikavě změnily. U Romů je to spíše naopak. I mnozí učitelé se před žáky netají svým negativním vztahem k této etnické menšině,“ vysvětluje socioložka. Přes předsudky, které dotázaní středoškoláci vůči Romům zjevně mají, nelze jejich návrh, aby příslušníci tohoto etnika studovali na speciálních školách určených jen pro ně, označit jednoznačně za rasistický či absurdní.
Co si o Romech myslí čeští středoškoláci?
- mám k nim negativní vztah 76%
- za své problémy si mohou svou nepřizpůsobivostí 79%
- stát by pro ně měl zřizovat speciální školy 45%
(zdroj: průzkum společnosti Člověk v tísni a agentury NMS).
Dokladem může být například existence Střední odborné školy managementu a práva, kterou v několika českých městech zřizuje známý romský aktivista Emil Ščuka. Na těchto školách studují takřka výhradně Romové. Zástupkyně ředitele na pražské pobočce Irena Meisnerová pochopitelně myšlenku speciální romské školy do značné míry hájí. „Speciální škola ano, ale výuka musí probíhat podle normálních osnov, jako na jakékoliv jiné škole,“ říká Meisnerová. I ona si je však vědoma negativ, který z vydělení mladých Romů ze společnosti plynou. „Výlučně romské prostředí je samozřejmě na jedné straně nevýhoda, ale děti se tak dostanou do pro ně cizího prostředí až jako starší, když už případné problémy lépe snášejí. Kdyby nestudovaly na,romské škole‘, velká část by nestudovala nikde a byla by na ulici. Takže náš přístup představuje ze dvou zel rozhodně to menší,“ tvrdí Meisnerová. Naopak jednoznačně odmítavě se k myšlence jakékoliv segregace romských žáků staví například Vladislav Vik, ředitel obecně prospěšné společnosti Nová škola. „Myšlenka speciální školy pro Romy je naprosto bizarní věc, to je cesta do pekel. Tady se projevuje snaha hledat jednoduchá řešení bez znalosti souvislostí. Takové prvoplánové řešení by ještě více prohloubilo diskriminaci ve vzdělávání,“ je přesvědčen ředitel Nové školy. Tato společnost se integrací romských dětí aktivně zabývá již od roku 1996. Podle Vika je naopak žádoucí, aby romští školáci navštěvovali školu společně s českými dětmi. Případné problémy s jejich často obtížnější vzdělavatelností, danou například horší znalostí češtiny, lze řešit daleko lépe individuálně.
Nová škola stála například u myšlenky zavádění romských pedagogických asistentů do základních škol. Tito speciálně vyškolení pracovníci, kteří sami pocházejí z romské komunity, pomáhají při vyučování nejen dětem, ale i „bílým“ učitelům. Současně komunikují s rodiči romských žáků, u nichž mají zpravidla větší důvěru než klasičtí pedagogové, a vedou je k větší spolupráci se školou. Mnohdy hlavně přesvědčují rodiče, aby své potomky do školy vůbec pravidelně posílali. Projekt romských asistentů vzala nakonec v roce 2004 za svůj, částečně na popud EU i vláda a začala jej financovat. Rozpor mezi pohledy ředitele Nové školy a pedagožky ze střední romské školy je však ve skutečnosti mnohem menší, než by se mohlo na základě jejich praxe zdát. Meisnerová má kromě svého působení na střední škole rovněž bohaté zkušenosti s nejmladšími romskými žáky. Současně je totiž také ředitelkou základní školy v Praze 3. „Ve škole máme 85 % romských dětí, většina z nich je normálně vzdělavatelná, pouze potřebuje speciální přístup. Problémem žáků z této komunity je, že velká část jich po přechodu na střední školu studium vzdává,“ vysvětluje. To se projevuje i na Střední odborné škole managementu a práva. „Loni jsme otevřeli dva první ročníky zhruba po třiceti studentech, z nichž letos zbyl jeden stejně početný druhý ročník. Věřím však, že alespoň 50 procent studentů má na to dostat se až k maturitě,“ věří Meisnerová. Za nejrizikovější období z hlediska vzdělávání Romů pokládá přechod na střední školu také ředitel Nové školy. „Například mnozí romští rodiče mají třeba jen zvláštní školu a dost těžko mohou svým dětem při studiu na střední škole pomáhat,“ říká Vladislav Vik. Z těchto důvodů se staví k romské střední škole poměrně smířlivě. „Je pravda, že ji navštěvují jenom romští žáci, ale zde se jedná spíš o pokus o pozitivní diskriminaci,“ říká Vik. Vzhledem k složitosti problematiky romského vzdělávání tedy zřejmě není na místě zjednodušující pohled studentů v již zmíněném průzkumu jednoduše odsoudit jako primitivní projev rasismu. Spíše dokumentuje jejich bezradnost. To ostatně naznačuje i socioložka Janků: „Trochu mi uniká, proč byli středoškolští studenti tázáni na to, jak by situaci ve vzdělávání Romů řešili,“ pozastavuje se. Podle ní by navíc podobný průzkum prováděný v jiné zemi nemusel přinést příliš odlišné výsledky.
„Nejsem si jistá, že by průzkum návrhu na nejlepší vzdělávací systém realizovaný v jiné zemi dopadl výrazně jinak. Navštívila jsem například jednu základní školu v Kanadě. V jedné třídě bylo zhruba 18 žáků. To vypadá zvladatelně. Ale ti žáci pocházeli z více než deseti různých rodinných prostředí, hovořili rozdílnými mateřskými jazyky. Pokud by se někdo ptal studentů samých, jak se nejlépe vzdělávat, dost možná by se také přiklonili k jisté segregaci, jako k modelu pro žáky výhodnějšímu. Ale to by nic nevypovídalo o nejefektivnější podobě vzdělávacího systému,“ uzavírá Janků.
Dodržování pracovních podmínek polských dělníků
27.1.2008 (ochrance.cz)
Na základě upozornění Komisaře pro lidská práva Polské republiky provedl veřejný ochránce práv šetření ve věci dodržování pracovních podmínek a s tím souvisejících hygienických podmínek ubytování polských pracovníků zaměstnávaných agenturou Zetka Auto, s. r. o., ve společnosti Škoda Auto, a. s.
Vzhledem k působnosti vymezené zákonem se ochránce zaměřil i na prověření postupu oblastního inspektorátu práce pro Moravskoslezský a Olomoucký kraj, který na začátku roku 2007 prováděl kontrolní šetření v agentuře Zetka Auto na základě individuálních stížností několika polských občanů.
Postup oblastního inspektorátu práce při kontrole dodržování Zákoníku práce zhodnotil ochránce jako chybný. Přestože inspektorát zjistil, že hodinová mzda, kterou stanovila agentura Zetka Auto svým zaměstnancům, je nižší, než nejnižší tarifní mzda garantovaná zaměstnancům podniku Škoda Auto, a.s., v kolektivní smlouvě, dál se nezabýval jištěním, jaká je skutečná výše mzdy vyplácené polským dělníkům. Nezjišťoval, zda je ze mzdy srážena částka na ubytování či nikoli, a zejména nesrovnal tuto skutečně vyplacenou mzdu s výší mzdy garantované kolektivní smlouvou. Z kontrolního protokolu oblastního inspektorátu práce vyplývá, že agentura Zetka Auto opakovaně vyplácela a stále vyplácí svým zaměstnancům pracujícím ve Škodovce hodinovou mzdu i další příplatky nižší, než je jim v souladu se zákonem a s ustanovením kolektivní smlouvy povinna vyplácet (Např. noční příplatek, který má být podle kolektivní smlouvy 20 Kč, byl vyplácen pouze ve výši 6 Kč. Celkový hrubý měsíční příjem byl přibližně o 15 - 20 % nižší.). K datu šetření inspekcí práce navíc dlužila deseti z 18 kontrolovaných zaměstnanců doplacení cestovních náhrad za vykonané služební cesty. Vzhledem k tomu, že agentura zaměstnává a v minulosti zaměstnávala několik tisíc zaměstnanců, lze takové jednání bez nadsázky označit jako masové a opakované porušování zákona. I přes zjištěný opakovaný a závažný správní delikt na úseku odměňování, za nějž může být uložena sankce až do výše 2 000 000 Kč, inspektorát práce agentuře Zetka Auto sankci neuložil. Nezahájení správního řízení zdůvodnil konstatováním, že agentura při kontrole spolupracovala a splnila nápravná opatření. Inspektorát to akceptoval jako dostatečné i přesto, že zaměstnancům byla i nadále určena mzda ve shodné výši, jako předtím. Veřejný ochránce práv takový postup státního kontrolního orgánu zhodnotil jako nedůsledný a způsobilý vzbudit obavu z nerovného přístupu vůči jednotlivým zaměstnavatelským subjektům. Požádal Oblastní inspektorát práce pro Moravskoslezský a Olomoucký kraj o nové prošetření mzdových podmínek v agentuře Zetka Auto a v případě zjištěných závad o okamžité a důsledné využití všech zákonných prostředků k zajištění respektování zákona. Následná kontrola dodržování pracovněprávních a mzdových předpisů v agentuře Zetka Auto již zcela nesporně prokázala závažné a masové nedodržování zákoníku práce (§ 309 odst. 5). Oblastní inspektorát proto zahájil správní řízení ve věci uložení pokuty za spáchaný správní delikt na úseku odměňování zaměstnanců a agentuře uložil povinnost uvést systém odměňování do souladu se zákonem. Ochránce i nadále situaci sleduje a po ukončení správního řízení zváží další kroky.
Dohoda o vině a trestu zrychlí řešení bagatelních trestných činů
25.1.2008 (justice.cz)
Pachatelé drobných krádeží nebo viníci dopravních nehod si budou moci navrhnout svůj vlastní trest. Pokud s ním bude souhlasit státní zástupce, nemuselo by se konat hlavní líčení u soudu. Taková je základní myšlenka institutu dohody o vině a trestu, kterou navrhuje do trestního řádu zapracovat ministerstvo spravedlnosti. „Podle zkušeností z praxe se již dnes u bagatelních trestných činů doznávají pachatelé zhruba v 80 % případů a bude pro ně tedy nepochybně výhodné svou vinu prohlásit a moci si navrhnout trest, popř. způsob vypořádání náhrady škody. Zároveň s tím se podstatně zjednoduší a zrychlí soudní řízení,“ říká ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Dohoda bude obsahovat kromě prohlášení viny, také návrh trestu, a v případě souhlasu poškozeného i náhradu škody. Proti schválené dohodě již nebude možné podat odvolání, proto bude u takových případů vždy nutná obhajoba. Možnost prohlásit vinu a navrhnout si trest bude u všech trestných činů vyjma trestných činů zvlášť závažných. Návrh ministerstva spravedlnosti vychází ze zkušeností Spojených států Amerických, Německa, Polska nebo Slovenska, kde podobná dohadovací řízení fungují. Generální prokuratura na Slovensku již zpracovala materiál Vyhodnocení postupu prokurátorů v řízení o vině a trestu, z něhož vyplývá, že slovenské prokuratury celkově za rok 2006 uzavřely dohody s 3 250 obviněnými. Z tohoto počtu soudy schválily navrhnutý a dohodnutý rozsudek u 2 200 obviněných (67 %). Pokud připravenou novelu trestního řádu schválí vláda, parlament a podepíše jej prezident republiky, mohla by nabýt účinnosti v červenci příštího roku.
Stehlíková prosadila agenturu proti ghettům
23.1.2008 (iHNed.cz,ČTK)
Spolupráce samospráv, škol, policie, úřadů práce, neziskových organizací, firem i obyvatel tak, aby se problémové lokality změnily v běžné čtvrti, takové jsou cíle agentury na pomoc v boji proti vytváření a šíření ghett v Česku, jejíž vznik dnes schválila vláda. S návrhem agentury přišla ministryně pro menšiny a lidská práva Džamila Stehlíková (SZ). Agentura měla původně fungovat už od 1. ledna. Některá ministerstva k ní ale měla připomínky. Podle analýzy existuje v ČR přes 300 chudinských domů a čtvrtí, v nichž žijí převážně Romové. Může to být až 80.000 lidí. Většina dospělých nemá práci. Rodiny bývají závislé na sociálních dávkách. Děti končívají ve speciálních školách. Uzavírají si tak prakticky cestu k vyššímu vzdělání. Agentura nevznikne jako nový úřad, ale jako "odbor pro sociální začleňování v romských lokalitách" na úřadu vlády. Zaměstnávat by měla 15 odborníků. Spolu s externími zaměstnanci by ale toto číslo vzrostlo až na šest desítek lidí, potvrdila iHNed.cz Stehlíková.Letos by na chod agentury, mzdy a další služby mělo ze státního rozpočtu putovat 13,5 milionu korun. Nyní se koná výběrové řízení na ředitele. Ministryně již dříve řekla, že jméno šéfa či šéfky by mohlo být známo po 28. lednu. Svůj plán pomoci sociálně vyloučeným Romům představil před deseti dny na programové konferenci lidovců i jejich předseda Jiří Čunek. Podle něj by se jeho návrh měl stát základem vládního programu pro čerpání evropských peněz na pomoc Romům a kabinet by ho měl schvalovat. Podle Stehlíkové Čunkovi trochu "ujel vlak", když nyní přichází s dalším konceptem. Dodala, že na čerpání peněz z EU má dohlížet právě agentura.Na koncepci agentury se kromě týmu ministryně Stehlíkové podílelo také ministerstvo pro místní rozvoj, v jehož čele stál Čunek. Není proto jasné proč šéf lidovců po ročním úsilí, na jehož konci vláda schválila návrh agentury, přišel s vlastním návrhem. Stehlíková nicméně spolupráci s „Čunkovým“ resortem pochválila. "Proč přišel nyní s vlastním návrhem, na to se musíte zeptat jeho," řekla Stehlíková iHNed.cz. Pracovníci kanceláře rady vlády pro záležitosti romské komunity je ještě zapracovávali do materiálu, o němž dnes kabinet rozhodoval. Hlavní překážkou byly podle informací ČTK výhrady, které se týkaly pracovníků. Vláda si totiž v programovém prohlášení předsevzala, že sníží počet státních zaměstnanců. Do roku 2010 by kabinet rád zrušil 9000 míst. Do agentury má stát naopak nové lidi přijmout. Kabinet se ale současně ve svém programu zavázal k tomu, že bude bojovat proti sociálnímu vyloučení a agenturu vytvoří. Mezi 12 míst, kde si agentura sociální začleňování vyzkouší, patří Brno, Přerov, Břeclav, Holešov na Kroměřížsku, Ostrava, Cheb, Ústí nad Labem, Most, Roudnice nad Labem, Broumov a obce na Jesenicku a Šluknovsku. Z evropských fondů by ČR na zlepšení vzdělávání, zaměstnávání, bydlení a zdraví Romů mohla získat miliardy korun.
Sarkozy spouští "Marshallův plán pro předměstí"
22.1. 2008 (iHNed.cz)
Naděje předměstí je název plánu, který má zlepšit situaci na chudých periferiích francouzských měst. Ve Vaux-en Velin u Lyonu jej dnes představila státní tajemnice Fadela Amarová. Investované prostředky by podle ní měly být soustředěny do stovky nejproblematičtějších předměstí, konkrétní částka ale nebyla zveřejněna."Během tří let bude na předměstích vytvořeno 45 000 pracovních míst, což pomůže snížit nezaměstnanost tamních mladých lidí o čtyřicet procent," řekla Amarová agentuře AFP.
Vysoká nezaměstnanost a celková neutěšenost situace mladých obyvatel zanedbaných předměstí byla jednou z hlavních příčin bouří, které v těchto oblastech vypukly koncem roku 2005 a opakovaly se i loni. Dalším důvodem byla diskriminace, jíž jsou vystaveni přistěhovalci z černé Afriky a z Maghribu, kteří tvoří značnou část tamního obyvatelstva. Podle Amarové, která má sama arabské kořeny, bude nutné zaměřit se hlavně na zhruba stovku předměstí, kde je situace nejobtížnější. V době zmíněných bouří se uvádělo, že takzvaných citlivých městských zón je ve Francii přibližně 750. Nepokoje zdaleka nepostihly všechny.
Sarkozy během kampaně k loňským prezidentským volbám sliboval, že vyhlásí "Marshallův plán pro předměstí". Ambice se ale později zjevně snížily, už kvůli nedostatku financí. Nedávno prezident přiznal, že státní pokladna je prázdná.Ministerský předseda François Fillon minulý týden jmenoval tři osy chystaných kroků - individuální péči o mladé lidi bez práce, zesílení boje proti ztroskotání ve škole a zlepšení infrastruktury.
Změny v mezinárodněprávní ochraně dětí
17.1.2008 - (mpsv.cz)
Ministerstvo práce a sociálních věcí dokončilo první fázi transformace sociálně právní ochrany dětí ve vztahu k cizině. Nejdůležitějšími kroky jsou jmenování nové ředitelky Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí v Brně, nastavení nové koncepce tohoto úřadu a zahájení činnosti panelu poradců pro otázku tzv. mezinárodních únosů dětí. Podrobnosti zde.
Bilance a plány ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila
17.1.2008 (justice.cz)
Za rok 2007 zpracovalo ministerstvo spravedlnosti přes 60 legislativních úkolů, realizovala se významná část projektu eJustice a navýšily se počty soudců v regionech s vysokým počtem nedodělků (např. v Ústí nad Labem o 32 soudců). Byly také uzavřeny důležité smlouvy upravující problematiku dětí v mezinárodní oblasti – např. Protokol ke smlouvě o právní pomoci v občanských věcech s Ukrajinou nebo Úmluva o mezinárodním vymáhání výživného. V problematice vězeňství se podařilo restrukturalizovat generální ředitelství Vězeňské služby ČR a dále zahájit kroky ke koncepčním změnám. Ministerstvo spravedlnosti se v loňském roce také významně podílelo na přípravě vstupu ČR do Schengenského prostoru, spolupracovalo na pilotním projektu elektronického propojení národních rejstříků trestů a již zahájilo přípravy na předsednictví České republiky v Radě EU v první polovině roku 2009. Také rok 2008 bude ve znamení pokračování reformy justice. „V legislativní oblasti budeme zpracovávat množství právních předpisů, mezi nimi zcela zásadní kodexy, jako např. občanský zákoník, trestní řád či obchodní zákon. Návrhy všech významnějších předpisů budou zveřejňovány na internetu a nad rámec oficiálních povinností připomínkového řízení podrobovány hlasům veřejnosti,“ dodává ministr Pospíšil. Velký důraz bude tento rok kladen na projekt eJustice, který je jedním ze zásadních bodů reformy a který Českou republiku pevně zasazuje do rámce dnešní moderní Evropy. V zájmu odbřemenění soudců je třeba zvyšovat vzdělanost vyšších soudních úředníků. Justiční akademie v Kroměříži bude garantovat denní i kombinovanou formu studia, které bude zakončeno státními bakalářskými zkouškami. Denní studium bude možné studovat při právnické fakultě Olomouci a kombinované při právnické fakultě v Brně, přičemž tato fakulta nabízí i vyrovnávací studium. Vězeňská služba bude v roce 2008 usilovat především o zvyšování ubytovacích prostor pro vězněné osoby, eliminaci lokální přeplněnosti a zajištění i přibližování se podmínek ubytování a zacházení s vězni evropským standardům. Dalším důležitým úkolem je instalace detekčních zařízení mobilních telefonů. První kroky k instalaci byly již zahájeny počátkem roku 2008.
Izraelky chtějí zrušit autobusy se sekcemi pro ženy
16.1.2008 (idnes.cz)
Žena v kalhotách v Izraeli nastupuje do autobusu. Chvíli poslouchá urážky ultraortodoxních židů a pak si raději jde sednout do části vyhrazené příslušnicím něžného pohlaví. Proti tomuto častému obrázku z místní hromadné dopravy nyní Izraelky protestují u soudu. Je to diskriminace, říkají. Autobusy s oddělenými sekcemi zavedl židovský stát proto, aby mohl zajišťovat hromadnou dopravu i v oblastech obývaných ortodoxními věřícími. Podle těch nedráždí ženy sedící v oddělené části vozidla muže k pokukování a flirtování. Ultraortodoxních židů je v Izraeli menšina. Prosazují, aby ženy nosily dlouhé sukně a na veřejnosti se držely odděleně od mužů. Přepážky vyhrazené ženám a mužům má například jedna izraelská pošta. Izraelky přirovnávají rozdělení autobusu k oddělování žen od mužů v synagogách. Napáchalo podle nich víc škody než užitku. "Muži v autobusu na mě plivali a bili mě, když jsem si odmítla sednout do vymezeného prostoru," popsala svou cestu veřejnou dopravou jedna z pasažérek.
Signatářkou petice určené soudu je i spisovatelka Naomi Ragenová, která přitom sama sebe považuje za ultraortodoxní věřící. Incidenty v autobusech už dříve na své webové stránce označila za "týrání žen ve jménu Boha"."Vždy se cítím bezmocná a ponížená jako nějaká černá ovce," říká další cestující, Iris Joffeová. Nic jiného než jet ve vyhrazené části autobusu jí nezbývá, protože z jejího domova v severním Izraeli do Jeruzaléma jiné než rozdělené autobusy nejezdí. Ultraortodoxní židé se jí už několikrát pokusili zabránit v samotném vstupu do autobusu, uvedla agentura Reuters. Místní ministerstvo dopravy se brání argumentem, že dodržování separace pohlaví v autobusech je dobrovolné a provozovatelé mají případné incidenty hlásit. To ale ženám nestačí. Izraelský nejvyšší soud má o kauze rozhodnout tento týden. Pokud ženy uspějí, dopravci buď přestanou pasažéry oddělovat, nebo na některých linkách budou zavedeny alternativní spoje.
Pospíšil letos plánuje změny pro soudce i vězně
16.1.2007 (epravo.cz)
Ještě v letošním roce plánuje ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil dokončit změny, které se dotknou soudních funkcionářů, tedy předsedů a místopředsedů soudů. Pokud vláda a parlament schválí jím navrhované úpravy zákona o soudech a soudcích, soudní funkcionáře by mělo být možné nejen odvolávat, což současný zákon nedovoluje, ale jejich působení ve vedení soudů by bylo i časově omezeno. Pospíšil své plány představil na dnešní bilanční tiskové konferenci. Pospíšil reaguje na současnou situaci, kdy jsou funkcionáři fakticky neodvolatelní. První změnu už podpořila legislativní rada vlády, když schválila návrh novely zákona, který má vnést "laický" prvek do hodnocení kárných provinění soudců. Novela počítá se vznikem zvláštních kárných senátů pro soudní funkcionáře. Laický prvek má v rozhodování o chybách soudců zabránit profesní solidaritě. Legislativní rada doporučila, aby počet soudců v senátech byl stejný jako počet laiků. Laické členy senátů budou nominovat předsedové vyšších soudů, šéfové advokátní, notářské a exekutorské komory a děkani právnických fakult. Pospíšil dnes uvedl, že na rozdíl od běžných kárných senátů, řešících prohřešky řadových soudců, by nově vzniklý senát byl pouze jednoinstanční, tedy bez možnosti odvolání. Fungoval u Nejvyššího správního soudu v Brně a měl by šest členů. Druhá změna téhož zákona je zatím ve stadiu příprav a podle ministra bude upravovat funkční období předsedů soudů. Pospíšil argumentuje tím, že předsedové a místopředsedové soudů jsou v pozici vrcholných manažerů rozhodujících o desítkách milionů korun v rozpočtech soudů. Stejně jako oni by tedy neměli mít svou pozici jistou na neomezenou dobu. Kdo bude stát v čele soudů, by podle představ Pospíšila měli společně rozhodovat senátoři a ministerstvo. Pospíšilovy návrhy narážejí na odpor soudců, kteří je vnímají jako zásah do soudcovské nezávislosti. Další změny plánuje ministr ve vězeňské službě, která pod ministerstvo spadá. Jedna se týká známé kauzy s přístroji na rušení mobilních telefonů, které měly původně ve všech věznicích zamezit nepovolenému telefonování.
V budoucnu mají problém vyřešit detekční systémy, které nahradí původně zamýšlené rušičky mobilů. Detekční systémy mají být nejdříve instalovány ve věznicích s nejpřísnějším režimem, tedy se zvýšenou ostrahou. V první fázi budou umístěny do věznic Valdice, Mírov a Plzeň. Další změna bude zřejmě ještě radikálnější. Ministr dnes naznačil, že v rámci chystaných změn nevylučuje ani zrušení některých věznic. Novinkou v životě uvězněných by měly být speciální komise dohlížející na jednotlivá vězení. Kromě jiného by v nich seděli zástupci místní samosprávy a řešila by například stížnosti odsouzených.
Agentura pro boj s ghetty může být schválena do konce ledna
15.1.2008 (iHNed.cz)
Vláda by mohla podobu nové agentury, která má bojovat proti vzniku a šíření ghett v Česku, schválit do konce ledna. Do té doby by měl být znám i její ředitel, který vzejde z výběrového řízení. ČTK to řekla ministryně pro menšiny a lidská práva Džamila Stehlíková (SZ), pod jejímž dohledem agentura vzniká.
Agentura měla začít fungovat od 1. ledna. Některá ministerstva k ní ale měla připomínky. Pracovníci kanceláře rady vlády pro záležitosti romské komunity je ještě zapracovávali do materiálu, o němž bude kabinet rozhodovat. Jaroslav Maroušek z kanceláře vládní rady ČTK již dříve řekl, že agentura by tedy mohla začít pracovat zhruba v polovině února. Úřad vlády nyní vyhlásil výběrové řízení na ředitele či ředitelku agentury. Inzerát vyšel v novinách. Výběr se podle Stehlíkové uskuteční 28. ledna. Agentura není nový samostatný úřad, ale bude existovat jako vládní "odbor pro sociální začleňování v romských lokalitách". Podle odborné analýzy existuje v ČR přes 300 chudinských domů a čtvrtí, v nichž žijí převážně právě Romové. Může to být až 80.000 lidí. Většina dospělých nemá práci. Rodiny bývají závislé na sociálních dávkách. Děti končívají ve speciálních školách. Stehlíková uvedla, že jakmile podobu agentury schválí vláda a skončí výběrové řízení, nový šéf představí své cíle a kroky. Podle ministryně by ředitel či ředitelka měli umět pracovat nejen se samosprávami, ale měli by koordinovat i centrální integrační politiku a spolupráci mezi jednotlivými ministerstvy. Měli by rovněž umět prezentovat agenturu veřejnosti. Mezi 12 vybraných míst, kde si agentura sociální začleňování vyzkouší, patří Brno, Přerov, Břeclav, Holešov na Kroměřížsku, Ostrava, Cheb, Ústí nad Labem, Most, Roudnice nad Labem, Broumov a obce na Jesenicku a Šluknovsku. Odborníci mají nastartovat spolupráci mezi místní radnicí, neziskovými organizacemi, školami, úřady práce, firmami a obyvateli problémových lokalit. Naučí je postupovat tak, aby ghetta postupně zanikla, či se změnila v běžné čtvrti. Agentura má pomoci také získat a čerpat peníze z evropských fondů na zlepšení vzdělávání, zaměstnávání, bydlení a zdraví Romů. Částka by se mohla pohybovat v miliardách korun.Hlavní překážkou schválení a spuštění agentury prý byly připomínky, týkající se pracovníků. Mělo by jich být 15. Vláda si ale ve svém programovém prohlášení předsevzala, že sníží počet státních zaměstnanců. Do roku 2010 by kabinet rád zrušil 9000 míst. Do agentury naopak má stát nové lidi přijmout. Kabinet se ale současně ve svém programu zavázal i k tomu, že bude bojovat proti sociálnímu vyloučení a agenturu vytvoří. Letos by na její chod, mzdy a další služby mělo ze státního rozpočtu putovat 13,5 milionu korun.
Národní program přípravy na stárnutí
14.1.2008 (iHNed.cz)
Vláda schválila návrh Národního programu přípravy na stárnutí na období let 2008 až 2012. Jednou z hlavních priorit tohoto materiálu, který připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí, je udržet a zvýšit zaměstnanost starších pracovníků. Cílem strategie je také zajistit seniorům, kteří budou v roce 2050 tvořit třetinu společnosti, kvalitní a aktivní život. "Chceme dostat do širšího povědomí, že populace stárne. Lidé musí se stářím počítat z hlediska svého zabezpečení," uvedl ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas.
Návrh programu se zabývá podporou zaměstnanosti seniorů, celoživotního vzdělávání, dostupnosti zdravotní péče a zajištění kvalitní sociální péče. Program stanovuje konkrétní úkoly a termíny pro resorty a instituce. Například přechod mezi pracovní aktivitou a důchodem by měl být flexibilnější než dosud. Zaměstnavatelé by pro seniory měli vytvářet kvalitní pracovní místa a nabídnout jim dobré pracovní podmínky. Pro dané období 2008 – 2012 formuluje Národní program priority a závazné úkoly v oblastech, jež mají zásadní vliv na kvalitu života starších osob. Jsou jimi zejména:
- udržení a zvýšení zaměstnanosti starších pracovníků, zvyšování jejich pracovní mobility a zabránění jejich vyčleňování z trhu práce,
- podpora a ochrana rovných práv a příležitostí a vyloučení diskriminace z důvodu věku,
- zajištění odpovídající, dostupné a potřebné péče a služeb pro seniory (sociální služby, zdravotní péče, bydlení aj.),
- podpora a rozšiřování celoživotního vzdělávání a podpora příležitostí k individuálnímu rozvoji a posílení nezávislosti,
- zajištění sociálního začlenění starších osob a seniorů.
Ochrana práv obětí - diskuse u kulatého stolu
9.1.2007 (www.llp.cz)
Liga lidských práv ČR pořádá pod záštitou ministra spravedlnosti kulatý stůl na téma posílení ochrany lidských práv obětí trestných činů, a to se zaměřením na problematiku bezplatné právní pomoci, práv na informace, odškodnění nemateriální újmy a finanční pomoci obětem. Akce proběhne dne 13. února 2008 v prostorách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Určena je jak zástupcům státní správy a nevládních organizací, tak odborné veřejnosti. Více informací zde.
Dohoda o novém insolvenčním zákonu
8.1.2008 (lidovky.cz)
Úřad pro ochranu osobních údajů souhlasí s novým insolvenčním zákonem. Shodl se na tom předseda úřadu Igor Němec a náměstek ministra spravedlnosti pro legislativu František Korbel, kteří se včera sešli kvůli námitkám ochránců soukromí ohledně množství údajů zveřejňovaných v rejstříku dlužníků na internetu.Úřad a ministerstvo se shodly na tom, že zákon je v pořádku, a dohodly se, že vytvoří pracovní skupinu, jež bude sledovat, jak rejstřík v praxi funguje. V elektronickém insolvenčním rejstříku, který začal spolu s novým zákonem fungovat od počátku tohoto roku, jsou umístěny všechny informace o průběhu insolvenčního řízení.
Boj homosexuálů za rovnoprávnost představuje výstava
7.1.2007 (iHNed.cz)
Dvacet let hnutí homosexuálů v Česku za rovnoprávnost ukazuje putovní výstava, která začala v Domě národnostních menšin v Praze. Až do 25. ledna zde mohou návštěvníci shlédnout fotografie, obálky gay časopisů, dobové dokumenty i přenos ze sněmovny z projednávání zákona o registrovaném partnerství. Z Prahy se výstava přesune do Českých Budějovic a postupně pak i do dalších měst republiky.
Aktivistům se podařilo docílit nejen toho, že byla uznána jejich lidská práva, ale získali i respekt a uznání společnosti. Respekt k jejich lidské důstojnosti a svobodě. To je poučení pro každého, jak se společnost mění a jak lze bojovat o možnost být sám sebou," řekla ministryně pro menšiny a lidská práva Džamila Stehlíková (SZ), která výstavu zahájila a přestřihla duhovou pásku. Podle autora expozice Jiřího Hromady, který léta stál v čele Gay Iniciativy, výstava dokumentuje i změnu postoje společnosti. "Bylo by dobré, aby si lidé z majority uvědomili, jak se chovali k minoritě, jak o ní přemýšleli a co všechno se změnilo i v nich osobně," řekl Hromada. Dodal, že v roce 1990 přijímala homosexuály desetina lidí, loni už 70 procent. Ministryně míní, že mnoha lesbickým ženám a gayům může navíc výstava dodat odvahu "být sám sebou a žít svůj život". Podle Hromady totiž průzkum mezi homosexuály ukázal, že mnoho z nich je "zakřiklých a obává se žít v pravdě". První ze 14 panelů na výstavě se zaměřuje na postavení homosexuálů ve světě od antiky po 19. století. Další ukazují situaci v Česku za Rakouska-Uherska, první republiky, nacismu i komunismu. Poslední část se věnuje době po listopadu 1989, kdy v Česku začalo působit organizované hnutí. Mezi nejznámější organizace patří SOHO, Gay Iniciativa či Lambda. V posledních letech aktivně vystupovala Gay a lesbická liga. Sdružení působila na veřejné mínění i na politiky. Usilovala o legislativní změny. Angažovala se v prevenci nemoci AIDS.Homosexualita byla v Československu trestná do roku 1961. Republika tak trestnost zrušila dřív než mnohé demokratické státy. Přesto podle Hromady začali homosexuálové v cizině aktivně prosazovat svá práva dřív než v Česku, a to od konce 60. let. Čeští a slovenští gayové a lesbické ženy začali o změny usilovat koncem 80. let. Po sametové revoluci se na 15 let sjednotila věková hranice, pod níž je sex trestný. U homosexuálů to bylo původně 18 let. Zakázána je diskriminace kvůli sexuální orientaci. Homosexualita přestala být považována za nemoc. Loni v pololetí začal platit zákon o registrovaném partnerství. Za první rok svazek uzavřelo 346 párů.
Lockheed Martin zaplatí za rasismus miliony dolarů
4.1.2008
Zbrojařská firma Lockheed Martin, která patří k významným dodavatelům americké armády, zaplatí odškodnění ve výši 2,5 milionu dolarů svému bývalému zaměstnanci Charlesi Danielsovi za to, že byl ve firmě vystaven rasistickým projevům ze strany spolupracovníků. Dohodu, která ukončila téměř dvouletý soudní spor, v pondělí oznámila americká Komise pro rovné pracovní příležitosti (EEOC). Jedná se přitom o historicky nejvyšší odškodné vyplacené v USA jednotlivci za to, že byl vystaven projevům rasismu na pracovišti. Daniels, který je tmavé pleti a pracoval ve společnosti Lockheed Martin v letech 1999-2001 jako letecký elektrikář, si v minulosti u vedení firmy opakovaně stěžoval na rasistické projevy spolupracovníků. Kromě hanlivých označení rasy musel čelit i výroku jednoho z bělošských zaměstnanců, že „bychom se měli vypořádat s černochy stejným způsobem, jakým se Hitler vypořádal se Židy“. Následně prý bylo Danielsovi vyhrožováno lynčováním a smrtí, pakliže si bude stěžovat u vedení. Přestože tyto výhrůžky nerespektoval, manažer pro lidské zdroje prý Danielse odbyl slovy „tak to mezi chlapy chodí“. Daniels proto v roce 2005 předal případ právníkům EEOC a ti následně iniciovali soudní spor s Lockheed Martin. Podle tvrzení EEOC vedení Lockheed Martin nepodniklo proti rasistům žádné kroky. S tím ale nesouhlasí mluvčí firmy Joe Stout, podle kterého společnost propustila všechny provinilce a zakázala jim doživotně pracovat pro Lockheed Martin. „Naše represivní opatření vycházela z poznatků a důkazů, kterými jsme tehdy disponovali,“ uvedl Stout. „K mimosoudnímu vyrovnání s panem Danielsem došlo proto, že bylo jak v našem, tak v jeho zájmu, abychom celou záležitost s konečnou platností uzavřeli.“ Američtí právní experti se shodují, že zejména výše odškodného může přimět řadu společností přehodnotit opatření proti rasové a jiné diskriminaci na pracovišti. V průběhu loňského fiskálního roku zaznamenala EEOC téměř sedm tisíc podnětů upozorňujících na možnou diskriminaci na pracovišti. Počet stížností se tak v posledních patnácti letech více než zdvojnásobil.
