V období od listopadu 2005 do října 2006 proběhl projekt „Statistika v boji proti diskriminaci“. Cílem tohoto pilotního projektu bylo ověřit metodu situačního testingu, v českém prostředí dosud užívanou poměrně zřídka. Antidiskriminační zákony obvykle zakotvují povinnost zajišťovat rovné zacházení, stanoví zákaz diskriminace, nicméně prokázání diskriminačního jednání je i tak v praxi velmi obtížné. Rizika, která s sebou spory na ochranu před diskriminací pro oběti přinášejí, přispěla k tomu, že se i České republice začala v boji proti diskriminaci pomalu rozvíjet a využívat metoda situačního testingu.
Situační testing může být v praxi využíván k prokazování diskriminačního jednání v jednotlivých individuálních případech, kdy testing slouží k získání dostatečných důkazních prostředků pro diskriminační spor proti konkrétní diskriminující osobě, nebo může být využíván jako metoda ke zjišťování výskytu a rozsahu diskriminace v určité oblasti. Jedná se o zcela specifickou metodu, při níž se navozuje situace, kdy je osoba z určité znevýhodňované skupiny záměrně vystavena možnému diskriminačnímu jednání, aniž by si osoba, jež se dopouští diskriminace uvědomovala, že je její jednání sledováno. Tato metoda umožní eliminovat překvapení, „šok“, který zažívá osoba, která se setká s diskriminačním jednáním; předem připravená situace pak umožňuje soustředit se na prožité jednání a zajistit důkazy, které budou moci být využity při soudním jednání.
Poradna měla zkušenosti s realizací situačního testingu v jednotlivých případech, tedy testováním za účelem vedení případných strategických sporů, nicméně až do realizace tohoto projektu neměla zkušenosti s využitím situačního testingu v případech rozsáhlého testování za účelem zjišťování výskytu a rozsahu diskriminace v určité oblasti. V rámci projektu tak Poradna provedla pilotní situační testování na větší skupině osob za účelem ověření této metody v širším měřítku. Veškeré zkušenosti a poznatky shrnula a vyhodnotila v publikaci „Situační testing (aneb zpráva z průzkumu)“, která představuje určitý manuál, jak situační testing realizovat. Vzhledem k tomu, že v České republice se oběti diskriminaci obvykle nebrání, je judikatura vztahující se k otázkám diskriminace velmi mizivá. Právě nevládní organizace, které se zabývají pomocí obětem diskriminačního jednání, mohou tuto metodu aplikovat jako prostředek boje proti diskriminaci a nástroj pro jejich strategickou litigaci v této oblasti. Situační testing mohou využít i nevládní organizace, které jsou zaměřeny na ochranu menšin, např. sexuální menšiny, o nichž se ví, že jsou v praxi diskriminaci vystavovány, ale rozsah této diskriminace není nijak zmapován.
Řešitelé projektu se také zabývali otázkou využití statistických údajů při hodnocení a dokazování diskriminačního jednání. Statistické údaje mohou vypovídat o rozsahu přímé i nepřímé diskriminace, nicméně situaci značně ztěžuje ochrana osobních údajů. Řada diskriminačních důvodů, jako jsou např. rasa nebo etnický původ, zdravotní postižení, sexuální orientace a náboženství, jsou citlivé údaje a jejich sběr a shromažďování jsou velmi přísně upraveny českými i mezinárodně-právními předpisy. V rámci projektu byla vypracována publikace „Diskriminace, její hodnocení a dokazování prostřednictvím statistických údajů v České republice“, která se uvedenými otázkami zabývá. Lze v ní nalézt informace o mezinárodně-právním i českém právním rámci pro sběr údajů vypovídajících o diskriminaci, informace o různých statistických zdrojích, které v České republice existují, a jež by mohly mít určitou vypovídající hodnotu o některé ze znevýhodněných skupin. Dále také poukazuje na nebezpečí, které může být se sbíráním těchto údajů spojeno právě v souvislosti s tím, že se většinou jedná o údaje citlivé, tedy údaje, jimž je poskytována právem poměrně vysoká ochrana.
Realizátoři byli již po skončení projektu přizváni k projektu realizovaném norským ombudsmanem pro rovnost a antidiskriminaci, do kterého byly zapojeni Norsko, Dánsko, Česká republika, Nizozemí a Portugalsko. Projekt se také zabýval otázkou “meření diskriminace", tedy sběrem dat vypovídajících o rozsahu diskriminace. Realizátoři byli pozváni na seminář konaný v Oslu, kde se prezentovala a diskutovala závěrečná doporučení, jež vyvstala z norského projektu.
