24.07.2007 Počet pracovníků z Rumunska a Bulharska se za rok zdvojnásobil
Česká republika po vstupu Rumunska a Bulharska do Evropské unie v lednu letošního roku těmto zemím neuzavřela svůj pracovní trh, na rozdíl od jiných členských zemí. A žádný velký nával pracovníků z těchto dvou zemí se nekonal. Počet lidí z Rumunska a Bulharska, kteří v ČR legálně pracují, se za poslední rok zhruba zdvojnásobil. Od začátku letošního ledna se zvedl o 71 a 65 procent.
I tak ale rumunští a bulharští zaměstnanci tvoří jen 2,5 procenta z více než 209 300 legálně zaměstnaných cizinců v Česku. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo ministerstvo práce.
Na konci června pracovalo v Česku 3239 Bulharů a 2126 Rumunů. Do konce loňska potřebovali bulharští a rumunští zájemci o práci v ČR pracovní povolení, od ledna se jako občané EU mohou ucházet o místo za stejných podmínek jako Češi.
Na konci roku 2004 mělo pracovní povolení 1651 lidí z Bulharska a 590 z Rumunska. O rok později to bylo 1732 Bulharů a 929 Rumunů. Loni na konci prosince působilo v ČR 1240 pracovníků z Rumunska a 1953 z Bulharska.
Nárůst počtu zaměstnanců z Rumunska a Bulharska hlásí většina úřadů práce v regionech. Například na Pardubicku se přiliv Bulharů až ztrojnásobil, v Karlovarském a Olomouckém kraji se mírně zvýšil, ale třeba na Mostecku, v Libereckém a Středočeském kraji se vstup obou zemí do EU na zaměstnanosti výrazně neprojevil.
Cizinci většinou řeší nedostatek pracovních sil na místech, na která firmy nemohou najít české zájemce. "Většinou pracují jako svářeči, brusiči kovů, slévárenští dělníci, řidiči nákladních vozidel, zedníci a pomocní dělníci na stavbách," shrnul možnosti uplatnění Bulharů a Rumunů analytik olomouckého úřadu práce Jaroslav Mikašník.
Ale například v Dole ČSM na Karvinsku fárá od roku 1998 patnáct bulharských horníků. Několik dělníků z Rumunska je zaměstnáno také ve sklárně Moser Karlovy Vary. I tato firma tím řeší trvalý nedostatek kvalifikovaných sklářů.
"V Rumunsku si je vybíráme sami, pracují u nás už delší čas a patří k lepšímu průměru," uvedl ředitel Antonín Vlk. Bulhary si chválí například jablonecká společnost Lucas Autobrzdy. "Někteří jsou tu už 12 let a máme s nimi jen ty nejlepší zkušenosti," řekl personální ředitel společnosti Vladimír Zákoucký.
Zájem o kvalifikované svářeče z Rumunska a Bulharska má rozvíjející se strojírenská společnost ZVU Potez z Hradce Králové, která tyto dělníky nemůže v Česku sehnat. "Zatím u nás sváří 18 Rumunů a jeden Bulhar. Asi třetina jich přišla po 1. lednu," řekl vedoucí personálního odboru Jiří Paclík. Firma podle něj bude nyní sama prostřednictvím spolupracujících firem v obou zemích svářeče hledat. "Ne všichni však mají zájem pracovat v Česku, když jim je otevřena celá EU. Ne všichni zájemci také mají patřičné náročné svářečské zkoušky," řekl Paclík.
Na Bulharsko se chystá zaměřit pelhřimovský strojírenský podnik Agrostroj. "Určitý pokus jsme udělali, ale kvalifikační úroveň tam byla hodně nízká," řekl personální ředitel Zdeněk Pavlovský. Tamní zájemci podle něj neznají nové výrobní technologie a podnik by je musel rekvalifikovat. Podotkl, že na Bulharsko se podnik zaměří poté, až nenajde Slováky a Ukrajince.
Na Pardubicku již zaznamenali ztrátu zájmu Slováků a Poláků o určité práce, což jim pomáhají řešit právě Bulhaři. Za letošní půlrok se jejich počet na Pardubicku ztrojnásobil na 600 a působí asi v 50 firmách. Hlavně je najímají společnosti z průmyslových zón, například ve Foxconnu jich pracuje asi 150.
Také středočeské firmy se nyní potýkají s nedostatkem pracovníků a o cizince by stály. Volná místa jsou například v průmyslových zónách v okrese Praha-západ.
Zdroj: www.ctk.cz/
Vláda předložila sněmovně návrh antidiskriminačního zákona
Dne 12. července 2007 předložila vláda Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR návrh zákona o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon). Návrhu bylo přiděleno číslo sněmovního tisku 253. V příštích týdnech začne sněmovna návrh projednávat, za vládu jej bude obhajovat ministr spravedlnosti.
Platy žen v unii, včetně Česka, jsou nízké
19.7.2007 (ihned.cz)
České ženy berou o devatenáct procent méně než muži. Drží tak v Evropské unii sedmou příčku od konce. Tvrdí to zpráva Evropské komise. Podle ní mají v průměru ženy v Evropě o 15 procent nižší hodinovou mzdu než muži a neobsazují tolik vedoucích pozic jako jejich kolegové.
Rozdíl platů mezi pohlavími se navíc snížil za posledních deset let jen o dvě procenta. Pokladní v supermarketu tak má v EU často méně peněz než její kolega skladník. A zdravotní sestra má zase v naprosté většině zemí nižší plat než policista. Zprávu včera představil eurokomisař pro sociální otázky, zaměstnanost a rovné příležitosti Vladimír Špidla. "Ženy mají lepší studijní výsledky než muži a na pracovní trh vstupuje více žen s univerzitním vzděláním než mužů," tvrdí Špidla. Přesto rozdíly v platech přetrvávají a takový stav je podle něj absurdní. "V top managementu už takové rozdíly neplatí, hledí se spíš na kvality a hodnotu manažera," říká Jan Bubeník z headhounterské firmy Bubenik Partners.
Podle něj se ale situace zlepšila až během posledních pěti let. "Společnost dospěla díky privatizaci a vstupu zahraničních firem na trh," dodává Bubeník. Na nižších pozicích však stereotyp stále přetrvává. "Někdy je pro klienty mentálně těžší dát ženám více peněz než mužům," vysvětluje Bubeník.
Podle studie centra Gender Studies se ale s platovou diskriminací setkávají spíš starší ročníky. "U pracovníků pod 25 let je potenciální rozsah diskriminace velmi nízký. To může být zapříčiněno změnou způsobu odměňování mladých nebo tím, že ženy většinou ještě nenastoupily na mateřské dovolené," říká Linda Sokačová z Gender Studies. Rozdíly jsou podle Sokačové dány tím, že ženy pracují častěji v nízkopříjmových profesích. "Dvě třetiny rozdílu jdou ale na vrub platové diskriminaci nebo nepostiženým rozdílům v produktivních charakteristikách," dodává Sokačová. Česko není ale žádnou výjimkou. Podobně na tom jsou i Německo, Slovensko nebo Velká Británie. Gender Studies vyhlašuje každoročně soutěž o nejlepší firmu s rovnými příležitostmi. "Hlásí se nám především velké a zahraniční firmy. Loni zvítězila firma Air Products před Microsoftem a IBM," říká Sokačová. Všem zúčastněným firmám centrum vypracuje analýzu jejich přístupu k zaměstnancům. "Zajišťujeme tak společnostem zpětnou vazbu a leckdy s nimi i dál spolupracujeme například jako konzultanti," dodává Sokačová. Evropská sdružení zaměstnavatelů však tvrdí, že přímá diskriminace v zaměstnání už prakticky neexistuje.
Podle úředníků však platové rozdíly mezi pohlavími stále přetrvávají. Český eurokomisař chce tlačit na státy EU, aby přinutily zaměstnavatele odměňovat obě pohlaví stejně. Jednou z možností je například zvýhodňovat firmy, které to už dělají. K tomu se chystá například Itálie. Příští rok ale prý Brusel možná přijde s konkrétnějšími návrhy. Mohlo by jít například o opatření, podle kterého by veřejnou zakázku získala jen firma, kde by obě pohlaví měla na srovnatelných pozicích shodný plat. Podle Špidly ale může začít změna už v rodinách. Evropští muži totiž prý věnují například úklidu nebo péči o děti jen sedm hodin v týdnu. Ženy zaměstnané na plný úvazek ale stráví prací doma průměrně 24 hodin týdně. S polovičním úvazkem dokonce úvazek 35 hodin týdně. "Vyzývám proto muže: Není možné snížit rozdíl v odměňování, pokud nebudeme více pomáhat doma," řekl Špidla.
EK: Rozdíly v platech mužů a žen zůstávají
18.7.2007 (ihned.cz)
Ženy v Evropské unii vydělávají asi o 15 procent méně než muži a obsazují méně vedoucích pozic, i když nad svými mužskými kolegy v průměru vyčnívají co do stupně dosaženého vzdělání, vyplývá ze středeční zprávy Evropské komise, která zároveň konstatuje, že situace ohledně rovnosti výdělků mužů a žen se v unii za posledních deset let příliš nezlepšila.
"To, že se situace nezlepšuje, považuji jednoduše za nepřijatelné," řekl na tiskové konferenci evropský komisař Vladimír Špidla. Porovnání hrubých hodinových mezd mužů a žen ukazuje, že zatímco v roce 1995 byl rozdíl mezi pohlavími 17 procent, nyní je to o dvě procenta méně. "Nic nenaznačuje, že by se tento rozdíl nějakým zásadnějším způsobem srovnával," uvádí se ve zprávě EK. "Dívky dosahují ve škole lepších výsledků než chlapci a také více žen než mužů vstupuje na trh práce s univerzitním diplomem, ale v jejich odměňování zůstává 15procentní rozdíl. To je absurdní situace a je třeba ji změnit," uvedl Špidla.
Podle komise stále trvá situace, že zaměstnavatelé mají tendenci schopnosti žen hodnotit méně než schopnosti mužů. "Pracovní místa vyžadující podobnou kvalifikaci a ze zkušenosti zpravidla bývají placena méně, jsou-li doménou spíše žen. V některých zemích kupříkladu vydělávají chůvy méně než automechanici, pokladní v supermarketu méně než skladníci, zdravotní sestry méně než příslušníci policie," říká zpráva. Ženám se v EU platí v zaměstnání méně, i když podle posledních statistik tvoří téměř 60 procent absolventů vysokých škol. Platovou nerovnost způsobuje to, že ženy zastávají méně vedoucích pozic s lepším finančním ohodnocením. Navíc ženy, i ty s velice dobrou kvalifikací, stále výrazně převažují v oblastech, kde jsou nižší platy, jako je školství, zdravotnictví či sociální péče, a častěji pracují na částečný úvazek. Největší platové rozdíly panují v rámci unie na Kypru a v Estonsku, kde ženy vydělávají v průměru o čtvrtinu méně než muži. V závěsu za nimi je Slovensko s 24procentním rozdílem, o pětinu méně vydělávají ženy v České republice. Naopak nejrovnější podmínky jsou na Maltě, kde je platový rozdíl mezi pohlavími pouze čtyři procenta. Pro boj s platovou diskriminací podle pohlaví komise zatím příliš konkrétních kroků nenavrhuje. Chce hlavně, aby se zlepšilo používání současných právních předpisů a aby státy zásadu rovného odměňování prosazovaly přímo u zaměstnavatelů. Platová rovnost by měla být samozřejmou podmínkou i pro zadávání zakázek při veřejných soutěžích. "Je to běh na dlouhou trať, i když bych si přál, aby to byl sprint," vyjádřil se Špidla.Na to, že ženy své kariéry nebudují tak soustavně a rychle jako muži, má vliv i to, že v převážné většině případů zůstávají doma s dětmi. "Rodičovství soustavně snižuje míru zaměstnanosti u žen, ale nikoli u mužů. Výsledkem je, že pracovní kariéra žen je nesouvislejší, pomalejší a kratší, a tím pádem také finančně nevýhodnější," uvádí zpráva.
Co se týče České republiky, rozdíl v platech mužů a žen je 19 procent a o něco tak převyšuje evropský průměr. Vůbec nejhůře jsou na tom Češky v rámci unie, co se týče pracovních příležitostí pro matky s dětmi. V ČR totiž pracuje 86 procent bezdětných žen, ale jen 54 procent matek s dětmi do 12 let.
Evropská sdružení zaměstnavatelů opakují, že přímá diskriminace v zaměstnání už prakticky neexistuje. Podle nich jsou evropské statistiky příliš obecné a teprve detailní analýza situace v jednotlivých zemích a oborech by naznačila, co konkrétně za čísly stojí.
Interspar diskriminoval, zaplatí půl milionu
18.7.2007 (lidovky.cz)
Půl milionu korun zaplatí Interspar za porušení zákazu diskriminace. Pokutu od pražského úřadu práce si vysloužil za to, že po uchazečích o zaměstnání požadoval neoprávněně osobní údaje. "Lidé museli v osobním dotazníku odpovídat na otázky týkající se rodinného stavu a počtu dětí, což je v rozporu se zákonem," sdělila Jana Koukalová z programu Garde Ekologického právního servisu. Úřad práce při kontrole údajně odhalil i nesrovnalosti v evidenci zaměstnaných osob se zdravotním postižením a zjistil, že řetězec nedodržel všechny zákonné podmínky pro zaměstnávání cizinců. Interspar podle zjištění úřadu práce porušil zákon o zaměstnanosti opakovaně. Ani dříve uložené pokuty za porušení právních předpisů nesplnily svůj účel, konstatoval úřad. V odůvodnění svého rozhodnutí práce dále uvedl, že neshledal žádnou polehčující okolnost, za které byly právní předpisy porušeny. Inspektoráty práce zjistily loni podle dřívější zprávy právního servisu v prodejnách 13 obchodních řetězců 187 druhů prohřešků vůči pracovněprávním předpisům.
Senátorka Janáčková opět napadla Romy
18.7.2007 (idnes.cz)
Senátorka Liana Janáčková, na kterou romské organizace podávají trestní oznámení kvůli hanlivým slovům na adresu Romů, včera přišla s dalším kontroverzním prohlášením. V Senátu se omlouvala bílým za to, že jako starostka nechává opravovat a uklízet romská obydlí.
"Za to, že uklízíme a opravujeme domy nebo obydlí Romů, se spíš musím omluvit bílým, respektive lidem, kteří žijí slušně," řekla Janáčková poté, co se za ni postavil její senátní klub Sdružení nezávislých kandidátů (SNK). Senátorce a starostce ostravské městské části Mariánské Hory a Hulváky Janáčkové vadí, že se z rozpočtu obce musí vydávat prostředky na opravy těchto nemovitostí či na dávky. "Neustále se snažíme tam uklízet, opravovat domy, ale bohužel je to mrhání veřejnými prostředky," prohlásila Janáčková. Zástupce romského sdružení Romea Zdeňka Ryšavého její slova šokovala. "To je teda síla. V každém případě podáváme na paní senátorku trestní oznámení,“ řekl MF DNES Ryšavý.
Romové připravovali trestní oznámení už za dřívější výroky senátorky. Janáčková se podle nich dopustila hanobení národa, etnické skupiny, rasy a přesvědčení podle paragrafu 198 trestního zákona. - více zde
"Nesouhlasím s jakoukoli integrací Romů, bohužel jsem rasistka," řekla tehdy Janáčková, jak dokazuje nahrávka, kterou pořídil jeden z účastníků jednání. "Já už ty Cikány opravdu nemám kam dávat, já bych prostě musela mít ten dynamit a odstřelit je," prohlásila loni v srpnu senátorka a starostka Janáčková.
Včera řešil senátorčinu kauzu i senátorský klub Nezávislí. K jednoznačným výsledkům nedospěl a neshodl se, zda podpoří žádost o zrušení imunity. Šéf Senátu Přemysl Sobotka by Janáčkovou, pokud o to požádá policie, k trestnímu stíhání vydal.
Hanlivá slova na adresu Romů zazněla nedávno i na jednání zastupitelstva v Břeclavi. Tamní komunální politik Tomáš Nepraš označil Romy za "černé ludry".Slova padla v červnu nejen před zraky dalších 26 zastupitelů, ale i před kamerami kabelové televize. Ostrý výrok Nepraš použil ve zdánlivě nevinné debatě o krádežích květin na veřejných prostranstvích."Co jsem řekl, to jsem řekl. A nebudu to dál komentovat. Píše se jen o tom, co jsem kde řekl, ale o Cikánech, kteří kradou poklopy z kanálů, to už nikdo nenapíše," zlobí se Nepraš. Jeho slova vyvolala v Břeclavi pozdvižení. Ve městě totiž žije bezmála tisícovka Romů. Trestní oznámení v této věci zatím nikdo nepodal.
Stínová zpráva o postavení LGBTI menšiny v České republice
Ve dnech 16. a 17. července 2007 bude Výbor pro lidská práva Organizace Spojených národů projednávat Druhou periodickou zprávu o plnění závazků vyplývajících z Mezinárodního paktu o občanských a politických právech Českou republikou v období 2000-2004. Výboru pro lidská práva byla předložena stínová zpráva o Postavení lesbických žen, gayů, bisexuálů, transsexuálů a intersexuálů v České republice, která byla vypracována ve spolupráci s International Gay and Lesbian Human Rights Commission a organizací Global Rights. Zpráva se zaměřuje na porušování práv GLBTI osob ve světle uvedené úmluvy. Popisuje např. nedostatečnou právní úpravu zákazu diskriminace, horší postavení registrovaných párů ve srovnání s postavením manželů, znevýhodňování gayů a leseb v oblasti adopcí, především nemožnost adoptovat dítě své partnerky či partnera, zákaz individuálních adopcí u registrovaných osob, diskriminaci lesbických párů v přístupu k umělému oplodnění. Jako problematické je zmíněno také to, že útoky motivované sexuální orientací oběti nejsou trestním zákonem posuzovány přísněji jako je tomu třeba u rasově motivovaných útoků. Zpráva také kritizuje nedostatečnou ochranu transsexuálních osob, kdy dochází k porušování jejich práv, zejména neuznáváním právní kontinuity osoby po operativní změně pohlaví různými, především soukromoprávními subjekty, např. bankami, pojišťovnami. Zaměstnavatelé nezřídka odmítají vydat potvrzení o počtu odpracovaných let na nové jméno apod. Tyto případy vedou k tomu, že musí opakovaně prokazovat, že se jedná o stejnou osobu, a tím zveřejňovat velmi citlivé údaje o své osobě.
Po projednání vládní i stínových zpráv předložených Výboru, vydá Výbor Závěrečná doporučení, v nichž Českou republiku vyzve k odstranění zjištěných nedostatků. Závěrečná doporučení by měla být známa v horizontu několika týdnů po jednání Výboru.
Liana Janáčková, neřízená střela z Ostravy
12.7.2007 (idnes.cz)
Takhle vystěhovat Romy, to od Jiřího Čunka nebylo vůbec správné, shodla se předevčírem ráno senátorka Liana Janáčková se svými kolegy z výboru pro lidská práva. Ještě tentýž den začal po internetu kolovat její rok starý proslov, s přehledem nejrasističtější vystoupení roku.
"Bohužel, jsem rasistka, nesouhlasím s integrací cikánů," bylo slyšet chraptivý hlas rozčilené senátorky. Právě mluvila s lidmi z osady Bedřiška, kteří si stěžovali na soužití s Romy. Většina krajských romských koordinátorů teď žádá, aby Janáčková odstoupila alespoň z funkce místopředsedkyně senátního výboru pro lidská práva. Ostravská senátorka se rozhodla, že si humbukem, který se kolem jejích výroků strhl, nenechá zkazit výlet. Podle plánu vyrazila s kolegy ze Senátu po stopách Valdštejna. Celý den po telefonu odpovídala českým i zahraničním novinářům, jak to vlastně s Romy myslí. "Jsou věci, které na Romech odsuzuji, které na nich přímo nesnáším. Ale jsou i věci, které obdivuji, jako jejich rodinné vztahy," říkala Janáčková. Co konkrétně jí na Romech tak vadí? "Že žijí ze dne na den, že vůbec nemyslí na budoucnost," vysvětlila Janáčková. Je to téměř komické, ale totéž co ona vytýká Romům, vyčítají kolegové ostravské političce. "Janáčková je kontroverzní osoba. Má pocit, že to, co dělá právě teď, dělá nejlíp, a neohlíží se na to, co bude zítra. Žije jen přítomností, a to je vážná vada," říká náměstek ostravského primátora za ODS Lukáš Ženatý. Kdysi byli kolegové, teď si nemohou přijít na jméno. "Já jsem k ní byl vždy obezřetný, svojí živelností mi připadala nebezpečná," říká Lukáš. Moc filozofie tam není
Před třemi lety si členové ostravské ODS řekli, že už jim ta prostořeká padesátnice s nepatřičně fialovou rtěnkou, začíná lézt na nervy. Janáčková chtěla kandidovat do Senátu - a i když bylo jasné, že by ODS senátorské křeslo s přehledem vyhrála, vybrali radši distingovanou lékařku Hanu Herákovou.
Jenže Lianu Janáčková podcenili - ta ze strany odešla a volby vyhrála sama za sebe. V Senátu se proslavila spíš důrazností než hlubokomyslností. "Když jí o něco jde, dokáže to prosadit více svou razancí než filozofickou argumentací," říká senátor Josef Novotný. Právě on jako člen imunitního výboru může brzy rozhodovat o tom, jestli Janáčkovou Senát vydá případnému trestnímu stíhání za její výroky. "Dřív než budu rozhodovat, se vypravím na místo. Tam zjistím, jaká je situace," říká Novotný. Kdyby prý přišel na to, že v Bedřišce většina Romů nepracuje a žije jen ze sociálních dávek, díval by se na výroky své kolegyně méně kriticky. "Ty výroky jsou samozřejmě přestřelené, já chci jen zjistit, do jaké míry," říká Novotný.
Janáčková uznala nepatřičnost svých slov. "Neměla jsem říkat to, co jsem na té nahrávce vyslovila," řekla. Podle státního zástupce Martina Omelky by jí mohly hrozit až dva roky vězení. "To, že o sobě někdo prohlásí, že je rasista, trestné není. To, že nesouhlasí s integračními problémy, také ne. Problém je v tom, když prohlašuje nějakou skupinu za méněcennou," míní Omelka. Senátorku však chrání imunita.
Má slova o Romech byla hloupá, uznala senátorka
11.7.2007 (idnes.cz)
Senátorka a starostka ostravského městského obvodu Mariánské Hory a Hulváky Liana Janáčková se kaje. Uznala, že její výroky na adresu Romů z loni pořízené nahrávky byly "neopatrné a hloupé". Z postu místopředsedkyně senátního výboru pro lidská práva však odstoupit nehodlá. Janáčková nevidí důvod, proč by měla ustupovat tlaku romských organizací. Přesto už volí smířlivější tón. "Asi jsem samozřejmě neměla takovým způsobem reagovat, je to neopatrné, je to hloupé. Pokud jsem urazila nebo poškodila nějakého Roma z Mariánských Hor, tak se mu osobně omluvím," uvedla. Ostrá slova o dynamitu a elektrickém plotu měla senátorka použít při jednání bytového odboru. Navrhovala při tom sestěhovat Romy z celého obvodu do kolonie Bedřiška.Janáčková autentičnost nahrávky zpochybnila. Podle ní jde o politický útok na její osobu. (více zde). Přihlásila se jen k výroku, že Romy nemá kam dávat a nejspíš by musela vzít dynamit a odstřelit je. Janáčková na sebe upozornila už před deseti lety. Tehdy navrhla vyplácet Romům příspěvky za to, že odejdou do ciziny a odevzdají byt. Lidé z Bedřišky ghetta nechtějí
Sami obyvatelé kolonie Bedřiška, z nichž je polovina Romů, s přistěhováním dalších nesouhlasí. Některé romské rodiny podle nich mezi sebou bojují. A příchod dalších nepovažují za únosný. "Janáčková udělala v 90. letech velkou chybu, když sem sestěhovala příbuzné. Kdyby tu žila jen jedna rodina Lakatošů, Rezyů a dalších, bylo by to lepší," řekla obyvatelka kolonie Anna Liberdová. Odejít ale nechce, i když jí radnice jiný byt nabídla. Nápad vytvořit romské ghetto se nelíbí ani místním Romům.
V Ostravě existuje podle odborné analýzy desítka větších ghett, v nichž žijí převážně Romové. Bydlí v nich prý až 6600 lidí. Ačkoliv tu několik romských rodin žije desítky let, drtivá většina Romů sem byla cíleně přemístěna až v posledních letech. "Masivní sestěhovávání nastalo po roce 1989 v souvislosti s krachem těžkého průmyslu," uvedli u jedné z lokalit autoři analýzy. Do jiné oblasti začala radnice před 15 lety stěhovat výhradně romské rodiny. V dalším místě se Romům v posledních 15 letech přidělovaly byty. Byli sem přemísťováni i dlužníci z jiných částí města a obcí. Do jiné lokality se Romové dostali z bytů, které město chtělo využít. Podle aktivistů i expertů si tím samosprávy vytvářejí problém do budoucna. Většina dospělých z těchto lokalit je bez práce, někde dokonce všichni. Lidé mívají maximálně základní vzdělání. V mnohých místech bují lichva, objevují se krádeže, prodej drog, narkomanie i prostituce.
Senátorka: Jsem rasista
11. 7. 2007 (Lidové noviny)
„Bohužel, jsem rasista. Nesouhlasím s jakoukoli integrací cikánů, aby plošně byli po obvodu. Bohužel, vybrali jsme Bedřišku, takže tam budou, klidně s vysokým plotem, elektrikou, mně je to jedno… Klidně to budu křičet do celého světa.“ Od dob působení ultrapravicových republikánů Miroslava Sládka nezazněl z úst českého parlamentního politika tak ostrý výpad vůči romské komunitě. Autorkou citátu o vysokém plotě s elektřinou je nejznámější ostravská politička, senátorka a zároveň starostka městského obvodu Mariánské Hory a Hulváky Liana Janáčková. Svůj názor na romskou integraci vyřkla Janáčková loni v srpnu na jednání bytového odboru obvodního úřadu Mariánské Hory a Hulváky. Probírala se zde problematika osady Bedřiška, která je z velké části obývána Romy. Jednačtyřicet minut dlouhou, nepříliš kvalitní nahrávku z tohoto jednání včera na svých webových stránkách zveřejnilo občanské sdružení Romea. To se k záznamu dostalo díky bývalému starostovi městského obvodu Radomíru Michniakovi (ODS): „Našel jsem ji minulý týden ve schránce. Výroky, které zaznívají na nahrávce, jsou xenofobní a rasistické. Není v tom žádný politický boj. Zachoval jsem se jako občan.“ Některá romská sdružení zřejmě podají na Janáčkovou trestní oznámení kvůli hanobení národa, rasy a přesvědčení. Nařčení z rasismu senátorka a starostka odmítá. Zveřejnění tajně pořízené nahrávky označuje za „těžkou manipulaci“ a výsledek několikaměsíčního boje o mariánskohorskou radnici. Minulý měsíc Liana Janáčková se svými nezávislými a komunisty svrhla koalici ODS, ČSSD a KDU-ČSL a stala se opět starostkou. Sesadila právě Michniaka. Starostkou zde byla od roku 1990 až do loňských komunálních voleb. Janáčková v minulosti Romy několikrát ostře kritizovala. Při nedávné květnové debatě o romské problematice na Ostravské univerzitě připustila, že když večer potká tři Romy, raději si přitáhne kabelku blíže k tělu. Jako politička je v Ostravě Liana Janáčková stále populární. V roce 2004 zde jako nezávislá zvítězila v boji o senátorské křeslo, v loňských komunálních volbách získali nezávislí vedení Janáčkovou v patnáctitisícovém obvodě vítězných jedenatřicet procent hlasů. Jako kandidátka ODS, se kterou se v roce 2004 rozešla, dostávala Janáčková téměř padesátiprocentní podporu voličů. Hájí ji i někteří známí ostravští Romové. „Paní Janáčková je pracovitá žena a žádná rasistka. Už několik let podporuje náš fotbalový turnaj proti drogám a rasismu,“ říká na adresu senátorky zástupce Unie olašských Romů Josef Stojka. I Stojka je přesvědčen, že za uveřejněním nahrávky je politika. Mariánskohorská ODS vyloučila v uplynulém týdnu zastupitelku Dagmar Stachovou, která se přidala na stranu Janáčkové, a tak zvrátila poměry na radnici. Z ODS byl vyloučen i dlouholetý životní přítel Janáčkové Tomáš Vítek spolu s dalšími třemi kolegy. Důvodem byla podpora Janáčkové, která radnici spolu s komunisty ovládla. Proti Janáčkové se v těchto dnech postavila i rada města Ostravy, která se poprvé v historii obrátila na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, aby prošetřil zadávání veřejných zakázek v obvodě. Starostka včera odmítla komunikovat s občanským sdružením Romea. „Paní starostka několikrát změnila názor. Nejdřív řekla, že s námi klidně mluvit bude. Potom odmítla,“ řekla členka Romey Stanislava Ondová. Podle ní se Janáčková nechtěla k obsahu nahrávky vyjádřit, protože ji neslyšela. Jako starostka nabídla Janáčková na podzim 1997 Romům finanční příspěvek na případné vystěhování do Kanady. „Když chtějí odletět, nejsme proti tomu, abychom jim pomohli,“ řekla tehdy reportérům LN.
Diskriminovaní zákazníci mají linku
11.7.2007 (Lidové noviny)
Sdružení obrany spotřebitelů (SOS) společně s nevládní organizací Iuridicum Remedium zprovoznilo speciální telefonickou linku, na které mohou spotřebitelé sdělit své zkušenosti s diskriminací. Volat na tuto linku mohou lidé například kvůli účtování dvojích cen, ocitnutí se na černé listině spotřebitelů, kteří uplatnili právo z odpovědnosti za vady, či zdravotně postižení, kteří se cítí být diskriminováni při poskytování zboží a služeb a podobně. „Když zavoláte na telefonní číslo 222 762 222, můžete nám sdělit své zkušenosti s diskriminačním jednáním, se kterým jste se setkali. Také se zde můžete dozvědět konkrétní způsoby, jak se proti němu bránit,“ říká koordinátorka projektu Jana Pospíšilová. Kromě poradenské „horké linky“ chce SOS a Iuridicum Remedium monitorovat současnou situaci v oblasti diskriminačních praktik, poskytovat právní poradenství a právní cestou řešit vybrané případy diskriminace typické pro Česko. Podnikatelé budou mít také možnost přistoupit k takzvanému Kodexu nediskriminujícího podnikatele, a tím vyjádřit svou ochotu nepodílet se na diskriminačních praktikách. Svůj přístup pak prý budou moci propagovat pomocí „antidiskriminační nálepky“, která vznikne v rámci projektu.
Senátorka prý chtěla na Romy použít dynamit
10.7.2007 (idnes.cz)
Liga proti antisemitismu obvinila senátorku a starostku ostravského městského obvodu Mariánské Hory a Hulváky Lianu Janáčkovou z rasistických výroků na adresu Romů. Liga se opírá o zvukovou nahrávku, na níž údajně Janáčková v souvislosti s Romy hovořila o vysokém plotě s elektřinou a dynamitu.
Na veřejnost se nyní dostal téměř rok starý zvukový záznam z jednání tehdejší starostky Janáčkové, dnes senátorky zvolené za hnutí Nezávislí, a místostarosty Jiřího Jezerského s obyvateli problémové kolonie Bedřiška. Oba staronoví představitelé obvodu se loni v srpnu podle nahrávky tvrdými slovy vyjadřovali o místních Romech. "Zřejmě podáme trestní oznámení," uvedl Adam Pospíšil z občanského sdružení Romea, které celou nahrávku zveřejnilo jako první na svých internetových stránkách. Janáčková se nedávno po sedmiměsíční pauze vrátila zpět do čela radnice. Díky "zradě" jedné ze zastupitelek ODS, která hlasovala proti svým spolustraníkům, vystřídala Janáčková ve funkci starosty Radomíra Michniaka. Právě politické pozadí vidí Janáčková za zveřejněním nahrávky. "Máme podezření, že došlo ke spáchání trestného činu hanobení národa, etnické skupiny, rasy a přesvědčení," doplnil právník romského sdružení Tomáš Vincourek s tím, že je toho dost, co jim na nahrávce vadí. "Nesouhlasím s jakoukoliv integrací cikánů, aby byli plošně po obvodu, bohužel. Vybrali jsme Bedřišku, takže tam budou, s vysokým plotem, elektrikou... Mně je to jedno, já to budu klidně křičet do celého světa," chrlila ze sebe například starostka, když bílým rodinám z Bedřišky vysvětlovala, že je nemůže jednoduše zbavit problémových romských rodin. "Já je nemám kam dávat... Chápu, že jste diskriminovaní, souhlasím s vámi, ale já bych musela opravdu vzít jen ten dynamit a zastřelit je," argumentovala.Zalitovala, že to nevyšlo s letenkami do Kanady. Před pár lety totiž nabídla, že zaplatí cestu Romům, kteří odevzdají radnici obecní byt a už se nevrátí. "Oni by se ale zase domnožili," posteskla si Janáčková. Místostarosta Jezerský si s ní v debatě s obyvateli obvodu nijak nezadal. "Vystavte mi potvrzení, že mohu mít střelnou zbraň a že mi dáváte svolení, abych to vystřílel, a já to půjdu udělat," řekl například. To, že někdo z přítomných lidí debatu nahrál a záznam nyní poskytl bývalému starostovi Radomíru Michniakovi (ODS) a ten médiím, Janáčkovou i Jezerského zaskočilo. V první reakci pro sdružení Romea Janáčková odmítla připustit, že by podobná slova použili a nahrávku označila za nesmysl. Když si ale nahrávku poslechla, přiznala, že zmíněná slova s Jezerským vyřkli. Oba však svorně odmítají nařčení z rasismu. "Nejsem rasistka a nic z toho, co zaznělo, tak rozhodně nebylo myšleno," říká Janáčková. "Pravda je, že ten konec mi ulítl, nemělo to takto vypadat, ale je možné, že po 16 letech, kdy jsem se snažila o integraci Romů a pořád byly nějaké problémy, mi ulítly nervy. Nicméně reagovala jsem tak v emočně vypjaté situaci, kdy na nás bílí obyvatelé Bedřišky opakovaně tlačili, abychom jim nějak pomohli," vysvětluje. Stejně to vidí i Jezerský. "Tři rodiny přišly do kanceláře starostky a tlačily nás k ráznému zásahu. Chtěly, ať hned vystěhujeme problémové Romy. Stále dokola jsme opakovali, že není kam. Mnozí lidé tam totiž bydlí za trest. Protože neplatili nájemné, soud rozhodl, že dostanou náhradou byty nižší kategorie. Tak se ocitli ve starých finských domcích na Bedřišce," líčí Jezerský. Dodal, že nahrávku sice ještě neslyšel, ale je si jist, že věty o dynamitu či střílení byly míněny jen jako řečnické otázky v reakci na stupňující se tlak rozčílených nájemníků. Za Janáčkovou se postavil předseda Unie Olašských Romů Josef Stojka. "Starostka rozhodně není rasistka. Bere každý rok záštitu nad romským fotbalovým turnajem, přispívá ze své nadace na nejmenší romské děti," říká muž. "To, co se teď děje, je jen boj o moc, kdy exstarosta Michniak zneužívá postavení etnické chudiny," míní. Romové z Bedřišky s tím ale nesouhlasí. "Michniak na rozdíl od Janáčkové bere i Romáky jako lidi. Díky tomu, že nám tu poslal kontejnery, jsme společně uklidili haldy odpadků. Exstarosta nám taky slíbil stavební materiál, abychom si mohli svépomocí opravit domky," líčí například Alexandr Lakatoš. Romové podle něj starostův návrh uvítali. "Já jsem si už dříve sám udělal betonovou podlahu," vysvětluje muž. Podle Jezerského je nesmysl opravovat přestárlé domy, které měly být dávno zbourané. "My máme dávno zpracovaný projekt na výstavbu nových domů," říká Janáčková. Na to ale zatím nejsou peníze. "Projekt je nereálný," míní Lakatoš. Předseda Senátu Přemysl Sobotka řekl, že bude chtít nejprve slyšet vyjádření Janáčkové. Pak by se tím mohl zabývat senátní mandátový a imunitní výbor, "pokud to přijde jako oficiální stížnost".
ČOI: Jihlavská zoo diskriminovala některé návštěvníky
5.7.2007 (idnes.cz)
Zoologická zahrada v Jihlavě se dopouštěla diskriminace, když při prodeji permanentek zvýhodňovala místní obyvatele. Zjistila to při svém šetření Česká obchodní inspekce. Pomoc při podezření na diskriminaci nabízí Sdružení obrany spotřebitelů.
"Zoo zvýhodňovala při prodeji permanentek lidi s trvalým bydlištěm v Jihlavě. To však není možné, protože stále nabízela stejnou službu i pro ostatní návštěvníky," uvedl zástupce ředitele inspektorátu ČOI pro Jihočeský kraj a Vysočin Karel Havlíček. Obyvatelé Jihlavy si podle původního rozhodnutí vedení zoologické zahrady mohli vybrat ze tří druhů permanentek - pro dospělé, pro děti a rodinnou. Mimojihlavští si však mohli zakoupit pouze rodinnou permanentku. "Vycházeli jsme z toho, že místní k nám chodí mnohem častěji než lidé ze vzdálenějších míst. V současné době mají možnost koupit si všechny druhy permanentek všichni naši návštěvníci," uvedla Kateřina Kosová z propagačního oddělení zahrady. Podle Karla Havlíčka z ČOI je problém dvojích cen hodně častý. "Velice často řešíme skrytou podobu tohoto problému - například zvýhodňování prostřednictvím různých klubových karet."
Sdružení obrany spotřebitelů (SOS) společně s nevládní organizací Iuridicum Remedium zprovoznily v těchto dnech speciální telefonickou linku, na kterou mohou potenciální poškození sdělovat své zkušenosti s diskriminací. "Když zavoláte na telefonní číslo 222 762 222, můžete nám sdělit své zkušenosti s diskriminačním jednáním se kterým jste se setkali, a také se zde můžete dozvědět konkrétní způsoby, jak se proti němu bránit,“ říká koordinátorka projektu Jana Pospíšilová.
Volat na tuto linku mohou lidé například právě kvůli účtování dvojích cen, ocitnutí se na černé listině spotřebitelů, kteří uplatnili právo z odpovědnosti za vady, či zdravotně postižení, kteří se cítí být diskriminováni při poskytování zboží a služeb. Diskriminace představuje vážný zásah do osobnostních práv a rozumí se jí jednání, kdy se s různými subjekty, které se nacházejí ve stejné nebo srovnatelné situaci, zachází rozdílným způsobem. "A to i v případě, že neexistují objektivní a rozumné důvody pro rozdílný přístup, a pokud se tímto jednáním nesleduje legitimní cíl, nebo pokud nejsou použité prostředky sledovanému cíli přiměřené," vysvětlila Pospíšilová. Důvodem pro vznik tohoto projektu byla snaha zapojit se do řešení alarmující situace v oblasti antidiskriminační legislativy v České republice a podpořit tak přijetí komplexní právní normy, tedy antidiskriminačního zákona. "Tento zákon by právně zastřešoval stávající legislativní úpravu, která je obsahově nedostatečná a navíc roztříštěná do několika zákonů," doplnila Pospíšilová. Podle vyjádření několika odborníků na tuto problematiku je velice obtížné se v současné právní úpravě zorientovat i pro ně samé, natož pro laickou veřejnost. "Lidé mnohdy neví, že určité jednání je vlastně diskriminační, ani jakými způsoby se proti němu bránit," dodává Jana Pospíšilová.
V Litvínově vzniká největší romská čtvrť v Česku
2.7.2007 (idnes.cz)
Při vjezdu do třicetitisícového Litvínova vítá návštěvníka omšelá socialistická plastika s nápisem: Litvínov – město chemiků. Dnes se zde mohou chlubit prvenstvím, které jim závidět nikdo nebude. Vzniká zde totiž největší české ghetto. Původně výstavní sídliště ve čtvrti Janov bylo určeno obyvatelům vesnic, kteří museli opustit domovy kvůli těžbě. Byla to dobrá adresa. O pár kilometrů dál stojí vily hokejových celebrit Roberta Reichla či vdovy po Ivanu Hlinkovi. Dnes se Janov mění na romské ghetto, kde pořídíte byt 4+1 za 120 tisíc korun, zatímco o pár kilometrů dál stojí stejně velký byt v paneláku tři čtvrtě milionu a více.
Vysoké "krabice" jsou zde rozesety po rovině i ve svahu. Z jedné strany je obklopují lesy a kopce, naproti se tyčí čoudící areál Chemopetrol. V betonovém sídlišti Janov bydlí kolem osmi tisíc obyvatel. Je až desetkrát větší než mostecký Chanov. Odhaduje se, že polovinu z janovských obyvatel tvoří Romové. Místo přesně zapadá do definice takzvané sociálně vyloučené lokality neboli ghetta, jichž je v Česku podle sociologa Ivana Gabala už 330. Z jeho analýzy pro ministerstvo práce a sociálních věcí vyplývá, že sociálně vyloučené romské lokality vznikají "přirozeným" sestěhováváním chudých romských rodin do míst s levnějším bydlením, vytlačováním těchto rodin z lukrativních bytů a řízeným sestěhováváním ze strany obcí. Jako každý všední den jde domovník Zdeněk Lánský na obhlídku "svých" šesti vchodů. V ruce svazek klíčů, na krku starší mobilní telefon. Je pětadvacátý červen, slunce svítí a Lánský si na chodbě povzdychne nad prokopnutými dveřmi. Před bloky panelových domů posedávají desítky romských obyvatel. Menší si hrají, větší kouří a hlasitě na sebe pokřikují. Vedle kontejnerů se válí starý nábytek, po zemi odpadky, z otevřených oken se line hlasitá "tuctuc" hudba. "Jako vlastníci bytů nemůžeme nijak ovlivnit, kdo se sem nastěhuje. Jak mohli dopustit, aby jich bylo tolik pohromadě a přicházeli další?" ptá se rozhořčeně domovník Lánský. Jeho otázka má více adresátů: město Litvínov, které Romy do Janova sestěhovávalo a byty pak prodalo soukromým firmám. A tyto firmy, které spolu s realitními kancelářemi v sestěhovávání pokračují. A konečně i stát a jeho zákony. Zdeněk Kvapil tady bydlí od konce 80. let. Říká, že určité procento nepřizpůsobivých obyvatel zde žilo vždy, ale nebylo jich moc. Na jejich pobyt upomíná vybydlený panelák v bloku F3, z něhož zbyl jen skelet. Postupně začalo problémových občanů přibývat. Čím to? V průběhu 90. let město do Janova umisťovalo lidi, kteří čekali v pořadnících na byt. "Byly zvýhodňovány rodiny s více dětmi, což byly většinou romské rodiny," říká bývalý starosta Litvínova Karel Zdražil. "Někteří se do Janova odmítali stěhovat, v pořadníku se dostal další na řadu a to byli Romové," uvádí vedoucí odboru sociálních věcí Zdenka Grundová. Vznikly tak pevné základy, na kterých dnes bují neřešitelný problém. "Masivní stěhování začalo, když město své byty prodalo soukromé firmě Tellmer a družstvu Krušnohor," pokračuje starousedlík Kvapil, vůdčí postava petice proti nepřizpůsobivým občanům, kterou podepsalo už 2500 lidí. Stěžují si v ní na ty, kteří, lidově řečeno, dělají bordel. Petiční výbor se minulý týden přetransformoval na osadní výbor. Má větší pravomoci a s městem a vlastníky domů chce kritickou situaci řešit. Jak? To zatím nikdo neví.
Také romští starousedlíci jsou zděšeni z přívalu "přespolních" Romů. Před jedním panelákem posedává na židlích skupinka žen. Pijí kávu a zobou slunečnicová semínka. Jedna z nich se vyklání z okna a rozčileně povídá: "Žiju tady 29 let, jsem Cigánka, ale tohle jsem ještě nezažila. Stěhují to sem z celé země i ze Slovenska. Udělali z toho osadu, ghetto! Začalo to, když byty koupila firma Tellmer," říká paní Kissová a sousedky souhlasně pokyvují. Během posledních pěti let město všechny byty v Janově prodalo. "Mysleli jsme, že si to soukromý vlastník ohlídá," vysvětluje exstarosta Zdražil. Současný starosta Milan Štovíček k tomu říká: "Nedokážeme ovlivnit, aby se nepřistěhovávali další lidé. Byty už nejsou v našem vlastnictví." Téměř 1560 bytů dnes vlastní družstvo Krušnohor, které je od města koupilo před pěti lety. Více než 600 bytů patří firmě RLRE Tellmer Property. Původně se jmenovala jen Tellmer a vznikla pár měsíců předtím, než v prosinci 2005 od města byty v dražbě koupila. "Při prodeji bytů pražské společnosti Tellmer bylo od začátku všem, kromě vedení města, jasné, že byty nekupují pro nic jiného než pro stěhování nepřizpůsobivých lidí z jiných lokalit ČR," říká ředitel Krušnohoru Fratišek Ryba, jenž v Janově žil 21 let. Naráží na legální způsob, jak se zbavit Romů a ještě na tom vydělat. Jak se to dělá? Za romské občany žijící v Praze nebo třeba na Kladně se zaplatí dluhy, koupí se jim levné byty v Janově. Případně se jim zaplatí nájem na několik měsíců dopředu, aby získali nájemní smlouvu. Jejich byty se pak zrekonstruují a výhodně prodají. Že je to dnes v Česku běžný postup, se potvrdilo jednoduše.
Autorka textu zavolala do jedné z realitních kanceláří, které v Janově nabízejí byty k prodeji. Představila se jako zástupkyně majitele nemovitostí v Praze, jenž se potřebuje zbavit problémových romských rodin.
"Kupte jim byt v Janově, to se běžně dělá. Zničené jsou okolo sta tisíc korun, ty hezčí za sto padesát. Teď máme v nabídce hezký stometrový 4+1. Tam můžete nastěhovat i víc rodin," popsal praxi realitní makléř Petr Půta z firmy Real Capital. Ivan Rychecký, který pro společnost Tellmer byty spravuje, však odmítá, že by s byty spekulovali. "Byty neprodáváme. Ubytováváme lidi, kteří složí kauci na tři měsíce dopředu. Nemůžeme ale rozlišovat, zda se jedná o Romy. Tellmer nevlastní objekty, z nichž by někoho vystěhovával," říká Rychecký. Nejde však jen o společnost Tellmer. Ta je z 90 procent vlastněna firmou Raiffeisen Leasing Real Property (stavební spořitelna spadající pod rakouskou skupinu Raiffeisen). Jakoukoli spojitost s vystěhováváním Romů do Janova taktéž odmítá. "My pouze financujeme pro naše klienty jejich bytové investice v Litvínově. Hospodářsky máme úlohu srovnatelnou s bankou, která poskytuje úvěr. Nemáme žádný vliv na jednání klientů," uvedl jednatel Alois Lanegger, jenž figuruje také ve firmách majících v předmětu podnikání realitní činnost. Že je dnešní stav v Janově a dalších stovkách sociálně vyloučených oblastí téměř neřešitelný, potvrzuje i fakt, že podle zákona nemůže majitel domu příliš ovlivnit složení nájemníků. "Družstvo již neschvaluje převody členských práv, pouze je bere na vědomí, takže jen přihlíží, jak si lidé členská práva a povinnosti převádějí. K tomu přispívají prodeje bytů ve vlastnictví, což také nelze ovlivnit," říká ředitel družstva Krušnohor Ryba. Stejný problém je i s pronájmem bytu. "Pokud má někdo platnou nájemní smlouvu, může se u něj přihlásit k trvalému pobytu neomezený počet osob," vysvětluje Zdenka Grundová z litvínovského sociálního odboru. Majitel nemovitosti se však nedozví, kolik lidí u něj bydlí; město mu to neřekne kvůli ochraně osobních údajů. Nájemník je sice podle zákona povinen změnu počtu osob majiteli písemně oznámit, ale to se často neděje. Vypraví-li se majitel přímo do bytu, uslyší kouzelnou formulku: Jsem tu na návštěvě. Janov se bezpochyby stává ghettem se vším všudy. "Je to lavina, která už se nedá zastavit," míní ředitel Ryba. Ti takzvaně slušní se stěhují pryč a odhlašují své děti z místní základky, kam dnes chodí většina romských. S tím mizí také pozitivní vzory chování, z nichž by si sociálně slabí mohli brát příklad. "Děti nenosí tužky ani sešity a škola peníze nemá," popisuje její ředitelka Miroslava Holubová. Není podle ní výjimkou, že hned po základní škole se patnáctiletí jdou přihlásit o podporu v nezaměstnanosti. Před paneláky v Janově je vidět mnoho mladých těhotných Romek, jež mají tři a více dětí. Platí zde pravidlo: čím více dětí, tím více dávek. Jakmile je otcové rodin dostanou, jdou do některé z místních heren a vzápětí k lichváři. Bohaté romské rodiny "pomáhají" těm slabším stoprocentním úrokem. Dluhy se řeší krádežemi, prodejem drog a prostitucí. Není divu, že se o Janově mluví jako o časované bombě, která brzy vybuchne.
