Ministři zatím antidiskriminační zákon neschválili
31.5.2007 (čtk)
Vláda zatím neschválila návrh antidiskriminačního zákona, který má zajistit rovný přístup ke vzdělání, práci, zdravotnické péči, sociálním výhodám či bydlení.
Projednávání předlohy, která má ochránit před diskriminací kvůli sexuální orientaci, zdravotnímu postižení, jazyku, náboženství či majetku, na včerejším zasedání bylo přerušeno a kabinet se k ní vrátí na některé z příštích schůzí. Zákon chránící před diskriminací přitom měla Česká republika přijmout už při svém vstupu do EU v roce 2004. Kvůli neexistující normě proto státu hrozí sankce. Kabinet Mnirka Topolánka se zákonem na ochranu před nerovným zacházením počítá ve svém programovém prohlášení, v koaliční smlouvě si stanovil termín do konce letošního roku. Antidiskriminační zákon připravovaly už minulé vlády. Poslední návrh loni vetoval Senát. Sněmovna o něm před volbami pak už nehlasovala. Nynější verze vychází z minulých předloh. Zákon má usnadnit i případné dokazování nerovného zacházení. Nerozšiřuje vymezení diskriminace, jak ho nyní upravují české zákony. Nezahrnuje tak například diskriminaci kvůli manželskému stavu či kvůli příslušnosti k politickým stranám.
Německo diskriminuje svobodné matky
31.5.2007 (HN.IHNED.CZ)
Opuštěným svobodným matkám v Německu dosud ve většině případů zbudou nejenom oči pro pláč, ale i prázdná peněženka. Křesťanští konzervativci ve vládě totiž chtějí zachovat privilegia pro matky, které byly vdané. Přestože někteří z nich jsou sami otci nemanželských dětí.
"Dělit matky do kategorií podle rodinného stavu? Tak to tedy ne!" řekla si Heike Preussová, žena v domácnosti, která sama vychovává čtyři děti. Díky jejím žalobám a pětiletým tahanicím se nyní pro desetitisíce žen s podobným osudem rýsuje lepší budoucnost.
Před pár dny totiž Spolkový ústavní soud v Karlsruhe označil stávající zákon o vyživovací povinnosti pro samoživitele, jenž zvýhodňuje rozvedené matky oproti svobodným, za odporující zákonu o rovnoprávném postavení. Proto jej vládní koalici vrátil k přepracování včetně návrhu novely.
"Už žádná diskriminace svobodných matek a jejich dětí," zaznělo ve verdiktu, který ovšem v Berlíně vyvolal nový spor ohledně rodinné politiky.
Svobodnou matkou je i Ulrike, matka devítileté Glorie, jejímž otcem je generální tajemník bavorské Křesťanskosociální unie CSU Markus Söder. Společně s kolegou Horstem Seehoferem patří k těm, kteří mají nejenom snubní prstýnek, ale i nemanželské dítě. Mírně odrostlé, anebo "na cestě".
"Manželství a rodina jsou v centru naší politiky, pilířem svobodné společnosti." Tyto zásady si do vínku i stanov dala již před mnoha lety konzervativní bavorská Křesťanskosociální unie CSU, která se pyšní jako strážce svátosti manželství a tradiční rodiny.
Pro katolickou církev "Sodoma a Gomora", pro hlavní aktéry dvojího života důvod k vysvětlování rodinných poměrů před stranickými kolegy i médii.
"Miluji všechny své děti. Dbám ovšem na jejich soukromí, proto o nich nemluvím," prohlásil pro list Bild am Sonntag čtyřicetiletý Söder, který má se zákonnou manželkou, nyní v očekávání, dvě děti.
Ambiciózní politik tak reagoval na výčitky své expřítelkyně a matky jejich společné dcery, která se přihlásila do aktuální debaty o délce vyživovací povinnosti. "Stará se minimálně. Ačkoli od nás bydlí pouhých dvacet minut autem, s Glorií se vidí jednou za tři čtyři měsíce, a to jen na pár hodin. Dcera tím velice trpí," postěžovala si v rozhovoru pro magazín Bunte devětatřicetiletá svobodná matka, kterou Söder opustil poté, co mu sdělila, že s ním čeká dítě. Söder, který se pak do necelého roku oženil s jinou ženou, se k dceři přiznal za dva roky na stranickém sjezdu CSU v roce 2000. Škraloup mu ale zůstal.
"Je otec nemanželského dítěte dostatečně vhodným kandidátem na vysokou funkci v politice?" zeptal se poslanců předseda bavorského parlamentu Alois Glück před třemi lety před zvolením Södera generálním tajemníkem strany.
Dalším hříšníkem z řad CSU je sedmapadesátiletý Horst Seehofer, spolkový ministr pro spotřebitele a zemědělství, jehož o 25 let mladší přítelkyně v Berlíně mu co nevidět porodí potomka. Ženatému Seehoferovi, který aspiruje na funkci nového šéfa CSU, do duše promluvili dokonce i zástupci katolické církve. Případ Seehofera navíc připomíná aféru před 14 lety, kdy se CSU nacházela v podobné situaci jako nyní, ve vnitrostranické bitvě o dva klíčové posty - zemského premiéra a šéfa CSU, které má na podzim uvolnit Edmund Stoiber. V roce 1993 po demisi bavorského premiéra Maxe Streibla usiloval o jeho židli tehdejší spolkový ministr financí a předseda CSU Theo Waigel. Ženatému politikovi se ale osudným stal vztah se slavnou lyžařkou Irene Eppleovou, stříbrnou olympijskou medailistkou z Lake Placid. V Bavorsku totiž platí, že kdo chce dělat vrcholnou politiku, jeho "rodinný rejstřík" musí být jako lilie. Ačkoli se Waigel k přítelkyni přiznal (a za rok se s ní i oženil a je s ní dodnes), premiérem se stal tehdejší zemský ministr vnitra a vzorný manžel a otec tří dětí Edmund Stoiber, který o pár let později převzal i vedení strany.
Vláda projedná antidiskriminační zákon i programové cíle
30.5.2007 (iHNed.cz)
Kabinet dnes bude posuzovat návrh antidiskriminačního zákona, jenž má zajistit rovný přístup ke vzdělání, práci, zdravotnické péči, sociálním výhodám nebo bydlení. Má chránit před diskriminací kvůli sexuální orientaci, zdravotnímu postižení, jazyku, náboženství či majetku.
Tuto normu mělo Česko přijmout už při svém vstupu do EU v roce 2004 a kvůli absenci zákona tak republice hrozí sankce. Premiér Mirek Topolánek dnes předloží vládě seznam programových cílů, které chce vláda schválit do roku 2010, tedy do konce řádného volebního období. Zřízení komise pro narovnání vztahu mezi státem a církvemi už ministři několikrát odložili, tento bod mají znovu na programu.
UNICEF: Balkánští Romové jsou chudí, hladoví a negramotní
28. 5. 2007 (Ekonom.iHNed.cz)
Balkánské státy jsou přesvědčené, že je zde největší koncentrace Romů na světě.
Podle studie UNICEF, dětské agentury OSN, kterou zveřejnila tisková agentura Reuters, Romové představují největší etnickou menšinu na Balkáně, ale zároveň žijí na okraji zdejší společnosti. Hned v úvodu se uvádí, že Balkánští Romové jsou chudí, hladoví a negramotní.
"Romové jsou na Balkáně nezaměstnaní, neboť je nikdo nechce zaměstnat," tvrdí podle agentury Reuters dotazovaný srbský učitel a dodává: "Jsou nevzdělaní, nemají vodu, elektřinu, nemají knížky pro děti a okolí je nenávidí."
Podle posledního sčítání obyvatel na Balkánském poloostrově UNICEF uvádí, že zde žije 3,7 milionů Romů. Údaje Světové banky ale mluví o 15 milionech, což se zdá být daleko reálnější číslo. Balkánské státy jsou přesvědčené, že je zde největší koncentrace Romů na světě. Jejich spoluobčané se na ně dívají s podezřením a nevraživostí. Vidí v nich zloděje, lenochy a vadí jejich sdružování do klanů.
Studie dále podtrhuje, že většina balkánských Romů žije pod hranicí chudoby: 78 procent v Albánii a 66 procent v Rumunsku. Mají k živobytí méně než 4,3 dolary na den. Průzkum UNICEF zjistil, že 53 procent dotazovaných balkánských Romů cestuje zemí od místa k místu sužovaná hladem. "Živíme se odpadky," prohlásila jedna z dotazovaných romských žen.
Polovinu z šesti set romských sídel v Srbsku lze zařadit mezi slumy, které postrádají sebemenší hygienické podmínky. Studie navíc popisuje, že děti v těchto slumech jsou šestkrát více podvyživené, než jejich vrstevníci z místní populace Srbů.
"Romské děti v Srbsku živoří na okraji společnosti, v chudobě a stát se o ně neumí postarat," říká Světlana Marojevičová z bělehradské pobočky UNICEF. Jen 13 procent srbských Romů má kompletní základní vzdělání a děti často končí ve zvláštních školách.
Zpráva UNICEF nakonec vyzývá politiky, aby bojovali proti diskriminaci, zvláště ve školách a zdůrazňuje, že by Romové dosažením vzdělání mohli překročit začarovaný kruh chudoby a vytržení ze společnosti. Jen v pěti ze sedmi sledovaných zemí má méně než jedno procento Romů dokončené vysokoškolské vzdělání. Nezaměstnanost Romů na Balkáně stále roste, dosahuje 44 procent a v Bosně dokonce 100 procent. "Firmy neinzerují, že chtějí zaměstnat Romy a když se o místo uchází, nemají vůbec šanci práci dostat," tvrdí podle agentury Reuters jeden z dotazovaných bulharských Romů.
Romské tábory u Říma se staly politickým problémem
28.5.2007 (Ihned.cz)
Italská vláda se zabývá problémem, zda umístěním stovky Romů do táborů na okraji Říma omezí zločinnost v hlavním městě. Z problému zločinnosti se však záhy stal politický problém, který pronikl za hranice Itálie. Informovaly o tom koncem minulého týdne světové agentury.
Římský policejní ředitel Achille Serra se obrátil na starostu Waltera Veltroniho, zda ustanovit komisi, která by rozhodla o tom, jak vyřešit problém Romů. Italští politici jsou si vědomí problémů, který je stoletími spojován s Romy s jejich odsuzováním a diskriminací. V Římě jsou usídlení v polorozbořených domech nebo dřevěných chatrčích bez hygienických zařízení a počet jejich obyvatel se odhaduje na sedm tisíc.
Jedna z možností je vysídlit Romy do unifikovaných městských táborů nebo vysídlených domů. Již dříve vláda určité domy používala pro sociálně slabé občany. To byl však plán dřívější pravicové vlády. Nynější římský středo-levý starosta Walter Veltrovi tvrdí, že nově vybudované tábory budou dobře vybavené a útulné. Existuje pro ně i pojmenování. "vesnice solidarity". Mají být vybavené vodou, elektřinou, hygienickými zařízeními a dění v táboře by kontrolovaly bezpečnostní kamery a policie. Existuje eventualita postavit tábory až za dálničním okruhem nebo za řekou, což znamená mimo město. Lidé ze zdejšího okolí se však začali bouřit z obav ze zvýšení kriminality. Nyní je na římské radnici, aby do tří měsíců rozhodla o konečném umístění, a pak zbývá devět měsíců na jejich výstavbu.
Nutno podotknout, že se nejedná o italské Romy, ale ty kteří se do Itálie dostali většinou nelegální cestou z východní Evropy - především ze zemí bývalé Jugoslávie a Rumunska. Těmto Romům je v Římě přisuzován největší podíl na městské kriminalitě. Romové obchodují s drogami azabývají se prostitucí. Dochází k velmi krutým a násilných přepadením. Podle zpravodajky Českého rozhlasu v Itálii Vědunky Lunardi kriminalita vystoupila na neúnosnou úroveň, lidé začínají silně protestovat a jsou připravení dokonce stavět barikády. Došlo to tak daleko, že existuje speciální policejní komando, které je určeno, aby v městské dopravě přeplněné nejen domácími, ale i zahraničními turisty odhalovalo kapsáře. Těmi jsou především romské děti. Jedním z možných dalších opatření je plán na zákaz prostituce v Římě. Zatím je prostituce legální a je zakázáno nabízet sex za peníze na veřejných místech. Ministr vnitra Giuliano Amato tvrdí, že Romové z východní Evropy se podílejí celou třetinou na celkové kriminalitě v zemi. Brání pak rozhodnutí římského starosty: "Jak máme pomoci Romům v integraci, když pro ně nemáme domy."
Některá čísla z výzkumu UNICEF o balkánských Romech
* Na Balkáně žije 3,7 milionů Romů (UNICEF), údaje Světové banky ale mluví o 15 milionech
* Většina balkánských Romů žije pod hranicí chudoby: 78 procent v Albánii a 66 procent v Rumunsku (k živobytí méně než 4,3 dolary na den)
* 53 procent dotazovaných balkánských Romů cestuje zemí od místa k místu sužovaná hladem
* Nezaměstnanost Romů na Balkáně stále roste, dosahuje 44 procent (v Bosně dokonce 100 procent)
* Jen 13 procent srbských Romů má kompletní základní vzdělání
(zdroj: Reuters)
Nejde však jen o Řím. Romské tábory se italské úřady snaží rozmístit po celé Itálii, ale nikdo je z místních nechce. Italská veřejnost požaduje po politicích, aby problém řešili. V Itálii se zabývají problémem i seriózní vědecké práce jako např. doktorská práce "Macedonian and Kosovan Romany gypsies living in camps in Italy" . Navíc vstupem Rumunska do EU panuje v Itálii obava z ještě většího přílivu rumunských Romů. Proto starosta Říma Veltroni byl na oficiální návštěvě v Bukurešti, kde chtěl jednat o očekávané vlně rumunských Romů, ale vrátil se domů bez jakékoliv dohody nebo prohlášení.
Pravicová opozice tlačí na vládu, aby romské přistěhovalce vracela opět do zemí, odkud přišli a humanitární organizace pro změnu se staví proti táborům z toho důvodu, že takto vzniknou v Itálii ghetta.
Moskevští gay aktivisté zatčeni
V neděli 27. května 2007 se v Moskvě sešli gayové a lesby, aby vedení města předali petici odsuzující zákaz konání gay pride - pochodu za práva sexuálních menšin. Petici za povolení pochodu podepsalo několik desítek poslanců Evropského parlamentu. Zatímco ruští gayové a lesby nacházejí podporu na půdě Evropské unie, doma ji hledají jen těžko. Podle starosty města se takové akce v Moskvě konat nebudou, neboť by mohly ohrozit práva a svobody ostatních občanů.
Postoj starosty přišla „podpořit“ i řada odpůrců gay a lesbické minority, před radnicí se tak vedle příslušníků sexuálních menšin sešli i skinheadi, kozáci a nacionalisté. Přestože to byly právě oni, kteří opakovaně vyvolávali potyčky, policie zatýkala především protestující gaye a lesby. Zadržela asi 20 lidí, včetně hlavního organizátora Nikolaje Alexejeva a několika zahraničních účastníků, kteří přijeli ruské gaye a lesby podpořit. Většina ze zadržených byla nakonec po několika hodinách propuštěna.
Zdroj: www.365gay.com, www.novinky.cz
23.05.2007 Cizinecká policie uznává falešné zdravotní pojistky
Porušování zákona za asistence policie. Tak lze nazvat jednání úředníků z cizinecké policie. Právě oni totiž povolují cizincům dlouhodobé pobyty v Česku na základě nelegálních zdravotních pojištění. Zdejším nemocnicím tak způsobují miliónové škody.
"Rusky mluvící osoby navštěvují místa našeho podnikání, tedy tržnice například v Chebu, Potůčkách či v Tachově. Tam obcházejí jednotlivé vietnamské obchodníky s připravenými formuláři smlouvy o zdravotním pojištění, nutí je tyto smlouvy podepsat a ihned uhradit pojistné. Své jednání doprovázejí nátlakem, že zmaří u českých úřadů možnost prodloužení pobytu, neboť mají dobré kontakty," píše se v trestním oznámení.
To poslal anonymní Vietnamec už na začátku března krajskému státnímu zastupitelství v Plzni. Dozvěděla se o něm i cizinecká policie, ministerstvo zdravotnictví a Česká národní banka. V oznámení také píše, že se vše děje i přímo před budovou cizinecké policie v Praze, pojištění je přitom velmi levné a úředníci ho přijímají jako řádný dokument k prodloužení pobytu v zemi.
"My mužský kupujeme zdravotní pojištění většinou jen od našich. U doktora to neberou, je to jen pro policajty. Pro děti a těhotné ale kupujeme normální pojištění tady z Čech," říká 28letý dělník z Ukrajiny. Kvůli ceně si falešné pojištění pořizují nejvíce právě Ukrajinci. Každý chce být v tomto případě anonymní. Bojí se, že by mu úřady mohly dělat problémy.
Podle informací Práva podivné obchody fungují už měsíce. Nelegální pojistky nabízejí firmy, které jsou ve vlastnictví lidí z bývalého SSSR. Často jde o věrné kopie ukrajinských pojištění, v ruštině strachovky, a jsou prodávány za 600 až 1000 Kč. Firmy je nabízejí pomocí sítí rusky mluvících agentů, letáků nebo v ruských novinách vydávaných v Česku. Často i v balíčku s jinými dokumenty potřebnými k prodloužení pobytu.
Přitom stanovisko ministerstva financí je jasné. Na území ČR může pojišťovat pouze pojišťovna, které Česká národní banka udělila povolení nebo pojišťovna z EU, která splní dané povinnosti. Zmiňované firmy však nic takového nesplňují. "Na činnost osob ve prospěch těchto pojišťoven nebo osob zprostředkovávajících takové pojištění je nutné pohlížet jako na trestný čin neoprávněného podnikání," popsal problém ve vysvětlení pro Pojišťovnu VZP ministr financí Miroslav Kalousek.
Největší obětí jsou v tomto případě nemocnice. "O tom se můžeme bavit dlouho a oni si za rohem udělají jiné bramborové razítko, jinou pojišťovnu a kde jsme. Když sem přijde cizinec, do půl hodiny prověříme pojistku, a když není krytá, požadujeme, aby zaplatil. A když to neuhradí, dostane dlužní úpis, který vymáháme. Takových dluhů máme ročně v průměru za sedm miliónů korun," říká vedoucí cizineckého oddělení Fakultní nemocnice v Motole Ilona Černá.
Někteří odborníci naznačují možnost, že by se nemocnice mohly s cizineckou policií soudit, přičemž by problém mohl být kvalifikován jako nesprávný úřední postup. "Je třeba, aby jasné slovo řekla policie. My už se vyrovnáváme jen s důsledky a je obtížné, abychom něco prošetřovali," uvádí mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt s tím, že se tím bude zabývat odbor přímo řízených organizací, který dohlíží na fakultní nemocnice.
"Často se setkáváme s případy, kdy jsme žádáni o poskytnutí úhrady za cizince bez pojištění nebo za cizince s bezcennými pojistkami. V těchto případech ale nemůžeme pojištění poskytnout. Na situaci stále upozorňujeme cizineckou a pohraniční policii, jakož i další instituce," vysvětlil Robert Kareš z Pojišťovny VZP.
Zdroj: Jan Rychetský, Právo
Soud: Pražská teplárenská Čauševićovou nediskriminovala
23.5.2007 (iHNed.cz)
Společnost Pražská teplárenská jednapadesátiletou ekonomku Marii Čauševićovou kvůli pohlaví nediskriminovala. Odvolací pražský městský soud dnes potvrdil rozhodnutí obvodního soudu, jenž zamítl i její návrh na dodatečné dosazení do funkce finanční ředitelky tepláren. Soud nesouhlasil ani s požadavkem Čauševićové na veřejnou omluvu v médiích a s finanční satisfakcí jeden milion korun.
Dnešní verdikt byl zřejmě úplně prvním pravomocným rozhodnutím v souvislosti s pracovní diskriminací kvůli pohlaví v ČR. V případě, že by se senát postavil na stranu žalobkyně, šlo by o průlomové rozhodnutí v české justici.
Zkušená ekonomka byla podle žaloby diskriminována při výběrovém řízení na obdobné místo v Pražské teplárenské. Je přesvědčena, že ji představenstvo firmy nevybralo proto, že je žena.
Ochránci práv kritizují Česko za rasismus
23. 5. 2007 (iHNed.cz)
Nerovné postavení Romů, rasistické útoky a policejní násilí jsou hlavními problémy, na které upozorňuje Amnesty International. Obránci lidských práv připomínají i zbití Kateřiny Jacques nebo mírné rozsudky nad pachateli rasistických útoků.
Dodržování lidských práv má v Česku mnoho problematických míst. Podle výroční zprávy Amnesty international (AI) k nim patří hlavně nerovné postavení Romů, rasistické útoky a policejní násilí. Zpráva každoročně informuje o stavu lidských práv ve 153 zemích světa. Z dění v roce 2006 obránci lidských práv poukazují například na zbití Kateřiny Jacques nebo mírné rozsudky nad pachateli rasově motivovaných trestných činů.
Podle mezinárodní agentury se diskriminace v Česku týkala především přístupu k bydlení, vzdělávání a práci. Romové byli podle Amnesty International vystaveni také špatnému zacházení ze strany jednotlivců i policie. Obráncům práv vadí zejména neoprávněné umísťování dětí do speciálních škol. "Právě problém vzdělávání romských dětí je jedním z nejpalčivějších a potřebuje okamžitou pozornost," upozorňuje ředitel české pobočky AI Zdeněk Rudolský, podle kterého se Romové setkávají s nepřátelstvím i jinde v Evropě. "V prostoru od Dublinu až po Bratislavu se Romové setkávají s nepřátelstvím a diskriminací. Společnost až s příliš velkou tolerancí přechází veřejné projevy xenofobie. Ty však jen podporují vzájemnou zášť a nedůvěru," dodal Zdeněk Rudolský. Podle odborníků jsou exekutivní činnosti nedostatečné a sociální vyloučení Romů se stále rozšiřuje. Rasově motivované útoky proti Romům, které AI monitorovala, byly páchány jednotlivci nebo stoupenci extremistických skupin. Podle AI však soudy nepřistupovaly k pachatelům tak, jak vyžaduje závažnost jejich zločinů. Amnesty International se ve své výroční zprávě kriticky vyjádřila také k policejnímu násilí v Česku. Obránci práv prý dostávají stále více stížností na projevy policejního násilí. Tyto stížnosti pak podle organizace nejsou řešeny nezávislým orgánem, jak je to běžné v jiných evropských zemích. Ve své zprávě AI připomněla například zákrok proti Kateřině Jacques nebo případ brněnských policistů, kteří týrali romského chlapce. AI ve zprávě vyzdvihuje pokroky, které stát udělal k větší ochraně občanů. Patří k nim například ratifikace Opčního protokolu k Úmluvě proti mučení. Protokol se týká nezávislé kontroly míst, kde je omezena svoboda - například věznic či policejních stanic. Kladně hodnotí také přijetí zákona, který umožňuje vykázat pachatele domácího násilí z domácnosti. Ve srovnání s přístupem k Romům projevila ČR podle odborníků také větší otevřenost vůči sexuálním menšinám, když přijala zákon o registrovaném partnerství.
Rasismus okrádá australské domorodce o 17 let života
22.5.2007-idnes.cz
Ten, kdo se v Austrálii narodí rodičům s černou barvou pleti, musí počítat s tím, že jeho život bude o 17 let kratší než u bílé většiny obyvatel. S tímto zjištěním přišla organizace australských lékařů. Na vině je rasismus zakořeněný v systému zdravotní péče, tvrdí.
Domorodci, anglicky Aborigines, tvoří ve dvacetimilionové Austrálii jen dvě procenta populace. Jejich postavení ve společnosti ale exkluzivní není. Obrovská nezaměstnanost, závislost na alkoholu a domácí násilí -taková je realita, kterou se multikulturní a otevřená Austrálie příliš nechlubí.
Aboriginci se dožívají podle zprávy lékařské organizace AMA jen necelých 60 let, naopak u bílých Australanů mužského pohlaví ukazují statistiky celých 77 let. Lépe na tom nejsou ani ženy - domorodé se dožívají necelých 65 let ve srovnání s 82,4 let u bělošek.
Velké riziko představují hlavně srdeční choroby. Pravděpodobnost výskytu infarktu je u domorodců třikrát vyšší a stává se příčinou smrti až 1,5krát častěji než v případě bělochů.
Tento stav je podle zprávy AMA výsledkem skrytého rasismu, který nenápadně zakořenil v australském systému sociální a zdravotní péče.
"Přestože se zdraví domorodců během let zlepšilo, stále tu působí finanční, geografické i kulturní bariéry, kvůli nimž Aboriginci nedostávají dostatečnou zdravotní péči," uvádí se ve zprávě.
"Jde o soustavnou a často neúmyslnou diskriminaci v dostupnosti služeb," vysvětlil prezident AMA Mukesh Haikerwal, který zdravotní stav Aboriginců nazval tragédií a ostudou celého národa.
K viditelnému zlepšení situace je podle organizace zapotřebí minimálně o 1,5 miliard amerických dolarů více, než kolik pro tuto oblast nabízí rozpočet. V položce ročních zdravotních výdajů taková suma představuje jen 1,2 procenta.
Australský premiér John Howard podle agentury Reuters věří, že nápravu přinese praktické řešení spíše než symbolické debaty o přiznání odpovědnosti bílé většiny za krizi v domorodé komunitě a možné navrácení půdy.
22.05.2007 Bush a Senát se dohodli na vízech pro ilegální imigranty
Bílý dům a Senát se dohodly na předběžné podobě zákona, podle něhož by ilegální imigranti v USA mohli za určitých podmínek získat zvláštní víza, legalizující jejich pobyt. Ve čtvrtek to oznámil demokratický senátor Edward Kennedy.
Základem zákona je bodový systém, který upřednostňuje vzdělání přistěhovalců a jejich pracovní schopnosti. Poté, co zaplatí poplatky za víza a pokutu 5000 dolarů, budou mít po návratu do své vlasti právo dostat zvláštní vízum "Z". Povolení k trvalému pobytu by pak mohli získat během osmi až třinácti let.
Detaily navrhovaného zákona budou zveřejněny později. Očekává se, že o něm příští týden proběhne v Senátu bouřlivá diskuse. Už loni vyvolalo citlivé téma velké diskuse a v ulici demonstrovaly statisíce přistěhovalců.
Prezident Bush by měl zákon podpořit. Již loni se snažil prosadit udělení pracovních víz ilegálním imigrantům, ale tvrdé jádro republikánů se postavilo proti. Nyní však mají v Kongresu většinu demokraté. Součástí navrhovaného zákona je podle Kennedyho navíc bod vyžadující zpřísnění hraničních kontrol, což požadují republikáni.
V USA žije asi 11 miliónů ilegálních imigrantů, především ze zemí Latinské Ameriky. Většina se jich do USA dostala před hranici mezi Mexikem a Spojenými státy, kde se nyní buduje plot. Mexiko stavbu odsuzuje.
Zdroj: BBC
Řím chce vystěhovat Romy za město
21.5.2007-idnes.cz
Čtyři "vesnice solidarity" prý hodlá vně Věčného města vybudovat pro zdejší Romy římská radnice. Má jít o nová sídliště s kompletním zázemím, která mají být postavena mimo hranice Říma. A hlavně: tyto osady budou pod stálou kontrolou italské policie.
Ta se chystá v souvislosti s výstavbou přijmout dvě stovky nováčků. Během tří měsíců chtějí římští radní nalézt a zakoupit vhodná místa pro tyto vesnice, do jednoho roku mají sídliště stát.
Italové: Kradou ti cizí!
Pokus o vystěhování Romů za hranice Říma učinila i minulá pravicová vláda Slivia Berlusconiho, vysloužila si ale stížnosti romských i humanitárních organizací. Římské úřady se rovněž snažily soustřeďovat Romy do nevyužitých budov a prefabrikovaných sídlišť, tato snaha ale vyšla naprázdno.
Nyní vládnoucí levice myšlenku osad pro Romy oprášila, jen jí podle italských komentátorů dala krapet vlídnější tvář. Levicový starosta italské metropole Walter Veltroni například slíbil, že nová sídliště poskytnou Romům, z nichž mnozí do Itálie přišli ze zahraničí, odpovídající sociální péči.
"Jak můžeme Romům pomoci s integrací do italské společnosti, když pro ně nemáme bydlení?" nechal se pak slyšet levicový ministr vnitra Giuliano Amato.
Lídři římské radnice nezastírají, že jsou při budování nových romských ghett vedeni snahou snížit kriminalitu romského etnika, která je podle jejich statistik údajně mnohem vyšší než u ostatních obyvatel. Italská média ovšem z nepravostí neosočují jen Romy, ale i ostatní imigranty, často ty z východu Evropy. Oporu nalezla i ve statistikách italských úřadů, podle kterých mají imigranti na svědomí až třetinu všech zločinů, přestože představují jen čtyři procenta obyvatel.
Proti nesmlouvavým i paušalizujícím mediálním výpadům se však už ohradil i ministr vnitra Amato, podle kterého by Italové coby tvůrci fenoménu známého jako mafie neměli s obviňováním cizinců z organizovaného zločinu spěchat.
Proti římským plánům na vystěhování Romů se postavilo také Evropské středisko pro práva Romů, které sídlí v Budapešti. "Již na první pohled je zřejmé, že segregovat Romy či dokonce pro ně stavět zvláštní zařízení není ani trochu dobrá myšlenka," prohlásila mluvčí střediska Savelina Danová.
Erasmus v. české školy
19.5.2007-lidovky.cz
Některé české vysoké školy porušují pravidla Evropské unie. Neuznávají totiž studium, které jejich studenti absolvují v zahraničí v rámci programu Erasmus.
„Pokud škola studium neuznává, je to jasné porušení evropských pravidel. Má si to zařídit tak, aby studium uznat šlo,“ říká vedoucí podprogramu Erasmus v České republice Petra Šlechtová.
Když škola studium neuzná, znamená to, že student musí svůj obor studovat o rok déle. Tím se ovšem dostává do problémů. Vyčerpává si totiž tzv. standardní dobu studia. Po jejím uplynutí musí platit desetitisícové poplatky. Většina škol proto těmto studentům první poplatek odpouští. Karlova univerzita (UK) ale nikoliv.
Studentům Právnické fakulty UK už ale došla trpělivost a sepsali petici. Buď naše studium započítejte nebo nám odpusťte poplatky, žádají studenti. Pokud univerzita problém nevyřeší, nevylučují, že se obrátí i na soud.
V petici, kterou podepsalo asi pět set studentů, žádají, aby univerzita změnila předpisy a poplatky v tomto případě nevymáhala. Navíc chtějí, aby těm, kdo už zaplatili, škola vrátila peníze. Petici předali vedení fakulty i univerzity. Ta už připravuje dílčí změnu. Peníze ale vracet nehodlá.
Studentů se zastal akademický senát i jedna z profesorek právnické fakulty a soudkyně Evropského soudu Irena Pelikánová. „Považuji za absurdní, aby studenti byli takto finančně znevýhodňováni. Dopouštíme se tak jejich diskriminace a porušujeme své mezinárodní závazky,“ říká Pelikánová.
Právnická fakulta nejasnosti uznala. „Petice jen upozornila na problém, který jsme sami tušili. Od nového akademického roku připravujeme proto změnu. Poplatky budeme více diferencovat,“ dodává proděkan Právnické fakulty UK Jiří Hřebejk. Doplňuje ale, že poplatková pravidla stanoví univerzita, a nikoli fakulta. Vracení peněz těm, kdo už zaplatili, odmítá. „To je nemožné,“ upozorňuje Hřebejk.
V minulosti Karlova univerzita přistupovala k programu Erasmus benevolentněji a poplatky odpouštěla. Pravidla změnil až současný rektor univerzity Václav Hampl. Podle univerzity studenti mají možnost skončit v řádné době. Zdarma totiž mohou studovat o rok déle, než stanoví jejich program. S tím souhlasí i ministerstvo školství.
Vedení UK ale současně připouští, že uznávání zahraničního studia je problém, který řeší. „Student a jeho garant si musí vyjasnit svůj studijní plán v zahraničí, aby pak byl uznatelný jako součást studia na UK. Je ale nutné zdůraznit, že s problémem kompatibility studijních oborů se nepotýká jen UK, ale je to celoevropský problém,“ říká mluvčí univerzity Václav Hájek.
Masarykova univerzita i Západočeská univerzita problém neslučitelnosti řeší právě odpouštěním poplatku. „S uznáním studia může být u některých oborů problém. Ale pokud jde o poplatky, účast na programu Erasmus je rozhodně důvodem odpuštění,“ říká prorektorka Západočeské univerzity Eva Pasáčková. Program Erasmus organizuje Evropská unie.
Je největším programem svého druhu a účastní se ho desítky tisíc studentů ročně. Studentům nabízí grant na studium v některé zemi EU na dobu tří až 12 měsíců. Program slibuje, že celé období studia v zahraničí se studentovi započítá.
Varšavou prošel průvod homosexuálů
19.5.2007-idnes.cz
Bez větších incidentů prošel polskou metropolí pochod gayů a lesbiček. Homosexuálové z celého Polska, z Nizozemska, Německa či Švédska a lidé, kteří jsou pro rovnost menšin, vyzývali k toleranci a lásce k bližnímu. Akci se snažila překazit skupinka ultrakatolíků a radikálů, policejní kordon ovšem střetu zabránil.
Pod heslem "Miluj bližního svého" se v polské metropoli, která je liberálnější než zbytek tradičně katolického Polska, sešlo podle policie okolo 4000 homosexuálů, transsexuálů a bisexuálů.
"Práva jsou univerzální a pro všechny," řekl na shromáždění před polským parlamentem ředitel nadace Rovnost Tomasz Bonczkowski.
S krátkými projevy, v nichž nechyběla slova o solidaritě s Polskem, o homofobii současné polské vlády a o boji za rovnoprávnost menšin, vystoupilo také několik poslanců z Německa, Švédska či Nizozemska a členové Evropského parlamentu.
"Polsko je součástí Evropy a do zásad našeho kontinentu patří zákaz veškeré diskriminace," uvedl nizozemský poslanec Boris van der Ham.
Organizátoři akce dostali před jejím začátkem výhružné dopisy, uvedli ale, že se nebojí, chtějí prý jen v klidu slavit. Centrum Varšavy zaplnili nejen převážně mladí lidé s vlajkami v barvách duhy, ale také stovky policistů.
Před parlamentem zadržela policie pět nejagresivnějších členů Celopolské mládeže. Během průvodu si další skupinka lehla na zem a nechtěla pustit účastníky pochodu dál; policisté radikály odnesli a po legitimování propustili.
Schwarzenberg napsal rakouské velvyslankyni kvůli diskriminaci Čechů
18.5.2007 - iHNed.cz
Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg napsal rakouské velvyslankyni v ČR Margot Klestilové - Löfflerové kvůli diskriminaci českých občanů během rakouských blokád hranic. Schwarzenberg tak vyslyšel otevřenou žádost novináře Jiřího X. Doležala v týdeníku Reflex. V posledním vydání Doležal píše, že byl "hrubě diskriminován" úřady Rakouska na silnici u hraničního přechodu Wullowitz a že byl také svědkem diskriminace dvou dalších českých občanů. "Nebyla to tak strašná věc, ale přeci jen jsem chtěl připomenout, že se to nemá dělati," cituje agentura ČTK Schwarzenberga.
FESTIVAL ELNADRUHOU SEMINÁŘ GLB KOMUNITA V ČECHÁCH
Ve dnech 16.5. - 22.5. 2007 se v Praze koná 13. ročník nejen lesbického kulturního festivalu eLnadruhou, podrobnosti o programu naleznete zde.
V rámci festivalu se dne 21.5.2007 uskuteční seminář GLB komunita v Čechách (diskriminace z důvodu sexuální orientace). Seminář probíhá v rámci Vládní kampaně na podporu rovných příležitostí pro všechny. Program semináře a informaci, jak se na seminář přihlásit, naleznete zde.
15.05.2007 Novela cizineckého zákona bude projednávána v ústavněprávním výboru ve čtvrtek 17.5.2007
Kontroverzní novela zákona o pobytu cizinců a zákona o azylu, proti jejímuž přijetí protestuje Poradna pro občanství spolu s dalšími nevládními neziskovými organizacemi bude projednávána prvním z pěti výborů Poslanecké sněmovny, a to výborem ústavněprávním, dne 17.5.2007 v 10 hodin. Zasedání výboru jsou veřejná, je ovšem nutno mít s sebou občanský průkaz. Na zasedání výboru se dostaví i kritici této novely z řad nestátních neziskových organizací.
Více informací o novele i o petici proti jejímu přijetí viz ZDE:
Poradna pro občanství
Do střední Evropy se pracovníci nehrnou
Hospodářské noviny-15.5.2007
Každé ráno, když Grigorij Rubinčik vyjde ze svého domu na předměstí lotyšské Rigy, kroutí hlavou nad snažením svých sousedů. Ti se na dvou parcelách snaží postavit rodinné domy. Stavba ale probíhá zoufale pomalu. "Dělají si všechno sami. Nejsou lidi, pro stavební firmy se tak malé projekty vůbec nevyplatí," říká Grigorij. S totálním nedostatkem pracovních sil má ale problémy i osobně. Jako manažerovi logistické firmy se mu nedaří sehnat zaměstnanců. Chybí hlavně technicky vzdělaní lidé, stavbaři, inženýři.
"Oficiálně je bez práce 6,8 procenta Lotyšů, reálně tak tři procenta," odhaduje Andris Vilks, hlavní ekonom banky SEB.
Lotyšsko, podobně jako Litva nebo Polsko, zažívá zoufalý nedostatek pracovních sil. Mladí i starší po tisících odcházejí na Západ. Vstup do Evropské unie jim umožnil legální práci v Británii či Irsku. Odhaduje se, že v zahraničí pracují až dva miliony Poláků. Oficiálně je nezaměstnanost v Polsku přes deset procent, ve skutečnosti je ale podle odhadu expertů, na něž se nedávno odvolal týdeník Polityka, zhruba pětiprocentní.
V Polsku už došla situace tak daleko, že stavební firmy odmítají i velké zakázky, protože nejsou schopny najít dostatek svářečů či elektrikářů, kteří by za polský plat byli ochotni pracovat.
Programy pro dovoz pracovních sil ze zahraničí ale chybí. Loni Polsko povolilo nábor pracovních sil z Ruska a Ukrajiny do zemědělství, ale velký nával se nekonal. A asijští migranti berou Polsko jen jako přestupní stanici při cestách do Německa nebo Británie.
Polští zaměstnavatelé diskutují spíš o možnostech zvednout platy a přilákat tak zpět Poláky než o zaměstnávání cizinců. To je totiž velmi složité: firma před náborem v zahraničí musí doložit, že doma je nedostatek pracujících. Ale vysoká fiktivní nezaměstnanost nahrává místním národoveckým politikům, kteří místa chrání "pro Poláky".
Objevil se i nápad zaměstnávat Asijce na kratší dobu, třeba na tři měsíce. Majitelé firem si ale klepali na čelo: tak dlouho se noví pracovníci budou jen zaučovat, to se firmám vůbec nevyplatí. Poláci jsou ochotni dělat určité ústupky jen vůči Ukrajincům, nad nimiž mají v EU jakýsi patronát. Například ve Vratislavi pro ně město a místní univerzity připravily zvláštní náborový program do počítačových profesí.
V Lotyšsku nebo v Litvě, které si stále vychutnávají relativně čerstvou nezávislost a stále si dokazují národní identitu, je případný dovoz zahraniční pracovní síly v podstatě tabu. Vlády žádné programy nemají. Rusové nejsou vítáni z historických důvodů a Asijci narážejí na více či méně skrytý rasismus.
14.05.2007 Nová studie: Ženy berou o čtyři tisíce míň
Loni si ženy průměrně vydělaly o čtvrtinu méně Rok po promoci berou ženy ve svém zaměstnání na srovnatelných pozicích až o pětinu méně než muži. Se stoupajícím věkem se rozdíl ještě dále zvyšuje. Po 10 letech pak muži berou až o třetinu více. Uvádí to studie americké nadace American Association of University Women. A podobné to je i v Česku.
Téměř ve všech odvětvích hospodářství ČR jsou ženy ve stejných nebo srovnatelných profesích odměňovány hůře. Podle posledních průzkumů představoval plat žen v roce 2006 pouze tři čtvrtiny platu mužů. Ženy tak ve srovnání s muži vydělávají v průměru až o 4 000 korun méně na stejné nebo srovnatelné pozici.
Tento problém je chápán jako určitá přetrvávající forma diskriminace ženy. Zaměstnavatelé se však hájí tím, že nabídnutou mzdou nebo platem reagují na celkovou situaci na trhu práce a především na rizika zaměstnávání určitých skupin pracovníků. U mladých žen je to například dlouhá mateřská dovolená a následné problémy s častou nemocností dětí.
Lze se také setkat s případy, kdy jsou ženy s dětmi odmítány na stejné místo, na které je později přijat muž se stejným vzděláním a srovnatelnými zkušenostmi či praxí.
O tom, že přes tyto vyskytující se případy zřejmě nepanuje v přístupu k zaměstnání obecně na českém trhu práce diskriminace, svědčí i vysoká zaměstnanost žen, která patří k největším v Evropě.
Podíl ekonomicky aktivních žen na celkovém počtu žen činil v roce 2006 v ČR 48 procent, když vyšší byl už jen v Dánsku. Nutno podotknout, že tato vysoká zaměstnanost žen v ČR je částečným dědictvím socialistického totalitního režimu.
Členské země EU se potýkají se stejnými problémy v této oblasti jako ČR. Stejně jako u nás, tak i v EU ženy, až na výjimky, vydělávají méně než muži. Děje se tak i přesto, že v EU musí ženy i muži na základě evropské legislativy dostávat stejnou odměnu za s stejnou práci. Problémem je, že dokázat skrytou diskriminaci (pokud se skutečně děje) příslušnému zaměstnavateli je velmi těžké a někdy dokonce nemožné. Zaměstnavatelé se hájí systémem motivačních bonusů a prémií jednotlivým pracovníkům či flexibilitou a přístupem daného zaměstnance ke své práci. Tím do jisté míry legalizují odlišné odměňování mezi muži a ženami. V EU však existují výjimky, které jsou však způsobené především zásahy státu do této oblasti. Tak například v Portugalsku vydělávají ženy pracující ve veřejném sektoru více než muži o téměř 8 procent. Stejně tak je tomu u žen ve veřejném sektoru v Itálii, kde ženy vydělávají o jedno procento více než muži. Státy se tak snaží dát příklad soukromému sektoru aby více zvýhodnil ženy v pracovním procesu. Rozporuplnost tohoto řešení je zřejmá. V ostatních zemích EU je situace podobná ČR. V Německu tak plat žen pracujících v soukromém sektoru dosahuje v průměru jen 73 procent platu mužů, v Řecku 79 procent, V Rakousku 76 procent.
Autoři: Miroslav Zeman, Ladislav Sudek
13.05.2007 Velvyslanectví USA plánuje zjednodušit systém pro vydávání víz
Američané totiž chtějí na svých webových stránkách spustit aplikaci, prostřednictvím které si budou moci všichni zájemci o vízum na internetu například sjednat datum pohovoru na velvyslanectví. Dosud tuto možnost mohli několik měsíců využívat pouze zájemci o studentské vízum a účastníci programu Work and Travel.
Ostatní museli dosud zvolit tradiční cestu, jejíž součástí byla například povinnost americké ambasádě některé formuláře posílat faxem. Podle pracovníků velvyslanectví novinka usnadní žadatelům vyřizování víza. "Systém schůzek on-line ušetří českým žadatelům čas a peníze," řekl novinářům zástupce generálního konzula Mario Mesquita. Zájemci o vízum však budou muset i nadále platit poplatek za jeho vyřízení, který činí sto dolarů (asi 2100 korun). Budou muset rovněž uhradit 185 korun za kurýrní službu, která jim v případě kladně vyřízené žádosti vízum doručí.
Američané vyřizují v Česku přibližně 35 tisíc žádostí o víza ročně. Z toho tisíc je určeno pro studenty a 3500 žádostí podávají účastníci programu Work and Travel, v jehož rámci studenti vysokých a vyšších odborných škol ve věku od 18 do 30 let mohou ve Spojených státech čtyři měsíce pracovat a další měsíc cestovat.
Časem však i tato opatření budou možná zbytečná. Česká vláda totiž dlouhodobě usiluje o bezvízový režim s USA. Americká administrativa podporuje zrušení víz teprve od loňska. Konečné slovo mají přitom zákonodárci, záleží tedy na Kongresu, zda schválí nezbytný zákon.
Do USA mohou nyní cestovat bez víz občané 27 států světa, především ze západní Evropy. Češi, Slováci a občané dalších nových zemí EU musejí o víza žádat, zatímco Američané k návštěvám těchto států víza nepotřebují. Z nových zemí jezdí do USA bez víz Slovinci. Z původní patnáctky je potřebují Řekové.
Zdroj: CTK
12.05.2007 Dva Češi ze tří se staví k Romům negativně
Zhruba dvě třetiny občanů (68%) mají negativní vztah k Romům. Za dobrý nebo velmi dobrý ho označilo jen 5 procent lidí. Necelá pětina (19 procent) dotázaných uvedla, že má k Romům stejný vztah, jako k ostatním skupinám obyvatel. Vyplynulo to z průzkumu agentury STEM.
Necelá desetina respondentů (8 %) uvedla, že nemá k Romům žádný vztah. Z 68 procent lidí, kteří mají k Romům negativní vztah, jej za mírně odmítavý označilo 33 procent občanů a za jednoznačně odmítavý 24 procent. K Romům pociťuje odpor 11 procent dotázaných.
Ve srovnání s minulostí se dá zjistit, že k velkým změnám ve vztahu Čechů k Romům příliš nedošlo. Například v srpnu 1994 mělo na Romy negativní názor 73 procent občanů. V posledních dvou letech velmi mírně ubývá lidí, kteří mají k romským spoluobčanům stejný vztah jako k ostatním, a nepatrně přibývá těch, kteří k Romům deklarují odmítavý postoj.
Negativní postoj k romským spoluobčanům vyjadřují častěji obyvatelé měst od 20 do 90 tisíc obyvatel. Na vesnicích a v malých obcích do 2 tisíc obyvatel jsou lidem naopak romští spoluobčané častěji lhostejní.Lidé žijící v Praze, Jihomoravském kraji nebo v obcích od 2 do 5 tisíc obyvatel naproti tomu častěji tvrdí, že mají k Romům stejný vztah jako k ostatním. Vysoškoškolsky vzdělaní lidé častěji prohlašují, že k romským spoluobčanům pociťují stejný vztah jako k ostatním a v menší míře se k nim vyjadřují negativně. Mají také vůči Romům pozitivnější přístup. Mladí lidé do 29 let a lidé s horším materiálním standardem přiznávají mírně častěji než ostatní sociální skupiny obyvatel, že jejich vztah k romským spoluobčanům je negativní.
Polovina lidí si myslí, že každý má žít podle svých tradic. S názorem, že by se mělo více dbát na práva romské menšiny, souhlasí necelá pětina (18 procent) populace ČR. Přibližně polovina (52 %) lidí se také domnívá, že každá etnická skupina nebo menšina by měla mít možnost žít podle vlastních tradic a zvyků. Myslí si to více mladí lidé do 29 let (61 procent ) a občané dobře majetkově zajištění (57 procent). Stejně tak lidé, kteří deklarují pozitivní vztah k Romům, jsou z velké části (83 procent) přesvědčeni o tom, že všechny etnické skupiny mají mít možnost žít podle vlastních tradic a zvyků. Více než polovina (53 procent) z těch, kteří necítí k Romům žádný vztah nebo kterým vysloveně vadí, je proti tomu, aby etnické menšiny dodržovaly vlastní zvyky.
Zdroj: znk, Novinky
Česko se brání nařčení komise
Lidové noviny - 11.5.2007
Česká republika čelí další z řady kritik ze strany Evropské komise, se kterou se pravděpodobně bude možné jen stěží vypořádat.
Po několikaměsíčním prošetřování obvinila v pondělí Evropská komise (EK) ústy komisaře pro daně a cla Lászla Kovácse Česko a dalších osm států z údajné diskriminace zahraničních penzijních fondů v souvislosti se zdaňováním výplat dividend a úroků vyplývajících z jejich podílů v domácích firmách. Tento krok následoval po předchozím formálním upozornění poukazujícím na nesrovnalosti mezi českými a evropskými daňovými zákony. EK v pondělí zahájila právní proces. Pokud česká vláda nebude ochotna upravit daňovou legislativu, mohla by být celá záležitost postoupena Evropskému soudnímu dvoru v Lucemburku. Ministerstvu financí nyní běží dvouměsíční lhůta na odpověď, podle které EK rozhodne o svém dalším postupu.
Náměstek ministra financí Milan Šimáček připustil odlišnou míru zdanění domácích penzijních fondů. „Smyslem daňových ustanovení vztahujících se na penzijní fondy obecně není zvýhodnit penzijní fondy oproti ostatním poplatníkům, ale zajistit, že výnos ve formě dividend a úroků bude ve výsledku zdaněn právě jednou,“ uvedl Šimáček.
Diskriminačních praktik vůči zahraničním penzijním fondům si není vědom ani předseda Asociace penzijních fondů Jiří Rusnok. „Nikdy jsme se nesetkali se stížnostmi českých ani zahraničních fondů, pokud jde o daňovou diskriminaci,“ prohlásil. Vzhledem k nízkému objemu volně obchodovaných akciových titulů v Česku a z toho vyplývajícímu nízkému zastoupení českých akcií v portfoliu zahraničních penzijních fondů je podle Rusnoka otázka zdanění dividend pouze „marginální záležitost“.
10.05.2007 Baroš si nezahraje tři zápasy
Fotbalový útočník Milan Baroš si v této sezoně zahraje za Olympique Lyon už jen v jednom utkání. Poté si odpyká trest na tři zápasy, který mu dnes udělila disciplinární komise francouzské ligy za nedávné gesto vůči kamerunskému obránci Stéphanu Mbiovi z Rennes.Barošův prohřešek bude disciplinárka řešit později
Baroš si v ligovém utkání v blízkosti Mbiy ucpával nos a mával před ním rukou, jako by rozháněl nepříjemný zápach. Jeho posunky na hřišti vyvolaly ve Francii velké rozhořčení a podezření z rasistického chování. Předseda disciplinární komise Jacques Riolacci však po dnešním zasedání oznámil, že ligoví funkcionáři neposoudili hráčovo gesto jako vyloženě rasistické. Rozhodně však konstatovali, že podobné chování na hřiště nepatří.
Disciplinární komise vynesla verdikt po více než dvouhodinovém jednání, na které si pozvala oba aktéry. Baroš i Mbia opustili její pařížské sídlo ještě před vynesením verdiktu bez jakéhokoli vyjádření. Český útočník ihned po incidentu popřel, že by mohlo jít z jeho strany o
projev rasismu. Soupeři prý chtěl dát pouze najevo, aby mu dal pokoj. Protože po lednovém přestupu z Aston Villy ještě nevládne francouzským jazykem, použil gestikulaci. Mbiovi se posléze v telefonickém rozhovoru omluvil.
ČTK
Ženy vydělávají o 25 % méně než muži
9.5.2007 (FinWeb.cz)
Rozdíl mezd mužů a žen v ČR se však zmenšuje. V současnosti činí asi 25 procent. To je v EU spíš lepší výsledek.
Průměrná mzda žen v ČR dosáhla v roce 2006 téměř 76 procent mužské mzdy, což je o něco více než předloni. V roce 2005 byla průměrná mzda žen 18.221 Kč, a představovala tak 75,1 procenta průměrného mužského výdělku. Rozdíl mezi průměrnými mzdami obou pohlaví se zmenšuje od roku 1998, kdy ženský plat tvořil 72 procent mužské mzdy. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu.
V Evropě na tom ženy nejsou lépe. Při porovnání mužské a ženské odměny za hodinu práce pobíraly ženy předloni 78,8 procenta platu mužů. V zemích Evropské unie průměrná hodinová mzda ženy tvořila 77,4 procenta mzdy mužů, a Česká republika se tak řadila k nadprůměru. Nejmenší rozdíl mezi ženskými a mužskými platy v Evropské unii byl ve Slovinsku, kde ženy za hodinu práce pobíraly 94,9 procenta mzdy mužů. Podobnou výši platů měly obě pohlaví i v Polsku, kde hodinová mzda ženy tvořila 92,7 procenta hodinového platu muže. Naopak nejvyšší rozdíl v platech mužů a žen byl na Kypru, kde rozdíl činil téměř 30 procent.
Statistika nezohledňuje všechny vlivy
Odborníci vysvětlují rozdíl mužských a ženských platů řadou faktorů, které ze statistických dat nejdou zjistit. "V médiích se často rozdíl mezi průměrnými platy mužů a žen považuje za míru diskriminace, což tak není a nemůže být," podotkl ředitel odboru statistiky trhu práce ČSÚ Dalibor Holý.
Ženy a muži podle něj zastávají na trhu práce často jiná pracovní místa, což má podstatný vliv na průměr mezd. "Ženy mnohem méně obsazují vedoucí místa a nejlépe placené manažerské pozice. Nabízí se ale otázka, zda o tyto posty usilují stejně jako muži. Důvodem nedostatku žen ve vedení nemusí být jen nechuť zaměstnavatelů přijímat ženy, ale i samodiskriminace žen," upozornil Holý.
Muži chtějí vyšší plat
"Diskriminace mezi muži a ženami neexistuje. Zaměstnavatel najme toho, kdo mu přináší větší užitek. Žena často požaduje za práci nižší plat než muž, a zaměstnavatel proto logicky tuto mzdu vyplatí," vyjádřila se k problému analytička Next Finance Markéta Šichtařová.
Podle analytika Raiffeisenbank Aleše Michla by ke zvýšení průměrné mzdy žen pomohlo rozšíření možnosti pracovat na částečný úvazek. "V České republice takto pracuje 8,7 procenta žen, zatímco v jiných evropských zemích je to kolem třetiny," podotkl.
Stejný názor má i analytička Komerční banky Eva Zamrazilová: "Práce na částečný úvazek umožňuje ženám v řadě západoevropských zemí lépe skloubit kariéru a rodinu, což se odráží i ve výši jejich mezd. V sousedním Rakousku nebo Německu pracuje na částečný úvazek téměř polovina žen, v progresivním Nizozemsku 75 procent žen. Zaměstnavatelé v ČR bohužel nemají o pracovníky na zkrácený úvazek velký zájem."
Ženy jsou stále spojovány s péčí o děti a domácnost
Za rozdílem mezi platy stojí podle některých ekonomů i určitá forma diskriminace. "Rozdílnou výši mezd mužů a žen ovlivňuje zčásti statistická diskriminace. Zaměstnavatel při ní posuzuje jednotlivé uchazeče podle skupiny, do které patří. Pokud se konkrétní člověk liší od průměru skupiny, může být chováním firmy diskriminován," vysvětlila Dagmar Brožová z Vysoké školy ekonomické.
Vlivem tohoto typu diskriminace mají firmy odlišné představy o přínosu mužů a žen. "Od ženy firma očekává nižší přínos, protože pečuje o děti a domácnost a nemůže zůstávat přes čas," podotkla Brožová. Dodala, že tato forma diskriminace bude přetrvávat tak dlouhou, dokud se nezmění zkušenosti firem a jejich následné očekávání ohledně pracovního výkonu žen.
Pětina seniorů zažila týrání
idnes-9.5.2007
Ministryně Džamila Stehlíková se rozhodla zjistit, zda jsou čeští senioři diskriminováni a týráni. Tisícovka obyvatel domovů důchodců teď vyplňuje obsáhlé dotazníky. Výzkumníci se ptají: Co vás trápí? Setkali jste se někdy v rodině nebo v domově důchodců s ústrky nebo týráním? Vadí vám, jak se k vám chovají mladí lidé?
Ministryně Džamila Stehlíková totiž zahájila dosud nejrozsáhlejší výzkum mezi seniory v Česku. Ve spolupráci s odborníky na stáří a sociology chce zjistit, jak se společnost chová ke starým lidem.
Z podobných průzkumů v Evropě přitom vyplynulo, že fyzické nebo psychické násilí zažila až pětina lidí starších šedesáti let.
"Už z prvních desítek odpovědí, které máme k dispozici, vyplývá, že v Česku je nejrozšířenější formou násilí ekonomické," říká Stehlíková. Seniory "vysávají" jejich vlastní děti a vnuci a nenápadným způsobem i ošetřovatelé.
Výzkum běží v Ústeckém a Moravskoslezském kraji a v Praze. Zapojí se do něj třicet domovů důchodců. Podle ministryně bude stát jen padesát tisíc korun a platí jej evropské fondy pro rovné příležitosti.
Stehlíková po jeho vyhodnocení chystá osvětovou kampaň, podle konkrétních výsledků chce také navrhnout i změny v zákonech.
Rodiny seniory vydírají
"Zatím se ukázalo, že finanční násilí je nejčastější. V praxi se už vyskytlo několik drastických případů, kdy složitá finanční situace seniorů, kteří ještě museli vypomáhat dětem, je přivedla k bezdomovectví," říká Stehlíková.
Rozšířeným způsobem finančního násilí je například "všimné" pro pečovatele a sociální pracovníky. Senioři totiž mají pocit, že si dvacetikorunou zajistí lepší péči.
"Ročně tak můžou utratit až tisíce korun," podotýká ministryně. Ale nejčastější jsou příspěvky dětem a vnukům.
"To se ve společnosti považuje za naprosto normální. Důchodce by trpěl pocity viny, kdyby svým mladým nepřispěl," tvrdí Stehlíková. "Dochází tím však k nepřímému vydírání starých lidí," dodává a připojuje příklad ze své psychiatrické praxe v severních Čechách. "Chodila k nám do ordinace paní, která pořád hubla. Obávali jsme se, že má nějaký nádor. Sledovali jsme její případ a nakonec jsme přišli na hroznou věc. Přispívala své dceři a jejím dětem na domácnost tolik, že jí samotné zbývalo jen na housky a trpěla hlady."
Dotazníky mají také zmapovat zkušenost starých lidí s psychickým a fyzickým týráním v rodinách či v ústavech. Poslední průzkum Jihočeské univerzity z roku 2004 ukázal, že téměř 13 % seniorů se setkalo nebo bylo přímou obětí fyzického týrání. Podle odborníků je situace nejspíš horší. Staří lidé se i anonymně stydí přiznat, že selhali jako rodiče a stali se obětí týrání.
Přitom se domácí násilí na seniorech může proměnit v horor. Nevládní organizace Život 90 zaznamenala případ stařenky, kterou našli sousedé zcela vyčerpanou a zmatenou na slamníku v chlívku. Zamykal ji tam její syn a nosil jí jen jednou denně misku s jídlem.
Zničí nás stárnoucí populace?
Senioři v Česku se úplně nejčastěji setkávají s diskriminací kvůli věku: ageismem. Projevuje se názory jako: Proč staří lidé překážejí v tramvaji ve špičce, když mají spoustu času a mohou jet jindy? Staří jsou už k ničemu. Stárnoucí populace bere moc ze státní pokladny a podobně.
"Stává se, že se člověk v nemocnici dozví, že je už příliš starý na určitou metodu léčby, že je jí pro něj škoda. Ne, že by operaci nezvládl, ale jednoduše kvůli věku. To je hrubá diskriminace," uvádí další příklad geriatr Zdeněk Kalvach.
"Jedním z nejčastějších mýtů je, že nás stárnoucí populace zničí, rozrůstá se tu demografická panika," míní Kalvach.
Představa, že staří lidé jsou jen "balastní přítěží", je podle něj omyl. "Mají mnoho aktivit, mnohostranně se podílejí na životě společnosti, potenciál jejich zkušeností je třeba využít. A to dokonce i ekonomicky," říká Kalvach.
Na Západě se hovoří o fenoménu "silver-economy" (volně se tento termín dá přeložit jako ekonomika stříbrných vlasů). Ta seniory chápe jako ekonomicky zajímavou populaci. "Utrácejí přece peníze, které si uspořili na stáří," vysvětluje Kalvach.
EU chce odstranit rozdíly v platech mužů a žen
idnes-9.5.2007
Evropská komise chystá strategii, která by měla pomoci v boji proti rozdílům v příjmech mužů a žen. Ženy v EU vydělávají v průměru o 15 procent méně. Dokument s opatřeními by měl být hotov v pololetí či nejpozději po prázdninách. Novinářům to dnes řekl eurokomisař Vladimír Špidla. Komise má zatím hotovy studie, které rozdíly v příjmech zjišťují. Špidla uvedl, že Česko je dokonce pod průměrem EU. Ženy zde totiž dostávají v průměru o pětinu méně peněz než muži.
Statistici upozorňují na to, že ženy mívají nižší příjmy také kvůli tomu, že pracují v oborech s nižšími mzdami. Působí navíc také většinou na nižších pozicích. "Ukazuje se, že existuje asi tak šest sedm procent rozdílu (v příjmu), která jsou čistá diskriminace. Nedá se pro ně najít jediný rozumný důvod. Rozdíl prostě není vysvětlitelný racionálními či pseudoracionálními důvody," uvedl Špidla.
Připomněl, že zásada rovného odměňování za stejnou práci patří k základním principům EU. Rovný přístup upravují i směrnice. Podle Špidly "dosavadní právní struktura příliš účinná není, právně účinnější metody se už ale nedají zformulovat".
Návrh opatření k odstranění mzdových rozdílů mezi pohlavími by měla shrnout chystaná strategie. Konkrétní kroky zatím eurokomisař neupřesnil. Řekl pouze, že se na nich intenzivně pracuje. Jednotlivé země by pak měly nástroje ze strategie uplatnit ve svých politikách zaměstnanosti a v boji proti diskriminaci.
Ničí nás exekutoři, tvrdily české Romky v Bruselu
Lidové noviny - 5.5.2007
Podle eurokomisaře pro sociální věci Vladimíra Špidly je míra chudoby v Česku sice nejnižší ze všech zemí Evropské unie, Romové ji však pociťují silněji než ostatní.
Lichva, žádná střecha nad hlavou, děti nuceně odebrané do ústavní péče, diskriminace. Takové příběhy přivezla včera do Bruselu pětice českých žen, většinou Romek, které se tu zúčastnily výroční konference o potírání chudoby v Evropě. Zatímco samotná debata proběhla v jednom z honosných bruselských paláců a hovořily na ní špičky unijní politiky včetně německého ministra práce Franze Münteferinga či eurokomisaře pro sociální věci Vladimíra Špidly, ženy vyprávěly o zkušenostech „zespoda“.
V tomto případě hlavně o životě romských žen na Ostravsku. Třiadvacetiletá Barbora Violová například o tom, jak se už třetím rokem marně snaží získat zpátky své dvě děti, které jí byly odebrány do ústavní péče, protože v době po druhém porodu neměla byt ani práci.
O dva roky starší Jolana Šmarhovyčová hovoří zase o tom, jak živořila po boku bývalého partnera, který ji bil a sebral jí všechny peníze. Byly tu však i příběhy se šťastnějším koncem. Šestatřicetiletá Soňa Holubová kdysi neměla co jíst, protože se stala obětí lichvářů, teď ale pátým rokem pracuje jako policejní asistentka na Ostravsku, a jak říká, je šťastná. „Třikrát týdně chodím s kolegou policistou do terénu mezi romské rodiny a řešíme, co se dá – domácí násilí nebo lichvu,“ říká. Za její práci ji platí ostravské sdružení Vzájemné soužití, které se zaměřuje na pomoc Romům a které jakožto člen evropské sítě organizací bojujících proti chudobě delegaci do Bruselu vyslalo.
Lichva je na ústupu
Počet případů lichvy podle Holubové na Ostravsku poklesl. Mimo jiné právě proto, že když „lichváři vidí se mnou policajta, tak si netroufnou. Nechodí už přes den do rodin, nemlátí ženy,“ popisuje Holubová. Za největší problém Romů Holubová i Jolana Šmarhovyčová považují – vedle nezaměstnanosti – exekuce majetku. „Exekutoři zablokují dlužníkům účet a obstaví tím i dávky – například na děti nebo mateřskou – které ze zákona zabavit nesmí. Rodiny se pak musí dát do rukou lichvářů, pokud nechtějí přijít i o střechu nad hlavou. Exekuce jsou teď největší problém,“ míní Jolana Šmarhovyčová, která dnes pracuje ve sdružení jako terénní sociální pracovnice.
Podle Vladimíra Špidly, který se s ženami setkal, je míra chudoby v Česku nejnižší v unii – je jí ohroženo jen 8%populace, zatímco evropský průměr činí 16 %. Právě Romové jsou ale těmi, kdo chudobou trpí nejvíc, a nejen jako jednotlivci, nýbrž celá skupina.
04.05.2007 Dohled nad diskriminací chce vláda sverit ombudsmanovi
Návrh antidiskriminacního zákona, který mela Ceská republika prijmout už pri vstupu do EU, má konecnou vládní podobu. Legislativní rada vlády dnes rozhodla, že nad rovností by mel mít dohled verejný ochránce práv. Pokud bude s normou souhlasit i snemovna a Senát, ombudsmanovi Otakaru Motejlovi se dramaticky rozšírí pole pusobnosti, dosud totiž má v kompetenci pouze ochranu ve verejné oblasti, nikoli soukromoprávní problematiku.
Pri príprave zákona padl i názor, že by na dodržování antidiskriminacních pravidel mel dohlížet nový úrad. "Nakonec jsme se priklonili k tomu, že to má být verejný ochránce práv," rekl novinárum predseda legislativní rady Cyril Svoboda (KDU-CSL). Nepochybuje o tom, že na kancelár ombudsmana se bude kvuli diskriminaci obracet mnoho lidí, bude proto podle nej treba v rozpoctu na príští rok pamatovat na navýšení rozpoctu kanceláre. Zákon, kvuli jehož neexistenci hrozí Cesku sankce ze strany EU, by mel zacít platit od 1. ledna 2008.
Rada také vláde doporucila, aby podporila takzvanou mekcí variantu možností zastupování diskriminovaných osob. Doporucuje, aby konzultace lidem, které se cítí být diskriminovány, mohly dávat pouze organizace založené za tímto úcelem, nikoli všechny. Evropská smernice také umožnuje podávat hromadné žaloby, tuto roli by ale v Cesku sdružení dostat podle rady nemela.
S težkým srdcem podle Svobody predkladatelé zákona v cele s ministryní Džamilou Stehlíkovou pristoupili na dosud platné vymezení diskriminace. Okruh definovaný dosavadními zákony se tedy podle Svobody nerozšírí napríklad o diskriminaci založenou na manželském stavu ci príslušnosti k politickým stranám. Antidiskriminacní zákon pripravovaly už minulé vlády. Poslední návrh loni vetoval Senát. Snemovna o nem pred volbami pak už nehlasovala. Svoboda predpokládá, že sociální demokraté ve snemovne normu podporí, protože zákon prosazovali už v minulosti.
Vlastní návrh zákona má podle poslankyne Anny Curdové pripravena i CSSD. "Antidiskriminacní zákon máme pripravený, pouze cekáme, s cím prijde vláda, a potom zvolíme variantu, s níž pujdeme do snemovny," uvedla ve stredu poslankyne. CSSD podle ní zvažuje také prípravu zákona o národnostních menšinách, protože se domnívá, že bude vzhledem k vývoji migrace potrebný.
Zdroj: http://www.ctk.cz/
04.05.2007 Pracovní trh Nizozemska se konecne otevírá i pro CR
Nizozemsko minulý týden definitivne oznámilo, že otevírá svuj pracovní trh clenským státum Evropské unie, které pristoupily v roce 2004, tedy i Ceské republice.
Datum bylo stanoveno na 01.05.2007.
Nizozemský trh se otevírá také dalším sedmi zemím, a to Slovensku, Polsku, Madarsku, Estonsku, Lotyšsku, Litve a Slovinsku.
Evropský komisar Vladimír Špidla krok Haagu privítal: "Otevrení trhu obcanum osmi clenských státu strední a východní Evropy prinese nizozemské ekonomice i zemi jako celku prospech," uvedl v prohlášení.
Nizozemské rozhodnutí znamená, že omezení volného pohybu pracovníku platí v ruzné míre už jen v šesti ze 27 státu unie. Týká se to Nemecka, Rakouska, Francie, Lucemburska, Belgie a Dánska.
Nizozemské ministerstvo práce již dríve uvedlo, že situace na nizozemském trhu práce je taková, že volný pohyb pracovníku z nových clenských státu je žádoucí. Nizozemské úrady ocekávají, že pracovníci z nových clenských zemí se uplatní predevším ve stavebnictví a zemedelství.
- Seznam puvodních clenských zemí EU, které pro CR svuj pracovní trh již otevrely:
Velká Británie, Irsko, Švédsko, Recko, Finsko, Španelsko, Portugalsko, Itálie, Nizozemí
Zbylých 6 státu má krajní možnost nechat svuj pracovní trh uzavrený až do 30.04.2011.
Více informací o prechodném období pro volný pohyb pracovníku ZDE:
03.05.2007 Štrasburský soud odsoudil Polsko za zákazy pochodu homosexuálu
Evropský soud pro lidská práva dnes ve Štrasburku odsoudil Polsko za drívejší zákazy demonstrací homosexuálu, kterí chteli protestovat proti diskriminaci. Pochody gayu a lesbicek v polské metropoli v roce 2005 odmítal povolit tehdejší varšavský starosta, nynejší polský prezident Lech Kaczynski. Podle soudu pochody a shromáždení zakazoval pod falešnými záminkami, uvedla agentura AFP.
Varšavská radnice odmítla protestní shromáždení a pochod proti diskriminaci sexuálních menšin, žen a postižených povolit s oduvodnením, že organizátori nepredložili plán organizace dopravy, ackoli takový plán radnice od poradatelu jiných shromáždení nepožadovala. Úrady argumentovaly také obavami z potycek mezi demonstranty a jejich ideovými odpurci. Sám starosta však ješte dríve v jednom celostátním deníku prohlásil, že pochod proste nepovolí, protože "svoboda shromaždování neznamená právo propagovat homosexualitu".
Navzdory zákazu se pochod 11. cervna 2005 preci jen uskutecnil a zúcastnilo se ho na 3000 lidí. Štrasburský soud nicméne dospel k názoru, že svoboda shromaždovací byla omezena. Lidé mohli být odrazeni od úcasti kvuli obavám z incidentu, protože úrady nezajistily pochodu ochranu. Navíc neposkytly poradatelum ani primerenou lhutu, aby se mohli proti zákazu pochodu odvolat. Soudci také zduraznili diskriminaci homosexuálu, jejichž žádost byla zamítnuta, zatímco demonstrace jejich odpurcu byla povolena. Soud tak dospel k jednomyslnému názoru, že polské úrady porušily svobodu shromaždovací, jakož i zákaz diskriminace.
AFP se nezmínila o tom, zda verdikt štrasburského soudu obsahuje nejaké sankce vuci polskému státu. Minulý mesíc gayové a lesbicky pochodovali ulicemi Krakova. Demonstranty, upozornující na nedostatek tolerance, sice napadli vajícky a nadávkami radikálové z ultrakatolického spolku Celopolská mládež, ale policie zabránila vážnejším incidentum.
Nesnášenlivost polských vládních predstavitelu vuci homosexuálum již nekolikrát odsoudil Evropský parlament. Varšava se kritice brání ujištováním, že homosexuálové se v zemi teší všem právum. To si ovšem nemyslí homosexuální spolky, které si stežují na nejruznejší ústrky v tradicne silne katolické zemi. Naposledy se tercem kritiky stal nápad vicepremiéra a ministra školství Romana Giertycha zakázat propagaci homosexuality na školách zákonem, který by ve svých dusledcích mohl vést treba k propouštení homosexuálních ucitelu a ucitelek.
Zdroj: www.ctk.cz/
03.05.2007 O Polském lustračním zákonu
Polský Ústavní soud se podle všeho chystá odmítnout nový lustracní zákon, který chce dvacet let po pádu komunismu prolustrovat prakticky všechny verejne cinné Poláky, vcetne novináru, profesoru, vedcu, reditelu škol.
Premiér Jaroslaw Kaczynski pro jistotu už predem prešel do ofenzivy, když prohlásil, že polský ústavní soud si hraje na tretí komoru parlamentu. A pohrozil, že v prípade zamítnutí lustracního zákona vláda navrhne novou právní normu, která zcela otevre všechny archivy bývalé státní bezpecnosti.
Všechny, ale s výjimkou tech, které se týkají církevních predstavitelu. „Církev má právo zachovat svá tajemství,“ dodal na vysvetlenou Kaczynski.
Poláci tak stále více zjištují, že jim v bratrech Kaczynských nevládnou státníci, kterí prinesou obrodu Polska, ale obycejní politici.
Zdroj: http://lidovky.zpravy.cz/
03.05.2007 Legislativní rada vlády projednávala návrh antidiskriminacního zákona
Pred projednáním návrhu antidiskriminacního zákona vládou je návrh projednáván Legislativní radou vlády a jejími pracovními komisemi. V prubehu mesíce dubna tak návrh projednaly tri pracovní komise - komise pro soukromé právo, komise pro verejné právo I - komise pro správní právo c. 2 a komise pro verejné právo III - pracovní právo a sociální veci. Komise prijaly k návrhu stanoviska, která byla predložena Legislativní rade vlády. Legislativní rada vlády návrh projednala 3. kvetna 2007, poté co budou do návrhu zapracovány její pripomínky a návrh prípadne znova projednán, bude o návrhu jednat a rozhodovat vláda.
02.05.2007 Karavana lesbicek mírí do Madridu
Na vubec první lesbický festival, který se porádá ve Španelsku od 5. kvetna, se chystá na tri tisíce žen ze všech koncu Iberského poloostrova i ze zahranicí. Inspirací pro celou událost se stal film Williama Wellmana z roku 1951 s názvem Karavana žen. Rocne se po svete koná nekolik obrovských lesbických pruvodu, kterých se úcastní tisíce žen homosexuálního zamerení, které se za své zamerení ani v nejmenším nestydí.
Organizátorky chystají turné po všech duležitých španelských mestech. Celá cesta je koncipovaná jako jedno velké dobrodružství, jehož hlavním lákadlem jsou hesla jako "Užij si to!" nebo "Protancuj celou noc!". Celou akci bude doprovázet hudba v podání známých DJ-ek specializovaných na house music.
Tato akce by mela, stejne jako podobné události ve svete, prispet k tomu, aby se zacaly verejne rešit problémy ženské homosexuality.
Zdroj: http://www.korzo.cz/
2.5.2007 CSSD pripravila vlastní návrh antidiskriminacního zákona
Dle tiskové zprávy CTK prohlásila poslankyne CSSD Anna Curdová, že Ceská strana sociální demokratická pripravila vlastní návrh tzv. antidiskriminacního zákona. "Antidiskriminacní zákon máme pripravený, pouze cekáme s cím prijde vláda a potom zvolíme variantu, s níž pujdeme do snemovny," uvedla poslankyne. CSSD podle ní zvažuje také prípravu zákona o národnostních menšinách, protože se domnívá, že bude vzhledem k vývoji migrace potrebný.
Vláda v soucanosti pripravuje rovnež návrh zákona na ochranu pred diskriminací. Nyní je tento vládní návrh projednáván v Legislativní rade vlády.
