Diskriminace    Google
AKTUALITY DISKRIMINACE ZAMĚSTNÁNÍ CIZINCI PUBLIKACE NAŠE PROJEKTY PRÁVNÍ PORADNA
Diskriminace.info >> Aktuality >> Březen 2007
Menu

Březen 2007

•••

Kontakt

Poradna pro občanství,
občanská a lidská práva

Ječná 7
Praha 2
120 00
Telefon: +420.224 829 087
E-mail:


 

31.3.2007 Nová úprava poskytování informací ze zdravotnické dokumentace
Poslanecká sněmovna na své 13. schůzi dne 21.III.2007 schválila vládní návrh novely zákona o péči o zdraví lidu (č. 20/1966 Sb.), týkající se zdravotnické dokumentace. Schválené znění, které ještě posoudí senát a president, zásadně rozšiřuje práva pacientů na informace o zdravotním stavu i provádění léčby, a to v souladu se závazky ČR vyplývajícími z mezinárodních smluv, které nebyly léta naplněny. Stávající úprava pacientům zajišťovala na základě stručného odstavce 12 paragrafu 67b právo na tzv. poskytnutí informací ze zdravotní dokumentace. To sice nevylučovalo, že lékař pacientovi umožní do dokumentace přímo nahlédnout, dokonce mohla být pacientovi pořízena kopie určitého dokumentu. V praxi a v souladu s výkladem uvedené normy se však toto „poskytnutí informace“ provádělo v režimu jiného ustanovení - § 23 o poučení a souhlasu nemocného. Léta kritizovaná úprava tak dovolovala, aby lékař obsah zdravotnické dokumentace pacientovi pouze ústně sdělil, a to právě podle uvedeného § 23 „vhodným způsobem“, který závisel zejména na diagnose nemoci, psychických a rozumových vlastnostech pacienta. „Vhodný způsob“ samozřejmě určoval lékař sám. Napadne okamžitě, že taková úprava přímo svádí k uplatnění libovůle. Tím spíše, že právě podklady z dokumentace mohou v případě pochybení lékaře (a vzniku škody na zdraví) být často jediným či stěžejním důkazním materiálem, k němuž však potenciální žalobce – pacient – neměl efektivní možnost se dostat. Z třetích osob úprava před novelou dávala výslovné oprávnění žádat alespoň „poskytnutí informací“ pouze zákonným zástupcům, tj. u dětí zejména rodičům a u nesvéprávných osob opatrovníkům. I na tyto osoby se však vztahoval gumově formulovaný § 23 o „vhodném poučení“.
Zároveň však pacient nebyl příliš chráněn před informováním osob, kde si to nepřál – „vhodně poučovat“ měl lékař „případně“ i členy pacientovy rodiny. O možnosti, že by informování konkrétních osob pacient vyloučil a lékař by byl povinen přání pacienta respektovat, zákon mlčel.
Nová úprava může, nabude-li účinnosti, významně posílit práva pacientů tím, že konečně dává pacientům právo přímo nahlížet do zdravotnické dokumentace, pořizovat si z ní opisy, výpisy a kopie, když toto pořizování má zajišťovat zdravotnické zařízení a má k tomu stanoveny i lhůty, které pro pacienty činí 30 dnů od podání žádosti. Navíc novela umožňuje pacientu, aby určil další osobu, která by měla stejná oprávnění. Podobně dává pacientům možnost, aby do odvolání do budoucna zakázali byť i jen informování konkrétní osoby o svém zdravotním stavu. Pozměňovací návrh k novele zde jde ještě dál, když se navrhuje, aby i prosté informování třetí osoby bez souhlasu pacienta bylo možné jen tehdy, pokud pacient není v danou chvíli schopen takový souhlas udělit.
V případě úmrtí pacienta přecházejí podle návrhu novely práva spojená s přístupem ke zdravotnické dokumentaci pozůstalým.
Schválením novely v senátu, podpisem presidenta a nabytím účinnosti, které se předpokládá okamžikem vyhlášení zákona, by české zdravotnické právo udělalo krok ke standardní úpravě zdravotnické dokumentace a pacientských práv s ní spojených. K úpravě, která by měla být standardem v každé civilizované zemi.
Poradna pro občanství/Občanská a lidská práva


Nutná obhajoba stojí stát půl miliardy, vrátí se zlomek
29. března 2007 -idnes
Každý obviněný má právo na obhájce. Soudem ustanovení advokáti - ex offo - ale státní pokladnu stojí obrovské peníze. Jen loni jim ministerstvo spravedlnosti vyplatilo na odměnách téměř půl miliardy korun. Od odsouzených se však podaří vymoci pouhý zlomek. Stát chce proto vymáhání svěřit exekutorům.
Zastupovat nemajetné klienty může být na ostře konkurenčním trhu advokátů výhodný byznys.
"Řada advokátů přijímá zastupování ex offo velmi ráda. Mají jistotu, že za práci dostanou zaplaceno a v menších městech, kde není tolik práce, jde v podstatě o životní záležitost," řekla iDNES.cz mluvčí České advokátní komory Iva Chaloupková. Odměny za nutnou obhajobu platí obhájcům stát, který také v případě odsouzení peníze zpětně vymáhá.
O malé peníze zrovna nejde. V případě trestní sazby do jednoho roku inkasuje obhájce za každý právní úkon 500 korun. U trestní sazby do pěti let je částka třikrát větší. Pokud hrozí klientovi více než deset let vězení, účtuje si advokát za jeden úkon 3100 korun.
Podle mluvčího ministerstva spravedlnosti Jakuba Stadlera stát loni zaplatil advokátům na odměnách 487 milionů korun, z toho 433 milionů připadlo na trestní řízení.
Kritici navíc poukazují na to, že ne vždy je odměna plně zasloužená. "Když jsem pracovala jako koncipientka, posílali mě nadřízení občas na policejní výslech, u kterého jsem nutně být nemusela, naše kancelář na tom ale vydělala," uvedla právnička z Pardubicka, která si nepřála být jmenována.
Podobná praxe se podle ní ale těžko dokazuje. "Vždycky může advokát tvrdit, že výslech potřebuje slyšet." Jako příklad uvedla vyšetřování party třeba deseti zlodějů, kdy je možné jít na výslech v podstatě všech. S vysvětlením, že to je v zájmu obhajovaného klienta.
Idylické nejsou poměry ani v momentě, kdy se stát pokouší vymoci peníze na odsouzených.
"Většina pachatelů pochází ze špatných sociálních poměrů a dluhy, které si odnesou z vězení, jim brání v resocializaci. Vymáhat od nich peníze jde velmi těžko," říká soudce středočeského krajského soudu Petr Franc.
Polovinu ze státem vyplacené sumy advokátům uhradili jejich klienti dobrovolně. "Zbylých 237 milionů stát vymáhá, zatím se podařilo vymoci 13 milionů, tedy něco přes pět procent," řekl iDNES.cz Jakub Stadler z ministerstva spravedlnosti.
Zřejmě nejdražší v historii českého soudnictví byl soudní proces s obžalovanými z gangu Davida Berdycha. Ten ještě neskončil, podle dřívější informace deníku Právo ale přišel už za 77 dní hlavního líčení na 30 milionů korun. Jen advokáti inkasovali třetinu.
"Berdych byl ojedinělý případ. Je ale fakt, že v součtu je zastupování ex offo hrozně drahé i u daleko menších věcí," myslí si soudce Franc, který měl mimochodem soud s gangem na starosti.
Vysoké náklady trápí i ministerstvo spravedlnosti. "Půl miliardy se nám zdá poměrně dost. Uvažujeme o zefektivnění systému. Novelou zákona chceme zvýšit zaměstnanost vězňů a rozšířit okruh případů, kdy je možné jim práci nařídit, třeba prací pro obce," řekl iDNES.cz náměstek ministra František Korbel. - více zde
Vymáhání nedobytných soudních pohledávek by chtěl náměstek v budoucnu svěřit exekutorům. "Soukromá sféra je efektivnější a rychlejší než státní orgány," dodal.
To ale v případě zadlužených vězňů nemusí vždycky fungovat. Podle soudce France by se měl změnit celý systém, například zavedením Úřadu veřejného obhájce podle vzoru USA. "Jsou to normální zaměstnanci pobírající plat. Nemyslím si, že by se tím snížila kvalita obhajoby," říká.
Takové řešení se ale náměstkovi Korbelovi zdá značně problematické. "Podstatou obhajoby je nezávislost obhájce, těžko by se jí dosáhlo v případě, že by byl zaměstnancem státu," argumentuje náměstek.
Nutná obhajoba ale nebude pro stát výnosná patrně nikdy. Aspoň pokud se chce Česko považovat za právní stát. "Na jedné straně máte veřejné peníze, na druhé záruky zákonnosti a principiální zajištění toho, že se obviněnému dostane kvalifikované pomoci. Je to prostě miska vah," dodal náměstek Korbel.


Muži shání práci snadněji
Plzeňský deník  -  28.3.2007
Plzeň - Ženám se v Čechách, včetně Plzeňského kraje, shání práce hůře než mužům. Může za to jak diskriminace žen na pracovním trhu, tak problémy se snižováním kvalifikace žen třeba při mateřské dovolené. Včera to zaznělo na půdě krajské rady Českého svazu žen (ČSŽ), který hodlá investovat do podpory zaměstnávání žen v kraji v následujících 15 měsících téměř 1,6 milionu korun.
"Ženy jsou diskriminovány v každém věku," uvedla psycholožka Ludmila Nejedlá. "Když jsou mladé, zaměstnavatelé je nechtějí, protože by mohly jít na mateřskou. Ve středním věku se bojí, že budou doma při nemoci dětí, a později je nechtějí, protože jsou údajně neperspektivní. Platí to pro zaměstnavatele v soukromé i státní sféře," dodala Nejedlá.
Podle šéfky regionálního ČSŽ Evy Drncové jsou Čechy v zaměstnávání žen za západní Evropou. "U nás třeba nefunguje, že by podnikatel zaměstnal na jedno místo dvě ženy, které by se podle domluvy střídaly, aby každá odpracovala po čtyřech hodinách," uvádí Drncová, podle které by takový režim uvítaly právě ženy na mateřské. "Pořád by byly zapojeny do činnosti firmy nebo úřadu a věděly by o vývoji. Nejhorší je, když žena třeba tři čtyři roky vůbec nepracuje. Zapomene na práci s počítačem nebo se nemůže učit nové pracovní postupy, a klesá tak její kvalifikace," dodává Drncová.
Své o tom ví 47letá Plzeňanka Jitka Kabátová, která pracovala naposledy jako úřednice. "Když jsem ale byla s druhým dítětem na mateřské, nenašla jsem práci na částečný úvazek. Po mateřské mě už také nevzali, údajně kvůli nadbytečnosti. Práci teď hledám už osm let," říká Kabátová.
Ženám se stejným problémem nabídne od dubna ČSŽ pomoc. "Cílovými skupinami jsou ženy na mateřské dovolené, s malými dětmi, ohrožené ztrátou zaměstnání, předdůchodového věku a začínající podnikatelky," říká Drncová.
Pro ně svaz chystá bezplatně počítačové kurzy od začátečnických po pokročilé, personální a právní poradenství, semináře i individuální konzultace a budoucím podnikatelkám nabídne vytvoření webových stránek. Nabídka pomoci je určena až několika stovkám žen. Ty se mohou informovat na telefonním čísle 777 913 069.
Muži v. ženy
průměrný hodinový výdělek v Plzeňském kraji
114 Kč x 91 Kč
nezaměstnanost v Plzni
3,7% x 5,6%
obsazení pozic
78% Škoda Holding 22%
26% magistrát 74%


Diskriminace žen? Jen to ne
Plzeňský deník  -  28.3.2007
V českých podnikatelích i v 21. století přetrvávají předsudky v zaměstnávání žen. Jsi žena? Patříš k plotně a k dětem. Nelíbí se ti to? Pak pracuj, ale za menší plat. Věřím, že plno manažerů nebo personalistů  mužů  se tímto úsudkem neřídí. Bojím se ale toho, že většinu z nich tato úvaha při přijímacích řízeních minimálně napadne. A proč se bojím, když jsem muž? Samozřejmě kvůli sobě. Od úvahy totiž není daleko k diskriminačnímu rozhodnutí. Každé takové ale vrátí na trh práce jednu ženu. Čím více žen zažije opakovaně podobné jednání, tím více se jich rozhodne pro vlastní podnikání. A protože je dokázáno, že ženy jsou lepšími manažery než muži, může se stát, že za pár let budou řídit firmy ony. Pak možná nastane diskriminace mužů.


Za neobsloužení Romů musí majitel baru platit
novinky.cz -28.3. 2007
Odškodné ve výši pět tisíc korun musí zaplatit provozovatel ostravského baru Jiří Ozdinec trojici Romů, které obsluha jeho zábavního podniku odmítla před několika lety obsloužit. V úterý o tom rozhodl olomoucký vrchní soud. Za jednání svého personálu se musí Ozdinec každému z neobsloužených návštěvníků baru písemně omluvit. Romové podali na provozovatele baru žalobu na ochranu osobnosti. Podle nich byla uražena jejich lidská důstojnost a cítili se diskriminováni. Původně vyměřil Krajský soud v Ostravě kromě omluvy odškodné ve výši padesát tisíc korun pro každého. Proti tomu se však Ozdinec odvolal,  případem se tak zabýval vrchní soud. Zábavní podnik v Ostravě navštívili Romové se svými známými před šesti lety. Personál je odmítl obsloužit s tím, že nevlastní klubové karty, bez kterých není vstup do baru povolen. Po jejich odchodu však do baru bez potíží přišli jejich známí, kteří nejsou Romové, a žádné klubové karty neměli. Existenci klubových karet u návštěvníků baru nezjistili ani přivolaní policisté.


27.3.2007 Sněmovnou neprošlo zamítnutí návrhu na vydání zákona o náhradním výživném.
Vedle opozičních stran (ČSSD, KSČM) byl návrh zákona podpořen také vládní SZ. Návrhem tohoto zákona se tak nyní budou zabývat sněmovní výbor pro sociální politiku, petiční výbor a komise pro rodinu. Následně jej budou čekat další dvě sněmovní čtení, Senát a prezident.
Smyslem zákona je řešit situaci nezaopatřených dětí, žijících s jedním z rodičů, kdy druhý dlouhodobě neplatí alimenty, když důsledkem této situace je podle překladatelky a hlavní stoupenkyně zákona Anny Čurdové sociální vyloučení těchto dětí. Dle zákona by stát v rámci svých možností potřeby těchto dětí pravidelně zabezpečoval, ale nepřevzal by vyživovací povinnost rodičů na sebe. Posléze by to, co poskytl v plnění za jiného, vymáhal zpět. Protože stát je vůči dlužníkovi v lepší pozici než osamělý rodič, většinou žena.
V Evropě podle slov Anny Čurdové existují dvě možnosti, jak problém dlužného výživného řešit  – buď vytvořením alimentačního fondu (podobně fond pro oběti násilných trestných činů), nebo dávkou zvláštní povahy.  „Zvláštní dávkou, která by po splnění všech podmínek, které zákon předpokládá, byla vyplácena jako dávka vratná, což znamená, že by byla zálohou na výživné určené soudním rozhodnutím,“ doplňuje paní Čurdová. Návrh zákona, který sociální demokracie předložila, podle jejích slov přesně stanoví podmínky vzniku nároku, poskytnutí i zániku nároku na náhradní výživné a omezí okruh příjemců. Podobné úpravy existují například ve Švédsku, Rakousku, Německu a Slovensku.
„Je lepší investovat do dětí a zabránit tak propadu do chudoby či sociálního vyloučení, než následně investovat obrovské částky například do léčby drogových závislostí či řešení dalších sociálně-patologických jevů,“ řekla dále paní Čurdová. Vymahatelnost práva je podle ní v České republice stále na nízké úrovni. V případech nezaopatřených dětí však neplnění vyživovací povinnosti a její nedobytnost představuje závažný problém spočívající v ohrožení řádného vývoje dítěte, a to jak pro finanční nedostupnost vzdělávacích, sportovních a kulturních aktivit nutných k rozvoji dítěte, tak pro maximální pracovní vytíženost většinou matek. „K ohrožení řádného vývoje dítěte přispívá i chudoba neúplných rodin. Neochota zaměstnavatelů najít pro osamělé matky odpovídající pracovní zařazení je pro Českou republiku přímo pověstná,“ řekla paní Čurdová.
Předkladatelé zákona se odvolávají též na Doporučení Rady Evropy, jež nabádá státy garantovat dávky výživného pro nezaopatřené děti, pokud povinná osoba tuto povinnost neplní. 
Zdroj: ČTK


Soudy řešily jen hrstku případů rasové diskriminace
27.3.2007-epravo
České soudy se od roku 1989 do konce loňského roku zabývaly jen hrstkou případů diskriminace kvůli etnické příslušnosti. Podobné kauzy se k nim většinou vůbec nedostanou. Vyplývá to z přehledu nejvýznamnějších soudních sporů kvůli nerovnému přístupu za posledních 17 let, které pro Evropské monitorovací centrum (EUMC) shrnula pětice českých neziskových organizací. Popsaly šest významných pří."Soudních sporů, které se týkaly práva na ochranu před diskriminací, se v ČR řeší jen velmi málo. Řádově několik," uvedli autoři. Většina pří se podle nich týkala přístupu ke službám a k zaměstnání. Autoři zdůraznili, že výčet nelze považovat za kompletní. Vybrané případy podle nich ale významně přispěly k rozvoji soudní ochrany práva na rovné zacházení. K odhalení diskriminace obvykle přispěli figuranti z neziskových organizací. Romové se u soudu obvykle domáhali ochrany podle občanského zákoníku či zákona o zaměstnanosti. ČR totiž nemá antidiskriminační zákon, který měla přijmout už v roce 2004 při svém vstupu do EU. Za nedostatečnou ochranu před nerovným zacházením jí hrozí sankce. Normu nyní připravuje vláda. Vlastní návrh prý dokončila i opoziční ČSSD. Souhrn obsahuje například případ z roku 2001, kdy se Rom nedostal v jednom západočeském městě na diskotéku. Zaměstnanci ho nechtěli vpustit, protože provozovatel Romům vstup zakázal. Figuranti dovnitř mohli. Rom provozovatele zažaloval. Personál se bránil tím, že s Romy bývaly problémy a jde o soukromý klub. Soud to odmítl, diskriminaci uznal. "Tento případ byl první, v němž soudy akceptovaly, že přímá diskriminace představuje zásah do osobnostních práv," uvádí zpráva. V roce 2003 se Romka se svým známým informovala na bydlení v ubytovně. Vedoucí jim odpověděla, že volná místa nejsou. Figuranti vzápětí mohli získat dvoupokojový byt. Žena podala žalobu na ochranu osobnosti. Soud jí podle zprávy přiznal finanční "zadostiučinění". 
Ve třetím případu ignoroval Romy číšník v restauraci. Po 20 minutách na jejich stůl postavil cedulku "reservé". Figurantky, které přišly později, obslouženy byly. Personál řekl, že Romy kvůli špatným zkušenostem neobslouží. Královéhradecký krajský soud Romům přiřkl omluvu a každému 20.000 korun. Žalovaný se odvolal. Podle Vrchního soudu rovné zacházení nebylo porušeno a za neobsloužením nebyla rasová diskriminace. 
V médiích se objevily i zprávy o Romce, která chtěla pracovat v drogerii Rossmann. Zástupkyně vedoucí jí sdělila, že místo prodavačky je již obsazeno. Pro figurantku ale bylo volné. Soud přiznal Romce odškodné. "Jedná se o ojedinělý případ, kdy se oběť diskriminace v přístupu k zaměstnání domáhala ochrany soudní cestou," uvádí zpráva. V roce 2001 pracovníci neziskové organizace spolu s romským dobrovolníkem podali trestní oznámení na restauraci, v níž stála socha antického boha s baseballovou pálkou a nápisem "Na cikány". "Přivolaní policisté dávali najevo, že celou věc považují za zbytečné zdržování. O pálce vědí již několik let a nikomu to dosud nevadilo," popsali aktivisté případ. Romský dobrovolník podal na firmu v roce 2001 žalobu na ochranu osobnosti. Podle soudů nebyl nápis namířen proti konkrétní osobě. Roma se prý tedy nemohl dotknout. Nejvyšší soud rozhodnutí zrušil a vrátil případ k projednání. Podle zprávy je to jediný soudní případ kvůli rasovému obtěžování ve službách. 
Do sdělovacích prostředků pronikl i případ Romky, která se na doporučení úřadu práce ucházela o místo v závodní kuchyni. Odpovědná pracovnice ji nepřijala, zdůvodnila to jejím romským původem. Případ skončil mimosoudním vyrovnáním. Podle neziskových organizací měla tato kauza i negativní dopad. Zaměstnavatelé si od té doby dávají pozor na to, aby zájemce o práci odmítli z jiných než rasových důvodů. "Od roku 2003 prakticky v ČR neevidujeme jako výslovný důvod odmítnutí přijetí do zaměstnání romský původ," uvedli aktivisté. 


Rejstříky trestů
Epravo-26.3.2006
Obecní úřady a další instituce možná budou moci vydávat výpisy z katastru nemovitostí, obchodního rejstříku, rejstříku trestů či živnostenského rejstříku. Vznik jednotných kontaktních míst Czech Point má umožnit vládní novela zákona o informačních systémech veřejné správy, kterou Poslanecká sněmovna 20.3. podpořila v prvním čtení. Síť kontaktních míst bude podle ministra vnitra a informatiky Ivana Langra (ODS) tvořit 1300 obecních úřadů. Připojit by se k nim mělo také 2000 poboček České pošty.


Diskriminace ženy z Mikulůvky
Valašský deník  -  26.3.2007
Šikana, ignorace, znevýhodnění pracovních podmínek, špehování, hrubé zacházení, udělování výjimek, které se netýkaly žádných dalších zaměstnanců, nedozírná cesta ke smíru se společností. To všechno dovedlo čtyřiačtyřicetiletou Annu Mikulovou z Mikulůvky k tomu, aby bývalého zaměstnavatele, pojišťovnu Kooperativa, zažalovala z diskriminace. Anna Mikulová pracovala do konce loňského roku jako vedoucí kroměřížské pobočky Kooperativy. V pojišťovnictví i na manažerské pozici byla zaměstnána několik let a praxi vykonávala dokonce i v samotné Kooperativě. Místo vedoucí pracoviště získala v roce 2004, když vyhrála v konkurzu. Kancelář pod jejím vedením několikrát uspěla v měsíční soutěži společnosti. V březnu 2006 jí ale vedení Kooperativy oznámilo, že chce vyměnit vedoucího pobočky. Na moje místo měl nastoupit kolega, přijatý v lednu na neurčitou pozici pracovníka obchodu. Mně dali na vybranou. Práci i u přepážky nebo odchodné sto tisíc. Obojí jsem do poslední chvíle odmítala, uvedla Mikulová. Poté firma začala hledat nestandardní důvod a způsob, jak ji vyhodit. Kooperativa to zkusila s vytýkacím dopisem, udělila jí výjimku, že nesmí používat služební auto, což dříve mohla. Pak už paní Mikulovou přehlížela na poradách a nedávala jí důležité podklady nutné k práci. Pak mě z těchto materiálů testovali. Ale jak bych mohla uspět, když mi je ani na několikeré vyžádání neposkytli. To mám nahrané na diktafonu a také zaznamenané v emailech, dodala Mikulová, která je nyní nezaměstnaná. Uvedený test se nakonec stal i předmětem ke konečné výpovědi. Prý vedoucí zaměstnankyně neovládá nový systém obchodní služby. Mluvčí Kooperativy Marek Vích důvodů ke skončení pracovního poměru vyjmenoval ještě více. Byl to nízký výkon kanceláře za vedení Anny Mikulové, neplnění úkolů, nízká iniciativa a nerespektování nastavených pravidel, uvedl Vích. Podle něj za poslední dva roky společnost vyměnila čtyřiapadesát zaměstnanců ve funkci vedoucí kanceláře. Máme v ruce fakta, že kancelář paní Mikulové byla hodnocena jako nejhorší v celé Kooperativě. Také není pravda, že ji někdo nahradil. Pracoviště je v současnosti bez vedení a řízena agenturou Střední Morava, dodal Vích. Paní Mikulová našla oporu ve společnosti Gender Studies. Navštívila nás před rokem. Pak následovala řada osobních setkání, včetně asistence při pokusu o smírné řešení s bývalým zaměstnavatelem, uvedla Kateřina Dušková z Gender Studies.
Přestože Kooperativa diskriminaci popírá, Gender Studies nepochybuje, že se Anna Mikulová stala její obětí. Místo, kde pracovala, byla nucená opustit ve prospěch muže. Zákoník práce zakazuje diskriminaci na základě pohlaví, vysvětlila Dušková s tím, že společnost nyní s paní Mikulovou připravuje žalobu. Gender Studies věří, že poukázání na existenci diskriminace může pomoci vážný společenský problém zastavit nebo aspoň zmírnit. Jen ze Zlínského kraje se na jmenovanou společnost obrací měsíčně desítky lidí, hlavně žen.


21.03.2007 Koncert proti rasismu - již dnes večer!
Součástí Oranžové stužky je i koncert proti rasismu, který se uskuteční dnes od 19.30 v Praze. Vystoupí na něm Gipsy.cz, Maleedivy, Terne čhave a Trombenik. Dějištěm koncertu bude Klub Abaton, Na Košince 8 / Povltavská 2175, Praha 8 - Holešovice. Vstup bude volný.
Snahou organizátorů je upozornit především na projevy rasové diskriminace v ČR a její oběti. Mezi skupiny nejvíce ohrožené rasovou diskriminací v České republice patří Romové. S rasovou diskriminací se lze nejčastěji setkat v oblasti zaměstnání, bydlení, v přístupu ke vzdělání a v případech rasově motivovaného násilí a kriminality.
Koalici občanských sdružení, které pořádají Mezinárodní den pro odstranění rasismu, tvoří: A Kluby ČR; Charita Olomouc; Drom o.p.s.; IQ Roma Servis; Liberecké romské sdružení; Liga lidských práv; Multikulturní centrum Praha; Nesehnutí; Poradna pro občanství, občanská a lidská práva; Poradna pro uprchlíky; SOZE - Sdružení občanů zabývajících se emigranty; Step by Step; Vzájemné soužití; YMCA Ústí nad Labem.
Více informací na: http://romove.radio.cz/cz/clanek/21334

Mezinárodní den pro odstranění rasismu 21. březen 2007

Multikulturní centrum Praha a koalice občanských sdružení společně připravili u příležitosti Mezinárodního dne pro odstranění rasismu informační kampaň Oranžová stužka. Snahou organizátorů je upozornit především na projevy rasové diskriminace v ČR a její oběti.

Ve středu 21. března 2007 budou po celý den v sedmi městech České republiky (v Brně, Liberci, Praze, Olomouci, Ostravě, Strakonicích a Ústí nad Labem) dobrovolníci z neziskových organizací a škol rozdávat lidem informační letáky spolu s oranžovými stužkami, jež mají symbolizovat odmítnutí všech forem rasové diskriminace.
 
Oranžová stužka je součástí Vládní kampaně na podporu rovných příležitostí pro všechny v ČR a kampaně proti rasismu - Projekt tolerance v roce 2006.


21.03.2007 Polský europoslanec dostal důtku za xenofobní brožuru
Předseda Evropského parlamentu Hans-Gert Pöttering potrestal ve středu polského europoslance Macieje Giertycha, otce polského vicepremiéra a ministra školství Romana Giertycha, za vydání publikace Válka civilizací v Evropě, na jehož obal Giertych použil i logo parlamentu. Pöttering polskému poslanci za šíření rasistických a antisemitských výroků udělil důtku. Podle Pötteringa Giertychova brožura "vážně porušuje základní lidská práva a zvláště lidskou důstojnost".
Sedmdesátiletý europoslanec ve svém pamfletu například odsuzuje vyučování biologie, brojí proti indoktrinaci sexuální výchovou či nemorální hudbě. Giertych se rovněž pouští do rozboru mentalit různých etnických a kulturních skupin. O Židech třeba píše: "Dávají přednost tomu žít odděleně."
Aféra kolem kontroverzní brožury se v Evropském parlamentu rozhořela v půli února. Ačkoli se rychle vyjasnilo, že sněmovna na vydání knihy s parlamentním logem finančně nepřispěla, všechny hlavní politické skupiny v parlamentu jednomyslně odsoudily obsah publikace. Je prý "rasistický, xenofobní a sexistické povahy".
Zdroj: ČTK


21.03.2007 Děti do deseti let nebudou potřebovat pasy
Děti do deseti let již zřejmě nebudou potřebovat vlastní pasy, rodiče si je budou moci zapsat do svých dokladů. Novelu zákona, která s touto změnou počítá schválili poslanci ve zrychleném řízení, nyní poputuje do Senátu.
Novela má zmírnit dosavadní přísné podmínky, podle nichž rodiče musejí vyřizovat dětem v předškolním věku nový pas každý rok. Norma by podle ministra vnitra Ivana Langra (ODS) mohla v případě rychlého přijetí usnadnit život rodičům už pro nadcházející hlavní turistickou sezónu. "Podstatou této novely je vrátit se zpět k praxi, kdy byla možnost zapisovat děti, a to do deseti let, do pasu rodičů," uvedl ministr vnitra Ivan Langer (ODS). Starší děti by pak mohly dostat vlastní pas na dobu pěti let, pokud by je rodiče nechtěli mít zapsány jen ve svých pasech, uvedl ministr.
Kvůli dodržení bezpečnostních pravidel EU bude podle ministra zápis dítěte do rodičova pasu vlepen na samolepícím štítku. Štítek má být opatřen prvky, které jej ochrání proti padělání a pozměňování. Náklady na realizaci novely by podle ministra neměly převýšit pět milionů korun.
Vládní předlohu podpořili i zástupci opozice, ze 155 poslanců kladně hlasovalo 143.
Zdroj: ČTK


21.03.2007 O azyl v česku žádají nejvíc Ukrajinci
Nejvíce žadatelů o azyl v Česku bylo v únoru z Ukrajiny. Následovali Bělorusové a Kyrgyzstánci. Celkem letošní druhý měsíc požádalo o azyl 130 lidí, což je nejméně za posledních deset let. Statistiky zveřejnil odbor azylové a migrační politiky ministerstva vnitra.
Ukrajinci si v únoru podali 27 žádostí, a tvořili tak přes dvacet procent všech zájemců o azyl. Bělorusů bylo 15 a občanů Kyrgyzstánu 11. Za první trojkou se umístili Rusové (10) Vietnamci (10) a Mongolové (osm). Cizinci z Evropy i Asie tvořili téměř 85 procent všech žadatelů, zbytek byl z Afriky a Ameriky. Z celkového počtu únorových žádostí jich 83 podali muži a 33 ženy. Dětí bylo deset.
Loni ve stejném období požádalo o azyl 235 cizinců a v únoru 2001 to bylo rekordních 1128 žadatelů.
Zdroj: http://www.ctk.cz/
Více informací na: http://www.mvcr.cz/statistiky/azyl.html 


Stužky proti rasismu
Ústecký deník  -  21.3.2007
Ústí nad Labem - Bojovat proti rasismu, tedy rozdávat oranžové stužky a informační materiály, bude zítra v ústeckých ulicích Křesťanského sdružení mladých lidí YMCA, organizace Člověk v tísni při ČT a Centrum romistiky Univerzity J. E. Purkyně.
YMCA otevře stánek před Dominikánským klášterem, Člověk v tísni bude rozdávat stužky u kina Hraničář a na Masarykově ulici.Jejich připnutím dají Ústečané najevo nesouhlas s jakýmikoli formami rasové diskriminace
"Centrum romistiky se zapojí do kampaně na univerzitě mezi jejími studenty," uvedl Pavel Hušek z YMCA.
Vše se odehraje v rámci Kampaně pro odstranění rasismu v ČR.
Termín 21. března není náhodný, jde o Mezinárodní den pro odstranění rasové diskriminace.
Toto sdružení ve svém stánku představí také projekt Multikulturního centra v Krásném Březně, které se chystá otevřít v květnu.


20.3.2007 Ústavně právní výbor Poslanecké sněmovny bude znovu projednávat kriminalizaci napomáhání k neoprávněnému pobytu 4.4.2007 na Škaredou středu


20.3.2007: O lidi nad padesát let je zas na pracovištích zájem
Mladý, dynamický, s citem pro týmovou práci - jen tak měl vypadat úspěšný uchazeč o práci po celá devadesátá léta. Nyní se podmínky mění, věk přestává být důležitý.
Příčiny jsou dvě. Podnikům chybí lidé, hlavně v technických profesích. A celá populace stárne. Lidé přes padesát tak začínají mít větší šance na udržení i získání zaměstnání než v minulosti.
"Letos zahajujeme program Padesát plus. Připravujeme větší investice do ergonomie pracovišť, aby se lidé méně unavili, do rehabilitací a léčebných pobytů starších pracovníků," říká personální šéf Škody Auto Martin Jahn. Přibližně pětina všech zaměstnanců automobilky je starší padesáti let.
"Komu je v naší firmě přes padesát, je odborník. Má zkušenosti, to je jeho know-how. Byl bych proti sobě, kdybych toho nevyužil. Uvažuji o tom, že vedle starších lidí v produktivním věku budu nabírat i důchodce," přidává se Rudolf Borýsek, ředitel firmy LIAS Vintířov, která vyrábí lehké stavební hmoty. "Šance starších lidí na získání zaměstnání se zvyšují," potvrzuje i Yvona Charouzdová z personální firmy Neumann International. Pro starší lidi jsou největším problémem jazyky. Toho začaly některé firmy využívat jako záminky: Nezaměstnáme tě ne proto, že jsi starý, ale protože neumíš anglicky.  "Pro pokladní v samoobsluze je požadavek na znalost cizího jazyka ryze diskriminační," oponuje ředitel Úřadu práce v Semilech Jan Rychlík.
V Semilech se snaží lidem nad padesát pomoci i s jazyky - s přispěním peněz z unijního projektu Equal začali organizovat výuku jazyků na vesnicích. Lektoři z gymnázií jezdí po krkonošských obcích a učí anglicky, kurz trvá čtyři semestry. "Vzdělání jede za lidmi, anglicky se u nás učí pomalu i Krakonoš," dodává Rychlík.
Zdroj: http://hn.ihned.cz/c4-10084240-20704270-500000_d-o-lidi-nad-padesat-je-zas-zajem


20.03.2007
Belgie se omluvila, už nechce od Čechů víza
K Čechům žijícím v Belgii se tamní úřady začnou konečně chovat jako k občanům unie. Země uznala svoji chybu, že po nich neoprávněně požaduje pobytové vízum, a slíbila rychlou nápravu. Češi a další nováčci by si tak už neměli komplikovat život sháněním víz a v Belgii si vystačit s obyčejným průkazem totožnosti.
„Dohlédneme na to, že radnicím bude podaná jasná a srozumitelná instrukce, aby s okamžitou platností upustily od požadavku na pobytové vízum,“ napsal v dopise českému velvyslanectví v Bruselu minulý týden Freddy Roosemont, ředitel úřadu, který má pobyt cizinců na starosti.
„Občanům nových členských států, včetně Čechů, stačí pro pobyt v Belgii cestovní pas nebo občanský průkaz,“ potvrzuje Roosemont. Stejný muž přitom ještě před několika týdny obhajoval praxi, která desítkám Čechů připravila nezapomenutelný zážitek v podobě boje s radnicemi, které po nich k jejich překvapení chtěly povolení k pobytu. Jako občané unie ho totiž nepotřebují - pokud chtějí v Belgii zůstat déle než turistické tři měsíce, mělo by stačit přihlásit se s pasem anebo občankou u příslušné obce.
Problém je v tom, že Belgie do svého právního řádu ještě nepřevedla evropskou směrnici, která právo občanů unie svobodně se usazovat v jakékoli členské zemi rozšiřuje na nováčky. Belgické radnice se tak stále řídí zákonem, který Čechy považuje za cizince ze třetích států, a podle toho s nimi zacházejí.
Čas pro schválení směrnice vypršel loni v dubnu, a Evropská komise už proto rozjela proti Belgii sankční proceduru. Ta ale trvá dlouho a když Čechů, které Belgičané poslali zpět domů, přibývalo, česká ambasáda začala protestovat. Dlouho se nedělo nic a Roosemontův úřad hájil oprávněnost postupu tak, že pletl povolení k pobytu s pracovním vízem. Výsledek se dostavil až teď. Belgie se omluvila a tvrdí, že směrnice projde parlamentem do začátku května.
Česká diplomacie narážela při protestu proti vízům často také na zásadní neznalost. Dokazuje to i případ belgické konzulky v Praze Nicole van Gilsové. Ta by ráda v Praze zůstala i po skončení svého funkčního období, a podle informací LN se proto obrátila na české úřady s dotazem, jak by mohla získat pobytové vízum.
Žádné přitom nepotřebuje. Stejně jako Češi mohou do Belgie bez víza, nemusí ho mít ani Belgičané v Česku. Na věci je zajímavé to, že se na vízum ptala konzulka, tedy někdo, kdo by měl v první řadě znát pravý stav věcí.
Zdroj: http://lidovky.zpravy.cz/
Více informací: Viz zpráva ze dne 27.2.2007


19.3.2007 Íránka strávila 9 měsíců na letišti v Moskvě
Server Aktualne.cz prinesl zprávu o Zahře Kamalfárové, ženě z Íránu, které se podařilo uprchnout z Íránu se dvěma dětmi poté, co byla na propustce z vězení, kde byla vězněna za potitickou činnost. Podařilo se jí dostat do letadla letícího do Moskvy, odkud chtěla pokračovat do Kanady. Ruské úřady ji ovšem nepustily z tranzitního prostoru mezinárodního letiště Šeremetěvo (ruské právo údajně udělování víz na letišti nezná) a snažily se ji takto donutit k návratu do Íránu. Žena takto zůstala v prostoře mezinárodního letiště po celých 9 měsíců. Během této doby žila z toho, co dostala od procházejících cestujících a od zaměstnaců ruské letecké společnosti Aeroflot. Nakonec jí Kanada povolila vstup na své území.
Zdroj: http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=382364
Komentář Mgr. Pavla Čižinského:
Letiště jako prostor uvěznění cizinců se začínají bohužel institucionalizovat. Česká republika nyní zavádí tzv. letištní řízení pro žadatele o azyl, kteří tuto žádost podají na letišti. Cílem tohoto zvláštního typu azylového řízení je, aby - po splnění určitých podmínek - mohl stát držet tyto běžence po celou dobu trvání jejich řízení na letišti v detenci a aby je tedy nemusel pustit na své území. Česká republika tak jako i další západní státy začíná využívat právní fikce letiště jako mezinárodního prostoru k vytváření zón, ve kterých platí speciální právní úprava a v nichž mají lidé jiná - nižší - práva než na zbytku území České republiky.


19.3.2007 Ve Švýcarsku panují obavy z německých přistěhovalců
Dle informací týdeníku Týden podléhá nezanedbatelná část Švýcarů protiněmeckým náladám. Některá média označovaná za bulvární (např. Sonntags-Blick v serii článků pod titulkem: "Kolik Němců snese Švýcarsko?") hovoří o "úprku" Němců z Německa (Dlucht aus dem Armenhaus), jehož příčinou může být pokles reálných mezd, který Německo navzdory hospodářskému růstu vykazuje. Debatě jsou kromě klasických stereotypů ("Němci jsou arogentní") objevuje i obava z přebírání pracovních příležitostí Švýcarům.
Švýcarsko má jeden z nejvyšších podílů cizinců ve svém obyvatelstvu z EU (po Lucemburku a Lichtenštejnsku). Jedná se o zhruba 20% obyvatelstva, což odpovídá číslu přes 1,5 milionu osob (procento osob narozených mimo území Švýcarska je ovšem ještě vyšší, neboť malá část přistěhovalců získala již švýcarské občanství. Většina těchto cizinců ovšem pochází z Evropy. Dle ůdajů Spolkového statistického úřadu pochází 57% všech cizinců žijících ve Švýcarsku z ze zemí Evropské unie či Evropského hospodářského prostoru: největší počty přistěhovalců pochází z Itálie (cca 300 tis.), řada cizinců pochází z Portugalska, Španělska, Francie, Rakouska atd. Pak teprve nastupují občané ze států bývalé Jugoslavie (cca 350 tis.) a Turecka (cca 80 tis.). Němci představují třetí největší skupinu cizinců ve Švýcarsku se zhruba 180 tisíci osobami, přičemž jejich počet prudce vzrůstá (za poslední rok jich přišlo do Švýcarska cca 25 tisíc). Mnoho Němců pracujících ve Švýcarsku zaujímá vysoké pozice.
Švýcarsko nemůže přistěhovalectví ze států EU a EHP účinně bránit, neboť od roku 2002 platí úmluva o o volném pohybu mezi EU a Švýcarskem. 
Poradna pro občanství
Další informace: Publikace Ausländer und Ausländerinnen in der Schweiz na (www.bfs.admin.ch)
http://www.bfs.admin.ch/bfs/portal/de/index/themen/01/22/publ.Document.88215.pdf
Country Report v rámci publikací Current Immigraton Debate in Europe: A Publication of the Migration Dialogue: http://www.migpolgroup.com/multiattachments/3013/DocumentName/EMD_Switzerland_2005.pdf
www.blick.ch serie Wie viele Deutsche verträgt die Schweiz?


Liberec se ve středu zapojí do boje proti rasismu
Liberecký deník  -  19.3.2007
Liberec - Na všechny formy rasové diskriminace uvnitř naší společnosti ve středu upozorní kampaň Oranžová stužka.
Ta se kromě Liberce představí v dalších šesti městech České republiky. Jejím vyvrcholením bude Koncert proti rasismu, který se uskuteční v pražském klubu Abaton.
Informační kampaň
Oranžová stužka zavítá do libereckých ulic již podruhé. Kampaň chce nejen oživit veřejnou debatu o problematice odstranění rasismu, ale také poskytnout informace o všech formách rasové diskriminace.
Dobrovolníci z řad Libereckého romského sdružení a studentů proto budou před Krajskou vědeckou knihovnou rozdávat informační letáky společně s oranžovými stužkami.
"Ten, kdo si stužku připne symbolicky, se připojí k našemu boji proti rasismu," řekl Deníku Miroslav Kotlár z Libereckého romského sdružení.
Pravě Romové patří v České republice mezi skupiny nejvíce ohrožené rasovou diskriminací. Setkávají se s ní v oblasti zaměstnání, bydlení, v přístupu ke vzdělání či v případech rasově motivovaného násilí. Podle Miroslava Kotlára jsou navíc současné formy diskriminace mnohem hůře odhalitelné než v minulosti.
"Projevy diskriminace se v poslední době stočily zvláštním směrem. Lidé si dávají pozor protože ví, že nemohou říkat věci naplno. V mnoha případech pak nelze diskriminační chování prokázat. Jde vlastně o diskriminaci v rukavičkách," poznamenal Miroslav Kotlár.
Informační kampaň Oranžová stužka je součástí vládní kampaně na podporu rovných příležitostí pro všechny obyvatele České republiky.
Každoročně se koná v největších českých městech u příležitosti Mezinárodního dne za odstranění rasové diskriminace. Mezinárodní den pro odstranění rasové diskriminace - datum 21. března,se pojí s Mezinárodním dnem za odstranění rasové diskriminace. OSN vyhlásilo tento svátek na výroční den brutálního potlačení pokojné demonstrace proti apartheidu v jihoafrickém městě Sharpeville, při kterém policisté zastřelili 69 lidí.Tento den se tak stal symbolickou připomínkou snah za odstranění xenofobie a rasismu kdekoliv ve světě. 


Oranžová je barva proti rasismu
Olomoucký deník  -  16.3.2007
Do kampaně proti rasismu se může připojit každý. Charita Olomouc, Multikulturní centrum v Praze a koalice občanských sdružení společně totiž připravili na 21. března informační kampaň Oranžová stužka.
Ta se koná v sedmi městech České republiky (v Brně, Liberci, Praze, Olomouci, Ostravě, Strakonicích a Ústí nad Labem).
Po celý den budou dobrovolníci lidem rozdávat informační letáky spolu s oranžovými stužkami, které mají symbolizovat odmítnutí všech forem rasové diskriminace.
Snahou organizátorů je upozornit především na projevy rasové diskriminace v ČR a její oběti. Mezi skupiny nejvíce ohrožené rasovou diskriminací v České republice patří Romové.


Výbor OSN kárá Česko za jeho postoj k Romům
 OSN: ČR má odstranit diskriminaci Romů a nezávisle kontrolovat policii
16. 3. 2007-Hospodářské noviny
Česko by mělo přijmout opatření, která by bránila vystěhovávání Romů z měst a obcí či odsouvání romských dětí do speciálních škol. Razantněji by mělo postupovat i proti pořádání neonacistických koncertů. Doporučil to Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace po projednání pravidelné zprávy o situaci v ČR. Své stanovisko zveřejnil na internetu. Kritizoval v něm stát mimo jiné i za to, že ČR stále nemá antidiskriminační zákon či za přístup k případům nucené sterilizace romských žen.
"Výbor je vážně znepokojen přetrvávajícím negativním postojem a předsudky české společnosti vůči Romům," stojí ve stanovisku.
Výboru se nelíbí mimo jiné to, že jsou Romové "násilně vystěhováváni a segregováni" a stát nepřijal opatření, aby tomu zabránil. Nepodporuje prý ani vznik sociálního bydlení. Výbor vyzval ČR, aby zajistila rovný přístup k bydlení bez diskriminace. Měla by přijmout například takovou právní úpravu, která by jasně stanovila podmínky pro nedobrovolné vystěhování nájemníků. Loni na podzim vystěhoval Romy ze zchátralého pavlačového domu Vsetín, v jehož čele stál nynější vicepremiér Jiří Čunek (KDU-ČSL). Většina rodin skončila v kontejnerových domech na okraji města, část jich radnice přesunula do polorozpadlých domů do vsí v jiných okresech.
Výbor se zmínil i o "rasové segregaci" romských školáků. Dokládá to podle něj jejich "neúměrně vysoký počet" ve speciálních školách. Výbor doporučil, aby stát vytvořil účinné vzdělávací programy pro romské děti a bránil jejich přesunu do speciálních škol. Výbor kritizoval i to, že mnoho romských dětí je odebráno rodinám a končí v dětských domovech.
Výbor se zaměřil i na nedobrovolné sterilizace romských žen. Ocenil to, že se o případy zajímal ombudsman. Stát ale pokáral za to, že dosud neuznal odpovědnost a nezajistil obětem případné odškodnění.


16.3.2007 Výbor pro odstranění rasové diskriminace vydal zprávu o ČR
Výbor OSN pro odstranění všech forem rasové diskriminace (CERD) vydal zprávu, ve které hodnotil šestou a sedmou periodickou zprávu, které mu ČR v souhladu s Úmluvou OSN o odstranění všech forem rasové diskriminace zaslala. Výbor konstatuje některá zlepšení (vítá přijetí některých zákonů - např. zákona o zaměstnanosti, služebního zákona či školského zákona, ve kterých jsou ustanovení či alespoň zmínky o zákazu diskriminace) a delší část jeho závěrů tvoří kritické ppznámky a doporučení, z nichž většina se týká situace Romů. Výbor kritizuje nedostatečnou schopnost statistických dat vystihnout skutečnou situaci etnických menšin, chybění obecného antidiskriminačního zákona a zvláštního orgánu zabývajícího se rovným zacházením, směšování "nacistické a komunistické genocidy" v trestním zákoně, chování policie při koncertech neonacistů, chování policie vůči Romům a neexistence nezávislého orgánu vyšetřujícího trestné činy policistů (v této souvislosti Výbor požaduje sdělení etnického složení vězeňské populace a to jak ve vztahu k Romům, tak ve vztahu k cizincům), malý počet Romů u policie, negativní stereotypy o Romech mezi českou populací, sterilizace romských žen, diskriminaci Romů při přístupu k zaměstnání, odsouvání Romů do sociálně vyloučených komunit a geografická segregace Romů od neromské populace, rasová segragace ve školství (odsouvání romských dětí do speciálních tříd), neodůvodněnost některých ustanovení týkajících se cizinců (vyloučení cizinců - občanů EU z možnosti být členy politických stran, omezení registrovaného partnerství jen na situace, kdy alespoň jeden z páru je českým občanem) a absenci případů, kdy by Úmluva byla použita před soudem (Výbor navrhuje zvýšit úsilí ve školení soudců a advokátů). Závěrem Výbor doporučuje zavedení více interkulturní a multikulturní výchovy, přijetí Úmluvy OSN o právech migrujících pracovníků a implementace Durbanské deklarace. Výboru se nelíbí ani to, že periodické zprávy České republiky Výboru nejsou dobře dostupné veřejnosti.
Text zprávy: http://www.ohchr.org/english/bodies/cerd/docs/CERD.C.CZE.CO.7.pdf 


16.3.2007 Ve východní Evropě chybí pracovníci
Dle článku zveřejněném v Hospodářských novinách se potýká řada států východní Evropy s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků. Důvodem je skutečnost, že mnoho občanů těchto zemí odchází pracovat do západní Evropy, kde jsou mzdy až čtyřikrát vyšší než u nich doma. Urgentní situace je např. v Bulharsku, kde mají podnikatelé obavy ze zvládnutí letošní turistické sezóny, ale i z nedostatku lidí v jiných odvětvích včetně řidičů a kvalifikovaných manažerů, a snaží se proto najmout nejenom pracovníky ze sousedních států (Makedonie, Rumunsko, Moldavsko, Ukrajina) , nýbrž i z Asie (Indonesie, Thajsko, Filipíny, Indie či Vietnam).  Na náboru nových pracovníků často pracují sdružení zaměstnavatelů, např. Bulharská průmyslová asociaceI.
V menší míře se s nedostatkem lidí potýkají i státy střední Evropy, zejména Polsko, Slovensko a Maďarsko, kam nesměřují pracovníci z východnějších zemí, neboť ti míří za výhodnějšími výdělky dále na západ (např. v Bulharsku je průměrná mzda až pod 250 EUR měsíčně). Na středoevropských internetových serverech se nachází velké množství nabídky pracovních příležitostí, které ale málokdo poptává. Ve střední Evropě chybí nejen počítačoví experti, nýbrž i profese typu elektrikář, instalatér či svářeč.
Zdroj: Hospodářské noviny, dne 16.3.2007, více viz též: http://www.bia-bg.com/info/aboutbia_en.html (stránky Bulharské průmyslové komory)


16.3.2007 Některé firmy zaměstnávají zdravotně postižené jen fiktivně
Dle informací agentury GITA - gendrová tisková agentura jednal podvýbor pro zdravotně postižené a sociálně vyloučené Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR o situaci zdravotně postižených na českém pracovním trhu a shodl se na tom, že existují četné problémy. V ČR je zhruba 400 000 nezaměstnaných osob se zdravotním postižením, z nichž přibližně jedna třetina je evidována na úřadech práce. Firmy údajně ovšem často zaměstnají zdravotně postiženého jen fiktivně a neproplácí mu na mzdách ani tu částku, kterou reálně obdrží od úřadů práce v rámci podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Existují údajně lidé, kteří vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nejsou schopni vykonávat vůbec žádnou práci, ovšem jsou zaměstnání dvakrát na plný pracovní úvazek.
Jak je v České republice obvyklé, shodli se zúčastnění na tom, že situaci je možno řešit pouze změnou legislativy, neboť stávající zákon o zaměstnanosti nedává úřadům údajně dostatečné kontrolní pravomoci.
Zdroj. http://ta-gita.cz/zpravodajstvi/nektere-firmy-zneuzivaji-situace-zdravotne-postizenych/ 


13.03.2007 Wimbledon chystá rovné odměňování mužů i žen
Ke konci února 2007 Tenisová a kriketová organizace, zajišťující tenisový turnaj ve Wimbledonu, vydala prohlášení, že napříště budou finanční odměny pro bodovaná umístění mužů a žen v turnaji zásadně rovnocenná. Wimbledon se tak připojil k dalším významným tenisovým podnikům, jako French, US nebo Australian open, které už takto činí několik posledních let. Pořadatelé tak "podlehli" několik let trvajícímu tlaku obzvláště feministických organizací, a to zejména Fawcett society, aby tyto vysoce prestižní sportovní podniky šly příkladem podnikové sféře, kde dosud (ve Velké Británii) ženy dostávají za stejnou práci o cca 20% menší platy než muži. Argumenty odpůrců zrovnoprávnění finančních odměn ve Wimbledonu se opíraly, vedle faktu, že muži hrají na 5 setů a ženy pouze na 3, zejména o 10 let opakující se průzkumy mezi pravidelnými návštěvníky Wimbledonu, kteří ze 70% upřednostňovali mužskou dvojhru před ženskou, pokud si mohli vybrat. Mužský tenis je tedy výrazně zajímavější a divácky přitažlivější, a to zejména mezi ženami (proč asi?) a hlavně generuje větší zisky (až o 20% v porovnání s ženským tenisem - rozdíl v odměnách byl však v roce 2006 toliko 5%). Také od toho, argumentují odpůrci "tenisové rovnoprávnosti", by se měla odvíjet i výše odměn.
Poradna pro občanství/Občanská a lidská práva


12.03.2007 Češi nebudou víza do USA potřebovat v roce 2009
Češi budou víza do USA potřebovat maximálně do roku 2009, od ledna by povinnost měla být zrušena. V TV Prima to v neděli řekl vicepremiér Alenadr Vondra. Vše prý záleží na tom, jak dlouho budou v USA potřebný zákon přijímat. USA chtějí vízovou povinnost zrušit pro všechny členské země EU. Nyní ji nemají státy původní patnáctky. O tom, že se zákon stihne přijmout ještě před koncem volebního období George W. Bushe, tedy do roku 2009, mluvil už dříve tajemník ministra vnitřní bezpečnosti USA pro zahraniční záležitosti Paul Rosenzweig. Americký Senát se změnou vízového režimu, která by mohla přinést zrušení víz pro občany ČR nebo Slovenska, začal zabývat minulý týden.
Prezident Václav Klaus podle Vondry tento týden při návštěvě USA za zrušení víz velmi lobboval. Podle českého velvyslance v USA Petra Koláře se šéf demokratů v Senátu amerického Kongresu Harry Reid při pátečním setkání s představiteli ČR ve Washingtonu vyjádřil v tom smyslu, že současná vízová politika USA je vůči Čechům nespravedlivá a daný zákon je neužitečný.
ČTK


Půl na Půl sílí. Zájem mají ženy na mateřské
Liberecký deník  -  12.3.2007
Půl na Půl j e projekt zabývající se bojem proti všem formám diskriminace a nerovnosti na trhu práce. Záštitu nad ním převzala pražská občanská společnost Gender Studies, ktará vytvořila poradnu v budově liberecké knihovny. Na otázky o co se jedná a jak se projekt v Liberci rozvíjí odpovídá Magdalena Hornova.
Proč si společnost Gender Studies o. p. s. vybrala pro svou poradnu právě Liberecký kraj? Co je cílem projektu Půl na Půl?
Cílem celého projektu, je rovnost příležitostí žen a mužů na trhu práce a v rodinném životě. Snažíme se o snižování rozdílů mezi zaměstnáváním mužů a žen a dále pak aktivně informujeme o rovných příležitostech u ohrožených skupin na trhu práce i u osob v rozhodovacích pozicích. Knihovnu jsme si vybrali pro její strategickou knihovnicko-informační pozici nejen v Liberci, ale i v Libereckém kraji.
Jak se působení této poradny v Liberci osvědčilo? Je o ni zájem?
Ve druhém roce trvání projektu vzrostl počet uživatelů informačního centra, stejně jako počet právních dotazů. Telefonní poradnu využilo již přes stovky osob. Onlinových dotazů dostáváme průměrně 30 týdně.
Jsou lidé dostatečně o působení poradny a náplni její činnosti informováni?
Určitě informovanost o tom, co je diskriminace a jaká mají ženy a muži práva v pracovním, ale i osobním životě je nedostatečná. Na začátku února byla zahájena velká informační kampaň. Díky osobním příběhům, které se objevují v novinách a časopisech, na billboardech a pohlednicích, se snažíme upozornit na faktory, které mohou způsobovat diskriminaci. Ať už je to věk, péče o děti, nebo právě pohlaví.
S jakými problémy se na ní lidé obrací?
Nejčastější dotazy se týkají odchodu žen na mateřskou dovolenou a návratu zpět do zaměstnání. Dalším velkým problémem je mobbying (šikanování spolupracovníky, pozn. red) na pracovišti. Velkým problémem se v průběhu naší činnosti ukázala diskriminace na základě věku. Lidé často už od 40 let mají problémy s nalezením zaměstnání.
Patří mezi klienty pouze ženy, nebo její služby vyhledávají i muži?
Mezi klienty převažují ženy ze 70 procent. Muži jsou nejčastěji diskriminováni v případě, chtějí-li se aktivně starat o svoje dítě.
V současnosti zavádíte v rámci projektu i takzvanou mediační službu? Co se pod tímto pojmem skrývá a pro koho je určena?
Mediace je metoda rychlého a kultivovaného mimosoudního řešení konfliktů a sporů za asistence třetí neutrální strany. Jde o neformální proces řešení konfliktů. V případě zájmu domluvíme klientům osobní schůzku s mediátorkou.
Jaké akce připravuje liberecká pobočka Půl na Půl na tento rok?
Určitě největší akcí bude 19. červen, kdy již podruhé oslavíme Mezinárodní den rovnosti. Před knihovnou bude stát stánek s informacemi o projektu a našich aktivitách. Pravidelně pořádáme semináře pro odborníky a veřejnost.


Nezaměstnanost klesá, diskriminace trvá
Pardubický deník  -  10.3.2007
Míra nezaměstnanosti v pardubickém okrese klesla v únoru oproti lednu o tři desetiny procentní ho bodu na pět procent.
Počet nezaměstnaných se tak v evidenci úřadu práce snížil o 210 na 4642 osob. Na snížení počtu uchazečů o práci měl vliv výrazný nárůst počtu volných míst v odvětví služeb a obchodu a trvalý zájem zaměstnavatelů přijímat nové pracovníky v odvětví elektrotechniky, strojírenství, zpracovatelského průmyslu a stavebnictví, vysvětlil pro náš Deník ředitel Úřadu práce v Pardubicích Petr Klimpl.
Naopak na poptávkové straně trhu práce bylo koncem února evidováno 3113 volných pracovních míst. V porovnání s lednem došlo k jejich zvýšení o čtrnáct a půl procenta. Nejvíce volných míst bylo ve službách, obchodu a zpracovatelském průmyslu vůbec. Na jedno volné místo tak připadalo 1,5 uchazeče o práci.
I nadále zůstaly problémovými skupinami na trhu práce především dlouhodobě nezaměstnaní, lidé nad padesát let věku, se základním vzděláním i zdravotním postižením. V těchto skupinách se také nejvíce projevuje skrytá diskriminace.
Úřady práce v Česku přitom dostávají jen minimální počet stížností na diskriminaci v práci a přijímání do zaměstnání. Podle pracovníků úřadu práce svědčí o nerovném zacházení výpovědi klientů. Oficiálně si ale nakonec stěžuje jen málokdo.
Nejčastěji se terčem nerovného přístupu stávají starší lidé. Někteří si stěžují na to, že jsou pro firmy staří, i když jim bylo nedávno teprve čtyřicet let. Bohužel tito lidé si své poznatky nechávají pro sebe, a proto jsme se dosud nesetkali s nikým, kdo by si u nás stěžoval na diskriminaci kvůli věku. Ta je u nás zakázána a určitě bychom z takového případu udělali mediální kauzu,ô uvedl ředitel Petr Klimpl. Problém s hledáním práce mívají i ženy s malými dětmi a Romové, ale také lidé se zdravotním handicapem.
Oblastní inspektorát práce pro Královéhradecký a Pardubický kraj evidoval loni dvaadvacet stížností. Za leden a únor letošního roku se na úřad obrátil pouze jediný zaměstnanec. Podle inspektorů si lidé stěžují nejvíce na diskriminaci kvůli zdravotnímu stavu a věku. Mnozí je však nevyhledají vůbec.
Nejznámějším případem na východě Čech byla kauza matky tří dětí, jež se ucházela o práci v univerzitní jídelně v Hradci Králové. Firma ji odmítla kvůli tomu, že je Romka. Žena nakonec na firmě vysoudila 250 tisíc korun.


09.03.2007 Za pomoc ilegálním cizincům má hrozit až rok vězení
Až roční vězení by si mohl vysloužit lékař, právník nebo humanitární pracovník, který poskytne pomoc cizinci pobývajícímu nelegálně v Česku. Do Sněmovny totiž dorazila novela trestního zákona, která zavádí nový trestný čin napomáhání k neoprávněnému pobytu na území republiky. Nebezpečí trestního stíhání přitom vystavuje řadu profesí.
"Je to horší zásah do osobní svobody než kriminalizace držení drog. Nelegálních cizinců jsou u nás desítky, možná stovky tisíc a je mnohem těžší se jim vyhnout než například drogám," namítá Pavel Čižinský z nevládní organizace Poradna pro občanství, občanská a lidská práva.
"Takový zákon může jedině posílit strach z cizinců. Navíc je předloha v rozporu s celou řadou práv, například s právem na zdravotní péči. Kriminalizuje doktora za to, že dal sádru ilegálnímu přistěhovalci. Stejné je to s právem na právní pomoc," míní Čižinský.
Návrh novely prošel vládou a aktuálně jej projednávají poslanci ústavně-právního výboru. Práci na něm ale v únoru pozastavili.
"Zpřísňující postih za nedovolené organizování, pomáhání a umožnění překročení státní hranice a zavádějící postih za zištné napomáhání k neoprávněnému pobytu byl členy ústavně-právního výboru PSP ČR považován za příliš tvrdý a postih napomáhání k nedovolenému pobytu příliš široký, podle jejich názoru by mohl kriminalizovat i jednání humanitárních organizací," potvrdila Právu mluvčí ministerstva spravedlnosti Zuzana Kuncová.
Poslanci si vyžádali od ministerstva zpřesňující informace, zejména pokud jde o způsob, jakým je problematika ilegálních migrantů upravena v zákonech jiných členských států EU. "Jednání budou opět pokračovat přibližně na přelomu března a dubna," doplnila Kuncová.
Zdroj: Josef Koukal, Právo


Diskriminace v práci tu je
 Zlínský deník  -  8.3.2007 
Diskriminace při získávání práce existuje a je jí stále více. Úřady práce sice dostávají jen minimální počet stížností, ale o to větší je ta skrytá. Problém je v tom, že se těžko prokazuje, řekl Deníku mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jiří Sezemský. Za pravdu mu dávají statistiky ministerstva. Lidé podali za celý rok 2005 106 stížností na diskriminaci, ale za první polovinu loňského roku již 146. Z toho pouze 67 případů bylo loni posouzeno jako diskriminace. Novější čísla nejsou k dispozici. Nejčastějšími důvody stížností jsou odmítnutí kvůli vysokému věku, péči o malé děti, romskému původu a zdravotnímu postižení. Rozdíly jsou i v jednotlivých regionech. Například žádnou stížnost nedostaly úřady práce na Karlovarsku, v Jeseníku, Šumperku, Přerově či Prostějově. Olomoucký úřad práce obdržel dva podněty. Také v Libereckém kraji jsou stížnosti na diskriminaci ojedinělé. Na Jablonecku úředníci žádný podnět nedostali. Žádnou stížnost na diskriminaci neřešily ani středočeské úřady práce. Registrujeme samozřejmě případy, kdy si lidé postesknou, že je nechtějí vzít do práce, protože například raději vezmou mladší uchazeče, ale není to nic oficiálního a prokazatelného,ô řekla ředitelka kladenského úřadu práce Lenka Staňková. Mostecký úřad práce loni udělil kvůli diskriminaci jednu pokutu. Samozřejmě slyšíme mezi klienty kolem 50 let či od Romů a matek s malými dětmi, že nemají šanci. Zaměstnavatelé si však dávají pozor. Věk, rasa či mateřství se ve zdůvodnění odmítnutí adeptů neobjeví, řekla Miloslava Kondrová z mosteckého úřadu práce. Například stížnost na upřednostňování žen při přijímání se ale nepotvrdila. Úřady na Zlínsku řešily loni dvě stížnosti na diskriminaci při přijímání. Ani u jednoho se pochybení zaměstnavatele neprokázalo, řekla Miriam Majdyšová z tamějšího úřadu práce. Všichni se ale shodují: je těžké to prokázat.


Trest nebude
Moravskoslezský deník  -  8.3.2007
Čeladná - Úřad práce ve Frýdku- Místku nepotrestá Beskydské rehabilitační centrum v Čeladné za to, žeodmítlo zaměstnat homosexuálně orientovaného muže a podle rozhodnutí soudu za to muselo vyplatit odškodné a omluvit se. Zařízení podle úřadu sice pochybilo, ale diskriminace z důvodu na základě sexuální orientace se jednoznačně neprokázala.


Diskriminace žen je i v důchodu
Havlíčkobrodský deník  -  3.3.2007
Na přelomu roku žilo na Vysočině 72500 starobních důchodců, v meziročním porovnání se jejich počet zvýšil o 1,5 procenta. Nejvyšší příjmy, 8100 měsíčně měli důchodci na Žďársku na Třebíčsku ale jen 7824 korun. Vyšší důchod mívají muži, protože jsou v zaměstnání víc placeni, ženy dostávají v průměru asi o 1500 korun méně.


02.03.2007 Hypermarkety používají při náboru lidí diskriminační otázky
Sedm obchodních řetězců působících v České republice předkládá uchazečům o zaměstnání k vyplnění osobní dotazníky, které obsahují otázky diskriminačního charakteru. Vyplývá to ze zprávy právníků programu GARDE Ekologického právního servisu, kteří monitorovali 14 největších obchodních řetězců.
Nejčastější otázkou, která může zakládat diskriminaci na základě pohlaví nebo rodinného stavu, je podle nich požadavek uvedení počtu a věku dětí a otázky týkající se rodinného stavu. Supermarket Lidl podle právníků kromě uvedení rodinného stavu, počtu a věku dětí po uchazečích o zaměstnání požaduje uvedení národnosti. Požadování takového údaje je však výslovně zakázáno zákonem o zaměstnanosti (č. 435/2004 Sb.).
Stejný zákon zakazuje i požadování osobních údajů, které nesouvisí s výkonem nabízeného zaměstnání. Mezi tyto údaje patří jméno a zaměstnavatel manžela/ky uchazeče a výše současné hrubé mzdy, které po uchazečích o práci Lidl také podle EPS vyžadoval.
Počet a věk dětí musí podle právníků uvádět i uchazeči o práci v Intersparu, Penny Marketu, Plus Discountu, Bille, Baumaxu a Tescu. Billa a Tesco se navíc zajímají o osobní údaje manžela/ky uchazeče. V Baumaxu musí uchazeči navíc uvádět výši současné hrubé mzdy a ženy mají uvést zda jsou těhotné.
Řetězce navíc po uchazečích požadují i rodná čísla, což je podle zmíněného zákona také vyloučeno, protože se nejedná o údaj, které bezprostředně souvisí s výkonem nabízených pozic.
"Zaměstnavatelé nejsou oprávněni ptát se uchazečů na osobní údaje týkající se jejich soukromého života jako je počet a věk dětí, rodinný stav, těhotenství, jméno a zaměstnavatel manželky, současný hrubý výdělek a rodná čísla členů rodiny, proto, aby z těchto důvodů nedocházelo k diskriminaci při výběru uchazečů. Pokud zaměstnavatel takové otázky pokládá, uchazeč není povinen tyto informace sdělit," uvedla právnička GARDE - EPS Jana Koukalová.
Příslušné úřady práce mohou hypermarketům za podobné praktiky udělit až milionovou pokutu. Dotazníky jednotlivých řetězců již byly úřadům předloženy.
Jednatel společnosti SPAR s.r.o. Martin Hruška na obranu hypermarketů sdělil následující: "Při nedávné kontrole ze strany úřadu práce, si pracovníci úřadu práce vyžádali osobní složky stávajících zaměstnanců, a ty prokázaly, že jsou přijímáni zaměstnanci (zaměstnankyně) bez ohledu na počet dětí a rodinný stav. Naše společnost zaměstnává cca 4500 zaměstnanců ze všech sociálních skupin, což je možné dle potřeby dále doložit," podotkl.
Více informací na: http://ekonomika.ihned.cz/


Žena si stěžuje na diskriminaci
ČTK-1.3.2007 
Na diskriminaci v práci si dnes stěžovala čtyřiačtyřicetiletá Anna Mikulová, která vedla kancelář pojišťovny Kooperativa v Kroměříži. Tvrdí, že ji firma chtěla nahradit mladším kolegou bez zkušeností.
 Když odmítla dobrovolně odejít, musela prý čelit nerovnému zacházení. Mikulová to dnes řekla novinářům. Mluvčí Kooprerativy Marek Vích dnes řekl, že se obvinění nezakládá na pravdě. Kancelář prý byla vedena špatně a měla nízkou výkonnost.
"Nikdy jsem pracovní kázeň neporušila, nikdy na mě nebyly ze strany nadřízených, kolegů či klientů stížnosti," řekla Mikulová. Dodala, že v pojišťovnictví pracuje 11 let. V Kooperativě působila dva roky na Slovensku, od května 2004 vedla kroměřížskou kancelář. "Nahradili mě třiatřicetiletým mužem," uvedla. Podle ní mají stejné zkušenosti jako ona ještě dvě její kolegyně.
Mladší kolega bez zkušeností podle Mikulové nastoupil do kanceláře loni na začátku roku. V březnu jí vedení oznámilo, že ji má nahradit. Pokud k 1. dubnu 2006 sama dobrovolně odejde, dostane místo u přepážky ve Valašském Meziříčí nebo 100.000 odchodného, popsala Mikulová. Obě nabídky odmítla. Poté se dozvěděla, že kancelář již nevede. Požadovala zdůvodnění, dostala místo toho prý výtku kvůli neplnění plánu. Podobné výsledky měly podle ní ale i jiné kanceláře.
Mikulová loni onemocněla. Při své první nemocenské prý přišla o klíč od kanceláře, při druhé o možnost používat služební vozidlo. Ostatní kolegové v době nemoci omezení neměli, uvedla. Po návratu z neschopenky se dozvěděla, že se její kancelář od července ruší. Přesto výpověď dostala až 22. prosince za to, že nezvládla nový obchodní systém. Mikulová tvrdí, že k němu ani přes opakované žádosti nedostala podklady. "Stále jsem všechno považovala za konání mé přímé nadřízené a ředitele agentury. Nechtěla jsem si připustit, že by to dovolila tak obrovská společnost jako Kooperativa," řekla Mikulová.
Právničce Ivaně Spoustové, která působí v poradně Gender Studies a zaměřuje se na případy diskriminace, se postup Kooperativy zdá "v mnohém velmi nestandardní". Domnívá se, že žena byla diskriminována a firma k ní přistupovala nevýhodněji při stanovení plánů i odměn. Mikulová uvedla, že jí pojišťovna dala provizi 140.000 korun, její kolega měl přislíbeno 220.000 korun. "Věřím, že pokud by při soudním jednání byla zaměstnavateli uložena povinnost tyto věci analyzovat, tak by se záležitost prokázala," řekla Spoustová.


Právo být jiný - projekt pro boj s diskriminací
Děčínský deník  -  1.3.2007
Právo být jiný. Tak se jmenuje projekt, kterým chce Občanská poradna v Děčíně bojovat s lhostejností vůči projevům diskriminace Romů. Cílem nové iniciativy je při řešení těchto problémů aktivizovat místní samosprávu a veřejnou správu, neziskové organizace i samotné Romy.
"Jenom proto, že etnické skupiny mají jiné zvyklosti a způsob života, na ně často nahlížíme s určitými předsudky. Je to problém a jeho řešení by měl napomoci i náš projekt," vysvětlila šéfka děčínského Charitního sdružení Ladislava Vopatová.
Realizátoři projektu poukazují i na to, že mnohé problémy vznikají proto, že lidé nerozlišují, co je a není diskriminace. "Hodláme poskytovat antidiskriminační poradenství pro Romy, chceme monitorovat a zveřejňovat případy takového chování, které se vyznačuje zjevnou diskriminací," dodala manažerka projektu Dana Pivrncová.
V Děčíně dosud neexistuje žádná nevládní nezisková organizace nebo instituce, která by se cíleně a systematicky zabývala právě diskriminací Romů. "Je to o ochotě problém řešit nebo hledat možné cesty k tomu, jak přetrvávající těžkosti alespoň zmírnit. V našem boletickém centru Kamarád mají otevřené dveře jak romské děti, tak i ostatní kluci a děvčata. Dochází sice občas i k neshodám, ale určitě to není žádná vzájemná nevraživost a zloba. Ve vzájemné vstřícnosti pak není místo pro nějakou diskriminaci. Alespoň mezi dětmi to tak bývá," připojil některé zkušenosti šéf Romského občanského sdružení Indigo Miroslav Grajcar.
Projekt nazvaný Právo být jiný potrvá čtrnáct měsíců a vyžádá si náklady zhruba jeden milion a čtyři sta tisíc korun. Většinu finančních prostředků poskytuje z evropských zdrojů Nadace rozvoje občanské společnosti.


01.03.2007 Nizozemsko se rozmyslelo - pracovní trh nám zatím zůstane uvzavřen
Minulý měsíc vyšla v tisku zpráva, ze se Nizozemsko chystá konečně připojit k řadě evropských zemí, které umožní všem občanům EU, vyjma příslušníků Rumunska a Bulharska, vstoupit na svůj pracovní trh. Nyní se to ale změnilo: Nizozemsko nezruší omezení volného pohybu pracovních sil na svém území, jak se původně očekávalo. Občanům nových členských států Evropské unie, včetně ČR, tak nadále nizozemský pracovní trh zůstane uzavřen a každý, kdo chce v zemi pracovat, musí mít i nadále pracovní povolení.
"I když jsme od našich kolegů z Nizozemsko již dříve obdrželi informaci, že tamní úřady plánují zrušení tohoto omezení pro občany nových členských států, doposud se tak však nestalo. Nadále tedy platí, že naši občané musí získat pro práci v této zemi pracovní povolení," řekla Věry Kolmerová, manažerka Evropské služby zaměstnanosti (EURES).
Komise zodpovědná za fungování mechanismů nizozemského vnitřního pracovního trhu původně na sklonku loňského roku označila 1. březen 2007 za termín předpokládaného uvolnění trhu. Podle nizozemské zástupkyně EURES Jeannette van Yperen se tak zatím nestalo proto, že o uvolnění pracovního trhu by měl nově jednat parlament a vláda, vzešlá z voleb teprve loni v listopadu.
"Komise rozhodla, že takto důležité rozhodnutí, jako je otevření pracovního trhu musí podléhat schválení nového parlamentu a vlády. Z toho důvodu bylo rozhodnutí odloženo a bude se o něm jednat opět za tři měsíce," řekla Van Yperen.
Zdroj: http://www.novinky.cz/


Prostor pro Vase dotazy a prispevky k tematu

Text odesílané zprávy:
autor zprávy
(jméno nebo přezdívka)
e-mail pro odpovědi
(Pravidla diskusních fór projektu Diskriminace.Info)
Martin
Aktualizace: 08.04. 2007
 
Poradna pro občanství, občanská a lidská práva © 2001-2007