Zástupkyně ochránce prověří výplatu sociálních dávek v Litvínově
29.4.2008 (ochrance.cz)
Zástupkyně veřejného ochránce práv se rozhodla zahájit šetření z vlastní iniciativy ve věci vyplácení sociálních dávek formou poukázek, jak je v nedávné době zavedl Městský úřad v Litvínově. Podle zákona o pomoci v hmotné nouzi (zákon č. 111/2006 Sb.) může být příspěvek na živobytí poskytován ve věcné formě tehdy, pokud je zjevné, že by příjemce dávku nevyužil k účelu, k němuž je určena. Rozhodnutí o výplatě dávky formou poukázek musí tedy vždy předcházet individuální posouzení situace a jednání konkrétního příjemce pomoci. Plošné aplikování této formy výplaty dávky je nejen v rozporu se stávající právní úpravou, ale odporuje i zásadám kvalitní sociální práce. Zástupkyně ochránce prověří postup sociálního odboru Městského úřadu Litvínov při posuzování důvodů k vyplácení sociálních dávek formou poukázek.
Novela insolvenčního zákona
29.4.2008 (epravo.cz)
Ke dni 1.1.2008 nabyl účinnosti zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení. Ještě než však nabyl tento zákon účinnosti, musel být třikrát novelizován. Poslední a velice zásadní novenou je zákon č. 296/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb. a některé zákony v souvislosti s jeho přijetím. Tento zákon je také mnohými nazýván jako tzv. technická novela a byl publikován ve Sbírce zákonů rozeslané dne 29.11.2007 (částka 97).Technická novela se skládá ze dvou hlavních tématických oblastí: (i) novely samotného insolvenčního zákona, a (ii) změnového zákona, který uzpůsobuje novému insolvenčnímu řízení český právní řád. Zajímavostí je, že technická novela mění více než sto českých právních předpisů. Mezi speciální zákony, které musely být v souvislosti s insolvenčním zákonem novelovány patří např. zákoník práce, trestní zákon, zákon směnečný a šekový, občanský soudní řád, obchodní zákoník, zákon o cenných papírech, zákon o veřejných zakázkách, a řada dalších. Kromě řady drobných gramatických a terminologických úprav obsahuje technická novela i několik zásadních doplnění a upřesnění, která jsou uvedena dále. Tak například pokud jde o zahájení insolvenčního řízení, které lze ve smyslu ustanovení § 97 odst. 1 insolvenčního zákona zahájit pouze na návrh. Zahájení insolvenčního řízení pak oznámí insolvenční soud vyhláškou, kterou zveřejní nejpozději do 2 hodin poté, kdy mu došel insolvenční návrh. Technickou novelou je zachování této dvouhodinové lhůty dočasně upraveno, a to tak, že do 31.12.2008 se tato lhůta považuje za zachovanou v případě, že insolvenční návrh došel insolvenčnímu soudu mimo rozvrženou pracovní dobu nebo v den pracovního klidu – když insolvenční soud zveřejní vyhlášku do 2 hodin po zahájení rozvržené pracovní doby. K tomuto kroku se uchýlil zákonodárce zřejmě proto, že by bylo technicky, personálně a hlavně finančně prozatím velice náročné zajistit na věcně příslušných (krajských, resp. městských soudů) „nepřetržitý provoz.“ S insolvenčním návrhem souvisí i další změna, kterou technická novela přináší a to, že insolvenční návrh musí být opatřen úředně ověřeným podpisem osoby, která jej podala, nebo jejím zaručeným elektronickým podpisem; jinak se k němu nepřihlíží. Toto ustanovení bylo do insolvenčního zákona vloženo nově a je mu nutno věnovat zvýšenou pozornost. Další změna souvisí se zveřejňováním, resp. nezveřejňováním některých osobních údajů fyzické osoby, která učinila podání v insolvenčním řízení. Je totiž možné, aby insolvenční soud rozhodl, že na žádost fyzické osoby, která učinila příslušné podání, nebudou některé z osobních údajů této fyzické osoby, obsažené v podání, v insolvenčním rejstříku veřejně přístupné. Takovou žádost lze podat nejpozději společně s podáním, o které jde. Jméno a příjmení takové fyzické osoby insolvenční soud v insolvenčním rejstříku zveřejní vždy. Nejde-li o fyzickou osobu, která učinila podání, zveřejní se u takové fyzické osoby v insolvenčním rejstříku jen její jméno a příjmení. Do 31. prosince 2008 pak platí, že se nepřipojují informace o charakteru osobního údaje, který není zveřejňován. V neposlední řadě lze také vyzdvihnout, že se ustanovení, které taxativně vypočítává výjimky z působnosti insolvenčního zákona rozšířilo a jeden bod a to sice ten, že se insolvenčního zákona nelze použít tehdy, jde-li o veřejné neziskové ústavní zdravotnické zařízení zřízené podle zvláštního zákona. Přijetí tří novel během poměrně krátké doby legisvakance je signálem, že nový insolvenční zákon bude v nadcházejícím období procházet stejně bouřlivým vývojem, jako jeho předchůdce (zákon o konkursu a vyrovnání). Některé hlasy z odborné veřejnosti již naznačují, že další „technické novely“ na sebe nenechají dlouho čekat (například v oblasti definice předlužení, odpovědnosti za přihlášení nadhodnocených pohledávek apod.).
Harmonie ve firmě je v rukou starších manažerů
28.4.2008 (iHNed.cz)
Řada firem je v dnešní době vedena staršími manažery, kteří pod sebou mají mladší zaměstnance. To nezřídka na pracovišti víří obavy z rozdílů plynoucích z věku. Podobná diverzita v pracovním kolektivu může být nicméně velice přínosnou pro firmu i pracovní prostředí. Lidé v pokročilém věku nacházející se na vedoucích pozicích mají svým kolegům co nabídnout: vedle znalostí a zkušeností mohou mladší spolupracovníky naučit větší trpělivosti a toleranci. Z toho důvodu je především na nich, aby ostatním ukázali, jak vůči sobě navzájem zaujmout správný postoj. Mohou tím předejít tomu, aby se generační mezera stala překážkou interní komunikace a příčinou konfliktů v zaměstnání. Ve firmách, kde pracovní kolektiv tzv. mládne, mohou mít manažeři a zaměstnanci, kteří již v zaměstnání strávili delší část svého života, občas pocit, že ostatní nemají zájem na udržování vzájemného kontaktu a že jsou svým mladším kolegům pouze na obtíž. Ve skutečnosti tomu tak není. Dost možná se jen starší šéfové i jejich spolupracovníci potýkají s nejistotou a obavami z rozdílného stylu komunikace. Těch se však dá zbavit. Starší manažeři a zaměstnanci mohou využít svých dosavadních zkušeností a přirozené rozvahy a ukázat svým kolegům, že není důvod bát se staršího nadřízeného. Mladí mají naopak příležitost podělit se o řadu moderních znalostí nebo technický potenciál, kterým vesměs oplývají. Základem zdravého prostředí ve firmyě je nastolení vzájemně tolerantního přístupu mezi zaměstnanci. Ani jedna strana by se neměla pokoušet vynucovat si pozornost a dokazovat svému mladšímu či staršímu kolegovi, v čem je lepší apod. Mladší personál může mít problém s oslovením svého šéfa nebo s přímým vyjednáváním se svými kolegy. Starší manažeři mají naopak tu výhodu, že dokáží lépe pozorovat a vcítit se do pocitů či postojů druhých. To jim umožňuje, aby se lépe probojovali na "úroveň" svých mladších podřízených kolegů a osvojili si některé jejich zvyky a činnosti. Fenoménem dnešní doby, souvisejícím s generačním rozdílem na pracovišti, je například poslech hudby, oblíbený právě u mladších zaměstnanců. Ačkoliv se traduje, že zejména starší kolegové se mnohdy cítí dotčeni tím, že ostatní zaměstnanci takovým způsobem vyjadřují svůj nezájem o zbytek pracovního kolektivu, jde spíše o fámu. Poslech hudby je pro leckteré prokazatelně inspirací pro lepší výkon a způsob, jak posílit aktivitu. To, že se mu někteří starší pracovníci brání, možná souvisí jen s jejich malým povědomím o současných technických vymoženostech. V takových případech je na mladších, aby svým starším kolegům poskytli radu podobně technicky zábavního rázu. Vstřícnost a tolerance se cení na obou stranách. Vedle vstřícnosti a tolerance je ve firmě důležitý také vzájemný respekt mezi zaměstnanci. Kategorie zaměstnanců 50+ ho už má v podstatě předem zajištěn svojí přirozenou autoritou, která plyne především z dlouhodobé kariéry a bohatých zkušeností. Oproti svým mladším kolegům tak mají obrovský benefit - namísto dobývání vlastního respektu disponují dostatkem prostředků, jako je čas, síla či ochota, které mohou vynaložit k tomu, aby vyhledávali kvality u lidí ve svém okolí a ocenili kupříkladu jejich talent, osobní vlastnosti nebo dovednosti a do budoucna je i zhodnotili ve firmě. Starší manažeři si zároveň uvědomují, že otázka jejich dlouhodobé kariéry nemusí být v dnešní době v řadě sférách profesního života rozhodující. Zatímco kariéra je z pozice zaměstnanců 50+ vnímána jako dlouhodobý proces a postupný vzestup zpravidla v jednom zaměstnání, z pohledu později rozených kolegů jde většinou o sbírku zkušeností na více pozicích, u více zaměstnavatelů. To může být inspirativní pro obě strany. Zatímco starší pracovník kontaktem s novou generací pochopí, proč mají mladší zaměstnanci tendenci vyhýbat se setrvání na jednom pracovním místě delší dobu a z jakého důvodu je naplňuje častá změna zaměstnání, člověk, který kariérně zatím "tápe", možná postupem času u svého staršího kolegy najde návod, jak svou kariéru správně nasměrovat. Z toho pak paradoxně plyne i další kariérní uspokojení pro starší manažery - pocit, že svoje pečlivě dobývané a opečovávané místo mohou s klidným svědomím předat osobě, která bude schopna minimálně stejně dobře obstát v příslušné funkci. Z předchozích řádků lze vyvodit, že nezvládnutá či komunikace ve firmě není primárně projevem rozdílného věku. Současný svět, a tím i pracovní podmínky, se možná potýkají s různými formami tzv. diskriminace. Ta ale mnohdy bývá jen pojmem využívaným k zakrytí různých nedostatků a komplikací, s kterými se v daném prostředí nechceme nebo nedokážeme vyrovnat.Uveďme si konkrétní příklad: jste starší manažer na vyšší pozici ve firmě a řešíte možná rizika spojená s věkovým odstupem mezi vámi a vašimi mladšími kolegy či podřízenými. Zatímco vás sužují podobné obavy, možná jen nestíháte vnímat příležitosti, jak těmto rizikům předcházet. Ve skutečnosti totiž můžete věkové diverzity ve vaší firmě využít a obohatit jí pracovní podmínky i kolektiv.
Škatulkování na mladší a méně zkušené podřízené a starší konzervativní "šéfy" je pouhým stereotypem. Zkuste ho prolomit tím, že využijete své vedoucí postavení a propojíte potenciál vašich mladých zaměstnanců třeba s vaší dlouholetou zkušeností a rozvahou. Ta totiž může zdrojem rovnováhy případné unáhlenosti a dravosti vašich o několik let mladších kolegů.
Vnitro chystá programy na omezení migrace
27.4.2008 (iHNed.cz)
Vnitro chce v Mongolsku a Iráku zahájit projekty, které by omezily možnou nelegální migraci obyvatel těchto zemí do České republiky. Návrh na projekty předloží ministr vnitra Ivan
Langer. Vnitro tím chce pokračovat v politice spolupráce se zeměmi odkud nejčastěji nelegální uprchlíci přicházejí a omezit příliv uprchlíků přímo v zemích vzniku. "Zásadní předností této spolupráce je řízení migračních toků ještě před tím, než se dostanou na území České republiky, pak je jejich zvládnutí vždy nákladnější a obtížnější. Předmětem uvedené spolupráce je vedle nelegální migrace i migrace legální, zvláště pracovní," uvádí materiál ministerstva vnitra. Ministerstvo by mělo proto letos zahájit pilotní projekt zaměřený na poradenství a podporu legální pracovní migrace v Mongolsku, vzdělávat migrační management v Iráku, podpořit Centrum pro analýzu dat a vyšetřování (DAFEC) a Projekt Mezinárodní organizace pro migraci k problematice nezletilých bez doprovodu. Cílem všech aktivit je pomoci migračním úřadům ve vybraných zemích, aby byly schopné ovlivňovat vlny uprchlíků již na svém území a omezily pak jejich další nekontrolovatelný pohyb. Vnitro by chtělo také omezit zneužívání migrantů přicházejících do Česka pracovat. Těm chce hlavně poskytnout pravdivé a nezkreslené informace o situaci na českém pracovním trhu, popřípadě je nasměrovat na český zastupitelský úřad a potencionální zaměstnavatele. Stejná praxe funguje v Moldavsku, Arménii nebo na Ukrajině, kde stát buduje informační kanceláře mající za úkol některé potenciální migranty od jejich cesty do Česka odradit.
Do roka by mohlo být na soudech v ČR až 200 minitýmů
25.4.2008 (justice.cz)
Vznik soudních minitýmů na soudech, analýza ukládaných a nenastoupených trestů nebo informační centra na soudech byly hlavními tématy poslední porady ministra spravedlnosti s předsedy krajských, vrchních a nejvyšších soudů. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil se dohodl s předsedy krajských, vrchních a nejvyšších soudů, že budou organizovat práci tak, aby do roka vzniklo na 200 minitýmů. „Nelze vytvořit jeden funkční model pro všechny soudy, avšak obecný model byl ministerstvem vypracován a dán soudům k dispozici. Je proto nyní na jednotlivých předsedech soudů, aby se rozhodli, zda-li přijmou námi navrhovaný moderní systém rozdělování práce a aplikují ho na svůj soud, nebo zůstanou u zastaralého a zcela neefektivního modelu,“ řekl ministr Pospíšil. Vytváření soudních minitýmů na soudech je jedna z důležitých součástí reformy justice, která má za cíl zrychlit a zefektivnit soudní řízení. Každý soudce by měl mít k dispozici dva pracovníky – jednoho asistenta nebo vyššího soudního úředníka a tzv. rejstříkovou vedoucí, která bude slučovat dosavadní funkci zapisovatelky a vedoucí kanceláře. Tímto způsobem práce lze podle ministra ušetřit soudci až jeden pracovní den, který může věnovat pouze rozhodování.
„Vím, že zavedení minitýmů zefektivní práci na soudech. Nepůjde to ale bez toho, abychom měli dostatek nejvyššího administrativního aparátu. Na mnoha místech to bude znamenat i stavební úpravy,“ říká k minitýmům předseda Městského soudu v Praze Jan Sváček. Ministr Pospíšil se spolu s předsedy soudů také zabýval otázkou analýzy nenastoupených trestů. Návrhy a názory na řešení této otázky budou předmětem i příští justiční porady. Dalšími body diskuse byla zpráva o vyřizování prvostupňové trestní agendy krajských soudů, zhodnocení stavu vyřizování trestní agendy před okresními a krajskými soudy za rok 2007, projekt elektronického platebního rozkazu, infosoudy, informační centra a diskuze o změnách v organizaci vzdělávání Justiční akademie. Porada předsedů soudů s ministrem spravedlnosti se koná zpravidla jednou za dva měsíce. Individuálně se ale s ním scházejí a komunikují častěji. Porady s předsedy okresních soudů se konají jednou za půl roku.
Sněmovna o ochraně dětí a obětí, ve středu rozhodne o vládě
25.4.2008 (epravo.cz)
Posílit postavení dítěte při rozvodových přích a ochranu soukromí obětí trestných činů by mohly dvě novely, kterými se dnes sněmovna zabývala. Ani jednu z nich poslanci zatím neschvalovali, jednání ale naznačilo, že legislativu upraví právě v tomto smyslu. Odpoledne dolní komora schůzi přerušila do úterý. Příští týden ji čeká kromě schvalování novel a zákonů i mimořádná schůze, při níž by měla ve středu na návrh ČSSD hlasovat o nedůvěře vládě. V tomto volebním období jde již o třetí pokus opozice sesadit vládu. Zatím se ale nezdá, že bude úspěšnější než ty minulé. Dnes se poslanci mimo jiné vrátili k debatě o novele školského zákona. Ještě na této schůzi by měli rozhodnout o tom, zda budou mít žáci možnost hlásit se v prvním kole přijímacího řízení na dvě, případně až na tři střední školy. Druhé čtení uvedené předlohy dnes zákonodárci přerušili a měli by v něm pokračovat v úterý. Do novely chtějí zapracovat i ustanovení, které by ředitele škol zbavilo povinnosti podávat majetkové přiznání. Tuto povinnost zatím nemají, do budoucna jim ji ale ukládá nové znění zákona o střetu zájmů, které sněmovna schválila v úterý. Dolní komora se dnes zabývala i novelou občanského soudního řádu. Soudy při rozvodovém řízení možná budou muset vždy vyslechnout názor dítěte, o něž se rodiče přou. Podle současné normy soud může o vyjádření dítěte požádat, nemá ale tuto povinnost pevně danou. Změnu navrhl v rámci projednávání uvedené předlohy sněmovní ústavně-právní výbor. Souhlasí s ní i ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS). Poslanci o novele rozhodnou již v příštích týdnech. Teprve první čtení má po dnešku za sebou vládní novela trestního řádu. Lidé, kteří se stanou obětí zločinů, by podle ní měli být více chráněni před zveřejněním informací o svém soukromí. Například by nemělo být možné zveřejňovat údaje o oběti mladší osmnácti let, kromě výjimečných situací jako je únos dítěte. U dospělých se zákaz bude vztahovat na některé trestné činy, u nichž může medializace oběť ještě více poškodit. V prvním kole projednávání dnes sněmovna podpořila i vládní novelu občanského soudního řádu, která má zrychlit a zjednodušit civilní spory. Návrh počítá například se zavedením povinné doručovací adresy. Může být i elektronická, například ve formě takzvaných datových schránek. Novela obsahuje i další změny, které mají zrychlit rozhodování soudů.
Senát schválil antidiskriminační zákon
24.4.2008 (justice.cz)
Senát také ve středu přijal normu, která má pomoci lidem zajistit rovný přístup ke vzdělání, práci, zdravotnické péči nebo například k sociálním výhodám, a to bez ohledu na jejich věk, rasu, národnost, sexuální orientaci, pohlaví, zdravotní postižení nebo světový názor. „Návrh zákona vymezuje přípustné formy rozdílného zacházení a zásadu rovného zacházení pro muže a ženy v systémech sociálního zabezpečení pracovníků a zavádí nové pojmy jako je například právo na rovné zacházení, diskriminace přímá a nepřímá, diskriminace z důvodů pohlaví, obtěžování, sexuální obtěžování, pronásledování, pokyn k diskriminaci, navádění k diskriminaci,“ řekl senátorům ministr Pospíšil. Obě senátem schválené normy nyní ještě posoudí prezident republiky. Začít platit by mohly v průběhu letošního roku.
Nemocenská musí být placena i v prvních třech dnech, rozhodl ÚS
23.4.2008 (novinky.cz)
Ústavní soud ve středu zrušil část zákona, podle níž jsou první tři dny nemocenské neplacené. Ostatní návrhy opozice na zrušení sociální části vládní reformy soud zamítl. Změna vstoupí v platnost od letošního 30. června. „Zaměstnanci jsou nuceni platit za první tři dny nemoci, zatímco jejich povinnost platit pojistné zůstala nedotčena,“ uvedl soud. Norma, kterou obsahuje reforma financí, je podle soudců v rozporu s právem každého občana na přiměřené hmotné zabezpečení. Systém nemocenského pojištění má prý chránit před pojistnými událostmi, kterou nemoc, a to i krátkodobá, je. ÚS se ve středu zabýval třetí částí zákona o veřejných financích včetně takzvané třírychlostní rodičovské dovolené a přídavků na děti. K důležitým sociálním bodům patřily kromě nemocenské také úpravy podpory v nezaměstnanosti a porodného. Předseda KSČM Vojtěch Filip ve středu navrhl, aby soud vyslechl lidoveckého poslance a kritika poplatků Ludvíka Hovorku, soud mu ale nevyhověl. Podnět k zrušení celého zákona dali loni v říjnu opoziční poslanci. Ústavní soud jeho projednávání rozdělil do tří částí. V prvé části, zaměřené na ústavnost přijetí této právní normy a na daňové otázky, nedali soudci opozičním poslancům za pravdu. Projednávání zákona mělo podle nich řadu nedostatků a vyznačovalo se malou politickou kulturou, ale nebylo neústavní. V případě druhé části, věnované zdravotnictví a zejména regulačním poplatkům, se soudci neshodli ani po dvou veřejných jednáních a odročili vyhlášení verdiktu na neurčito.
Právnička kvůli ústrkům od šéfa žaluje zaměstnavatele
23.4.2008 (idnes.cz)
Buď budeš hodná holčička, nebo ti ze života udělám peklo a pracovně tě zlikviduju. V takovém duchu prý vydíral nadřízený třicetiletou právničku z krajského hasičského sboru v Pardubicích. Údajně se nedokázal smířit s jejím vztahem ke kolegovi. Případ právě rozplétá pardubický soud. Kauza začala v roce 2001. Šéf kanceláře ředitele hasičů pardubického kraje Jaromír Chaloupka nabídl místo vedoucí vnitřní správy o deset let mladší právničce, která pracovala u policie. Pár měsíců po nástupu jí nadřízený začal projevovat citovou náklonnost. Nevinné projevy se podle oběti časem změnily v sexuální obtěžování. Situace se vyostřila o dva roky později, když se Chaloupka dozvěděl o jejím vztahu s jiným kolegou. "Nastaly hysterické scény, kdy mě nutil vztah skončit. Urážel mě a říkal, jak se mu oba hnusíme a že se zahazuji se starým chlapem bez úrovně," vzpomíná žena, která nechce uvést své jméno z pochopitelné obavy, že díky nálepce "stěžovatelky" by si ji nikdo netroufl nezaměstnat. "Dostala jsem jasné ultimátum: pokud svůj osobní život nezměním a nebudu zase hodná holčička, udělá mi ze života peklo a pracovně mě zlikviduje," popisuje dál svůj příběh. Na vydírání nepřistoupila, a šéf prý začal útoky stupňovat. "Jste mi odporná, jen vás vidím, naskakují mi pupínky po celém těle, celé jste to zavinila vy a taky si to odnesete i s úroky," i tak měl Chaloupka urážet svou podřízenou. Nešlo ale jen o slovní útoky. "Pracovně se mnou přestal komunikovat, odmítal mi sdělovat potřebné informace a dělal schválnosti. Vyhrožoval mi, že když si budu stěžovat u krajského ředitele, zamete se mnou," vzpomíná mladá právnička. Zpočátku jí nevěřila ani nejbližší kolegyně. "Pan Chaloupka sice nebyl příliš komunikativní, obzvlášť ne se ženami, ale když jste tam přišla, byl milý a uměl vystupovat," vzpomíná úřednice, která u soudu svědčila ve prospěch žalující před dvěma měsíci. Později totiž názor změnila. To když se své kolegyně zastala a nadřízený se pustil i do ní. "Bylo to zákeřné, my jsme v tom byly, ale nikdo jiný to neviděl. Navenek pan Chaloupka nedával nic znát," líčila svědkyně, která se kvůli neúnosné situaci rozhodla loni z práce odejít. Právnička zůstala. "Byla jsem pravou rukou krajského ředitele. Nyní trávím v práci tři hodiny denně a nikdo se se mnou v podstatě nebaví." Nepomohlo jí ani to, že se obrátila na ředitele krajských hasičů Miroslava Kvasničku, který se stejně jako Chaloupka odmítl k případu vyjádřit. "Nevěřil mi a odmítal se tím zabývat, dokud nepodám oficiální stížnost. Nechtěla jsem poškodit hasičský sbor, ale psychický tlak se nedal vydržet, v té době jsem už byla těhotná. Po třech týdnech pracovní neschopnosti jsem podala stížnost na ministerstvo vnitra," říká žena. Lidé z Generálního ředitelství hasičů se do Pardubic vydali jen na neoficiální návštěvu. "Snažili se jen o to, abychom se k sobě na pracovišti chovali dobře, o výhrůžkách, dlouhodobé šikaně a sexuálním obtěžování, jak jsem je popsala ve stížnosti, se neměli zájem bavit. Nevyslechli dokonce ani kolegyni, která byla svědkem většiny excesů," vzpomíná dnes žalující. Podobně dopadlo i druhé šetření, o které žena požádala další stížností. "Stížnost nakonec zamítli s tím, že jde o tvrzení proti tvrzení a žádná diskriminace prokázána nebyla." Poslední šancí tak pro ženu zůstal soud. Nežaluje přitom Jaromíra Chaloupku. Omluvu a odškodnění 150 tisíc korun žádá od svého zaměstnavatele, Hasičského záchranného sboru, který ji podle jejího názoru neposkytl ochranu před šikanou a ponižováním. V kauzách diskriminace stojí důkazní břemeno na straně žalovaného. "Je jeho povinností vyvrátit moje tvrzení, že mě diskriminoval. Já zase musím mít své obvinění podložené, v mém případě jde o písemné listiny a přímého svědka. Soudu se nebojím," říká. Je jednou z mála žen s podobnou zkušeností, která si troufla hnát věc až před soud. "Oběti šikany se oprávněně bojí, že je už nikdo nezaměstná - získají nálepku stěžovatelů," objasnila postoj poškozených ředitelka Gender Studies Alena Králíková. První ženou, která se odvážila podat na zaměstnavatele žalobu, byla loni Marie Čauševićová z Pražské teplárenské.
Vodafone jako důkaz: ženy v byznysu vítězí
23.4.2008 (iHNed.cz)
Do českého byznysu začínají stále razantněji zasahovat ženy a tento trend potvrzuje i mobilní operátor Vodafone. Australana Grahama Mahera na nejvyšší židli střídá Muriel Antonová, dosavadní finanční ředitelka operátora. "Na nejvyšších pozicích je dnes zhruba o dvacet procent více žen než před dvěma lety," potvrzuje zájem o šéfové Alice Punch z personální společnosti Korn/Ferry. V počtu žen ve vrcholovém managementu sice Česko stále zaostává za západní Evropou, je o ně ale stále větší zájem. Ve firmách se dokonce často objevuje diskriminace naruby. "Mnoho klientů si přeje na vrcholové pozice rovnou ženy," říká Aleš Křížek z Robert Half International. Zatím však převládají cizinky. Tuzemské pobočce Microsoftu šéfuje Američanka Jane Gilson, kosmetickou firmu Henkel řídí Birgit Rechberger. "České šéfové se prosazují pomalu, je to stejné, jako když v devadesátých letech u nás převládali manažeři z ciziny," dodává Punch. Češky se prosazují hlavně v marketingu.
Ve 20 evropských zemí pracovalo loni 76.400 Čechů
22.4.2008 (mpsv.cz)
Ve dvou desítkách evropských zemí loni podle dostupných údajů pracovalo 76.400 občanů České republiky. Za poslední dva roky se tak jejich počet víc než zdvojnásobil. Vyplývá to z materiálu „Přehled zaměstnanosti občanů ČR na území států EU/EHP a Švýcarska v letech 2005 – 2007“, který předložilo ministerstvo práce a sociálních věcí na jednání vlády v pondělí 21. dubna. Zpracovatelé materiálu se snažili získat maximální počet relevantních informací, avšak některé státy statistické údaje tohoto charakteru nesledují. Jednotlivé státy sledují zaměstnávání cizinců v rámci různých kategorií, např. podle délky nebo druhu pracovního povolení nebo podle odvětví, ve kterém cizinci pracují atd. Nízká je i vypovídací hodnota údajů, neboť některé státy například registrují příchozí pracovníky, ale již nezaznamenávají jejich odchod. EUROSTAT, který zastřešuje sběr těchto dat, požadované údaje neposkytuje. Tabulku s počty podle jednotlivých zemí najdete ZDE.
Diskriminace? Ne, řekl soud
20.4.2008 (lidovky.cz)
Loni v září se Adriana Bašovská stala první Češkou, které soud přiřkl odškodné za to, že ji zaměstnavatel diskriminoval kvůli jejímu pohlaví. Včera už bylo vše jinak. Odvolací Městský soud v Praze původní verdikt zvrátil. O diskriminaci podle něj nešlo, a ministerstvo zahraničí proto nemusí bývalé diplomatce dát milionové odškodné. Osmatřicetiletá žena bude muset naopak sama zaplatit asi 130 tisíc korun na soudní výlohy. Bašovská včera k soudu nepřišla, její advokátka Daniela Světlíková ale počítá s dovoláním k Nejvyššímu soudu. „Prohrály jsme bitvu, ale myslím si, že válka ještě prohraná není,“ míní advokátka.Bašovská si stěžovala, že s ní ministerstvo zacházelo jinak než s kolegy muži. K diskriminaci mělo dojít v únoru 2002, kdy nadřízení odvolali Bašovskou z Libye a propustili ji, protože prý „udržovala nadstandardní styky s Libyjci“. Hrozilo prý prozrazení některých utajovaných informací, což ovšem pozdější prověrka neprokázala. Podle Bašovské se do takových problémů dostalo více diplomatů, ale ministerstvo jednalo s muži lépe a rovnou je nepropouštělo.Obvodní soud pro Prahu 1 tomuto tvrzení uvěřil a loni ministerstvu nařídil, aby Bašovské za zničenou kariéru vyplatilo jeden milion korun. Na odvolání se ale ministerstvo připravilo a našlo případ, kdy stejně tvrdě zatočilo s mužem - někdejším generálním sekretářem Pavlem Jarošem. „Existoval minimálně jeden případ, kdy zaměstnavatel postupoval k mužskému kolegovi stejně jako k žalobkyni,“ vysvětlila zamítnutí soudkyně Jana Šrédlová. Vystudovaná arabistka Bašovská se začala soudit hned po propuštění. Stala se prý totiž obětí šikany a pomluv ze strany nadřízených. Nejdříve zkoušela prokázat, že výpověď byla neplatná, pak zkusila svůj případ prezentovat jako diskriminaci. Tyto spory jsou totiž zvláštní tím, že žalobci stačí prokázat pouze to, že s ním bylo zacházeno jinak než s někým dalším. Na žalovaném pak je, aby dokázal, že to nebylo kvůli pohlaví, víře nebo rase. Bašovská je zřejmě první Češka, která s diskriminací alespoň načas uspěla. Už před ní se snažila diskriminaci v práci neúspěšně prokázat Marie Čauševićová.
Ministerstvo ženu nediskriminovalo, rozhodl soud
18.4.2008 (idnes.cz)
Další žena prohrála soud se svým zaměstnavatelem kvůli nerovnému zacházení. Diplomatka Adriana Bašovská prý porušila bezpečnostní zásady a přišla o povolení nakládat s utajovanými materiály. Následně kvůli tomu přišla o práci. Její mužský kolega, který byl v obdobné situaci, ale na ministerstvu zůstal. Bašovská pracovala krátce v roce 1999 a poté znovu od roku 2000 na velvyslanectví v Libyi. V lednu 2002 se musela vrátit zpět do Prahy na ministerstvo zahraničí. Podle hodnocení vedoucího totiž porušila bezpečnostní zásady, a proto jí bylo odebráno pověření k nakládání s utajovanými skutečnostmi. Bez něj nemohla dále pracovat jako diplomatka a dostala výpověď.V podobné situaci jako Bašovská se prý ocitl i jiný diplomat v Kazachstánu. Podle prvoinstančního soudu tak vyšlo najevo, že i když se u muže také zjistilo bezpečnostní riziko a musel se vrátit do Prahy, o oprávnění bezpečnostního ředitele nepřišel. Vedení čekalo až na rozhodnutí NBÚ a diplomat zůstal zaměstnancem. Obvodní soud pro Prahu 1 tudíž před časem rozhodl, že se jednalo o diskriminaci, a diplomatka měla dostat milionové odškodné. Odvolací soud ale dnes rozhodl jinak a loňský rozsudek zrušil. Vysvětlil to tím, že nalezl jinou situaci, kdy soud postupoval stejně jako u kolegy, a tudíž žena diskriminována nebyla. Spory o diskriminaci nejsou zatím v Česku příliš časté. Nejznámější je zřejmě případ Marie Čauševič. Ta se přela s Pražskou teplárenskou. U firmy se ucházela o místo finanční ředitelky. Prošla konkurzem, ve kterém byla podle svého mínění nejlepší, přesto však místo nezískala. Podle soudu ale k diskriminaci nedošlo.
Informační centra na soudech přispívají k větší otevřenosti justice
17.4.2008 (justice.cz)
Městský soud v Praze dnes slavnostně otevřel informační centrum ve Spálené ulici. Úkolem tohoto pracoviště je zlepšit komunikaci s účastníky soudních řízení a přispět k větší informovanosti občanů. Centra zprostředkovávají nahlížení do soudních spisů pro oprávněné osoby, umožní jim pořizování fotokopií, přijímají stížnosti a podávají praktické informace o soudním řízení.„Občané nebudou muset obcházet jednotlivé soudní kanceláře po budově a složitě zjišťovat, kde se jejich spis nachází, zajdou do jedné kanceláře v přízemí soudu, ve které dostanou potřebné informace. My se tímto snažíme poskytnou občanům lepší, komfortnější služby,“ řekl při slavnostním otevření informačního centra ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.Informační centra již fungují na většině pražských obvodních soudů a na několika dalších soudech v celé republice. Účastníci řízení na těchto místech mohou kromě informací také zakoupit kolky, získat soudní tiskopisy nebo podat žádost o právní pomoc. Na Městském soudě v Praze je informační centrum otevřené veřejnosti ve všední dny vždy od 7:30. V pondělí končí úřední hodiny v 16:30, v úterý a ve čtvrtek v 16:00, ve středu je informační centrum otevřené do 17:00 a v pátek do 14:30. „Je výhodné, když se účastník nebo advokát objedná na určitou hodinu telefonicky, pak má spis připraven k nahlédnutí. Pokud se neobjedná, bude muset na spis nějakou dobu čekat,“ upozornil při otevření informačního centra předseda Městského soudu v Praze Jan Sváček. Podle průzkum veřejného mínění je sice funkce soudce vnímána v ČR jako prestižní, stejný závěr ale neplatí ve vztahu k soudcům a justici jako celku. Obecně též důvěra v dodržování zásad právního státu je spíše nižší než vyšší. Tento stav je způsoben nízkou informovaností občanů o naprosto základních otázkách způsobu činnosti soudů. Transparentnost soudních řízení je v současnosti zvyšována právě informačními centry, elektronizací justice (např. služba infoSoud) nebo poskytováním informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Podle ministerstva spravedlnosti je nezbytné působit na veřejnost jasným zpřístupněním základních informací a zvyšováním jejich právního povědomí. K dosažení tohoto cíle vzniká ucelená mediální strategie rezortu. Ministerstvo například chystá projekt mluvčí na každém soudě, vzdělávání soudců v mediální komunikaci, a také chce rozšířit spolupráci soudů se školami.
První ústav pro nebezpečné pachatele s psychickými poruchami je v Brně
15.4.2008 (justice.cz)
První detenční ústav pro tyto pachatele je připraven k zahájení provozu. Detenční ústav s kapacitou 48 míst se nachází v areálu vězeňské nemocnice Vazební věznice Brno. „Zabezpečovací detence je nový typ ochranného opatření pro pachatele závažné trestné činnosti. Jde o osoby s vysokou mírou nebezpečnosti pro společnost, jejichž duševní stav trvale či dočasně způsobuje, že se závažné trestné činnosti dopouštějí. Navíc u těchto osob existuje reálný předpoklad, že se budou i v budoucnu takového jednání dopouštět, a to zvláště za situace, kdy u nich není téměř žádná nebo je jen velmi malá pravděpodobnost účinnosti běžné ochranné léčby,“ vysvětluje zřízení ústavů ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Psychiatrické léčebny, ve kterých jsou dnes tyto osoby umístěny, jsou zdravotnická zařízení, tedy instituce sloužící léčbě, proto nedisponují dostatečným technickým a hlavně personálním vybavením pro skutečnou ostrahu. Odborníci z psychiatrických léčeben opakovaně poukazují na to, že tyto osoby někdy tyranizují celé oddělení, napadají personál i jiné pacienty, přičemž takové útoky často končí vážnou újmou na zdraví. Podle poznatků psychologů by se měla zabezpečovací detence ukládat zejména vrahům, kteří mají v životní historii předchozí násilnou trestnou činnost (i vraždu) a kteří jsou posouzeni jako nebezpeční. Dále pak sexuálním deviantům – multirecidivistům – u nichž prokazatelně opakovaně selhala ochranná léčba. Detenční ústavy budou spravovány a střeženy Vězeňskou službou ČR, čímž se sníží nebezpečí útěku na minimum. Chovanci budou absolvovat léčebné, psychologické, vzdělávací, pedagogické, rehabilitační a činnostní programy. Jedním z cílů bude vzbudit v chovancích rozhodnutí podrobit se ochrannému léčení ústavnímu. Trestní zákon totiž umožňuje vzájemnou prostupnost mezi oběma těmito ochrannými opatřeními. Zabezpečovací detence potrvá, pokud to bude vyžadovat ochrana společnosti. Nejméně jednou za 12 měsíců soud přezkoumá, zda důvody pro pokračování léčby trvají. Detenční ústav v Brně začne fungovat od 1. ledna 2009, kdy vejde v účinnost zákon o zabezpečovací detenci. Ministerstvo spravedlnosti a Vězeňská služba počítají ještě se zřízením dalších ústavů v Opavě a Vidnavě.
Závěrečné shrnutí k právní problematice nového insolvenčního zákona
11.4.2008 (epravo.cz)
Dne 1. 1. 2008 nabyla účinnosti nová právní úprava úpadku a způsobů jeho řešení provedená zákonem č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon. Insolvenční zákon, ještě před nabytím své účinnosti novelizovaný, tak definitivně nahradil více než šestnáct let starý zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, který byl v podmínkách tržní ekonomiky již zcela nevyhovující. Cílem tohoto závěrečného shrnutí je zopakovat a upozornit na vybrané změny a instituty nové právní úpravy zejména s ohledem na zájmy věřitelů, které byly v podrobnostech rozebrány v předcházejících článcích. Na úvod tohoto článku je třeba zopakovat, že insolvenční zákon zachovává stávající rozlišení úpadku dlužníka, a to na úpadek dlužníka ve formě insolvence neboli platební neschopnosti a na úpadek dlužníka ve formě předlužení. Pro usnadnění zákon nově stanoví vyvratitelné právní domněnky, kdy se předpokládá, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky. Pokud jde o způsoby řešení úpadku dlužníka, zachovává insolvenční zákon tradiční způsob řešení úpadku konkursem a jako nové sanační způsoby řešení úpadku zavádí namísto dosavadního a téměř nevyužívaného vyrovnání oddlužení a reorganizaci. Oddlužení představuje způsob řešení úpadku pro nepodnikatele. Návrh na oddlužení na předepsaném formuláři může podat pouze samotný dlužník a nepodává-li ho v reakci na insolvenční návrh věřitele, podává ho spolu s insolvenčním návrhem (podává tak dva návrhy). Oddlužení lze provést ve dvou formách, a to ve formě tzv. splátkového kalendáře a ve formě jednorázového vyrovnání. Možnost oddlužit se by ve svém principu měla znamenat pro dlužníky tzv. druhou šanci. Takováto druhá šance ovšem bude dána pouze těm dlužníkům, kteří projdou „testem poctivosti“ a splní veškeré podmínky povoleného oddlužení. Motivaci dlužníků pro podávání pouze důvodných návrhů na oddlužení jako i pro dodržení podmínek již povoleného oddlužení by měla představovat i hrozba řešení jejich úpadku konkursem (zpravidla se bude jednat o tzv. nepatrný konkurs). Reorganizace pak představuje způsob řešení úpadku podnikatelů. Reorganizací se rozumí zpravidla postupné uspokojování pohledávek věřitelů při zachování provozu dlužníkova podniku, zajištěné opatřeními k ozdravění hospodaření tohoto podniku podle insolvenčním soudem schváleného reorganizačního plánu s průběžnou kontrolou jeho plnění ze strany věřitelů. Reorganizace se vyskytuje ve dvou formách, a to jako tzv. předpřipravená reorganizace a jako standardní reorganizace, která je ovšem přípustná pouze u velkých dlužníků, kdy obrat dlužníka přesáhl 100 milionů za poslední účetní období nebo dlužník zaměstnává alespoň 100 zaměstnanců na hlavní pracovní poměr. V dalším je třeba poukázat na základní zásadu insolvenčního řízení, podle které insolvenční řízení musí být vedeno tak, aby žádný z účastníků včetně dlužníka nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn a aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů. Tato zásada představuje zároveň významné interpretační vodítko při výkladu ostatních ustanovení zákona. V návaznosti na uvedenou zásadu tak celou právní úpravou prostupuje poměrně silné postavení věřitelů. Je to totiž právě věřitel, který má největší zájem na tom, aby jeho pohledávka byla co nejrychleji a zároveň v co největším rozsahu uspokojena. Proto by měl mít právě věřitel primárně právo rozhodovat o postupu realizace své pohledávky vůči dlužníkovi formou insolvenčního řízení, ovlivňovat způsob zpeněžování majetku podstaty, kontrolovat úkony správce atd. Větší oprávnění věřitelů zároveň ovšem znamenají i jejich větší odpovědnost. Věřitel tak předně odpovídá za správnost a důvodnost podávaného insolvenčního návrhu jako i za výši přihlašované pohledávky. Naopak z důvodu zabránění průtahům řízení již jednotlivým věřitelům není dána možnost popírat pohledávky ostatních věřitelů. Nadto je zdůrazněna pozice tzv. zajištěných věřitelů. Zajištěným věřitelem je věřitel, jehož pohledávka je zajištěna majetkem, který náleží do majetkové podstaty, a to zástavním právem, zadržovacím právem, omezením převodu nemovitosti, zajišťovacím převodem práva nebo postoupením pohledávky k zajištění anebo obdobným právem podle zahraniční právní úpravy. Zajištěný věřitel se nově v konkursním řízení uspokojuje v celém výtěžku zpeněžení majetku, který zajišťoval jeho pohledávku (po odečtení nákladů v maximální výši 9 %). Postavení zajištěného věřitele ovšem nadále nemá věřitel, jehož pohledávka je zajištěna majetkem třetí osoby (nikoli tedy majetkem dlužníka spadajícím do majetkové podstaty). Nově tak insolvenční správce nesepisuje do majetkové podstaty i majetek třetích osob, nespravuje ho po dobu insolvenčního řízení ani ho nezpeněžuje. Nedochází tak nadále dle mého názoru k nepřípustnému omezení vlastnického práva skutečného vlastníka. Takový věřitel, jehož pohledávka je zajištěna majetkem třetí osoby, má totiž možnost domáhat se uspokojení své pohledávky z tohoto majetku mimo insolvenční řízení. V důsledku toho pak třetí osoby, od nichž lze toto plnění požadovat, mohou přihlásit svoji pohledávku podmíněně jako pohledávku, která jim proti dlužníku vznikne až tehdy, jestliže budou plnit namísto dlužníka.
Nově může věřitel přihlásit svoji pohledávku pouze na formuláři, jehož náležitosti stanovilo Ministerstvo spravedlnosti ČR vyhláškou, a který je spolu s dalšími informacemi o insolvenčním řízení k dispozici na www.insolvencnizakon.cz. Jako pozitivní lze hodnotit zavedení elektronizovaného insolvenčního rejstříku na internetu (www.justice.cz). Insolvenční rejstřík, jehož účelem je především zvýšit transparentnost a rychlost řízení, představuje informační systém veřejné správy, který obsahuje seznam insolvenčních správců, seznam dlužníků a insolvenční spisy. V tomto insolvenčním rejstříku se tak oznamuje zahájení insolvenčního řízení do dvou hodin od podání insolvenčního návrhu (resp. do dvou hodin po zahájení pracovní doby soudu) jako i ostatní rozhodnutí insolvenčního soudu vydaná v insolvenčním řízení a v incidenčních sporech. Každý si tak může prakticky bezprostředně před uzavřením smlouvy ověřit možnou nesolventnost svého obchodního partnera. Zda ovšem skutečně dojde k uzavírání smluv tzv. na minutu, ukáže až praxe. Spíše jsem toho názoru, že si serióznost svého obchodního partnera bude každý ověřovat tak jako doposud a nahlédnutí do insolvenčního rejstříku před podpisem smlouvy bude sloužit až jako poslední pojistka. Na závěr bychom chtěli uvést, že cílem tohoto závěrečného shrnutí není zpracovat vybrané instituty úpadkového práva vyčerpávajícím způsobem, ale spíše odkázat na předcházející články a v podrobnostech dokonce na zákon samotný. Naplnění cílů zákona jako jsou rychlost, transparentnost, efektivita a odpovědnost nakonec stejně ukáže až jeho praktická aplikace. V tuto chvíli se prozatím jeví jako problematické podávání bezchybných insolvenčních návrhů zejména neprávníky, kdy pro složitost právní úpravy jsou tyto návrhy často odmítány právě pouze z důvodu formálních vad návrhu. Přesto lze bez větších výhrad již nyní konstatovat, že nová právní úprava by měla přinejmenším skutečně vést ke zrychlení insolvenčního řízení a konkursní řízení přesahující devět let by tak měly být nadále jen výjimkou. Závěrem je pak třeba znovu upozornit na paralelnost řízení podle starého a nového zákona, kdy se novou právní úpravou řídí pouze řízení zahájená po 1. 1. 2008.
Žadatelé o azyl nemají na lékařskou péči
9.4.2008 (ochrance.cz)
Žadatelé o azyl by měli být vyjmuti z povinnosti platit regulační poplatky za lékařskou péči. Ochránce považuje za nepřípustné, aby byla lékařská péče nedostupná osobám, které objektivně nemají možnost poplatky uhradit. Tento návrh podporuje i ministerstvo vnitra, které v této souvislosti vstoupilo do jednání s ministerstvem zdravotnictví. To však zatím opakovaně potvrzuje svůj negativní postoj k této záležitosti s tím, že nepočítá s rozšiřováním zákonných výjimek a že je třeba hledat jiná řešení. Od 1. ledna 2008, kdy vstoupila v platnost novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, registruje ochránce problémy s dostupností lékařské péče u cizinců žádajících o mezinárodní ochranu. Zdravotnická zařízení jsou pod pokutou až 50 000 Kč povinna vybírat regulační poplatky od všech, na něž se nevztahuje výjimka ze zákona, tedy i od žadatelů o azyl. Ti však smí legálně pracovat až po uplynutí jednoho roku od zahájení řízení o udělení azylu a jsou tak odkázáni na kapesné vyplácené státem ve výši 16 Kč na osobu a den. Pokud žadatelé nezůstávají v pobytovém středisku, ale žijí v soukromí, mohou sice podle počtu rodinných příslušníků dostávat příspěvek ve výši 1,3 – 1, 6 násobku životního minima, ovšem pouze po dobu tří měsíců. Poté se ocitají zcela bez možnosti legálních příjmů. Ani kapesné však není vypláceno bez výjimek. Například cizinci žádající o azyl v tranzitním prostoru mezinárodního letiště nebo umístění v Přijímacím středisku Velké Přílepy, které má stejný status jako mezinárodní letiště, na kapesné dle zákona o azylu nárok nemají. Podobně přestává být kapesné vypláceno cizincům, kteří musejí být hospitalizováni, přestože nemocnice od nich poplatky za péči požadují. Ochránce za této situace považuje za neetické, aby se do problémů s úhradou a vymáháním poplatků dostávaly osoby, které z objektivních důvodů nemohou získat prostředky na jejich zaplacení. V současné době žadatelům o azyl pomáhají s úhradou regulačních poplatků nevládní organizace v rámci některých projektů, dotovaných např. z prostředků Evropského uprchlického fondu. Projekty nevládních organizací jsou však časově i finančně omezené a v žádném případě nemohou být chápány jako systémové řešení celého problému.
Přestože tuto iniciativu vítá, nepovažuje ochránce za komplexní řešení ani možnost zvýšení kapesného, jak ve snaze najít řešení mimo zákon o veřejném zdravotním pojištění navrhuje odbor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra a Správa uprchlických center MV ČR. Toto řešení by se týkalo pouze části žadatelů o azyl. Oba orgány ministerstva se však spolu s veřejným ochráncem práv shodují na tom, že nejvhodnější a nejsystémovější by bylo osvobození této skupiny od poplatků, případně přenesení nákladů s úhradou poplatků na stát.
Změny na pracovním trhu
9.4.2008 (epravo.cz)
Vláda ČR ve středu 2. dubna 2008 schválila novelu zákona o zaměstnanosti a změnu dalších souvisejících zákonů, jejichž cílem je pružnější pracovní trh v České republice. Současná situace na trhu práce přináší některé problémy, na které dnes platné zákony dostatečně nereagují. Některé z těchto problémů byly již řešeny dílčí novelou zákona o zaměstnanosti, která platí od začátku letošního roku. Jde například o neposkytnutí podpory uchazečům o zaměstnání, kteří porušili pracovní povinnosti zvlášť hrubým způsobem, nebo o zpřísnění postihu výkonu nelegální práce. V souladu s Programovým prohlášením vlády MPSV navrhuje další změny, a to především v oblasti politiky zaměstnanosti. Tato opatření, zejména při poskytování podpory uchazečům o zaměstnání, chce úzce provázat se systémem pomoci v hmotné nouzi. Chce zavést jasná a srozumitelná pravidla aktivní politiky zaměstnanosti, která budou směřována k těm, kdo jsou na trhu práce znevýhodněni. Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas k tomu uvádí: „Naším cílem je zvýšit motivaci lidí k rychlé změně jejich nepříznivé sociální situace pomocí opětovného začlenění na trh práce. Chceme zabránit jejich nedůvodnému setrvání v systémech sociální ochrany. Zároveň chceme řešit situaci na pracovním trhu, kde je rekordní počet volných pracovních míst, a řadě firem se nedostávají potřební zaměstnanci.“
I. Zákon o zaměstnanosti
Všem uchazečům o zaměstnání bude umožněno požádat úřad práce o vypracování individuálního akčního plánu na podporu jejich uplatnění na trhu práce. Úřadu práce je nově stanovena povinnost vypracovat individuální akční plán všem uchazečům o zaměstnání, kteří jsou vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než 5 měsíců. Uchazeči o zaměstnání se zároveň rozšiřuje povinnost poskytovat úřadu práce součinnost nejen při vypracování individuálního akčního plánu, ale i při jeho aktualizaci a vyhodnocování.V této souvislosti se také zpřísňuje ustanovení umožňující vyřadit uchazeče o zaměstnání, který bez vážných důvodů nesplní výše uvedené povinnosti, z evidence uchazečů o zaměstnání. Stejně tak bude moci být z evidence uchazečů o zaměstnání vyřazen ten, kdo po 5 měsících vedení v této evidenci odmítne bez vážných důvodů nabízenou rekvalifikaci.Dále navrhuje, aby s ohledem na situaci na trhu práce nebyli za skupinu znevýhodněnou na trhu práce již nadále považováni absolventi vysokých škol a mladí lidé do 25 let věku, ale aby se zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání věnovala jen mladým lidem do 20 let věku.MPSV navrhuje změnu kritéria pro splnění podmínky 12 měsíců zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti, a to na dobu důchodového pojištění uchazeče o zaměstnání. Současně navrhuje i změnu procentní sazby poskytování podpory v nezaměstnanosti a s ní související zkrácení podpůrčí doby, po kterou je poskytována. Po dobu prvních dvou měsíců bude poskytována podpora v nezaměstnanosti ve výši 65 % průměrného měsíčního výdělku dosaženého v posledním zaměstnání, po dobu dalších dvou měsíců ve výši 50 % a po zbytek podpůrčí doby ve výši 45 % (dnes platí, že první tři měsíce je 50 % a po zbytek podpůrčí doby 45 %). Podpůrčí doba se zkracuje o 1 měsíc. To znamená, že do 50 let bude činit 5 měsíců, mezi 50 – 55 lety 8 měsíců a nad 55 let 11 měsíců. Tato opatření by měla lépe motivovat uchazeče o zaměstnání, aby se v co možná nejkratší době opětovně začlenili na trh práce. Dále navrhuje, aby podpora v nezaměstnanosti nebyla přiznána uchazeči o zaměstnání, který v posledních šesti měsících před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážných důvodů opakovaně, tj. nejméně dvakrát, sám ukončil vhodné zaměstnání, které mu zprostředkoval úřad práce. Jedná se o opatření, kterým má být zabráněno účelovým nástupům do zprostředkovaného zaměstnání a jejich opakovanému ukončování bez vážných důvodů jenom proto, aby uchazeč o zaměstnání vykazoval součinnost s úřadem práce. MPSV navrhuje zvýšení pokuty za umožnění výkonu nelegální práce, a to ze 2 mil. Kč na 5 mil. Kč. Důvodem je skutečnost, že nelegální práce je jevem s vysokou společenskou nebezpečností. Fyzické osoby, které nelegální práci vykonávají, nejsou za tuto práci odměňovány odpovídající mzdou, pracují velice často v nevyhovujících pracovních podmínkách a v rozsahu překračujícím stanovenou týdenní pracovní dobu. Poznatky z praxe ukázaly, že maximální možná výše pokuty 2 miliony Kč není dostatečným preventivním opatřením před nelegálním jednáním. Do novely zákona o zaměstnanosti byl rovněž zapracován projekt tzv. „Zelených karet. Novelou zákona o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, bude zaveden nový druh povolení k dlouhodobému pobytu cizinců na území České republiky za účelem zaměstnání ve zvláštních případech, tzv. „zelená karta“. Zelená karta bude mít tzv. duální charakter, tzn., že se bude jednat zároveň o povolení k zaměstnání i o povolení k pobytu. Smyslem této úpravy je odstranění nadbytečných administrativních překážek bránících perativnímu přístupu cizinců na trh práce v profesích, které nejsou v době 30 dnů od nahlášení volného pracovního místa úřadu práce obsazena českým občanem, občanem jiného členského státu EU nebo jejich rodinnými příslušníky. K tomuto účelu povede Ministerstvo práce a sociálních věcí centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zelené karty. Potřebná data budou do této evidence se souhlasem zaměstnavatele automaticky přenášena z evidence všech volných pracovních míst po 30 dnech od jejich nahlášení, a dále volná pracovní místa označená Ministerstvem průmyslu a obchodu jako místa vhodná pro klíčový personál.
II. Změny zákona o pomoci v hmotné nouzi
Zákon o pomoci v hmotné nouzi upravuje poskytování pomoci prostřednictvím dávek osobám, které nemají dostatečné prostředky k získání obživy a tyto prostředky si nemohou z objektivních důvodů zvýšit.
Navrhované změny se týkají především dvou oblastí, a to výše příspěvku na živobytí a způsobů výplaty dávek pomoci v hmotné nouzi. Návrh stanovuje odlišná pravidla pro stanovení částky živobytí u osob, které pobírají příspěvek na živobytí méně než 6 měsíců a více než 6 měsíců. Společně s novelizací zákona o dobrovolnické službě rozšiřuje možnosti příjemců dávek, resp. osob v hmotné nouzi, vymanit se z nepříznivé situace, popř. obdržet dávku pomoci v hmotné nouzi ve vyšší částce než člověk, který je méně aktivní. Zároveň se stanovují jednoznačnější pravidla pro stanovení formy, v jaké bude dávka pomoci v hmotné nouzi poskytována. Účelem je zabránit užití dávky k jinému účelu, než ke kterému má sloužit. Současně se posiluje ochrana bydlení osob, a to výslovnou povinností ustanovit zvláštního příjemce v případech, kdy by hrozila ztráta bydlení v důsledku nedodržování platební disciplíny.
Smyslem úprav je bonifikovat (zvýhodnit) osoby,
• které se skutečně snaží zvýšit si příjem vlastní prací, tedy pracují na „běžném trhu práce“ či v rámci institutů aktivní politiky zaměstnanosti – vykonávají veřejně prospěšné práce či krátkodobé zaměstnání
• nebo které se snaží uchovat si, popř. rozvinout své pracovní návyky a pracovní potenciál a vykonávají určité činnosti v rámci dobrovolnické služby.
MPSV navrhuje stanovit částky živobytí a v návaznosti na to i výši příspěvku na živobytí podle toho, zda osoba pobírá tuto dávku krátkodobě (tj. do 6 měsíců) nebo dlouhodobě (déle než 6 měsíců). Změny se týkají převážně osob, které si musejí zvyšovat příjem vlastní prací a vztahují se k době, kdy takový člověk pobírá příspěvek na živobytí déle než 6 měsíců.
MPSV navrhuje, aby částka živobytí osob, které budou pobírat příspěvek na živobytí déle než 6 měsíců a musejí si zvyšovat příjem vlastní prací, přitom nejsou účastny „běžného trhu práce“ či programů aktivní politiky zaměstnanosti, a které:
• vykonávají dobrovolnickou službu v rozsahu alespoň 30 hodin měsíčně, odpovídala částce životního minima zvýšené o polovinu rozdílu mezi životním minimem osoby a existenčním minimem,
• vykonávají dobrovolnickou službu v rozsahu alespoň 20 hodin měsíčně,odpovídala částce životního minima,
• nevykonávají dobrovolnickou službu alespoň v rozsahu 20 hodin měsíčně, odpovídala výši existenčního minima.
Pro tyto účely se rozšiřují možnosti, za kterých osoby mohou vykonávat dobrovolnickou službu (změna zákona o dobrovolnické službě). Dobrovolnickou službu za výrazně zjednodušených podmínek budou moci organizovat i obce. Tato služba bude spočívat v pomoci obci v záležitostech, které jsou v jejím zájmu, jako je např. zlepšování životního prostředí, udržování čistoty a pomoc v oblasti kulturního rozvoje a sociální péče. Způsob výplaty dávky pomoci v hmotné nouzi určuje plátce dávky. Návrh stanoví pravidla pro plátce dávky, která musí brát v úvahu při zvažování, zda bude dávka pomoci v hmotné nouzi vyplacena v hotovosti, na účet, ve formě poukázky apod. Plátce dávky bude muset zvažovat schopnosti a možnosti osoby v hmotné nouzi s dávkou hospodařit a využít ji k účelu, ke kterému byla poskytnuta.
Kromě pravidel pro řešení běžných případů navrhujeme zpřesnění situací, v nichž je plátce dávky povinen ustanovit zvláštního příjemce (z ochranných či sankčních důvodů). Pokud by hrozila ztráta bydlení, musí plátce dávky stanovit vždy zvláštního příjemce. Aby se cíl podařilo naplnit prohlubuje se spolupráce mezi orgány poskytujícími dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky státní sociální podpory.
Na internetu je možné sledovat stav soudních jednání
7.4.2008 (justice.cz)
Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil spustil na konferenci Internet ve státní správě a samosprávě v Hradci Králové ostrý provoz služby infoSoud. Ten umožňuje účastníkům řízení online sledovat stav soudních jednání probíhajících u všech okresních a na některých krajských soudech v republice. InfoSoud je další službou v rámci elektronizace justice. „Tato služba zpřístupňuje účastníkovi řízení informace o průběhu jeho vlastního sporu prostřednictvím internetu. Lidem ušetří čas při zjišťování těchto údajů a zároveň se sníží zatíženost kanceláří soudů, protože ubude například počet telefonických dotazů o postupu řízení,“ říká ministr Pospíšil. Služba infoSoud je přístupná na portálu české justice (www.justice.cz), kde účastník soudního řízení získá po zadání příslušného jednacího čísla přehlednou informaci o stavu projednávání jeho případu. K dispozici jsou pouze takové informace, které účastníkům umožní sledovat postup ve vyřizování věci. Osobní údaje se nezveřejňují.
Aktivisté: Soužití Čechů a Romů se nelepší
7.4.2008 (iHNed.cz)
Soužití Romů s českou společností se příliš nelepší. Tvrdí to aktivisté z některých romských organizací. Podle nich naopak v poslední době začíná nabírat na síle "anticikanismus". Členové sdružení Dženo či Grémia romských regionálních představitelů to uvedli při příležitosti Mezinárodního dne Romů, který připadá na 8. dubna. Mezinárodní den Romů se slaví od roku 1990. Připomíná první setkání romských představitelů v roce 1971 u Londýna, které se konalo právě 8. dubna. V dalších dnech se pak v Británii uskutečnil první romský kongres, na němž vznikla Mezinárodní romská unie. Účastníci ze 14 zemí včetně tehdejšího Československa zde přijali romskou hymnu a vlajku. Podle aktivistů už před 37 lety delegáti na kongresu mluvili o tom, že by se Romové měli zapojit do rozhodování o sobě, že se jim nedaří na pracovním trhu, mají nízké vzdělání, žijí v horších podmínkách a ostatní obyvatelé se na ně dívají skrz prsty. "Kdyby se podobný sjezd konal nyní, témata by se neměnila. A v některých oblastech by se ještě poněkud přiostřila rétorika," uvedli členové sdružení Dženo. Podotkli, že společnost nyní toleruje například hanlivé výroky politiků na adresu Romů či akce extremistů. Dženo se minulý týden obrátilo otevřeným dopisem na prezidenta Václava Klause. Vyzvalo ho, aby se zasadil o dodržování lidských práv a zlepšení situace Romů. Grémium se zase chystá požádat mezinárodní instituce o to, aby Česku "pomohly s odstraněním anticikanismu, rasové diskriminace a projevů apartheidu". Podle nich není ČR sama schopna se jich zbavit. Grémium to uvedlo ve svém prohlášení. Oslavy Mezinárodního dne Romů se uskuteční na mnoha místech ČR. V Praze aktivisté svátek tentokrát nechtějí připomínat hudbou a tancem, ale výstavou o rasovém násilí a zapálením svíček. Jejich plamen má podle organizátorů symbolizovat i naději na lepší budoucnost, kterou prý Romové chtějí vzít do vlastních rukou. "Víte, co se říká: Neproklínej temnotu, raději zapal svíčku!" uvedli aktivisté. K romské národnosti se při posledním sčítání lidu přihlásilo asi 11.700 lidí. Podle odhadů v ČR žije přibližně čtvrt milionu Romů. Analýza prokázala, že zhruba třetina z nich bydlí v ghettech. V nich bývají dospělí obvykle bez práce a jejich rodiny jsou závislé na sociálních dávkách. Děti končívají ve speciálních školách, a uzavírají si tak prakticky cestu k vyššímu vzdělání. Devět z deseti obyvatel Česka považuje podle nedávné analýzy ghetta za problém, který by se měl řešit. Češi a Češky ale příliš nevěří tomu, že se Romy z těchto míst v brzké době podaří začlenit zpátky do společnosti. Zhruba pětina lidí si myslí, že to může trvat až 25 let. Víc ne čtvrtina dospělých míní, že se problém dá vyřešit za 25 až 75 let. Bezmála čtvrtina lidí je ale přesvědčena o tom, že by na to bylo potřeba víc než 500 let či že to nepůjde nikdy.
Člověk v tísni připravuje kampaň proti vzrůstajícímu neonacismu
7.4.2008 (epravo.cz)
Na vzrůstající hrozbu neonacismu bude ode dneška upozorňovat nová informační kampaň obecně prospěšné společnosti Člověk v tísni, nazvaná NEOnácek - Chcete ho?. O nebezpečí neonacismu bude lidi informovat internetová stránka www.chceteho.cz, druhá větev projektu bude věnována školám, učitelům i studentům. Podle sdružení jsou příkladem nárůstu sebevědomí pravicových extremistů v Česku zejména jejich nedávné demonstrace v Praze a v Plzni. Tváří kampaně bude zpěvák a herec Jan Budař, který pro její organizátory napsal a natočil písničku Brožurka. Skladbu lidé uslyší na internetové stránce projektu, na níž bude novinky o českých extremistech uveřejňovat aktivista Ondřej Cakl, který českou neonacistickou scénu dlouhodobě sleduje a dokumentuje její projevy. V rámci kampaně by také studenti uměleckých škol měli vytvořit putovní výstavu z grafik na téma extremismu. V každém městě, kde výstava zakotví, se pak budou na školách konat semináře pro studenty.
Týmová práce na soudech zkrátí délku soudních řízení
4.4.2008 (justice.cz)
Předsedové okresních a krajských soudů získali návod, jak zbavit soudce nadbytečného papírování. K efektivnějšímu využívání času může každému soudci pomoci zavádění tzv. soudních minitýmů. Vyplývá to ze závěrů personálního auditu na soudech, které zpracovalo ministerstvo spravedlnosti ve spolupráci s Krajským soudem v Praze. Celá zpráva zde.
Nečasovi profesionální pěstouni mají dostat děti z ústavů
4.4.2008 (idnes.cz)
Z pěstounství by se v budoucnu mohlo stát samostatné povolání. Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas tak chce řešit skutečnost, že v Česku ročně v ústavní péči skončí podstatně více dětí než v západní Evropě. Program na podporu pěstounských rodin by měl zabránit tomu, aby se většina opuštěných či ohrožených dětí jako dosud zbytečně ocitala v dětských domovech. Počítá s ním nový návrh ministerstva práce a sociálních věcí, který má zcela změnit současný systém péče o ohrožené děti. Nečas ho chce předložit vládě do konce letošního roku."Dnešní pěstouni vychovávají děti obvykle z čistého lidumilství. My je teď chceme motivovat i finančně. Pěstounských rodin je totiž stále málo," říká Nečas. Kromě nedostatku pěstounů je podle Nečase za enormně vysokým počtem dětí v ústavech hlavně roztříštěnost systému. "Agendu ohrožených dětí spravuje několik ministerstev a zároveň obce a kraje. Chybí vzájemná koordinace, neexistují jednotné postupy," říká Nečas. I to by měl nový návrh změnit. V budoucnu by problematika ohrožených dětí měla přejít pod jediné ministerstvo, pravděpodobně právě práce a sociálních věcí. To bude vydávat jednotné a závazné směrnice například pro počet a vzdělání sociálních pracovníků nebo pro postup při umisťování dětí do ústavní péče. Každoročně končí v ústavech kolem dvou tisíc dětí. Jen za rok 2006 jich bylo 1 974. Celkově jich v témže roce v ústavech vyrůstalo 8 671. Čísla nezahrnují handicapované děti umístěné ve speciálních zdravotnických zařízeních.
Evropský soud: Vdovský důchod náleží i gayům
3.4.2008 (lidovky.cz)
Homosexuálové v Evropě se dočkali zásadní vzpruhy od nejvyšší justiční autority v unii. Evropský soud rozhodl, že mají stejné právo na sociální dávky po úmrtí svého partnera jako běžní manželé. Takzvaného vdovského důchodu se ale mohou domáhat jen v těch státech unie, které umožňují civilní svazky homosexuálů. Tak zní verdikt soudců z tohoto týdne, který gay komunita přivítala, a konzervativci odsoudili jako precedens. Soudci v něm odpověděli na otázku mnichovského soudu, na nějž se obrátil německý občan Tadao Maruko se stížností, že mu byla odepřena penze po jeho zesnulém partnerovi. Maruko žil dlouhá léta v Mnichově s divadelníkem, s nímž se nechal také oficiálně zaregistrovat jako dvojice. Když jeho partner v roce 2005 zemřel, Maruko požádal fond spravující penze lidí z umělecké branže o vdovský důchod. Ten mu jej však odmítl přiznat. Obrátil se proto na místní soud, ten poslal evropským sudím do Lucemburku předběžnou otázku, zda nejde o porušení principu o zákazu diskriminace. Odpovědí je, že jde. „Odmítnutí penze zaregistrovaným partnerům představuje diskriminaci na základě sexuální orientace, jestliže pozůstalí z civilních dvojic a pozůstalí manželé mají srovnatelné právní postavení, tudíž i srovnatelný nárok na vdovskou penzi,“ vyřkl soud. Tím mimo jiné řekl, že je na jednotlivých státech, aby si samy upravily vztahy mezi páry stejného pohlaví. Pokud je ale zrovnoprávní s manželstvím, musí to respektovat i vzhledem k sociálním dávkám po úmrtí jednoho z dvojice. Tak okomentoval verdikt i Brusel. Komise přivítala posílení principu nediskriminace, zároveň však zdůraznila, že rodinné právo je výsadní kompetencí členských států a je jen na nich, zda povolí sňatky či registrovaná partnerství homosexuálům. „Nárok na vdovskou penzi platí, jen pokud oba režimy (heterosexuální a homosexuální partnerství – pozn. red.) existují paralelně,“ řekla mluvčí Evropské komise pro sociální věci.
Poláci protestují Jakkoliv sám soud omezil svůj verdikt na v tomto smyslu liberálnější země, vyvolal kritiku konzervativní pravice – hlavně europoslanci z polské strany Právo a spravedlnost jej označili za skulinu, kterou bude unie Polsku nutit zrovnoprávnění gayů s heterosexuálními manželi. Právě kvůli tomu strana PiS blokovala ratifikaci Lisabonské smlouvy v Polsku. „Žádná skulina,“ nesouhlasí právník a šéf ústavního výboru parlamentu Jo Leinen. „Smlouva se nijak nedotýká rodinného práva a sama Charta základních práv říká, že její ustanovení musí respektovat zákony a tradice jednotlivých států,“ dodává. Ani europoslanec Jan Zahradil, který často upozorňuje na možné „nabourávání“ unijního soudu do národní legislativy, v tomto případě precedens nevidí. „Kdyby ten verdikt měl obecnou platnost, tak je to špatně. Tady jde ale o práva registrovaných gayů, což země jako Polsko nemůže ohrozit,“ říká.
Souhrnná zpráva o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2007
3.4.2008 (ochrance.cz)
Předkládaná souhrnná zpráva je výroční bilancí první roku druhého funkčního období působení JUDr. Otakara Motejla a současně prvního roku působení jeho nové zástupkyně RNDr. Jitky Seitlové, kterou ochránce pověřil výkonem části své působnosti, a to především v agendách z oblasti životního prostředí, sociálních dávek, státního občanství, práva na informace, ochrany spotřebitele a v některých dalších oblastech. S ohledem na to, že ochránce již v průběhu své opakované kandidatury naznačil, že hodlá v novém funkčním období provést jisté změny v pojetí své práce, je souhrnná zpráva koncipována poněkud odlišným způsobem něž zprávy předchozí. Předně se určitým způsobem mění její struktura, zároveň je snahou předkladatele zprávu oproti předchozím rokům zkrátit, především omezit počet popisovaných individuálních případů. Záměrem ochránce je naopak zdůraznit zobecňující poznatky, které získává v jednotlivých oblastech státní správy, a to včetně reflexe dlouhodobějších tendencí, které je možné v průběhu doby vypozorovat.Zpráva je rozdělena celkem do sedmi částí. První část tvoří obecné informace o hospodaření Kanceláře veřejného ochránce práv a údaje o mezinárodních aktivitách ochránce. Druhá část zprávy je nově věnována zvláštním oprávněním ochránce a jeho vztahům s ústavními orgány (poslaneckou sněmovnou, vládou, Ústavním soudem apod.). Třetí část tvoří statistické údaje a prezentace praktických poznatků z jednotlivých oblastí státní správy. Ve čtvrté části předkládá ochránce informaci o výsledcích svých systematických návštěv zařízení, v nichž se nacházejí osoby omezené na svobodě. Pátá část je potom nově zaměřena specificky na otázku diskriminace, a to s ohledem na probíhající legislativní proces ve věci tzv. antidiskriminačního zákona, který má ochránci nově svěřit výkon působnosti ve věcech práva na rovné zacházení a ochrany před diskriminací. Šestá část obsahuje zevšeobecnění nejzávažnějších problémů a současně se v ní ochránce pokouší nastínit možnosti jejich řešení. Zároveň v této části ochránce reaguje na to, jakým způsobem se vláda postavila k doporučením, která ochránce předkládal ve své Souhrnné zprávě za rok 2006. Sedmou část tvoří závěrečné shrnutí. Celý text souhrnné zprávy za rok 2007 zde.
Transformace a sloučení systému péče o ohrožené děti
3.4.2008 (mpsv.cz)
Ochrana dětí v České republice nedosahuje úrovně odpovídající úrovni vyspělých evropských států, a to zejména s přihlédnutím k vysokému počtu dětí v ústavní péči a nedostatečné nabídce alternativních forem práce s ohroženým dítětem a jeho rodinou. Za výchozí nedostatek je přitom považována roztříštěnost agendy péče o ohrožené děti, a to na úrovni vertikální i horizontální. V programovém prohlášení vlády je stanoveno jako jeden z cílů provedení transformace systému péče o ohrožené děti... Plné znění zprávy zde.
Nezaměstnané zřejmě čeká nižší podpora, návrh schválila vláda
2.4.2008 (idnes.cz)
Lidé bez práce zřejmě dostanou méně peněz. Vláda totiž schválila návrh ministra práce Petra Nečase (ODS) zkrátit dobu podpory v nezaměstnanosti o jeden měsíc a změnit i její výši. O návrhu nyní rozhodne Sněmovna.Návrh upravuje nejen sociální dávky pro lidi bez práce, ale také systém zelených karet pro zahraniční pracovníky. O schválení normy informoval úřad vlády na svém webu. V současnosti se podpora vyplácí půl roku (s výjimkou lidí starších 50 let). Podle Nečase by se měla postupně snižovat. Lidé od 50 do 55 let by peníze dostávali místo devíti osm měsíců a nezaměstnaní nad 55 let místo roku 11 měsíců. - čtěte Nečas chce donutit nezaměstnané pracovat. Sáhne jim na peníze První dva měsíce by nezaměstnaný dostával 65 procent ze svého předchozího platu, další dva měsíce 50 a pátý měsíc už jen 45 procent. Lidé by tak mohli dostat zhruba 13 500 korun. Nyní dostávají tři měsíce polovinu výdělku, pak 45 procent. Maximálně mohou letos získat 12 249 korun měsíčně. Strop chce Nečas zachovat. Zaměstnavatelé se zpřísněním podmínek souhlasí, jde podle nich o motivační prvek, který nezaměstnané přiměje k aktivnějšímu přístupu při hledání nového zaměstnání. "Vzhledem k akutnímu nedostatku pracovních sil může jít o prostředek, který sníží počty nezaměstnaných v momentu, kdy poptávka po pracovní síle dlouhodobě převyšuje nabídku na trhu práce a nedostatek zaměstnanců se stává výrazným faktorem omezujícím další rozvoj firem," řekl ČTK prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek. Podporu by nemuseli dál získat lidé, kteří v posledním půlroce nejméně dvakrát bez vážných důvodů odešli z práce, jakou jim zprostředkoval úřad práce. Nečas plánuje i omezení sociálních dávek dlouhodobě nezaměstnaným, kteří odmítnou nastoupit na rekvalifikaci či pracovat určitý počet hodin dobrovolnicky. Pokud naopak budou k dobrovolnické práci ochotni, mohli by si dávky zvýšit. Novela má upravit i systém zelených karet pro cizince, které by měly obsahovat pobytové i pracovní povolení. Lidé ze zahraničí by se mohli ucházet o místa, která se úřadu práce nepodařilo 30 dní obsadit zájemcem z ČR či EU. O kartu by pak požádali na českém velvyslanectví ve své vlasti. Zvýšit by se pak měly i pokuty za zaměstnávání načerno, a to ze dvou na pět milionů.
Vláda schválila změny na pracovním trhu
2.4.2008 (mpsv.cz)
Vláda ČR ve středu 2.4.2008 schválila novelu zákona o zaměstnanosti a změnu dalších souvisejících zákonů, jejichž cílem je pružnější pracovní trh v České republice. Základní body novely zde.
Ústavní soud dnes patrně rozhodne o poplatcích ve zdravotnictví
1.4.2008 (epravo.cz)
Ústavní soud dnes patrně rozhodne, zda budou lidé nadále platit poplatky u lékaře. Soudci veřejně projednají druhou část rozděleného návrhu sociálních demokratů na zrušení vládní reformy veřejných financí. Druhý díl zahrnuje především zdravotnickou část reformy včetně diskutovaných poplatků.
Na jednání, které patrně bude trvat až do odpoledních hodin, si soudci vyslechnou názory kritiků i zastánců normy, poté se odeberou k poradě. Bývá zvykem, že soud vyhlásí svůj nález v den jednání, stejně tak ale může verdikt odročit na pozdější datum. Předseda soudu Pavel Rychetský v neděli řekl, že zatím mezi soudci nepřevažuje žádný jednotný názor a bude hodně záležet na argumentech obou stran při jednání. Reforma veřejných financí, jeden z hlavních projektů koaliční vlády, vstoupila v platnost letos 1. ledna. Poslanci ČSSD ji napadli loni v říjnu. Navrhovali zrušení celé reformy, popřípadě jejích částí. Soud návrh kvůli rychlejšímu vyřízení rozdělil na tři části. První, spíše obecnou část, soud ponechal v platnosti. Druhou část tvoří zdravotnictví. Třetí zahrnuje sociální body reformy a termín jednání o ní ještě nebyl stanoven. Soud při oznamování prvního verdiktu vyjádřil jisté výhrady k podobě zákona a uvedl, že způsob projednávání vypovídá o politické kultuře. Potvrdil také, že při přijímání byla omezena diskuse. Norma však prý nebyla přijata svévolně a není třeba ji rušit jako celek.
Tripartita se opět pokusí projednat novelu zákona o zaměstnanosti
1.4.2008 (epravo.cz)
Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se dnes napodruhé pokusí projednat návrh novely zákona o zaměstnanosti. První mimořádné zasedání tripartity totiž minulý pátek zkrachovalo poté, co premiér Mirek Topolánek (ODS) ostře kritizoval odboráře a zaměstnavatele za jejich postoj k daňovému zvýhodnění stravenek. Odbory na protest jednání opustily. Pohrozily odchodem z tripartity. Novelu zákona o zaměstnanosti připravilo ministerstvo práce. Vláda by se zákonem měla zabývat už ve středu.
Podle ministra práce Petra Nečase (ODS) by změny měly motivovat lidi k rychlému nalezení místa. Norma zkracuje dobu podpory v nezaměstnanosti o měsíc a upravuje její výši. Nečasovy plány se příliš nelíbí odborářům. Podle vedení Českomoravské konfederace odborových svazů na změny doplatí starší pracovníci, kteří práci hledají obtížně. Odbory mají výhrady i k úpravě agenturního zaměstnávání a k zeleným kartám pro cizince. Nezaměstnanost v Česku klesá. V únoru její míra činila 5,9 procenta. Zaměstnavatelé si již delší dobu stěžují na nedostatek pracovníků. Podle Nečase jim mohou navrhovaná opatření pracovní sílu z domova i ze zahraničí přivést. Ministr věří, že si jeho záměr získá podporu v koalici. Vyjednávat chce i s opozicí.
Jak si poradit s diskriminací v zaměstnání
1.4.2008 (mpsv.cz)
Občanské poradenské středisko, o. p. s., Hradec Králové realizuje od 1. února loňského roku projekt Posílení služeb občanské poradny v oblasti diskriminace v zaměstnání, který má přispět k vybudování vhodných pilířů právní regulace v oblasti diskriminace v zaměstnání, a to zejména zvýšením informovanosti o této problematice, získáním údajů o dosavadní praxi a hledáním nové formy antidiskriminačního nástroje. Je zaměřen zejména na firmy s více než 50 zaměstnanci. Financován je z programu Evropské unie Transition Facility 2005, ukončení je plánováno na květen 2008. Mezi základní aktivity projektu patří přednášková činnost, anketní šetření, poradenství a návrh metodiky antidiskriminačního auditu. Občanské poradny v Hradci Králové, Jičíně, Trutnově a Náchodě poskytují bezplatné poradenství obětem diskriminace. Je poskytováno v souladu s principy a metodami občanského poradenství, uživatel služby získá zejména informace o možnostech obrany proti diskriminačnímu jednání. V rámci osvětové činnosti byl vydán informační leták Víte, jak si poradit s diskriminací na pracovním trhu?. Jednou za půl roku také vychází zpravodaj občanských poraden OPatrník, obsahující informace o projektu a jeho výsledcích, konkrétní případy z praxe apod.
