Zdroj: ČTKProgram letního semináře Zvyšování kapacity právnických profesí v boji proti diskriminaci ke stažení --
ZDE--
SEMINÁŘ: Zvyšování kapacity právnických profesí v boji proti diskriminaci
Seminář, připravený tak, aby opovídal praktickým potřebám právnických profesí, si klade za cíl přispět k prohloubení porozumění problematice rovného zacházení a ochrany před diskriminací. Obsahem interaktivním způsobem vedeného semináře budou přednášky o teorii diskriminace, antidikriminačním právu a související judikatuře.
Lektory semináře budou pracovníci soudů (ÚS, NSS), veřejné správy i advokacie.
Seminář je určen pro právnické profese (advokáti, soudci, státní zástupci a notáři, advokátní a notářští koncipienti, justiční a právní čekatelé).
Termíny: 24.-25. května 2007 nebo 25.-26.června 2007
Kde: Justiční akademie, Kroměříž
Organizátor: Poradna pro občanství/Občanská a lidská práva,
Adresa: Petrská 29/ 1168, 110 00 Praha 1, www.diskriminace.cz
Přihlášky: do 1. května 2007 e-mailem na adresu: poradna@poradna-prava.cz nebo poradna@iol.cz , fax: 222 809 364
Přihlášky jsou ke stažení ZDE, nebo info na tel: 222 809 406, 222 809 364
Program semináře ke stažení ZDE
Účast na semináři je bezplatná, nocleh a stravování zajištěno.
Projekt finančně podporuje Open Society Fund Praha a Evropská unie v programu Transition Facility.
27.04.2007 Sněmovna vrátila zákon na ochranu drobných dodavatelů proti obchodním řetězcům
Poslanecká sněmovna včera vrátila k dopracování návrh několika poslanců levicových stran na změnu zákona o ochraně hospodářské soutěže v tom smyslu, aby byli chráněni drobní subdodavatelé proti silnější ekonomické pozici velkých obchodních řetězců. Návrh reagoval na praxi mnoha velkých ekonomických subjektů (zejména tzv. supermarketů), kteří stanovují svým subdodavatelům nevýhodné obchodní podmínky, např. odebírají od nich velké množství potravin, ovšem zaplatí jim pouze tu část, kterou skutečně prodaly (zbytek jim vrátí bez zaplacení, až toto zboží již může být zkaženo), poplatky za uvedení zboží do nabídky prodejců či poplatky při změnách dodávaného sortimentu. Zákon hodlal zavést pojem "ekonomická závislost" mezi dvěma soutěžiteli a zakázat zneužívání této ekonomické závislosti. Za ekonomickou závislost zákon hodlal považovat "
takový vztah soutěžitelů, v jehož rámci vyjednávací pozice jednoho ze soutěžitelů....mu umožňuje vstupovat do smluvního vztahu s ekonomicky závislým soutěžitelem za podstatně výhodnějších podmínek, než by tomu bylo bez takové vyjednávací pozice. Ekonomicky závislým soutěžitelem je soutěžitel, který je nucen přistoupit na nevýhodné obchodní podmínky, neboť nemá možnost volby jiného srovnatelného způsobu nákupu nebo odbytu zboží s obdobným rozsahem plnění za oboustranně vyvážených obchodních podmínek". Při posuzování ekonomické závislosti by pak zákon dal relativně širokou pravomoc Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který by měl tuto závislost hodnotiti dle 1) velikosti tržního podílu soutěžitele na relevantním trhu, 2) rozsahu vyžadovaného plnění takových obchodních podmínek, které jsou ve zřejmém nepoměru k protiplnění, 3) možnosti volby jiného srovnatelného způsobu odbytu zboží u soutěžitele v postavení dodavatele, 4) míry obecné známosti zvláštního označení zboží soutěžitele v postavení dodavatele, 5) rozsahu prodeje zboží označeného obchodním jménem, logem nebo jiným znakem charakterizujícím soutěžitele v postavení odběratele, a 6) míry možné hrozby narušení hospodářské soutěže v důsledku hospodářské a finanční síly soutěžitele v postavení odběratele.
Za zneužívání ekonomické závislosti zákon v § 9 označoval zejména následující jednání, pokud se děje pod "hrozbou odmítnutí nebo omezení plnění od ekonomicky závislého soutěžitele":
- přímé nebo nepřímé požadování peněžních či nepeněžních plnění za vstup do evidence soutěžitele v postavení odběratele,
- přímé nebo nepřímé požadování peněžních či nepeněžních plnění za zařazení zboží do prodeje soutěžitelem v postavení odběratele,
- neodůvodněné přímé nebo nepřímé požadování dodatečných změn v již uzavřené smlouvě,
- přímé nebo nepřímé požadování dodatečných bezplatných služeb k již dohodnutému a uskutečňovanému plnění,
- u zboží, které podléhá rychlé zkáze5) nebo které má podle zvláštního právního předpisu stanovenou časově omezenou minimální dobu trvanlivosti,5) anebo jehož použitelnost a jakost je biologicky omezena, požadování doby splatnosti kupní ceny předmětu koupě či jeho části odběratelem delší než 15 dnů od jeho dodání,
- vyžadování složení trvalé finanční zálohy před první dodávkou zboží na peněžní účet dodavatele, nečerpatelné po celé období trvání obchodních vztahů s odběratelem,
Při jednání se poslanci rozdělili podle pravolevého spektra a zákon po hlasování vrátili navrhovatelům k dopracování.
Viz sněmovní tisk 167:
http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=5&T=167Poradna pro občanství
26.04.2007 Statisíce lidí žádají o rumunské státní občanství
Od roku 2006 se mnohonásobně zvýšil počet lidí, které žádají o rumunské státní občanství. Důvodem je poměrně velkorysý rumunský zákon o státním občanství (Legea cetateniei romane nr.21/1991), který mimo jiné způsoby získání rumunského státního občanství (udělením-naturalizací, narozením anebo adopcí) zná i získání občanství tzv. repatriací, dnes "znovuzískáním" (redobandirea). Tato možnost se vztahuje na všechny osoby, které měly v minulosti státní občanství Rumunska a na jejich děti a vnuky. Tato možnost tedy platí principielně pro všechny obyvatele území, které bylo v letech 1918 až 1940 rumunské a které muselo Rumunsko odstoupit Sovětskému svazu, což je více méně dnešní Moldavská republika. Obyvatelé tohoto území byly nuceni přijmout následně občanství Sovětského svazu. Nyní tyto osoby a jejich potomci do druhého a třetího kolene mohou žádat o rumunské státní občanství. Rumunský zákon po nich od začátku 21. století navíc ani nepožaduje, aby se před "znovunabytím" rumunského občanství zřekli svého občanství dosavadního ba ani to, aby plánovali žít na území Rumunska.
Dle některých odhadů má až 75% všech cca 4 milionů občanů dnešní Moldávie možnost získat rumunské občanství a s tím i občanství Evropské unie. Vidina získání volného pohybu v EU navíc není lákavá jen pro Moldavany, ale i pro Israelce, neboť mnozí opustili Rumunsko během období komunismu.
Rumunský zákono státním občanství tak představuje zajímavou imigrační bránu do Evropské unie. Evropská unie totiž dosud nijak nezasahuje členským státům do toho, komu přiznají své občanství, ačkoli od tohoto občanství členských států je pak odvozeno občanství Unie, s nímž jsou spjata všechna práva euroobčanů. Právě rumunský příklad může vést jak k úvahám vstupu EU i do této právní oblasti, ale aktuálně spíše jen k mezinárodnímu tlaku na Rumunsko, aby svůj zákon změnilo. Pokud tedy někdo uvažuje o zažádání o rumunské občanství, neměl by s tímto otálet.
Viz více:
Rumunský zákon o státním občanství v angličtině (znění z roku 1991):
http://www.romanianpassport.co.il/english/romanian-citizenship-law/ (tato stránka je i v hebrejštině)
Rumunský zákon o státním občanství v rumunštině (Znění z roku 2000):
http://legislatie.resurse-pentru-democratie.org/21_1991.php
Poradna pro občanství
25.04.2007 Evropský parlament schválil směrnici o platebních službách
Evropský parlament přijal směrnici o platebních službách (Payment Services Directive), která má nejpozději od listopadu 2009 významně zjednodušit a zlevnit platební styk mezi různými členskými státy EU. Veškeré mezistátní platby uvnitř EU by se měly stát stějně jednoduchými a levnými jako je tomu dnes v případě plateb uvnitř jednoho státu. Za tímto účelem bude vytvořen systém SEPA (Single European Payment Area). Směrnice se tak zřejmě stane vedle dosavadního Nařízení č. 2560/2001 o přeshraničních platbách v eurech dalším instrumentem ochrany spotřebitelů ve vztahu k finančním institucím.
Viz: http://www.ecb.int/paym/pdf/pol/regulation2560-2001.pdf
http://www.euractiv.com/en/financial-services/payment-services-directive-pushed-parliament/article-163368
25.04.2007 Prezident republiky podepsal novelu zákona o cestovních dokladech
Prezident republiky dnes podepsal novelu zákona o cestovních dokladech, jejímž účelem je opět umožnit zápisy dětí mladších 15 let do cestovních dokladů jejich rodičů. Na základě předchozí novely tohoto zákona (č. 136/2006 Sb.) nebylo ode dne 1.9.2006 možné zapisovat malé děti do cestovních pasů jejich rodičů, přičemž účelem tohoto ustanovení mělo být "zamezení nekontrolovatelného mezistátního pohybu dětí", mělo se jednat zejména o únosy dětí (děti totiž byly v pase zapsány, ovšem neměly tam fotografii). K tomu konstatuje důvodová zpráva k současnému zákonu, že "tomuto jevu se dá ovšem s ohledem na existenci zelené hranice zabránit jen stěží, a nová právní úprava tak zbytečně zatěžuje občany i orgány vydávající cestovní doklady". Jako tedy už potolikáté, uvědomily si zodpovědné osoby obsah toho, co schvalují, až po vstupu zákona v účinost a bez dalšího zdůvodnění zákon tedy opět změnily.
Novela zákona č. 329/1999 Sb. o cestovních dokladech, projednávaná jako sněmovní tisk 157, tedy umožní, aby do cestovních pasů rodičů byly opět zapisovány (formou samolepících štítků) děti, tentokrát ovšem pouze děti mladší 10 let. Pro tyto děti tedy budou existovat obě možnosti, buď se mohou zapsat do cestovního dokladu rodiče anebo si mohou nechat vystavit cestovní pas samostatný. Pro děti mladší 15 let, které byly zapsány do cestovních dokladů rodičů před 1.9.2006 zůstává tato forma oprávnění k překračování hranic i nadále v platnosti.
Dle argumentace Ministerstva vnitra je potřeba vyrobit ony samolepící štítky, kterými se děti budou zapisovat do cestovních dokladů svých rodičů. Na výrobu těchto štítků je údajně třeba vypsat výběrové řízení. S tímto odůvodněním byla stanoven účinnost tohoto zákona až na desátý měsíc po jeho přijetí, takže zákon tedy vstoupí v účinnost nejdříve v únoru 2008.
Poradna pro občanství
Více info: http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=5&T=157
25.04.2007 Na poradny se ročně obrátí 3500 obětí diskriminace
Zhruba 3500 lidí ročně se obrátí na občanské poradny s tím, že byli diskriminováni. Nejčastěji se tak cítí v oblasti pracovního práva. Asociace občanských poraden (AOP) zpracovává od února projekt, který by měl zmapovat diskriminaci v ČR, řekl dnes ČTK Ladislav Čumba z AOP.
Projekt se zaměří na tři nejvíce ohrožené skupiny: Romy, matky samoživitelky a lidi vracející se do práce po rodičovské dovolené. V květnu budou k dispozici první případové studie, v červenci pak podrobné statistiky ze všech 39 poraden.
"Nejhorší je, když se více faktorů sejde najednou, například když k nám přijde nezaměstnaná padesátiletá Romka," řekl Čumba. Možnosti, jak těmto lidem pomoci, jsou omezené. Poradny jim pomůžou sepsat životopis a připravit se na pohovor, mohou jim poradit i v případě, že lidé chtějí případ dovést k soudu. To se ale neděje často.
V ČR dosud stále neplatí antidiskriminační zákon, který měl být přijat už při vstupu do EU. Politici se nedokážou domluvit, kdo bude na rovné zacházení dohlížet a kdo by měl hájit zájmy případných obětí, jestli ombudsman nebo nějaký nový úřad. Nyní se do návrhu zákona zapracovávají připomínky, ministryně Džamila Stehlíková (SZ), která má ve vládě na starosti menšiny, odhaduje, že by zákon mohl platit od pololetí 2008.
ČTK
25.04.2007 Soudy řešily jen hrstku případů rasové diskriminace
České soudy se od roku 1989 do konce loňského roku zabývaly jen hrstkou případů diskriminace kvůli etnické příslušnosti. Podobné kauzy se k nim většinou vůbec nedostanou. Vyplývá to z přehledu nejvýznamnějších soudních sporů kvůli nerovnému přístupu za posledních 17 let, které pro Evropské monitorovací centrum (EUMC) shrnula pětice českých neziskových organizací. Popsaly šest významných pří.
"Soudních sporů, které se týkaly práva na ochranu před diskriminací, se v ČR řeší jen velmi málo. Řádově několik," uvedli autoři. Většina pří se podle nich týkala přístupu ke službám a k zaměstnání. Autoři zdůraznili, že výčet nelze považovat za kompletní. Vybrané případy podle nich ale významně přispěly k rozvoji soudní ochrany práva na rovné zacházení. K odhalení diskriminace obvykle přispěli figuranti z neziskových organizací.
Romové se u soudu obvykle domáhali ochrany podle občanského zákoníku či zákona o zaměstnanosti. ČR totiž nemá antidiskriminační zákon, který měla přijmout už v roce 2004 při svém vstupu do EU. Za nedostatečnou ochranu před nerovným zacházením jí hrozí sankce. Normu nyní připravuje vláda. Vlastní návrh prý dokončila i opoziční ČSSD.
Souhrn obsahuje například případ z roku 2001, kdy se Rom nedostal v jednom západočeském městě na diskotéku. Zaměstnanci ho nechtěli vpustit, protože provozovatel Romům vstup zakázal. Figuranti dovnitř mohli. Rom provozovatele zažaloval. Personál se bránil tím, že s Romy bývaly problémy a jde o soukromý klub. Soud to odmítl, diskriminaci uznal. "Tento případ byl první, v němž soudy akceptovaly, že přímá diskriminace představuje zásah do osobnostních práv," uvádí zpráva.
V roce 2003 se Romka se svým známým informovala na bydlení v ubytovně. Vedoucí jim odpověděla, že volná místa nejsou. Figuranti vzápětí mohli získat dvoupokojový byt. Žena podala žalobu na ochranu osobnosti. Soud jí podle zprávy přiznal finanční "zadostiučinění".
Ve třetím případu ignoroval Romy číšník v restauraci. Po 20 minutách na jejich stůl postavil cedulku "reservé". Figurantky, které přišly později, obslouženy byly. Personál řekl, že Romy kvůli špatným zkušenostem neobslouží. Královéhradecký krajský soud Romům přiřkl omluvu a každému 20.000 korun. Žalovaný se odvolal. Podle Vrchního soudu rovné zacházení nebylo porušeno a za neobsloužením nebyla rasová diskriminace.
V médiích se objevily i zprávy o Romce, která chtěla pracovat v drogerii Rossmann. Zástupkyně vedoucí jí sdělila, že místo prodavačky je již obsazeno. Pro figurantku ale bylo volné. Soud přiznal Romce odškodné. "Jedná se o ojedinělý případ, kdy se oběť diskriminace v přístupu k zaměstnání domáhala ochrany soudní cestou," uvádí zpráva.
V roce 2001 pracovníci neziskové organizace spolu s romským dobrovolníkem podali trestní oznámení na restauraci, v níž stála socha antického boha s baseballovou pálkou a nápisem "Na cikány". "Přivolaní policisté dávali najevo, že celou věc považují za zbytečné zdržování. O pálce vědí již několik let a nikomu to dosud nevadilo," popsali aktivisté případ. Romský dobrovolník podal na firmu v roce 2001 žalobu na ochranu osobnosti. Podle soudů nebyl nápis namířen proti konkrétní osobě. Roma se prý tedy nemohl dotknout. Nejvyšší soud rozhodnutí zrušil a vrátil případ k projednání. Podle zprávy je to jediný soudní případ kvůli rasovému obtěžování ve službách.
Do sdělovacích prostředků pronikl i případ Romky, která se na doporučení úřadu práce ucházela o místo v závodní kuchyni. Odpovědná pracovnice ji nepřijala, zdůvodnila to jejím romským původem. Případ skončil mimosoudním vyrovnáním. Podle neziskových organizací měla tato kauza i negativní dopad. Zaměstnavatelé si od té doby dávají pozor na to, aby zájemce o práci odmítli z jiných než rasových důvodů. "Od roku 2003 prakticky v ČR neevidujeme jako výslovný důvod odmítnutí přijetí do zaměstnání romský původ," uvedli aktivisté.
Zdroj: www.ctk.cz/
25.04.2007 ČSSD podá ústavní stížnost na poplatky ve zdravotnictví
Sociální demokracie podá ústavní stížnost na případný zákon, kterým by byly zavedeny poplatky ve zdravotnictví. Rozhodl o tom dnes poslanecký klub ČSSD, řekl novinářům jeho předseda Michal Hašek. Sociální demokracie tak bude podle něho bránit práva občanů, která jsou obsažena v ústavě a v Listině základních práv a svobod.
"Naši ústavní experti a experti na zdravotnictví už připravují základní teze stížnosti," uvedl Hašek. ČSSD očekává, že vládní koalici se podaří prosadit zákon o poplatcích s pomocí odpadlíků od ČSSD, poslanců Miloše Melčáka a Michala Pohanky.
Předseda ČSSD Jiří Paroubek už minulý týden prohlásil, že sociální demokracie poplatky u lékaře a za předepsané léky zruší, jakmile se vrátí k vládě. Podle šéfa nejsilnější opoziční strany jde spolu se zrušením nemocenské za první tři dni nemoci a jejím krácením za dny další o "nehorázný útok na sociální jistoty lidí".
Dnes Paroubek řekl, že "pravostředová koalice usiluje o snížení vlivu a významu sociálních institucí" a že v příštích měsících "bude sveden intenzivní politický zápas o budoucí podobu českého státu".
Ministr Julínek naopak tvrdí, že poplatky sníží počet nadbytečných vyšetření, návštěv u lékaře či plýtvání léky. Nemocní by podle něj měli platit za návštěvu u lékaře 30 korun a stejnou částku za výdej léku. Den v nemocnici, léčebně či lázních je má přijít na 60 korun. Za pohotovost pak uhradí 90 korun. Poplatky by se netýkaly dětí do tří let a lidí, kterým soud nařídil ochrannou léčbu, či jsou v karanténě kvůli infekci.
Spolu s doplatky na léky by celková částka poplatků neměla překročit 5000 korun. Pokud by se nynější systém nezměnil, v roce 2015 by ve zdravotnictví mohlo chybět 30 miliard korun, tvrdí ministr.
Autor: ČTK
23.04.2007 Potomci Čingischána se pokorně vrací do Evropy.
Na své rodné Mongolsko nedají dopustit. "Nepřišli jsme za lepším, ale poznávat jiné země" říkají. Většina ze tří tisíc Mongolů kteří žijí v česku pracuje v podnicích, které nemohou sehnat tuzemské zaměstnance. V Blansku, kde žije největší mongolská komunita u nás, obšívají kůží volanty pro luxusní automobily. V Havlíčkově Brodě šijí pro západoevropany spodní prádlo. Pracují deset i více hodin denně, šest dnů v týdnu. Chtějí si našetřit peníze a vrátit se po roce domů. Z platu deset tisíc korun mnoho neušetří. Zůstávají déle. Zbylý čas tráví na podnikových ubytovnách nebo v pronajatých bytech. Vzpomínají na děti které nechali u příbuzných a na šiřé travnaté pláně daleko na východě.
Zdroj: http://aktualne.centrum.cz/
Španělé chtějí změnit život Romů
ihned.cz - 20. 4. 2007
Přestože by bez Romů Španělsko nemělo flamenco, členové této komunity, nejstarší menšiny v zemi, žijí stále na okraji společnosti a jsou diskriminováni. K tomuto závěru došla studie ministerstva práce a sociálních věcí.
Mezi 700 tisíci španělskými Romy je rozšířená chudoba a negramotnost a převládá u nich pocit nespravedlnosti.
Pocity Romů ostře kontrastují s názory čtyř milionů přistěhovalců, kteří se podle všech průzkumů cítí v nové společnosti dobře. Španělsko si dokonce vysloužilo uznání za to, jak se vypořádalo s velkou imigrační vlnou v posledních letech.
"Je to znepokojující," uvedla náměstkyně ministra sociálních věcí Amparo Valcareová. Sociální rozdíly mezi Romy a španělskou populací jsou podle ní "propastné".
"Tihle lidé s námi žijí 500 let," uvedla Valcareová. "Jsou to Španělé, ale nikdy se dobře neintegrovali." Komunita španělských Romů, největší v západní Evropě, je největší minoritou v zemi. Podobně jako Romové v jiných zemích zažívali španělští Gitanos pronásledování a ústrky. Do Evropy přišli pravděpodobně na počátku minulého tisíciletí z Paňdžábu, území, o které se dnes dělí Indie a Pákistán. Ve Španělsku se usadili asi před pěti sty lety. Katoličtí vládci se ale po staletí snažili menšiny buď asimilovat, nebo vyhnat.
Romové se soustřeďovali tradičně v Andalusii na jihu Španělska, odkud pochází i hudební styl a tanec flamenco, na který jsou Španělé tak hrdí. Paňdžábské melodie a rytmy jsou považovány jen za jeden z několika hudebních vlivů, ze kterých flamenco vzešlo, společně s vlivy arabskými, židovskými a andaluskými. Romové ale vytvořili celou uměleckou formu.
Nová studie o Romech, kterou si objednala socialistická vláda Josého Luise Rodrigueze Zapatera, by měla pomoci státním úřadům ve vytváření programů pro zlepšení života komunity. Náměstkyně Valcareová uvedla, že v parlamentu se debatuje o zákonu, který by umožnil osobám, které se - jako velká část Romů - živí podomním prodejem, aby se začlenily do sociální sítě. Vláda připravuje i zákon, na jehož základě by firmy, které zaměstnají znevýhodněné nebo postižené osoby, získaly dotace nebo daňové úlevy.
Průzkum jasně ukázal nízkou úroveň gramotnosti a školní docházky mezi Romy. 15 procent dotazovaných neumělo číst a psát. Stejné procento chodilo do školy pět let a méně. Jen třetina splnila povinnou školní docházku a jen 0,2 procenta získala univerzitní vzdělání. Národní průměr je 20 procent.
Juan de Dios Ramirez-Heredia, šéf organizace, která zastupuje španělské Romy, uvedl, že negramotnost je ve skutečnosti asi čtyřicetiprocentní. Ještě před 30 lety prý ale dosahovala 80 procent.
"Dřívější situace byla šokující," řekl Ramirez, který předpokládá, že počty negramotných se během šesti sedmi let opět sníží o polovinu díky vládním programům. "Ve Rwandě nebo v Burundi nevidíte podobná čísla."
Podle něj však není hlavním úkolem zlepšit "sociální indikátory", ale změnit postoje většinové společnosti, které označuje za "rasistické". Více než polovina dotázaných uvedla, že byla diskriminována při hledání práce nebo najímání bytu.
Za popření zločinů nacismu hrozí trest, za rudé zlo ne
idnes - 20.4.2007
Pokud se domníváte, že popírání zločinů nacismu a stalinismu zasluhuje stejně rázný odsudek, tedy trest vězení, pak v Evropské unii zastání nezískáte. Zatímco za odmítání genocidy Židů budou pachatelům v celé EU hrozit až tři roky vězení, podobné názory na komunismus zůstanou bez trestu. Ministři spravedlnosti EU včera schválili návrh, který v celé Unii učiní z podněcování k rasové nenávisti nebo z popírání genocidy trestný čin. Nové ustanovení se týká popírání holokaustu, ale už ne zločinů stalinismu, ač o to značně stálo Polsko a pobaltské země. "Měli bychom ke stalinismu a nacismu přistupovat stejně," řekla mluvčí litevské delegace při EU Jurgita Apanaviciute, jejíž země vystupovala s největší rozhodností. Ale právě tady se ukázalo, jak zásadní roli hraje zkušenost s komunistickým režimem. Některé staré členské státy, například Španělsko či Francie, odmítaly popírání komunistických zločinů mimo zákon postavit.
Podle diplomatů jsou důvodem mimo jiné obavy, že by se mohly vyrojit podobné požadavky týkající se dalších totalitních režimů, například režimu generála Franka ve Španělsku. Ve Francii je pak vnímání komunismu jako takového výrazně vstřícnější než směrem dál na východ. "Také se odvolávají na to, že toto je zákon týkající se rasismu a xenofobie, takže komunismu se to netýká," řekl diplomatický zdroj.
Česko se ke čtyřem rebelům nepřidalo, ale ani nebylo proti. "Vždy jsme podporovali to, aby se v Unii zvýšilo povědomí o zločinech komunismu a aby byly vhodnou formou odsouzeny. Česká republika ostatně v právním řádu popírání těchto zločinů má," řekl mluvčí české delegace při EU Jan Vytopil. Dodal, že Česko se s vědomím, o jak kontroverzní věc jde, rozhodlo podpořit kompromis. Tím je dodatečné odsouzení zločinů totalitních režimů včetně komunistického a úkol pro Evropskou komisi vypracovat na toto téma studii.
Zákon o rasismu a xenofobii se v rámci Unie řeší už šest let. Nyní ho jako předsednická země EU prosadilo Německo, které v tom vidí svou historickou odpovědnost.
Za rasismus hrozí v EU až tři roky vězení
lidovky.cz - 19. 4. 2007
Evropská unie sjednotila tresty za rasovou nenávist, xenofobii a popírání genocidy. Za tyto trestné činy bude možné odsoudit pachatele až na tři roky vězení. Zatím ale není jasné, kdy začnou společná pravidla platit.
Pravidla předpokládají jeden až tři roky vězení za "veřejné podněcování k násilí a nenávisti ... proti skupině lidí nebo jednotlivci založené na příslušnosti k rase, náboženství nebo podle národnostního či etnického původu". Zakazují i popírání nebo zlehčování genocidy a zločinů proti lidskosti.
Nyní bude na vládách členských států, aby se rozhodly, jak podle společných pravidel upraví vlastní zákony. Pravidla vymezila, které činy musí být potrestány, ale například konkrétní výše trestní sazby zůstane v rukou jednotlivých zemí. Česko navíc čeká problém navíc. Český právní řád totiž nezná pojem trestní odpovědnosti právnických osob, s čímž pravidla proti rasismu a xenofobii počítají. Podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila vláda připravuje variantu, která to vyřeší, podobně jako je řešena v Německu.
Rámcové usnesení EU je navíc v některých otázkách o něco mírnější, než jsou jednotlivé zákony v některých členských státech. Zatímco například Francie trestá jakékoliv popírání holokaustu, EU žádá potrestání jen v případě, kdyby popření holokaustu mohlo vést k podpoře násilí či nenávisti. Británie naopak prosadila, že nestačí podněcování k nenávisti kvůli náboženství, ale trestné je jen, když je provázejí urážky na základě rasy či etnika. Například útoky proti muslimům, židům či křesťanům mohou být trestány, jen když současně podněcují i nenávist proti rasové nebo etnické skupině.
Británie diskutuje o etnických kvótách v policii
ihned.cz - 19.4.2007
Vrchní představitelé policejních složek v Anglii a Walesu řeší otázku, zda podpořit nabírání černochů a Asiatů do svých řad stanovením kvót. Problematiku bude diskutovat Asociace policejních důstojníků, která tvrdí, že vyváženého složení v řadách ochránců pořádku nelze dosáhnout bez pozitivní diskriminace. Snahou úředníků je do roku 2009 zajistit sedmiprocentní zastoupení etnických menšin u policie do roku 2009.
Rada Evropy kritizuje Čechy a Slováky za soudy a Romy
idnes – 18.4. 2007
Liknavé soudnictví a špatné zacházení s Romy. To jsou podle Rady Evropy hlavní nedostatky Čechů a Slováků v oblasti lidských práv. Vyplývá to ze zprávy, která porovnává 46 členských států RE. Největší kritiku ale sklidilo Rusko. Principy Rady Evropy (RE) požadují, aby procesy byly nejen spravedlivé, ale také aby trvaly "rozumnou dobu". "Zpožděná spravedlnost je odepřená spravedlnost," stojí v textu. Ten v této souvislosti kritizuje kromě ČR a Slovenska dalších 19 států, například Francii, Německo, Polsko, Řecko, Itálii a Británii. Případy nuceného vystěhování romských rodin nebo plánovaní podobných vystěhování byly zaznamenány v řadě zemí RE, především v Albánii, Bulharsku, Česku, Francii, Řecku, Rumunsku, Rusku, Slovensku, Turecku a Británii, uvádí zpráva.
Dokument poznamenává, že Evropský soud pro lidská práva při RE nyní posuzuje dvě vážné stížnosti Romů. Jedna se týká údajné diskriminace romských dětí v českém školství, druhá údajné sterilizace romských žen bez jejich vědomí či souhlasu ve slovenském zdravotnictví. Zpráva připomíná, že na situaci Romů se od roku 1993 zaměřují tři hlavní priority RE, kterými jsou ochrana menšin, boj proti rasismu a netoleranci a boj proti vytlačování lidí na okraj společnosti.
Terčem kritiky však bylo nejčastěji Rusko. Poslanci RE mu kromě jiného vyčítají případy nespravedlivých soudních procesů, nerespektování rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva a násilí a zabíjení v Čečensku. Poslanci dále litují, že Rusko je jedinou zemí RE, která dosud nezrušila trest smrti.
Parlamentní shromáždění také doporučilo Výboru ministrů, jehož příští zasedání bude v červnu, aby věnoval zvýšenou pozornost situaci lidských práv v Bělorusku, přestože tato země není členem RE.
Autoři zprávy také vyzvali k dojednání takzvaného memoranda o porozumění s Evropskou unií, které by jasně vyjádřilo roli RE jako prvořadého ochránce, podporovatele a zlepšovatele demokracie, lidských práv a právnosti v Evropě. Rada Evropy je podle textu proti veškerým případným snahám ze strany EU zasahovat do této tradiční činnosti RE od jejího vzniku v roce 1949.
Výpis z rejstříku trestů si mají úřady shánět samy
idnes - 18.4. 2007
Lidé už možná nebudou muset stát dlouhé fronty v pražském sídle Rejstříku trestů. Ministerstvo spravedlnosti poslalo do vlády návrh zákona, který přesune obstarávání výpisů z trestního rejstříku na úřady, které je vyžadují. Nový zákon se bude týkat jen správních orgánů, výpis trestů například pro zaměstnavatele si budou muset lidé dál obstarávat sami.
Pokud nový zákon projde, odpadne lidem například zařizování výpisů pro vydání řidičského průkazu, povolení k prodloužení pobytu nebo vydávání licencí. "Přínosem navrhované právní úpravy je zrychlení, zjednodušení a zefektivnění služby veřejné správy. Tímto návrhem se naplňuje záměr vlády ke snížení administrativní zátěže občanů," vysvětlil ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Úředníci si sami elektronicky obstarají aktuální informace, nyní totiž žadatel nemusí změnu vždy a včas ohlásit. Plánovaná změna bude mít i další pozitivní efekt - sníží se možnost výpis padělat. Výpis z trestního rejstříku je jedním z nejčastěji požadovaných dokladů, ročně se jich vydá téměř jeden milion. Změna zákona zapadá do projektu ministerstva vnitra Check Point, který umožní lidem elektronicky komunikovat se státními institucemi a zařizovat si doklady přes internet.
Sdružení Luma: boleslavské Romy okrádají lichváři
Boleslavský deník -18.4.2007
Mladá Boleslav - Vedení sociální poradny Mladá Boleslav varuje občany města před nevýhodnými půjčkami pro zadlužené lidi.
Lichváři! To je nyní noční můra některých sociálně slabých obyvatel Mladé Boleslavi, zejména pak Romů. Na Mladoboleslavsku se objevili zástupci firem nabízející hotovostní půjčky lidem, kteří jsou zadlužení a jejichž jediným příjmem jsou sociální dávky. Včera to uvedlo vedení Sociální poradny Mladá Boleslav.
„Lákavá je představa získání půjčky, ze které uhradí své další dluhy a ještě jim zbude například na zvelebení domácnosti. Při jednoduchém propočtu však vychází, že dlužník nakonec zaplatí až několikanásobek částky, kterou si půjčil,“ uvedla ředitelka sdružení Jekhetani Luma – Společný Svět Martina Brzobohatá.
„Ohroženi jsou ve vyšší míře také vlastníci nemovitostí, byť nezkolaudovaných barabizen, často tedy Romové vystěhovaní v minulosti z Mladé Boleslavi. Exekutor může zabavit i tyto nemovitosti. Novými vlastníky domů se stávají jednotlivci a firmy, jejichž byznys je programově založen na parazitování na těch nejchudších,“ uvádí dále Brzobohatá.
To se však netýká městských bytů. Podle primátora Raduana Nwelatiho mají nyní nově šanci získat městské byty jen nájemníci, kteří tam žijí alespoň pět let.
Problém by kromě osvěty podle Brzobohaté částečně řešilo poskytováním bezúročných půjček ze strany obcí, například rodinám s dětmi, které se dostaly do problémů nejen vlastní vinou. Jak se k tomu staví města, zjišťujeme.
Panelová diskuse na téma „Antidiskriminační zákon v Německu a v České republice“
Dne 12. dubna 2007 se v sídle zastoupení německé sociálně-domkratické nadace Friedrich-Ebert-Stiftung v Praze konala panelová diskuse na téma „Antidiskriminační zákon v Německu a v České republice“. V čele panelové diskuse byly poslankyně za ČSSD Anna Čurdová, Ivana Spoustová z nevládní organizace Profem a Doris Liebscher z německé nevládní organizace Antidiskriminierungsbüro. Anna Čurdová nejprve představila politické pozadí přijímání antidiskriminační legislativy, následně Ivana Spoustová informovala o stávajícím návrhu antidiskriminačního zákona, který byl vládě předložen k 31. březnu 2007. Jako poslední z uvedených účastnic vystoupila zástupkyně německé nevládní organizace Doris Liebscher, která stručně představila proces přijímání německého antidiskriminačního zákona přijatého v srpnu 2006 pod názvem Všeobecný zákon o rovném zacházení, jeho obsah i institucionální zajištění ochrany před diskriminací. Anna Čurdová i Ivana Spoustová kritizovaly stávající návrh antidiskriminačního zákona, především pak institucionální řešení zajištění rovnosti a ochrany před diskriminací. Podle nich i dalších účastníků diskuse je zcela nevhodné a nesytémové svěřit pravomoce Veřejnému ochránci práv, mnohem vhodnější alternativou by bylo určení jiné orgánu či vytvoření orgánu nového.
Mají problém sehnat práci
Českolipský deník - 13.4.2007
Česká Lípa - Sehnat práci. Takový je cíl stovek zdravotně znevýhodněných občanů. Mizivé procento z nich však zaměstnání skutečně najde. Zaměstnavatelé raději zaplatí poplatek, než by dali práci handicapovaným. „Jsem slabozraká a osmnáct let jsem pracovala jako ladička pian v místní výrobně. Pak se ale podnik zrušil a já příšla o práci, pracovala jsem tam do března roku 2004,“ vypráví Soňa Cvejhová z České Lípy. Vyučila se ladičkou pian a zrušení místní výrobny pian ji přivedlo na úřad práce. „Dali mi tam najevo, že jsou mé šance na to, abych našla práci, mizivé,“ říká Soňa Cvejhová. Paní Cvejhová se na úřadu práce setkala se svou někdejší vedoucí a ta jí dala tip na místní pobočku farní charity, která provozuje v České Lípě chráněnou dílnu. Žena zkusila své štěstí v této instituci a od května roku 2004 do současnosti pracuje v dílně společně s dalšími kolegy. „Moc se mi tu líbí, pracujeme jako tým a celý kolektiv je naprosto skvělý,“ pochvaluje si slabozraká žena. Podle jejích slov jsou zejména zrakově postižení v konkrétních zaměstnáních mnohem zručnější než zdraví lidé. A také si své práce mnohem více váží.
„Musíte přesvědčit zaměstnavatele, že jste ještě lepší než ostatní." říká Soňa Cvehlová. Mnoho dalších lidí takové štěstí jako Soňa Cvejhová nemá. Problém je především i na straně zaměstnavatelů.
Všichni zdravotně znevýhodnění občané mají ztíženou možnost najít si zaměstnání. „Občané se mohou zaregistrovat na úřadu práce, ale zaměstnavatelé je odmítají. Stále platí, že ve firmě či společnosti, která má více než 25 zaměstnanců, by měli 4 procenta z celkového počtu zaměstnanců tvořit handicapovaní občané,“ vysvětluje vedoucí Centra pro zdravotně postižené Libereckého kraje v České Lípě Jaroslav Leško.
Podle jeho slov řeší tuto situaci zaměstnavatelé tak, že buď odeberou výrobky od firmy, která zaměstnává více než 50% procent občanů se změněnou pracovní schopností, anebo odvést poplatek do státního rozpočtu za to, že žádné handicapované ve své firmě nemají. To jim totiž ukládá zákon. Společnosti, které se rozhodnou pro možnost odebrat výrobky, je nejčastěji odebírají z chráněných dílen.
Různá střediska, která sdružují zdravotně znevýhodněné občany, se pokoušejí svým klientům pomoci prostřednictvím nejrůznějších vzdělávácích kurzů, které jim mají usnadnit pohyb na trhu práce a zvýšit šance na jejich uplatnění. „Počty lidí, kteří nemohou najít kvůli svému postižení práci, se bohužel rok od roku zvyšují,“ podotýká Jaroslav Leško.
„Kolegyně mají ze své praxe zkušenost s tím, že se prakticky nedaří najít práci pro handicapované spoluobčany, kteří k nám přicházejí. V Libereckém kraji je mnoho chráněných dílen, prakticky nejvíce v celé republice, ale ani tam se nám nedaří naše handicapované klienty umístit,“ dodala tisková mluvčí českolipského úřadu práce Irena Jelínková.
Nacionalista Slota si padl do náruče s Romy
idnes - 13.4 2007
Uklidnilo snad narození čtvrtého dítěte slovenského nacionalistu a kritika menšin Jána Slotu? Jeho Slovenská národní strana (SNS) se totiž dohodla na spolupráci s Parlamentem Romů na Slovensku. Slota dostal okamžitě od svých nových přátel "požehnání romského národa" pro nového potomka.
"Naši lidé se přesvědčili, že v SNS je dobrá vůle konečně řešit romskou otázku na Slovensku," prohlásil pro slovenský deník Pravda šéf Parlamentu Romů Ladislav Fízik, který se už loni stal osobním poradcem Jána Sloty.
Odpůrci slovenského nacionalisty považují jeho krok za čistě populistický. Připomínají jeho dřívější výroky, ve kterých Rómy vždy důsledně označoval za Cikány, na které nejvíc platí "malý dvůr a dlouhý bič, protože mají za úkol množit se a loupit".
"Slota je jediný politik z této republiky, který má srdce a možná přeje Romům," hájí ho přesto Fízik. Svou kritiku naopak obrátil proti bývalé Dzurindově vládě a Směru, který vyhrál poslední volby, ale pro romskou menšinu zatím nic neudělal.
I Romové jsou proti pozitivní diskriminaci
Parlament Romů říká, že přestal věřit dobré vůli Ficovy strany, a proto se spojil s vládní Slovenskou národní stranou. Ve společném memorandu odsoudila obě uskupení snahu řešit problém soužití pomocí pozitivní diskriminace, která podle nich jen vedla k závislosti lidí na sociálních dávkách. Jejich spolupráce má usnadnit zapojení mladé generace Romů do života slovenské společnosti.
"Nechceme byty zadarmo. Chceme jen půjčky, stavět a bydlet," řekl Fízik. SNS se shodla se zástupci Romů, že zajištění práce a vzdělání je jediný způsob, který zabrání vytváření "segregovaných" sídlištních ghett, jako je například nechvalně proslulý košický Luník IX.
Změna v přístupu k druhé největší menšině na Slovensku by měla být přijata do patnácti let. Podle místopředsedy SNS Jaroslava Paška mají nové myšlenky prosazovat ministerstva výstavby a školství, které ovládá jeho strana.
Otázkou je, do jaké míry budou ostatní Romové následovat příklad "svého" parlamentu. Na Slovensku totiž existuje kromě něj několik desítek dalších romských sdružení, která mezi sebou vedou války o moc nad komunitou.
Klubíčko pomáhá rodinám s postižením již deset let
Berounský deník - 12.4.2007
Beroun - Integrační centrum Klubíčko v Berouně dnes slaví desáté výročí založení. Jak na úplné začátky vzpomíná jeho ředitelka a zakladatelka Alena Pecková a jak se od roku 1997 Klubíčko změnilo? „Tenkrát jsme si uvědomili, že organizace, která by sdružovala rodiny s postiženými dětmi, tady chybí. Prvním impulsem tedy bylo seznámit se s rodinami, které prožívají něco podobného jako my. Našli jsme společné zájmy, přátele a navzájem jsme si vyměňovali informace. Rodiny, které se do toho tenkrát zapojily, členství v Klubíčku ohromně posílilo. Najednou viděly, že v tom nejsou samy a to byl i náš případ. Byla to úleva zjistit, že existují rodiny, které mají podobně postižené dítě jako my a zvládají to,“ řekla Alena Pecková.
V roce 1997 tedy 24 rodin s postiženými dětmi založilo berounský klub Klubíčko. „Název vymyslela bývalá předsedkyně Martina Berušková. Dlouho jsme o něm uvažovali a věděli jsme, že takových hřejivých názvů již existuje mnoho. Nakonec se přišlo na Klubíčko, které se dobře graficky ztvárňuje a má to i tu symboliku, že dítě, které nemá dobrou motoriku, ho snadno nakreslí. Od sponzora jsme tehdy získali první počítač, a tak jsme veškerou administrativu dělali doma. V roce 1999 jsme začali uvažovat o tom, že bychom zřídili poradnu, kde bychom poskytovali rady, které jsme si do té doby dávali jen mezi sebou. Navázali jsme kontakty s úřady, doktory a školami, kam jsme předávali informace, a díky tomu jsme mohli pomoci dalším lidem,“ vzpomínala ředitelka Klubíčka. Poradna tenkrát sídlila v Medicentru asi na osmnácti metrech čtverečních. Informační centrum Naděje získalo v roce 2000 prvního placeného zaměstnance.
V roce 2003 se centrum přestěhovalo do větších prostor gymnázia a rozšířilo své služby o terapie, volnočasové aktivity a o pořádání táborů a víkendových pobytů. „Začali jsme pořádat ace pro samotné děti, aby si rodiny mohly odpočinout a mít trochu času pro sebe,“ sdělila Pecková.
Od září roku 2006 působí Klubíčko v Komunitním centru v Berouně, kde mají členové i zaměstnanci k dispozici téměř celé druhé patro. „Zhruba sedmkrát do roka jezdíme na různé pobyty. Kromě toho pořádáme také zájezdy, víkendové akce a výlety. Jsme jediné takové zařízení na okrese, takže nemáme žádnou věkovou hranici a ani žádné postižení není pro nás limitující. Momentálně tu máme děti od předškolního věku až po čtyřicetiletého klienta,“ uvedla. „To, co však pokládám za největší úspěch, je, že se nám podařilo zaměstnat rodiče, které mají doma postižené dítě,“ dodala ředitelka Klubíčka.
Integrační centrum Klubíčko chystá u příležitosti desátého výročí založení klubu slavnostní akci, která se bude konat v červnu v některém z kempů v okolí Berouna.
Hraničtí bezdomovci dostanou šanci
Hranický deník – 12.4.2007
Hranice - Lidé bez domova, kteří chtějí pracovat, najdou útočiště v azylovém domě. Ulehčit lidem bez domova cestu do normálního života by měl azylový dům, který chce v Hranicích vybudovat sdružení Elim. To již provozuje noclehárnu pro bezdomovce. Nyní mu město propůjčilo další prostory a v nich by měl vzniknout azylový dům. „Mnoho z těch, kterým poskytujeme přístřeší v noclehárně, pracuje nebo má zájem pracovat, ale jejich současné životní podmínky jim to značně ztěžují,“ uvedl vedoucí sdružení Elim Hranice Bohuslav Rybníček. Nocležna je totiž otevřená každý den pouze od sedmi večer do osmi do rána.
„Máme tady třeba muže, který ráno v pět vstává do práce, skončí ve čtyři hodiny a musí čekat do sedmi, než se může jít k nám vyspat,“ vyprávěl Bohuslav Rybníček. Další z bezdomovců zase musel odmítnout nabídku na práci o nočních směnách. „Kdyby ji přijal, prakticky by neměl kde přespávat,“ řekl Bohuslav Rybníček. Azylový dům by tak mohl nabídnout šanci těm, kdo se chtějí ze svízelné životní situace dostat. „Zázemí by v něm našlo asi deset lidí ve čtyřech dvou až třílůžkových pokojích. Na rozdíl od noclehárny by ale pro umístění v azylovém domě museli splnit určité podmínky, například to, že budou mít zaměstnání,“ vysvětlil Bohuslav Rybníček.
Šanci vybudovat azylový dům umožnila podle Rybníčkových slov vstřícnost hranické radnice. „Poskytli nám prostory bývalé městské sauny, v nichž neplatíme žádný nájem, pouze energie,“ řekl Rybníček. „Musíme se starat i o tuto skupinu lidí, která pomoc potřebuje. Jsme rádi, že sdružení Elim je ochotno takovéto aktivity provozovat,“ uvedla hranická místostarostka Radka Ondriášová (Právo a Spravedlnost). „S přestavbou prostor chceme začít co nejdříve, ať můžeme uvést azylový dům do konce roku do provozu. Někteří naši klienti už se těší, že nám budou moci pomáhat,“ dodal Bohuslav Rybníček.
11.04.2007 Ústavně právní výbor schválil trestný čin napomáhání k neoprávněnému pobytu na území republiky v pozměněné verzi
Projednávání kriminalizace napomáhání k neoprávněnému pobytu na území republiky, coby potencionální §171d trestního zákona (číslo sněmovního tisku 127) přišlo na pořad jednání v ústavně-právním výboru opět ve středu 4.4.2007 v 11.30 hod.
Trestání napomáhání k neoprávněnému pobytu vyžaduje po ČR směrnice č. 2002/90/ES.
Výbor se v této věci sešel již 21.2., ale jednání bylo přerušeno z důvodu potřeby komparace se zahraničními právními úpravami, čímž se zabýval mj. i právník Poradny pro občanství Mgr. Pavel Čižinský, který poslancům ústavněprávního výboru dodal informace o právní úpravě trestnosti napomáhání k neoprávněnému pobytu v Německu, Francii, Rakousku, Slovensku a Itálii a na půdě výboru následně v této věci také vystoupil.
Z podnětu Poradny pro občanství schválil ústavně právní výbor během projednávání - se souhlasem zástupce předkladatele, náměstka ministra spravedlnosti JUDr. Vladimíra Krále - pozměňovací návrh, který doporučí plénu Poslanecké sněmovny přijmout následující formulaci skutkové podstaty tohoto navrženého trestného činu:
(zvýrazněné části jsou pozměněnou formulací)
"Kdo v úmyslu získat neoprávněný majetkový nebo jiný prospěch pomáhá jinému k neoprávněnému pobyu na území republiky, bude potrestátn odnětím svobody až na jeden rok nebo peněžitým trestem nebo zákazem činnosti".
Tato úprava reflektuje především znění italského a rakouského zákona a upouští od původně navrhovaného přísnějšího znění: "Kdo za úplatu nebo jinou výhodu či pospěch jinému napomáhá..." Tato formulace je - za daného stavu věcí - dle názoru Poradny pro občanství uspokojivá a jasně vyjadřuje, že poskytováním běžných služeb se tohoto trestného činu nelze dopustit, tedy že k neoprávněnosti pobytu cizince, jemuž je pomáháno, musí přistoupit ještě jistá protiprávnost jednání pomáhajícího.
Účelem snahy o zmírnění přísnosti daného znění byla především obava z negativní zkušenosti úpravy francouzského cizineckého zákoníku. Podle něho byl za tzv. "zločin solidarity" odsouzen např. občan Mali, který poskytl ubytování svému bratrovi, toho času ve Francii v nelegálním postavení.
© Poradna pro občanství
Aktivisté: Neřešit romský problém se prodraží
idnes - 11.4. 2007
Romští aktivisté Robert Tonelli a Zdeněk Guži přijeli na online rozhovor přímo z demonstrace před Úřadem vlády. Žádali odstoupení vicepremiéra Jiřího Čunka, který Romy urazil svými výroky. "Neustále jste se nás snažili odsouvat," ukazují zbytku Čechů, kde tkví jádro problému.Tonelli s Gužim odpovídali na různé otázky. Vedle kauzy Čunek se často objevovalo téma nepřizpůsobivosti Romů a zneužívání sociálního systému.
Romy pobouřily Čunkovy nedávné výroky naznačující, že "opálení" dělají "binec" a berou sociální dávky. "Neřekl nic o Cikánech, ale je jasné, že jeho výroky byly mířené na nás," tvrdí dvojice v rozhovoru.
Podle Tonelliiho a Gužiho by měl Čunek rezignovat. "K člověku, který zastává vysokou funkci, se nehodí, aby veřejně prezentoval názor s rasovým podtextem. Je to ostuda pro KDU-ČSL, vládu i celý stát" myslí si 22letý student policejní akademie Tonelli. Čunka se jim ale demonstrací odstavit nepodařilo. Sice se mezi Romy na chvíli ukázal a promluvil s nimi, ale po pěti minutách zmizel ve vládní limuzíně. "Neodstoupím," řekl předtím jednomu z demonstrantů.
Romové považují za necitlivý i způsob, jak vicepremiér nechal ve Vsetíně vystěhovat romské rodiny. "Myslíte, že vystěhování o půlnoci je v pořádku? Romové ani nevěděli, kam se stěhují," stěžují si na Čunkův postup. Město podle nich mělo řešit problém dřív a investovat do domů, které mu patří.
Problémy romské menšiny vyvozují Tonelli s Gužim z dlouhodobé diskriminace Romů. "Jenom Romy jste cpali vždy na okraj společnosti. Podíleli jste se na tom, jak nyní žijeme, vytvářeli jste pro nás ghetta, zvláštní školy a neustále jste nás shromažďovali na jedno místo a snažili jste se nás neustále odsouvat, neboť jste věděli, že jsme trošku odlišní," říkají.
Postoj většinové společnosti podle nich může i za nezaměstnanost. "Chceme pracovat, ale chybí státní politika, která by vyřešila naše zaměstnávání, abychom nemuseli čerpat dávky. To vy nás takto vychováváte, vy jste nás naučili žít na dávkách," říkají Tonelli s Gužim. Přestože většinová společnost podle nich má ve vztahu k Romům rezervy, Čechy za rasisty nepovažují. "Je jen pár jednotlivců s nepromyšlenými názory," míní aktivisté. Upozorňují ale, že pokud se romský problém nebude řešit hned, v budoucnu se jen prodraží. "Pokud se nebude řešit romský problém jako takový, tak nás všechny to bude stát ještě více než doposud," tvrdí.
Hodnocení naplňování zásady rovných příležitostí mužů a žen v resortu Ministerstva spravedlnosti ČR v roce 2006
Zásadními principy politiky Ministerstva spravedlnosti ČR v oblasti rovných příležitostí je naplňovat genderovou rovnost, tj. zajistit oběma pohlavím stejné postavení a stejnou účast v pracovně právních a služebních vztazích, rovné zacházení s muži a ženami v oblasti odměňování, podílu na plnění úkolů, v možnostech plánování kariéry a profesního postupu, ale také zajistit stejné zacházení s muži a ženami z hlediska vnějších dopadů působnosti ministerstva.
Z analýzy jednotlivých výše uvedených cílů vyplynulo, že stanovené úkoly byly splněny. Konkrétně bylo v roce 2006 Ministerstvem spravedlnosti ČR dosaženo stoupajícího počtu žen ve vedoucích funkcích (z 40,32 % k 31. 12. 2005 na 45 % k 31. 12. 2006), téměř kompletního proškolení vedoucích pracovníků v oblasti rovných příležitostí žen a mužů, zavedení pružné pracovní doby umožňující sladění rodinných a pracovních povinností zaměstnanců, kompletního posouzení nových návrhů celostátních i vnitřních předpisů v gesci Ministerstva spravedlnosti ČR z hlediska dopadu na rovnost mužů a žen. V současné době prochází resortním připomínkovým řízením druhý návrh zákona o rovném zacházení a o právních prostředcích před diskriminací (antidiskriminačního zákona) a druhý návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím antidiskriminačního zákona. Oba uvedené návrhy zahrnují transpozici mnoha norem především sekundárního práva ES (např. směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání či směrnice Rady 2004/113/ES ze dne 13. 12. 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování).
Prostřednictvím Vězeňské služby ČR resort spravedlnosti v roce 2006 participoval, vedle ministerstev vnitra, obrany a financí, na meziresortním projektu s názvem „Cesty ke zkvalitnění výkonu služby žen v ozbrojených a bezpečnostních složkách“, jehož výsledkem byla mimo jiné realizace dotazníkového průzkumu mezi příslušníky a příslušnicemi bezpečnostních a ozbrojených složek. (více viz www.vscr.cz)
Institut pro kriminologii a sociální prevenci, který je výzkumnou resortní institucí Ministerstva spravedlnosti ČR, realizoval v roce 2006 výzkumy „Ženy jako pachatelky závažné trestné činnosti“ a „Prvověznění pachatelé trestných činů se zaměřením na problematiku prvovězněných žen a pachatelů nad 40 let“ (více viz www.kriminologie.cz).
Probační a mediační služba ČR (dále jen „PMS), která je též resortní institucí Ministerstva spravedlnosti ČR, ve spolupráci s Asociací občanských poraden (dále jen „AOP“) v roce 2006 pracovala na projektu „Poskytování specializovaného poradenství obětem trestných činů a domácího násilí v pilotních regionech“. Klíčovou aktivitou tohoto projektu je poskytování kvalifikovaných poradenských služeb obětem trestných činů a domácího násilí pracovníky PMS a poradci AOP. Další významnou aktivitou je vytvoření cílených informačních materiálů pro tuto skupinu. (více viz www.pmscr.cz)
V oblasti boje proti domácímu násilí bylo také dosaženo výrazného pokroku v legislativní oblasti. V roce 2006 byl přijat zákon č. 135/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti ochrany před domácím násilím. Tento zákon nově zavádí oprávnění Policie ČR rozhodnout o vykázání útočníka ze společného obydlí a o zákazu vstupu do něj (§ 21a zákona č. 283/1991 Sb., o Policii ČR, ve znění pozdějších předpisů) a předběžné opatření soudu směřující k ochraně oběti domácího násilí (§ 76b zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů). Útočník, který poruší rozhodnutí Policie ČR o vykázání či předběžné opatření, dopustí se trestného činu maření úředního rozhodnutí (§ 171 zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona, ve znění pozdějších předpisů). Zákon nabyl účinnosti dne 1. 1. 2007.
V Senátu ČR je v současné době projednáván tisk č. 46 ¬─ poslanecký návrh poslanců Jana Kasala a dalších ─ návrh novely zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který obsahuje návrh na zavedení intervenčních center jako speciálních zařízení sociálních služeb specializovaných na pomoc osobám ohroženým domácím násilím především v souvislosti s vykázáním násilné osoby.
Justiční akademie v Kroměříži, která je centrální institucí resortu spravedlnosti pro vzdělávání soudců a státních zástupců (včetně čekatelů) a dalších cílových skupin resortu justice, rozšířila nabídku vzdělávacích témat, které se týkají rovných příležitostí mužů a žen. Vzdělávání právnických profesí v oblasti rovných příležitostí mužů a žen bylo jedním z hlavních témat na jednání Výboru OSN pro odstranění všech forem diskriminace žen, které se konalo dne 17. 8. 2006 v New Yorku. Potřeba systematického začlenění tohoto tématu do běžného vzdělávání soudců se jeví jako více naléhavá než v předchozích letech také vzhledem k stoupajícímu počtu kauz, jež mají genderový aspekt.
Zatímco v roce 2005 bylo soudy jednáno pouze v jednom pracovně právním sporu ve věci diskriminace na základě pohlaví, k prvnímu pololetí 2006 již bylo takových kauz evidováno devět.
Prvky diskriminace na základě pohlaví se však mohou objevovat i v dalších typech soudních sporů, jejichž kauzou není primárně diskriminace ─ např. v oblasti péče o dítě. Během roku 2006 byly zveřejňovány tiskové zprávy týkající se rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve věci stížností otců, ale i matek (v souvislosti s tzv. syndromem „zavrženého rodiče“), kteří namítali porušení článku 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod a dalších. A to ve věci Fiala, Ledovic, Reslová, Koudelka, Cambal, Dostál, Walsová a Palla a Maršálek. Úplný překlad rozhodnutí soudu byl zároveň vždy s určitým časovým odstupem (vzhledem k rozsahu rozhodnutí) zveřejňován na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti ČR.
Ke dni 1. 1. 2007 činil celkový podíl soudkyň 62 %, státních zástupkyň 54 % a v porovnání s údaji z let minulých je zřejmé, že podíl žen ve funkci soudkyně či státní zástupkyně se oproti roku 2005 v podstatě nezměnil. Významně se nemění ani procentní zastoupení žen ve vedoucích funkcích, které u soudkyň činí celkem 47 %, u státních zástupkyň 50,5 %.
Na diskriminaci si ročně stěžuje 3500 lidí
Lidové noviny - 11. 4. 2007
Praha - Zhruba 3500 lidí ročně se obrátí na občanské poradny s tím, že byli diskriminováni. Nejčastěji se tak cítí v oblasti pracovního práva. Asociace občanských poraden (AOP) zpracovává od února projekt, který by měl zmapovat diskriminaci v ČR, řekl Ladislav Čumba z AOP. Projekt se zaměří na tři nejvíce ohrožené skupiny: Romy, matky-samoživitelky a lidi vracející se do práce po rodičovské dovolené. V květnu budou k dispozici první případové studie, v červenci pak podrobné statistiky ze všech 39 poraden. „Nejhorší je, když se více faktorů sejde najednou, například když k nám přijde třeba nezaměstnaná padesátiletá Romka,“ řekl Čumba.
Možnosti, jak těmto lidem pomoci, jsou však omezené. Poradny jim pomohou sepsat životopis a připravit se na pohovor, mohou jim poradit i v případě, že lidé chtějí případ dovést k soudu. To se ale neděje často.
České soudy od roku 1989 řešily jen hrstku sporů týkajících se rasové diskriminace. Většinu z nich se podařilo odhalit díky figurantům z neziskových organizací. Známý je případ Romky, která chtěla pracovat v drogerii Rossmann. Zástupkyně vedoucí jí sdělila, že místo prodavačky je již obsazeno. Pro figurantku ale bylo volné.
Soud přiznal Romce odškodné. V České republice dosud stále neplatí antidiskriminační zákon, který měl být přijat už při vstupu do Evropské unie.
Politici se nedokážou domluvit, kdo bude na rovné zacházení dohlížet a kdo by měl hájit zájmy případných obětí, jestli ombudsman, nebo nějaký nový úřad. Nyní se do návrhu zákona zapracovávají připomínky, ministryně Džamila Stehlíková (SZ), která má ve vládě na starosti menšiny, odhaduje, že by zákon mohl platit od pololetí 2008.
Stoupá počet zdravotně postižených bez práce
Českobudějovický deník-11.4.2007
České Budějovice - Zatímco absolventům se daří najít si práci, padesátiletí a starší a osoby s handicapem jsou na tom mnohem hůře. Vyplývá to ze statistik úřadu práce.
Celkem se minulý měsíc přišlo zaevidovat 4181 lidí bez práce, což bylo o 224 více než v únoru. Ve stejném období registraci ukončilo 900 uchazečů, z čehož 646 našlo pracovní uplatnění.
Klesla také míra nezaměstnanosti. 0,2 procentního bodu na 3,9%. „Region České Budějovice se v březnu řadil mezi 9 okresů v ČR s nejnižší nezaměstnaností. Z celkového počtu evidovaných bylo 2 256 žen, to je 54,0%,“ uvedl ředitel českobudějovického úřadu práce Ivan Loukota.
„I v měsíci březnu se evidovaná poptávka zaměstnavatelů po nových zaměstnancích udržela na vysokém počtu. K 31.3.2007 bylo na našem úřadu práce evidováno celkem 1 417 volných pracovních míst, to je. o 557 míst více než ve stejném měsíci roku 2006. Z hlediska poptávky zaměstnavatelů byl největší zájem o řidiče automobilů (116) , dále o prodavače a prodavačky (109), zámečníky (73), kuchaře (44), zedníky (43) a stavební dělníky (43),“ vyčíslil.
Celkem 1 674 uchazečů o zaměstnání bylo v evidenci úřadu déle než 6 měsíc
Nejen krumlovští Romové slavili svátek
Českokrumlovský deník -11.4.2007
Český Krumlov - Romové slavili svůj den ve svém centru.Nedělní Mezinárodní den Romů oslavili Českokrumlovští především ve svém komunitním centru na Horní Bráně.
„K pohoštění návštěvníků připravily ženy tradiční romská jídla. Podávalo se oblíbené goja, dále halušky se zelím nebo výborný guláš. Nechyběla sladká tečka v podobě jablečných a tvarohových závinů,“ přiblížila ředitelka centra Olga Bártová. K náladě přispěla živá romská muzika, která večer zakončila zábavou. „Byli zde nejen romští občané Českého Krumlova, ale přijeli též z Větřní, Hořic nebo Květušína,“ dodala Olga Bártová.
Romové chtějí vylepšit vzhled předměstí
Bruntálský deník -11.4.2007
Bruntál - Odpudivý obrázek skýtá Bruntál motoristům, kteří vjíždějí do města od Rýmařova. Před bytovými domy vlevo od silnice je jedno velké smetiště, na němž si hrají děti nebo tu posedávají a baví se dospělí.Nechybí tu rozlámané křeslo, židle a smetí vyhozené ve velkém jen tak z okna. „Tak by to přitom nemuselo být,“ tvrdí Jana Juřenová, ředitelka občanského sdružení Liga Bruntál. To se soustředí na zaměstnávání romských občanů, lidí se zdravotním postižením a dalších dlouhodobě nezaměstnaných.Pod označením „malé technické služby“ se skrývá projekt, který Liga odzkouší už v květnu. Lokalitu Rýmařovská – Dlouhá, kde žije řada romských rodin, bude udržovat četa ustavená Ligou. „Netvrdíme, že technické služby na údržbu místa nestačí, tam to ale žádá jiný přístup. Do čety se nám hlásí lidé žijící přímo v lokalitě. To je zásadní,“ tvrdí Juřenová. Rada města posoudí výsledky a pak rozhodne o osudu zakázky.
Romové měli svátek, roztančili centrum
Brněnský deník – 11.4.2007
Brno - Pestrobarevné kroje, usměvavá děvčata a romská hudba, která nenechá nikoho v klidu.
Tak vypadalo včera odpoledne brněnské náměstí Svobody, na kterém se odehrávala největší část oslav Mezinárodního dne Romů. „Svátek sice připadá na osmého dubna, ale my jsme ho kvůli Velikonocům posunuli na úterý. Vypadá to, že jsme udělali dobře, protože tolik lidí jsme ani nečekali,“ prohlásil spokojeně organizátor oslav Michal Kročil.
V té chvíli už tančily na pódiu děti z jednoho ze sedmi romských souborů a na jejich vystoupení se dívalo kolem pěti stovek lidí. Oslavy začaly pro brněnské Romy na faře v Zábrdovicích. Ve farní zahradě uvázali přítomní na Strom tolerance stovky stužek v barvách romské vlajky, zelené, červené a modré. Poté se špalír asi dvou stovek lidí vydal na průvod městem. „Jsem tady s celou rodinou. Jen ať lidi vidí, že i Cikáni žijí mezi nimi,“ řekla brněnská Romka Dáša Horváthová. Průvod prošel od zábrdovické fary přes Bratislavskou ulici a Malinovského náměstí až na náměstí Svobody. Policisté kvůli němu museli zastavovat dopravu. Akce se zúčastnila i ministryně pro lidská práva a menšiny Džamila Stehlíková. Podle ní je situace brněnských Romů závislá na tom, kdy se s nimi začne pracovat. „Důležitá je práce s dospívajícími, protože ještě mají život ve svých rukou. Pokud se jim nebude nikdo věnovat, spadnou do stereotypu, který vidí u svých rodičů,“ uvedla Stehlíková.
Podle ministryně mohou městu hodně pomoci nevládní organizace. Ty prý v Brně pracují na výbornou. „Organizace jako IQ Roma Servis mají recepty na míru, musí s nimi ale spolupracovat město. Například v Zábrdovicích je tendence k tomu, aby tam vzniklo ghetto,“ varovala Stehlíková. Mezitím se na náměstí Svobody slavilo jako na brazilském karnevalu. „Khamoro byl oproti této akci slabý odvar,“ srovnal jeden z organizátorů Jiří Novotný brněnskou akci s pražským romským festivalem Khamoro. Na letošní oslavě Mezinárodního dne Romů v Brně se poprvé podílelo několik romských organizací. „Dříve to bohužel slavila každá organizace po svém. Řekli jsme si ale, že uzrál čas ke spolupráci,“ uvedla mluvčí oslav Monika Balogová.
10.04.2007 10.04.2007 Romové si připomněli Mezinárodní den Romů
U Stromu národnostních menšin na pražské Letné si o víkendu romští aktivisté ze sdružení Athinganoi připomněli nedělní Mezinárodní den Romů. S ministryní pro lidská práva a menšiny Džamilou Stehlíkovou (SZ) zalili lípu, již společně zasadili před třemi lety jako symbol zapuštění kořenů menšin v Praze. Připojilo se k nim i několik Pražanů, kteří tou dobou byli na Letné na vycházce.
V blízkosti lípy zavlála zelenomodrá vlajka s červeným kruhem, kde na pozadí nebe a trávy symbolizuje červená čakra propojení Romů s jejich pravlastí Indií. Velikonoční dobu si mladí Romové připomněli kraslicí, kterou na svoji lípu pověsili.
"Jsme si všichni rovni a musíme se vzájemně k sobě chovat jako člověk k člověku, to znamená s úctou," vyzvala přítomné Stehlíková. Dodala, že věří, že stejně jako dnes na Letné mají všichni v srdcích toleranci a solidaritu, budou i vztahy mezi občany spíše v rovině spolupráce a vzájemného obohacení než v rovině vzájemného vymezování, jak se to někdy děje na politické scéně.
Na středu 11. dubna ohlásily romské organizace demonstraci před úřadem vlády. Požadují, aby odstoupil vicepremiér Jiří Čunek (KDU-ČSL). Protest pořádá Občanské sdružení Romů Severní Moravy.
Čunek pobouřil minulý týden Romy svými výroky v deníku Blesk. Na dotaz čtenáře, zda dostanou podporu od státu i jiní občané než Romové, uvedl, že by se nejdřív museli opálit a dělat s rodinou binec a ohně na náměstích. Romští aktivisté požadují Čunkovo odstoupení. ODS se od vyjádření lidoveckého místopředsedy vlády distancovala. Považuje je za xenofobní. Zelení žádají, aby Čunek opustil kabinet.
Šestnáct romských organizací ve svém prohlášení označilo Čunkova slova za nástup "klerofašismu". Požadavek romských aktivistů podpořila stovka představitelů romských organizací, mezinárodních institucí či osobností z několika zemí.
Stehlíková ČTK řekla, že je připravena se s Romy ve středu setkat a okamžitě přítomným odpovědět. "Pochopitelně, jejich požadavky chápu," řekla. K výrokům Čunka na adresu Romů podotkla, že nejsou v souladu s hodnotami demokratické společnosti, s programem vlády ani duchem a hodnotami ústavy. "Vnímám to jako výrok, který nepatří do úst ústavního činitele," shrnula.
Dnešní akce na Letné byla součástí celotýdenního programu, který vyvrcholí v neděli koncertem romských kapel, řekl ČTK Zdeněk Horváth ze sdružení Athinganoi. Očekává, že Romové přijmou na závěr petici, v níž se vyjádří k postavení Romů v Česku.
Zdroj: http://www.romea.cz/english/index.php
08.04.2007 Tisíce lidí v USA protestovaly proti imigrační politice
V kalifornském městě Los Angeles v sobotu protestovalo až 15 000 lidí. Požadují změnu zákonů tak, aby nelegální přistěhovalci, kteří už v USA žijí, mohli získat potřebná povolení. Průvod s americkými vlajkami prošel centrem města a zastavil se před radnicí.
Kromě legalizace pobytu požadovali demonstranti i změnu přístupu Bílého domu k imigrantům. Úřad sice návrh na jejich legální pobyt vypracoval, imigrantům se ale nelíbí. Podle něj by se museli vrátit do své domovské země a tam požádat o potřebné dokumenty. Za to by museli zaplatit tisíce dolarů.
"Prezident už roky mluví o reformě, a když je konečně na světě, lidé jsou z ní zklamaní," řekl protestující Juan Jose Gutierrez.
Návrh počítá s tím, že pokud by lidé zpětně v mateřské zemi požádali, dostali by pracovní vízum na tři roky. Za jeho vystavení by zaplatili 3 500 dolarů, což je asi 73 000 korun. Stejnou sumu by stálo i prodloužení povolení. Tolik peněz ale většinou přistěhovalci z chudých zemí nemají.
K tomu by museli zaplatit pokutu 10 000 dolarů, tedy asi 210 000 korun za to, že v USA pobývali nelegálně.
V USA je až 12 miliónů nelegálních imigrantů. Denně do země proudí stovky dalších. Kritická je hranice s Mexikem, odkud do USA přicházejí lidé ze států Latinské Ameriky.
Zdroj: BBC
06.04.2007 EU opět žádala o zrušení víz pro své nové členy
Německo a Evropská komise opakovaně vybídly USA, aby umožnily bezvízový vstup do země také Česku a dalším novým členským zemím EU. Americký ministr vnitřní bezpečnosti Michael Chertoff po setkání s německým ministrem vnitra odkázal na probíhající zákonodárný proces v Kongresu USA.
"Chceme, aby se ke všem sedmadvaceti členům Evropské unie přistupovalo stejně," řekl německý ministr vnitra Wolfgang Schäuble. "Oceňujeme dosavadní snahy USA, avšak musíme nyní zrychlit tempo a ukončit nestejný přístup."
Do USA mohou nyní jezdit bez víz občané 27 států světa, především ze západní Evropy. Češi, Slováci a občané dalších nových členů EU musejí o víza žádat, zatímco Američané k návštěvám těchto zemí víza nepotřebují. Z "nováčků" v EU jezdí do USA bez víz Slovinci, ze starých členů je potřebují jen Řekové.
Americká administrativa poukazuje na to, že otevření bezvízového styku je především věcí parlamentu.
"Jsme optimističtí, že v této otázce dosáhneme v Kongresu letos pokroku," řekl Chertoff bez upřesnění na společné tiskové konferenci v Berlíně. "Záleží na tom, v jaké podobě Kongres schválí příslušný zákon. Potom posoudíme, jaká opatření budeme muset přijmout, aby se tyto státy dostaly do programu bezvízového styku."
Nelze vyloučit, že se víza budou probírat i na pravidelném summitu EU-USA, který proběhne 30. dubna ve Washingtonu. Účastníci berlínské schůzky jako jednu z překážek bezvízového styku označili nestejnou "kvalitu pasů" zemí EU.
Americký Kongres už učinil první krok k bezvízovému styku. Ustanovení, které mění podmínky pro zařazení do bezvízového režimu, schválili senátoři v rámci komplexního zákona posilujícího bezpečnost USA.
ČTK
06.04.2007 Protestní nóta některých nevládních organizací k projevu předsedy vlády Mirka Topolánka
Zástupci a zástupkyně některých nevládních organizací, akademického sektoru i individuální osoby vyjádřili důrazný protest proti projevu předsedy vlády České republiky Mirka Topolánka. Předseda vlády pronesl tento projev při slavnostním zahájení Evropského roku rovných příležitostí, které se konalo dne 2.4.2007 v divadle Archa. Znění protestní nóty naleznete na internetových stránkách http://www.bengales.cz/les-aktuality/nno-proti-topolanek-projev.phtml.
04.04.2007 Čínská televize uvede pořad pro gaye
Čínští homosexuálové neměli nikdy lehký život. Komunisté je věznili a často i popravovali, ještě před sedmi lety tamní úřady klasifikovaly homosexualitu jako duševní chorobu. Věci se ale pomalu mění. Jeden z čínských televizních kanálů spouští pořad, který se má stát fórem homosexuálů.
Program, jehož producentem je hongkongská společnost Phoenix Satellite Television, má dvanáct dílů a bude se vysílat jednou týdně přes internet. Miliony lidí se na něj budou moci podívat na stránkách televize i na dalších portálech.
Bude se v něm diskutovat o problémech spojených s homosexualitou. "Doufáme, že se z něj stane jakési fórum, kde se lidé stejné sexuální orientace budou setkávat a komunikovat," citoval britský server BBC producenta Gang Ganga.
Autoři doufají, že historicky první pořad pro homosexuály v dějinách čínského vysílání přispěje ke zvýšení tolerance. V tamní společnosti je totiž homosexualita stále ještě silným tabu. Gayové a lesbičky byli desítky let perzekvováni: zavíráni do vězení a nezřídka i popravováni. Úřady je považovaly za mentálně narušené.
"Doufáme, že po odvysílání programu nebude homosexualita nadále problémem. Že společnost bude více osvícená, chápající a tolerantní," prohlásil producent Gang Gang.
"V řadě velkých čínských měst žijí homosexuálové normálně. Sportují, plavou, pracují či zpívají karaoke. Prostě se věnují všem možným aktivitám," vysvětluje. Ovšem mnohde to pořád nemají lehké - musejí bojovat proti tradičnímu pojetí rodiny. Zvláště ti, co žijí v konzervativních zemědělských oblastech.
"Nový pořad je důkazem, že přístup k homosexuálům se v Číně pomalu mění," uzavírá zpravodaj BBC v Pekingu Dan Griffiths.
iDNES.cz
Firmy stále porušují zákon
Liberecký deník - 05.04.2007
Liberec – S častým porušováním Zákoníku práce se dennodenně setkávají zaměstnanci nejen v Libereckém kraji. A často o tom nemusí ani vědět.
„V Lidlu, Kauflandu a Intersparu je častým zlozvykem ptát se při přijímacím pohovoru na rodinný stav, zdravotní stav rodinných příslušníků a další osobní věci,“ říká Milan Šubrt z Asociace samostatných odborů v Liberci.
„Dochází tak k porušení zákona na ochranu osobních údajů. Po tom, kolik má žena dětí a jak často jsou nemocné, zaměstnavateli nic není,“ dodává odborový předák. Nejvíce diskriminované jsou takovýmto přístupem právě ženy, u kterých se zaměstnavatelé obávají časté nepřítomnosti v práci kvůli jejich mateřským povinnostem.
Jak uvedl redakci známý zdroj, který si z důvodu obav před ztrátou zaměstnání nepřál být jmenován, je tato praxe například v libereckém Kauflandu běžná. Dalším nešvarem je nedodržování zákonem stanovených přestávek v práci. Podle zákoníku je u každé tempem nucené práce, jako jsou pásová výroba či služba u pokladny, každé dvě hodiny povinná bezpečnostní přestávka. Ta má sloužit k potřebnému uvolnění se a zpozornění organismu způsobeného monotónní prací.
„Zaměstnavatelé se ale toto nařízení snaží obcházet a pracovníky o svém právu ani neinformují,“ říká Šubrt.
„Snad nejotřesnějším případem dehonestace člověka je příklad z Polska, kde tamní vedení Kauflandu navrhovalo pokladním nosit pleny, aby nemuseli odbíhat na toaletu,“ dodává s tím, že se proti tomuto návrhu zvedla vlna nevole a návrh byl stažen. Oficiální vyjádření tiskových mluvčích společností Tesco, Interspar a Kaufland ale tvrdí, že se v hypermarketech striktně dodržují všechna zákonná nařízení a k žádnému porušování zákoníku práce nedochází.
Ve školách roste diskriminace Romů
Hospodářské noviny-3. 4. 2007
Budapešť-Segregace mladých Romů ve školách střední a východní Evropy roste. Upozornili na to včera experti, účastnící se v Budapešti mezinárodní konference o situaci této nejvýznamnější etnické menšiny na starém kontinentu. Problém se však podle účastníků netýká jen střední a východní Evropy, kde žije sedm z 11 milionů Romů v Evropské unii.
Diskriminace se těžko dokazuje
Rokycanský deník – 3.4.2007
ROKYCANSKO – Diskriminace při získávání zaměstnání se objevuje i na Rokycansku. Podle zástupce ředitelky úřadu práce Jana Korandy se však velmi těžko prokazuje.
„Diskriminace tu je, ale není rozhodně masová,“ uvedl Koranda s tím, že loni kontrolně-právní oddělení zaznamenalo pouze tři případy. „Prokázat diskriminační jednání zaměstnavatele se však podařilo jen u jednoho zaměstnavatele, kterému úřad práce uložil pokutu.“ dodal zástupce.
Podle něj se nezaměstnaní s protiprávním chováním setkávají, ale toto chování je velmi těžko prokazatelné. „Musíme být objektivní. Většinou neexistuje důkaz o provinění,“ vysvětlil Koranda. Doporučuje vzít si sebou na pracovní pohovor nestranného svědka.
Pokud se lidé s diskriminací při uplatňování práva na zaměstnání, ať už z jakéhokoliv zákonem jmenovaného důvodu setkají, měli by podat písemnou stížnost k úřadu práce. Zaměstnanci tamního kontrolně-právního oddělení provedou u dotyčné firmy kontrolu.
„Úřad práce se snaží diskriminačnímu jednání zamezit. Kontroluje inzeráty, nabídky práce. Protiprávní inzeráty vyřazuje a jejich autory upozorňuje, že se jedná o diskriminaci,“ dodává Koranda s tím, že při opakovaném porušení může úřad práce zaměstnavatele pokutovat.
03.04.2007 Majitel baru zaplatí odmítnutým Romům
Provozovatel baru v Ostravě musí zaplatit odškodné 5000 korun každému z trojice Romů, které obsluha odmítla v jeho podniku obsloužit. Rozhodl o tom dnes Vrchní soud v Olomouci. Každému z nich se navíc Jiří Ozdinec musí za jednání personálu písemně omluvit. Romové na provozovatele podali žalobu na ochranu osobnosti, neboť se cítili diskriminováni a byla podle nich uražena jejich lidská důstojnost. Ostravský krajský soud původně kromě omluvy stanovil vyšší odškodné, a to 50 000 korun pro každého z Romů. Ozdinec se však proti rozsudku odvolal. Nyní má zaplatit desetinu sumy.
"K hrubému vyjádření rasismu nedošlo. Vyhozeni byli kulantním způsobem pod záminkou klubových karet. Přiměřenou nemajetkovou újmou po zohlednění všech okolností je tak 5000 korun pro každého z nich," řekl předseda senátu vrchního soudu Vojtěch Brhel.
Počínání obsluhy baru ale soud označil za závažné. "Toto chování mělo rasový podtext a bylo jím výrazně zasaženo do jejich osobnostních práv. Žalobci byli bez důvodu z baru vyhozeni. Zásah byl výrazný, stal se na místě veřejném a pro žalobce byl citlivý," řekl předseda senátu vrchního soudu Vojtěch Brhel.
Bar v Ostravě navštívili Romové se svými dalšími známými před šesti lety. Personál baru je odmítl obsloužit s tím, že nemají klubové karty a do podniku bez nich údajně vstoupit nemohou. Krátce po jejich odchodu však do provozovny bez potíží vstoupili jejich známí, kteří nejsou Romové. Klubové karty přitom neměli. Také policisté, kteří na místo přijeli, zjistili, že nikdo z hostů klubovou kartu neměl.
Provozovatel ostravského baru Rubín Jiří Ozdinec i přes snížení částky s rozsudkem nesouhlasí. "Nemůže to být rasistický podtext. Romové tam chodili a chodí. S tím nemohu souhlasit," řekl po rozsudku.
http://aktualne.centrum.cz/
Chybí snaha zaměstnavatelů
Chebský deník - 2.4.2007
CHEB - Ženy na Chebsku si stěžují, že je složité sehnat po mateřské práci. Firmy jim nenabízejí žádné úlevy.
Sehnat práci po mateřské dovolené je i na Chebsku celkem problém. Své by o tom mohla povědět i Anita Čučelová z Chebu. Velké, většinou mezinárodní podniky, nabízejí výhody, jako například firemní školky. O tom si ale Chebané mohou nechat ještě chvíli zdát.
„Práce je, myslím, dostatek,“ řekla Anita Čučelová z Chebu. „Ale možnost nastoupit nemá každý. Souvisí to se zázemím. Jistě si mohou snáz vybrat práci ženy, které mají babičky v důchodu a nemusejí se ohlížet na pracovní dobu. Snažím se tedy dívat po takovém zaměstnání, abych měla zajištěné, že budu moci syna vyzvednout ze školky. Samozřejmě, že několikrát do měsíce mohu někoho ze známých či příbuzných požádat, aby ho vyzvedl za mě, ale to nejde stále,“ sdělila, ale zároveň dodala, že ještě není nic ztracené. „Mateřská mi skončí v srpnu. Hledám práci sice od začátku podzimu, ale doufám, že se mi to do léta povede,“ potvrdila.
Některé ženy se domnívají, že je stoprocentně přijmou v zaměstnání, ze kterého odešly na mateřskou. „Dle zákona má zaměstnavatel povinnost zaměstnat ženu do tří let a půl roku je povinnen držet jí její místo,“ sdělila Marie Sýsová z chebského úřadu práce.
„Myslím, že realita bude jiná,“ konstatovala studentka Hana Mazancová z Chebu. „Zaměstnavatelé si dokáží najít kličku, jak zákon obejít. Nikdo to neřekne přímo, ale spousta lidí ví, že diskriminace matek tu stále existuje. Na druhou stranu jsou leckdy jejich obavy oprávněné,“ dodala.
„Také bych se ráda vrátila do svého zaměstnání, ve kterém jsem pracovala před mateřskou,“ uvedla Mirka Slavíková z Chebu.
„Záleží na tom, zda to půjde. Nejraději bych byla za své původní místo.“
Ani školka není ale jistota. Je možné, že letos bude více zájemců než míst.
„To uvidíme v květnu, až budou zápisy,“ sdělila Marie Nedvědová, ředitelka mateřské školky v Komenského ulici v Chebu. „Ale budeme se snažit umístit všechny děti. Přijímáme je podle kritérií, která jsou daná. To znamená, že například předškoláci mají přednost a podobně,“ dodala ředitelka.
Živnostníci si chtějí stěžovat na diskriminaci
deník.cz - 2.4. 2007
PRAHA - Sdružení podnikatelů a živnostníků České republiky hodlá podat ústavní stížnost proti údajné diskriminaci živnostníků v Česku. Cílem je zrušení všech zákonů, které podle sdružení živnostníky diskriminují. Informuje o tom dnešní vydání týdeníku Profit.
"Veřejně žalujeme český stát a jeho organizační složky za cílenou diskriminaci skupiny osob samostatně výdělečných činných," řekl Profitu předseda sdružení Bedřich Danda. "Žádáme o zjednání ekonomických, daňových a odvodových podmínek rovnoprávných s ostatními ekonomickými subjekty," dodal.
Své výhrady chce sdružení v nejbližší době zaslat ministerstvu financí. "V současné době jednáme s právníky, kteří by byli schopni naše námitky formulovat do právní řeči tak, aby měla charakter a náležitosti ústavní stížnosti. Budeme se rovněž snažit najít senátory, kteří by žalobu podali," popsal týdeníku další postup Danda. Samo sdružení podle něj stížnost u Ústavního soudu podat nemůže.
Týdeník připomněl, že současná koaliční vláda hodlá splnit některé z požadavků sdružení, například zrušení minimálního daňového základu. Postupně by měla klesnout i výše vyměřovacího základu na sociální a zdravotní pojištění ze současných 50 na původních 35 procent ze zisku. Danda však Profitu řekl, že vyměřovací základ by podle živnostníků měl být ideálně ve výši 20 procent.
"Osoby samostatně výdělečně činné na státu nic nepožadují, ani podporu v nezaměstnanosti, ani sociální příspěvky na bydlení, a další podpory. Našli odvahu podnikat, nezůstali a nečekali, až je někdo zaměstná nebo až jim stát poskytne výpomoc," poznamenal Danda. Namísto toho, aby si takových občanů stát vážil, vytváří podle sdružení podmínky, které nejsou srovnatelné s pravidly například pro zaměstnance nebo právnické osoby.
"Lze doložit, že se diskriminace osob samostatně výdělečně činných rok co rok prohlubuje," řekl Profitu ekonomický expert sdružení Miroslav Jára. Stát podle něj využívá toho, že živnostníci jsou neorganizovanou nebo jen málo organizovanou skupinou osob, převážně málo majetnou, navíc nechráněnou zákonem, tak jako třeba zaměstnanci zákoníkem práce.
Jára také upozornil na to, že živnostníci například nemají rozdělený zisk na složku mzdovou a složku investiční. To znamená, že i z prostředků, které živnostník použije na investice a na rozvoj podnikání, platí daně a sociální a zdravotní pojištění.
