Poslanecká sněmovna projednala antidiskriminační zákon
Poslanecká sněmovna dne 14. března 2008 projednala ve 2. čtení návrh antidiskriminačního zákona. V průběhu 2. čtení bylo předloženo několik pozměňovacích návrhů. Vzhledem k tomu, že Poslanecká sněmovna odhlasovala zkrácení lhůty pro 3. čtení, mělo by 3. čtení proběhnout již ve středu 19. března 2008, kdy by Poslanecká sněmovna měla definitivně o návrhu rozhodnout. Záznam z průběhu 2. čtení lze nalézt na stránkách Poslanecké sněmovny. ZDE
Antidiskriminační zákon na programu jednání Poslanecké sněmovny
Antidiskriminační zákon byl opětovně zařazen na program jednání Poslanecké sněmovny. Návrh bude projednáván ve 2. čtení jako bod 2 na 28. schůzi Poslanecké sněmovny, která bude zahájena v úterý 11. března 2008 ve 14.00.
Seminář na téma DIVERSITY MANAGEMENT (INTERAKTIVNÍ ŠKOLENÍ V DOVEDNOSTECH PRO ORGANIZACE A PODNIKY) RŮZNORODOST LIDÍ, ZPŮSOBŮ MYŠLENÍ I ROZHODOVÁNÍ JE NYNÍ POVAŽOVÁNA ZA PŘÍNOS PRO OBLAST ŘÍZENÍ LIDÍ. OBECNĚ LZE RŮZNORODOST VNÍMAT JAKO OBOHACENÍ A UČINIT JI VÝHODOU PRO PRACOVNÍ PROCES. ZAJÍMÁ VÁS, CO SE SKRÝVÁ POD POJMEM DIVERSITY MANAGEMENT? SEMINÁŘ VÁM NABÍZÍ OBEZNÁMENÍ SE ZÁKLADNÍMI POJMY, KONKRÉTNÍ POZNATKY I ZKUŠENOSTMI Z OBLASTI DIVERSITY MANAGEMENTU V JINÝCH ZEMÍCH I FIRMÁCH. Seminář se bude konat dne 31. března 2008 v Praze v Břevnovském arciopatství. Zde naleznete pozvánku a program.
Vláda dnes schválila návrh ministerstva spravedlnosti na výstavbu justičního areálu a věznice typu s ostrahou
22.5.2008 (justice.cz)
Ministerstvo spravedlnosti předložilo na dnešním jednání Vlády materiál k vybudování justičního areálu v Ústí nad Labem a věznice v Rapoticích formou PPP (Public Private Partnerships). V obou případech vyslovila Vláda svůj souhlas. „S rozhodnutím Vlády jsem samozřejmě spokojen. Obě výstavby jsou pro rezort spravedlnosti životně důležité. Variantu PPP, tedy partnerství veřejného a soukromého sektoru, jsme zvolili proto, že závěry Studií proveditelnosti ukázaly, že v obou případech by mohla tato cesta představovat úspory v řádech stovek milionů korun,“ vyjádřil se dnes Jiří Pospíšil. Definitivní výhodnost by měl potvrdit výsledek výběrových řízení. Na základě nich budou uzavřeny s dodavateli smlouvy, které podléhají souhlasu vlády. Podstata projektů spočívá ve spolupráci veřejného a soukromého sektoru, který zajistí provedení návrhu, výstavbu, financování a provoz zařízení a poskytování požadovaných služeb. Nemovitosti budou přitom pořízeny do vlastnictví zadavatele. Smlouva se mezi oběma stranami uzavře na 25 let. V tomto období se ministerstvo spravedlnosti zaváže soukromému partnerovi pravidelně (pokud budou služby odpovídat požadavkům uvedeným ve smlouvě) tzv. platbou za dostupnost.Justiční areál v Ústí nad Labem bude zastřešovat všechny justiční složky v tomto městě, tj. bude zde umístěno cca 600 pracovníků. Vytipována byla lokalita v k.ú. Bukov. Partner ze soukromého sektoru by měl areál doprojektovat, vybudovat, financovat a ve vymezeném období provozovat. V současnosti již bylo pro projekt vydáno stavební povolení na základě zpracované dokumentace. Připraveny jsou podklady k zahájení zadávacího řízení na výběr soukromého partnera. Hlavním cílem výstavby věznice v Rapoticích je zajištění infrastruktury a vybraných služeb věznice typu s ostrahou o ubytovací kapacitě cca 500 až 600 osob. Partner ze soukromého sektoru by měl věznici projektovat, vybudovat, financovat a ve vymezeném období provozovat. Ostrahu odsouzených zajistí Vězeňská služba ČR. Soukromý sektor bude mít taky povinnost zajistit zaměstnávání vězňů. Jako vhodná lokalita byl vybrán prostor bývalé raketové základny v Rapoticích u Brna. Pro projekt je zpracovaná dokumentace pro územní řízení, dokončená studie vlivu na životní prostředí a zároveň jsou zahájeny veškeré kroky k získání územního rozhodnutí. Dále jsou dopracovány podklady k zahájení zadávacího řízení na výběr soukromého partnera. Výběrová řízení budou probíhat postupně, aby se jim mohla věnovat co největší pozornost. Ministerstvo spravedlnosti preferuje zahájit výběrové řízení na výstavbu justičního areálu jako první, protože potřebnost tohoto objektu je akutní. Konečné rozhodnutí o realizaci projektů formou PPP bude učiněno na základě vyhodnocení obdržených nabídek a srovnání jejich výhodnosti s předpokládanými náklady klasické veřejné zakázky na stavební práce a následného samostatného provozování. Po vyhodnocení nabídek bude u obou projektů návrh projektové smlouvy s vybraným uchazečem předložen opět Vládě ČR ke konečnému rozhodnutí.
Využití přepisu hlasu v justici
21.5.2008 (justice.cz)
Ministerstvo spravedlnosti zvažuje využití aplikace, která umožňuje přepis mluveného slova do písemné podoby pro potřeby justice. Systém, na jehož bázi aplikace pracuje, již funguje v jiných odvětvích. „Slibujeme si od zavedení aplikace nejen časovou úsporu - předpokládáme, že dojde k rychlejšímu oběhu spisů i k celkovému zrychlení řízení - ale především k efektivnějšímu využití pracovní síly. Tento nástroj najde své místo zejména v minitýmech,“ sdělil ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Počítá se s tím, že při využití aplikace by mohlo dojít k úspoře zhruba 480 zapisovatelek ze současného počtu 2827. Ty by pak mohly být postupně převedeny na pozice potřebné pro rozvoj minitýmů, zejména na pozice rejstříkových vedoucích. Pilotní projekt využití přepisu diktátu do písemné podoby spustil Krajský soud v Praze v březnu letošního roku. Soudci testovali 35 aplikací. Systém zkouší také Městský soud v Praze nebo Okresní soud Plzeň- město. Dosavadní zkušenosti ukazují, že úspěšnost aplikace je 95 % textu. Výsledek přepisu závisí na kvalitě slovníku - odborné terminologii trestní, civilní, obchodní apod. a na doplnění místních názvů, názvů firem apod. Souběžně se zkouší přepis hlasu počítačem v obvodu Krajského soudu v Ústí nad Labem na Okresním soudu v Liberci. Ministerstvo spravedlnosti spustí plošný zkušební provoz na soudech v červnu letošního roku. Aplikace umožňující přepis mluveného slova budou používány po dobu zhruba dvou měsíců, poté ministerstvo zanalyzuje výsledky dotazníků vyhodnocující kvalitu a využitelnost systému. „Pokud se ukáže, že aplikace splňuje naše očekávání, vypíšeme výběrové řízení,“ upřesnil Jiří Pospíšil. Ministerstvo spravedlnosti počítá s vypsáním výběrového řízení na podzim letošního roku.
Češi si stěžují, že jsou v práci diskriminováni kvůli věku
20.5.2008 (iHNed.cz)
Nejčastěji se lidé v Česku cítí diskriminováni kvůli věku. Vyplývá to z průzkumu, který včera zveřejnila Masarykova univerzita v Brně. Na vlastní kůži věkovou diskriminaci podle něj zažila téměř pětina lidí. Průzkum zjistil, že více než polovina lidí slyšela o někom, kdo pro svůj věk přišel o práci. Třetina lidí vypověděla, že o práci z důvodu stáří přišla osobně nebo se to stalo někomu z blízkých. Od roku 2003 do roku 2007 stoupla zkušenost se ztrátou zaměstnání z důvodu věku z 24 procent na 34 procent. V Česku nyní žije 1,5 milionu lidí nad 65 let. Tvoří zhruba 15 procent obyvatel. V roce 2030 by jich mělo být podle propočtů demografů 2,2 milionu, tedy téměř čtvrtina obyvatel. Ministryně Džamila Stehlíková (SZ) včera uvedla, že v Česku chybí na trhu práce účinná ochrana seniorů. "Zákoník práce po úpravě tato ustanovení neobsahuje, pouze odkazuje na antidiskriminační zákon, který ovšem minulý týden vetoval prezident," řekla včera ministryně Stehlíková.
Češi: Diskriminace kvůli věku nás trápí
20.5.2008 (lidovky.cz)
Nejčastěji se lidé v Česku cítí diskriminováni pro své stáří. Na vlastní kůži věkovou diskriminaci zažilo téměř 20 procent lidí. Vyplývá to z průzkumu Masarykovy univerzity v Brně, jehož výsledky včera při debatě o stáří v pražském Lichtenštejnském paláci představila Lucie Vidovičová. Diskriminace se nejčastěji projevuje v zaměstnání. Podle ministryně pro menšiny a lidská práva Džamily Stehlíkové (SZ) v Česku chybí na trhu práce efektivní ochrana seniorů, ale i velmi mladých lidí.
Bezpečnostní rada státu projedná legální i protiprávní migraci
20.5.2008 (epravo.cz)
Bezpečnostní rada státu by se dnes mimo jiné měla zabývat zprávou o situaci v oblasti migrace na území Česka za loňský rok nebo také akčním plánem boje s nelegálním přistěhovalectví ve stejném období. Projednávat by rovněž měla aktuální problematiku Severoatlantické aliance a Evropské unie v bezpečnostní oblasti. Česko se dlouhodobě snaží podporovat legální migraci, která je pro zemi výhodná například ze ekonomického hlediska. Ministerstvo vnitra na svých webových stránkách uvádí, že by se Česko v roce 2030 mohlo vzhledem ke stárnutí populace potýkat s výrazným nedostatkem lidí v produktivním věku. Česko podle již dříve zahájených projektů chtělo do země přivést například odborníky z Bulharska, Chorvatska, Kazachstánu, Běloruska nebo Moldavska. K konci letošního března bylo v Česku podle statistik ministerstva vnitra například 5243 Bulharů s trvalým nebo dlouhodobým pobytem. Chorvatů bylo 2313 a Kazachstánců 3035. Naopak nelegální migraci chtějí české úřady omezit.
Klaus vetoval zákon, rozčílil zelené i Brusel
19. 5. 2008 (iHNed.cz)
Prezident Václav Klaus se opřel do Evropské unie. V pátek totiž vetoval antidiskriminační zákon, který po Česku žádá Brusel. "Norma je zbytečná, kontraproduktivní a nekvalitní," zdůvodnil rozhodnutí prezident. Svým krokem ale rozčílil Stranu zelených, která měla tento zákon jako prioritu. Kvůli Klausovu kroku teď zelení požadují koaliční schůzku. Chtějí dostat záruku, že zákonodárci dají dohromady 101 hlasů a veto přehlasují. Česká republika měla zákon na ochranu před diskriminací mít už při svém vstupu do EU. Na jeho přijetí čeká jako poslední stát sedmadvacítky. Ministryně pro menšiny a lidská práva Džamila Stehlíková (SZ) i evropský komisař pro rovné příležitosti Vladimír Špidla varovali před tím, že pokud Česko zákon nepřijme, hrozí mu žaloba Evropské unie a následné sankce. Podle Stehlíkové se sankce podařilo pozdržet jen vzhledem k tomu, že zákon již směřoval ke schválení. Klausův krok kritizovala i opoziční ČSSD. Šéf socialistů Jiří Paroubek považuje prezidentovo rozhodnutí za chybné a bezohledné hlavně vůči zdravotně postiženým. Socialisté chtějí zákon v novém hlasování podpořit. Antidiskriminační zákon má pomoci zajistit rovný přístup mimo jiné ke vzdělání, práci či třeba zdravotnické péči bez ohledu na věk, rasu, národnost, sexuální orientaci, zdravotní postižení nebo třeba pohlaví. Podle Klause ale zákaz diskriminace už v českých zákonech je. To, že zákon požaduje Brusel, podle Klause nestačí.
Evropská unie sází na zaměstnávání lidí 50+
16.5.2008 (iHNed.cz)
Možnost pracovat je totiž prospěšná pro obě strany - starší zaměstnanci jsou schopni vydělávat na své zdraví a solidní živobytí a prospívají tím evropské ekonomice. Jejich významný podíl na pracovním trhu navíc pomáhá regulovat objem a rozložení pracovních sil, podporuje produktivitu a přispívá k upevňování penzijního a sociálního systému zemí. Pod vlivem Evropské unie je v Evropě pomalu zaměstnáváno více obyvatel v pokročilém věku. Většina zemí EU se za poslední roky postavila k zaměstnávání padesátníků a starších čelem. Na rozdíl od našich podmínek se iniciativy chopily samy státy, když Evropská unie vydala tzv. "zaměstnaneckou směrnici“. Ta členským zemím nařizuje, aby do své legislativy zahrnuly opatření, která by řešila diskriminaci starších lidí na trhu práce. Některé státy tuto antidiskriminační politiku úspěšně realizují již několik desítek měsíců, například Velká Británie či Německo představily příslušnou součást svojí legislativy zahrnující tuto otázku již během předchozích dvou let. Členské státy si společně vytyčily dva nejdůležitější cíle pro rok 2010, a sice v prvé řadě zprostředkovat zaměstnání alespoň polovině evropské populace ve věku od 55 do 64 let a dále se zasadit o to, aby se postupně zvedla hranice věku, kdy lidé odcházejí do důchodu, a to až o pět let. Pokud se tyto vyhlídky naplní, bude to znamenat, že za dva roky bude v 15 původních zemích Evropské unie o celých 5 milionů více starších zaměstnanců, než tomu bylo v roce 2006, kdy EU směrnici vyhlásila. K tomu, aby bylo možno ověřit míru úspěšnosti naplnění směrnic, stanovila Evropská unie tři hlavní ukazatele. Jednotlivé státy by se podle orgánů EU měly zaměřit na to, aby u nich přibývalo iniciativ, které se zasadí o pozdější odchod zaměstnanců do důchodu, a to především tím, že zaměstnavatelé začnou udržovat a začleňovat do pracovního procesu více starších pracovníků. V souvislosti s tím EU zdůrazňuje, že je potřeba zvýšit dostupnost různých školicích kurzů nezávisle na věku, aby se zemím podařilo vybudovat jistou "celoživotní vzdělávací strategii“. Zaručený úspěch dále spatřuje unie ve zlepšení kvality práce. Za tím stojí klíčové faktory, jako jsou příznivé pracovní podmínky, finanční zázemí, ale i případné možné přestávky v kariéře. Ačkoliv unijní směrnice stanovily evropským vládám termín naplnění plánu na konec roku 2010, mnoho států hlásí v oblasti zaměstnávání starších pokroky už nyní. Příkladem země, která si relativně brzy uvědomila výhody plynoucí ze zaměstnávání starších, může být Velká Británie, nebo Německo. V obou případech stála za prvním impulsem ke změně zaměstnanecké politiky vláda. Pokud jde o Velkou Británii, kterou lze označit za evropského průkopníka v "pozitivní“ zaměstnanecké politice zaměřené na lidi starší 50 let, vytyčené cíle jsou zde uskutečňovány formou tzv. Národního akčního plánu (orig. National Action Plan - UK Employment NAP). Při komplexním zhodnocení situace v Británii je evidentní, že ultimáta stanovena Evropskou unií již byla naplněna. Spojené království nicméně připouští, že s občasným znevýhodňováním starších lidí na trhu práce se dnes lze stále setkat v některých regionech. Zaměstnávání starších a s ním související kurzy a tréninky pro potenciální pracovníky 50+ se ale jinak vesměs osvědčily. Když vezmeme v úvahu, že Britové odcházejí do důchodu zhruba v 62 letech, zaměstnanost skupiny pracujících lidí ve věku od 50 let do důchodového věku v současné době tvoří skoro 70 procent. Tato hodnota by se přitom mohla do budoucna ještě zvyšovat. Velkou zásluhu na uspokojivých výsledcích v Británii a zbytku Evropy mají Evropské sociální fondy (ESF). Z těch jen do Británie proudilo mezi lety 2000 a 2006 každoročně půl miliardy euro určené na projekty podporující zaměstnávání lidí 50+. V celé Evropské unii dosáhla tato částka celkem 80 miliard euro. ESF přitom považuje právě starší zaměstnance za svůj primární zájem na celoevropském trhu práce. Peníze, které se dostaly Británii, směřovaly hlavně na tzv. "vládní priority“ v jednotlivých regionech. Podpora se tak dostala projektům na zvyšování zaměstnanosti starších lidí v různých částech Británie. Evropská unie zmiňuje několik úspěšných britských iniciativ zvýhodňujících starší zájemce o zaměstnání. Mezi často uváděné patří projekt s názvem "Brána k zaměstnání“ (orig. Gateway to employment), jehož cílem bylo zvýšit nabídku na trhu práce a propagovat tzv. "aktivní stárnutí“. Projekt se rozběhl již v roce 2002 a probíhal do konce roku 2003. Jeho organizátoři se v průběhu zaměřili především na zdůrazňování potřeby využívat potenciálu ex-manažerů a lidí se zkušenostmi z vyšších funkcí starších padesáti let, kteří přišli o zaměstnání. V rámci projektu probíhaly také kurzy, které měly rozvinout nebo "osvěžit“ zkušenosti této cílové skupiny. Největší přínos veškerých aktivit přitom organizátoři projektu spatřovali právě v tom, že se jim podařilo přesvědčit účastníky kurzů, aby se nebáli znovu začlenit do pracovního procesu. Iniciativa se zároveň s tím zasadila o vytvoření některých volných pracovních pozic pro absolventy kurzů u místních firem. Další lokální projekt se zasadil o vytvoření rozvojové agentury s názvem "Školení k úspěchu“ (orig. Mentoring for Success) na jihovýchodě Britských ostrovů. Tento projekt byl mimo jiné zaměřen na bývalé manažery a ředitele starší 50 let, kteří měli díky projektu rozvinout své vedoucí schopnosti a obohatit znalosti v oblasti drobného podnikání. Tato skupina účastníků navíc přišla během projektu do styku s mladšími manažery ve věku do 49 let a čerstvými absolventy ekonomických univerzit, ti si tak vzájemně mohli vyměnit zajímavé poznatky a kromě dovedností si měli možnost předat i inspiraci, jak lépe vycházet ve firmě se zaměstnanci různého věku. Stejně jako u předchozího projektu dostali zájemci po zakončení nabídku vhodného zaměstnání. Evropskou zaměstnaneckou politiku týkající se starších pracovníků uskutečňuje také Německo, kde německé Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlásilo tzv. "Iniciativu 50 Plus“ za účelem zvýšení zaměstnanosti lidí 50+. Státní politiky zaměstnanosti se chopilo několik projektů a podobně jako v Británii a dalších zemích se významnou mírou zasadilo o zlepšení postavení starších obyvatel na trhu práce. Projekty probíhaly či stále probíhají zejména na regionální úrovni a většinou na nich participují velké i střední a malé firmy, poradenské společnosti, charity a církevní organizace, personální agentury, ale i univerzity a řada veřejných a privátních subjektů. Jednou z významných iniciativ financovaných v rámci již zmíněného národního programu přímo německou vládou je partnerství s názvem "Perspektiva 50 Plus“, do něhož stát po dobu jeho dvouleté implementace (mezi lety 2005 - 2007) investoval zhruba 250 milionů euro. Projekt podobně jako další reagoval na alarmující čísla poukazující na to, že lidé starší 50 let netvořili v roce 2005 ani 45 % z celkového počtu zaměstnaných občanů. Dal si proto za cíl vyvinout a aplikovat strategii na zlepšení pracovních podmínek pro věkovou skupinu 50+, změnit postoj zaměstnavatelů vůči této věkové skupině a zároveň zvýšit povědomí veřejnosti o této problematice. Vyhlídkou projektu a národní strategie dále je zvýšit do roku 2020 věk odchodu do důchodu na 67 let. Ačkoliv přesné výstupy projektu "Perspektiva 50 Plus“ zatím nejsou k dispozici, poslední údaje z německého trhu práce nasvědčují tomu, že spolu s dalšími iniciativami realizovanými v rámci národního zaměstnaneckého programu přispívá k celkovému zlepšení situace na pracovním trhu. V porovnání s rokem 2005, k němuž se váže počátek většiny výraznějších aktivit v oblasti integrace občanů 50+ do pracovního procesu, bylo ke konci roku 2007 v Německu zaměstnáno až o 10 procent více lidí starších 50 let. Jak potvrzuje EU, německá veřejnost je zároveň o stávající situaci lépe informovaná - díky státu a řadě projektů totiž došlo k vytvoření progresivních webových stránek a různých internetových průvodců jak pro zájemce o toto téma, tak pro zájemce o práci v pokročilém věku. Německá vláda proto hodlá pokračovat nejen v "osvětových“ kampaních, ale i v důraznější aplikaci strategie týkající se problematiky zaměstnávání různých skupin obyvatelstva.
Nová pracovní síla v USA? Starší zaměstnanci!
16.5.2008 (iHNed.cz)
Rozložení pracovních sil se ve všech zemích světa za poslední desítky let výrazně změnilo. Důvodem jsou především globální změny ve struktuře společnosti, respektive změny ve věkovém složení obyvatelstva. Průzkumy naznačují, že v roce 2020 překročí většina lidí narozených během tzv. "baby boomu“ věk pětašedesáti let, který je považován za věk odchodu do důchodu. Mnozí z těchto jedinců přitom mají stále větší zájem na tom, aby setrvali ve svém dosavadním zaměstnání, případně našli nové a dostatečně důstojné. Co na to říká pracovní trh a zaměstnavatelé? Pohotově na alarmující situaci zareagoval trh práce v USA. Jak uvedla Kancelář pracovní statistiky (the Bureau of Labor Statistics), v současné době tvoří podíl pracujících lidí starších 55 let v USA zhruba 17 procent, podle kanceláře se ale tato hodnota rapidně zvyšuje a v roce 2020 by se mohla vyšplhat až k 24 procentům. Jev, který příslušné výzkumné ústavy ve Spojených státech nazývají jako "stárnutí“ či "šedivění“ pracovní síly (tzv. graying), je připisován hned několika faktorům. Mezi ně jsou zahrnovány například delší předpokládaná délka lidského života, přijetí řady antidiskriminačních zákonů týkajících se věku zaměstnanců, ale i výrazný nárůst nákladů na zdravotní péči provázený potřebou většího příjmu i v pokročilejších letech života. Zaměstnanci starší 50 let, kteří setrvávají v pracovním procesu, jsou pro americké firmy příznivou zprávou. Jedním z důvodů je skutečnost, že v případě masivního odchodu zaměstnanců generace "baby boomu“, jejichž věk se nyní pohybuje v rozmezí 43 až 61 let, do důchodu, hrozí americkému trhu práce nedostatek pracovních sil. Podle některých expertů by v roce 2012 mohl počet lidí schopných práce převyšovat o celé 3,3 miliony počet nabízených pracovních míst. Tomu lze preventivně předejít jedině pozdějším odchodem starších lidí do důchodu. Starší zaměstnanci jsou navíc pro své zaměstnavatele výhodou, shodují se odborníci. Jak dokazuje studie amerického ústavu AARP, lidé starší 50 let jsou na rozdíl od svých mladších kolegů více motivovaní k naplňování a překonávání nároků plynoucích z příslušného zaměstnání, zároveň zaměstnavateli nabízejí více zkušeností, oddanosti, stability, schopnosti koncentrovat se a hlubší znalosti oboru. Se závěry ústavu AARP souhlasí Evelyn Issa z Národního partnerství pro zaměstnávání starších pracovníků (The National Hiring Partner ship for Home Depot), které se mimo jiné zajímá o rozložení lidských zdrojů na americkém pracovním trhu. "Vyzrálí pracovníci si do zaměstnání přinášejí nejen silnou zkušenost, ale vykazují menší sklon k vyčerpání a silnější pracovní morálku,“ potvrzuje. "Řada našich starších zaměstnanců si sice užívá důchod, ale stále hledají alespoň práci na částečný úvazek, aby přišli do styku s lidmi a nadále využívali schopností, které za dobu strávenou v zaměstnání získali.“ Právě v tom se jim institut, kde Evelyn Issa zastává jednu z vedoucích pozic, snaží napomáhat a nabízí starším zájemcům tzv. part-time jobs se zárukou flexibilní pracovní doby i řadou zdravotních výhod. Jak AARP připouští, starší potenciální pracovníci mnohdy nenacházejí dostatek odvahy, aby se o zaměstnání sami ucházeli. Z toho důvodu se institut zapojil do celonárodní iniciativy podporované organizací s názvem The Employment Guide (Průvodce zaměstnáním), která se v rámci pořádaných konferencí a různých akcí snaží sbližovat starší pracovníky a zaměstnavatele. Do iniciativy se dosud zapojilo přes 40 významných amerických měst. "Jsme nadšeni tím, že můžeme starším pracovníkům zprostředkovat kontakt se stovkami potenciálních zaměstnavatelů. Kroky, které podnikáme, jsou pouze jednou z mnoha možností, jak této skupině zaměstnanců pomoci zůstat výkonnou pracovní silou,“ prohlašuje Heft Littlejohn, viceprezident a jeden z manažerů divize The Employment Guide.
Iniciativa The Employment Guide není jedinou svého druhu. Ve většině států a korporací USA v současné době na podobném principu fungují tzv. "job banky“. Jde o agentury, jejichž posláním je vyhledávat a zprostředkovávat práci starším zájemcům, nejčastěji se jedná o práce kancelářského typu nebo o výpomoc jiným starším lidem. V poslední době vyhledávají skrz job banky pracovní sílu lidí 50+ také samy firmy, často se zaměřením na informační technologie apod. Proč ve Spojených státech vzniká stále více "job banks“, popisuje jeden ze zakladatelů podobné agentury, známé pod jménem Senior Job Bank, Eric Summers. "Lidé, kteří zdokonalovali své profesní dovednosti celý život, bývají v důchodu nevyužití a bezprizorní. Mají přitom obrovské množství zkušeností, které společnosti unikají,“ říká majitel job banky, která zájemcům nabízí příležitostné brigády, ale i práci na částečný a plný úvazek. Novinkou v zaměstnaneckých poměrech jsou také tzv. "bridge jobs“. Ty představují vhodný způsob, jak umožnit zaměstnanci, aby setrval ve firmě i za situace, že už nechce pracovat na plný úvazek nebo odejít do důchodu. V takovém případě může nadále v zaměstnání působit jako jakýsi konzultant a dělit se s kolegy a nováčky o své dosavadní znalosti. Potřebu zkušených spolupracovníků a situaci na trhu práce si již uvědomili i samotní zaměstnavatelé. Řada z nich proto v současné době oslovuje pracovníky přímo. Mnohdy navíc vychází potenciálním zaměstnancům vstříc různými semináři a tréninkovými programy, které jim napomáhají začlenit se pracovního procesu a kolektivu. Na podobné aktivity vsadil například úspěšný hotelový řetězec se sítí hotelů po celých Spojených státech a Kanadě, když začal pořádat pravidelná třítýdenní školení pro seniory a jejich síly nyní využívá zejména v rezervačním systému, který pojme až 4 000 zaměstnanců. Společnost doložila, že až 10 % jejích obchodních referentů pracujících v některých z osmi rezervačních center dosáhlo věku 55 let a věk další čtvrtiny se pohybuje od 40 do 55 let. Firma své počínání zdůvodnila tím, že starší zaměstnanci jsou spolehliví, loajální a mají silnou pracovní morálku. V podobném duchu hovoří o svých starších zaměstnancích také zástupci obchodního řetězce Wal-Mart a fastfoodových restaurací Mc´Donalds. "Patří k našim nejlepším pracovníkům, rozumějí práci, jsou zde, protože skutečně chtějí a vše se pro ně netočí jen okolo peněz,“ říká Janet Wehner ze společnosti Wal-Mart. Stejný názor na pracovníky 50+ má i jeden z personalistů řetězce Mc´ Donalds, podle něhož starší zaměstnanci vycházejí lépe se svými kolegy, nebrání se novým poznatkům a předávání svých zkušeností dál mladším pracovníkům. Zároveň prý přítomnost těchto jedinců v kolektivu napomáhá i lepší vzájemné komunikaci mezi zaměstnanci různých věkových skupin. "Všichni se učíme být trpělivější a méně výbušní,“ dodává personalista s tím, že síť podniků Mc´Donalds proto již tradičně přijímá do svých řad vysoké procento starších lidí. Před tím zároveň vypisuje náborové a tréninkové programy určené budoucím zaměstnancům i těm stávajícím, aby se naučili, jak správně spolupracovat se staršími kolegy, popřípadě jak starší pracovníky vést. Odborníci takový postup vítají, podle nich se firmám vyplatí také do budoucna, jak totiž upozorňuje Americká asociace osob v důchodovém věku, práce zhruba poloviny současných pracovníků USA by mohla být během dvaceti let již svým způsobem zastaralá. Školení jsou tedy klíčem k dlouhodobému rozvíjení dovedností a přizpůsobování se novinkám v zaměstnání. Na problematiku zaměstnávání starších a výskyt diskriminace z důvodu věku pamatuje také americká legislativa - tuto oblast pokrývají některé zákony a nařízení. Již roku 1968 přijal americký Kongres zákon o diskriminaci v zaměstnání, který měl sloužit k podpoře zaměstnávání starších osob především na základě jejich schopností. Zákon od počátku chránil pracovníky ve věku od 40 do 65 let, postupně zaváděné federální předpisy vzhledem ke stárnutí pracovní síly současně zvýšily věk pro od-chod do důchodu z 65 na současných 67 let. Práva starších zaměstnanců navíc hájí řada institucí. Například Národní partnerství pro zaměstnávání starších pracovníků, které spadá pod tzv. Národní radu stárnutí, se zabývá konkrétně zájmy pracovníků 55+ a poskytuje jim informace, školení i technickou podporu. Za staršími zaměstnanci stojí také Komise pro rovné příležitosti, která nejčastěji řeší případy stížností diskriminace z důvodu věku.
Prezident Václav Klaus vetoval antidiskriminační zákon.
16.5.2008 (idnes.cz)
"Zákon považuji za zbytečný, kontraproduktivní a nekvalitní a jeho dopady za velmi problematické," odůvodnil prezident Václav Klaus své rozhodnutí. "Neobsahuje nic, co by bylo pro české právo zásadně nové. Většinu věcí, které jsou v zákoně uvedeny, již obsahují stávající právní normy," dodal. Podobná legislativní opatření podle něj není nutné opatřit novým "střechovým" zákonem. Ten by pak prý byl (podobně jako Listina základních práv a svobod) ostatním zákonům fakticky nadřazenou normou. "Pokud některé naše zákony nejsou dostatečné nebo jsou v praxi neúčinné nebo v nich něco dílčího chybí, lze věc napravit novelizací konkrétního zákona nebo eventuálně přijetím konkrétního zákona nového," upřesnil Klaus. Klausův postup znepokojil Stranu zelených, která chce kvůli vetu svolat koaliční jednání. Vládní strany by se podle zelených měly dohodnout na tom, že prezidentův krok napraví a zákon, jehož přijetí koalice slíbila, ve Sněmovně definitivně prosadí. Prezident podle zelených svým rozhodnutím útočí na vládní politiku a její proevropské zaměření. V tiskovém prohlášení to uvedl předseda zelených Martin Bursík a ministryně pro menšiny a lidská práva Džamila Stehlíková. "Vetování zákona nás navrací o velmi podstatný krok nazpět vzhledem k evropské integraci a vrhá stín na naše úsilí o spolupráci v rámci EU," uvedli zelení. Čeští občané prý mají nyní nižší standard ochrany před diskriminací než ostatní občané unie. Předseda ústavně-právního výboru Sněmovny Marek Benda (ODS) sice s prezidentem souhlasí, sám je ale pro schválení. "Naprosto rozumím všem důvodům, které ho k tomu vedly, ale je to jednoznačný požadavek Evropské unie a koaliční smlouvy. Co s tím máme dělat? Naprosto sdílím všechny prezidentovy výhrady, ale s velkým smutkem a nespokojeností já hlasuji pro," řekl ČTK. Podle levice je zákon sice důležitý, vláda ale prý předložila příliš bezzubý návrh, který proti diskriminaci chrání nedostatečně. Řada socialistů proto v minulém hlasování ruku pro nezvedla. Někteří poslanci ČSSD ale normě ke schválení pomohli. "Mám pocit, že pan prezident zkouší své kolegy z Občanské demokratické strany, protože je všeobecně známo, že jejich odpor k tomuto zákonu je opravdu vysoký, že zákon přijali opravdu v té nejnižší možné podobě," řekla poslankyně ČSSD Anna Čurdová. Sněmovna schválila návrh antidiskriminačního zákona letos v březnu. Odmítla tehdy komunistický návrh na zrušení lustračních zákonů. Česku hrozí v případě nepřijetí antidiskriminačního zákona finanční postih ze strany Evropské komise. Zákon vychází z jedenácti evropských směrnic a Česko ho mělo mít ve svém právním řádu už při vstupu do EU. Na jeho přijetí čeká jako poslední stát sedmadvacítky.
Klaus smetl další normu
16.5.2008 (lidovky.cz)
Prezident Václav Klaus vetoval antidiskriminační zákon. Považuje ho "za zbytečný, kontraproduktivní a nekvalitní a jeho dopady za velmi problematické", sdělil Hrad. Norma má zajistit rovný přístup ke vzdělání nebo sociálním výhodám. Po Česku vyžaduje její přijetí Evropská unie. "Zákon neobsahuje nic, co by bylo pro české právo zásadně nové. Většinu věcí, které jsou v zákoně uvedeny, již obsahují stávající právní normy," píše prezident šéfovi sněmovny ve svém zdůvodnění, proč zákon vetoval. Cílem antidiskriminačního zákona je pomoci zajistit rovný přístup mimo jiné ke vzdělání, práci, zdravotnické péči či například sociálním výhodám bez ohledu na věk, rasu, národnost, sexuální orientaci, zdravotní postižení, pohlaví, náboženství a světový názor. Václav Klaus tvrdí, že zákaz diskriminace je obsažen jak v Listině základních práv a svobod, tak v mezinárodních smlouvách, které mají přednost před českým zákonem. Nová norma je podle Klause spíše jakousi naučnou antidiskriminační příručkou, shrnující obsah dalších zákonů a mající cíl především ideologický a nikoli právní. "K tomu však zákony určeny nejsou. Ty jsou určeny k tomu, aby přesně stanovily práva a povinnosti, nikoli k šíření osvěty," napsal Klaus. Podle Klause není ospravedlněním, že tento zákon navrhla a schválila Evropská komise pro povinné přijetí v členských zemích. "Jako argument podle mého názoru tato skutečnost není na místě," uvedl Klaus v odůvodnění. Ministryně pro menšiny a lidská práva Džamila Stehlíková (SZ) doufá, že sněmovna Klausovo veto přehlasuje a dlouho odkládaný zákon znovu schválí. Pokud by se to nepodařilo, hrozí podle ní České republice žaloby a následné finanční sankce ze strany EU. Pozdržet je se podle ministryně podařilo jen vzhledem k tomu, že zákon již byl v parlamentu a směřoval ke schválení. Evropské směrnice jsou podle něj politicko-právními nástroji, které vyjadřují zájem na dosažení určitých cílů EU v členských zemích. "Jsou závazné jen do výsledku, zatímco formy a metody realizace těchto cílů zůstávají na rozhodnutí jednotlivých členských států," napsal Klaus v dopise adresovaném předsedovi Poslanecké sněmovny Miloslavu Vlčkovi.
Analýza zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2007
15.5.2008 (mpsv.cz)
Zaměstnanost v České republice roste od počátku roku 2004 a její úroveň v roce 2007 je nejvyšší průměrnou roční hodnotou od roku 1997. V návaznosti na vývoj ekonomiky a různé formy podpory zaměstnanosti očekáváme růst zaměstnanosti i v roce 2008. Očekáváme meziroční růst zaměstnanosti v intervalu 1,4 % až 1,8 %. Vyplývá to z analýzy zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2007, kterou předložilo ministerstvo práce a sociálních věcí na jednání Vlády ČR dne 14. května 2008. Odkaz na předkládaný materiál MPSV vládě naleznete zde.
Exekutoři budou mít více povinností a bude nad nimi větší dohled
12.5.2008 (justice.cz)
Ministerstvo spravedlnosti připravilo další novelu exekučního řádu. Základními třemi cíli navrhovaných změn je jednak posílit dohled nad činností exekutorů, odbřemenit soudce od administrativních činností a v neposlední řadě posílit ochranu práv účastníků řízení. To vše by mělo přinést zrychlení vymáhání pohledávek pro věřitele. „Novelu exekučního řádu potřebujeme vzhledem k neutěšenému stavu exekuční agendy, kdy soudy musí vykonávat obecnou administrativu nebo vydávat formální rozhodnutí, místo toho, aby měly čas se věnovat věcem, kde je mezi účastníky řízení spor nebo věcem, které jsou obtížné,“ říká ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Exekutor bude podle navrhovaných změn vyřizovat pouze nesporné věci, v opačném případě bezodkladně předloží věc k rozhodnutí soudu. Navrhované změny tedy nepovedou k posilování pozice soudního exekutora nebo zvyšování jeho samostatných rozhodovacích pravomocí. Naopak, změny pro něj budou znamenat značnou administrativní zátěž. „Novela není koncipována pro soudní exekutory, protože jim ukládá nové povinnosti a omezení a posiluje se dohled nad jejich činností. Pro exekutory to znamená naopak více práce a odpovědnosti,“ dodává Pospíšil. Klíčovým bodem navrhované novely je zjednodušení postupu při zahájení exekučního řízení. Po podání návrhu nebude zkoumat formální náležitosti soud, ale exekutor, který bude za své jednání odpovědný. Proti jeho postupu bude vždy možné podat návrh na zastavení exekuce. Případná pochybení má v budoucnu řešit nejen ministerstvo spravedlnosti, ale také předseda okresního soudu, který exekutora provedením exekuce pověřil. Dále se jako nový orgán Exekutorské komory zavede kontrolní komise, která jako specializovaný orgán bude mít na starosti vyřizování stížností. Dosud tyto věci řešilo jen prezidium komory, což nebyl dostatečně transparentní způsob. Novela též rozšiřuje možnost nahlížení do spisů, tak jak je tomu v ostatních procesních řádech. Exekutor na žádost povolí nahlížet do spisu každému, kdo na tom má právní zájem nebo kdo pro to má vážné důvody. Pouze v případě, kdy právní předpisy stanoví, že obsah musí zůstat utajen, nebude si účastník moci pořizovat kopii spisu. V zákoně je zároveň několik nově formulovaných pojmů, které výrazně ochrání účastníky řízení. Novela exekučního řádu je nyní ve vnějším připomínkovém řízení, po jeho skončení ji MSp na konci června odešle do vlády. Pokud ji schválí parlament a podepíše prezident, mohla by v polovině příštího roku vejít v účinnost.
