|
•••
Kontakt
Poradna pro občanství,
občanská a lidská práva
Ječná 7
Praha 2
120 00
Telefon: +420.224 829 087
E-mail:
|
|
Na přelomu roku by měla Česká republika spolu s Maďarskem, Polskem a Slovenskem vstoupit do Schengenského prostoru. Tento další krok v evropské integraci těchto zemí je spojen s obavami obyvatel Ukrajiny a dalších východoevropských zemí z omezení možností cestování a migrace směrem do Evropské unie. Proto byl realizován pilotní monitoring, jehož cílem bylo zmapování důsledků Schengenských opatření na současnou vízovou praxi na zastupitelském úřadu České republiky na Ukrajině a zároveň poskytnutí srovnání se situací na zastupitelském úřadě Polska.
V rámci pilotního monitoringu pak byly vytvořeny následující texty:
Rozšíření schengenského prostoru a možné dopady na vízový režim vůči občanům Ukrajiny. Komparativní analýza české a polské vízové a konzulární praxe - Marek Čaněk
Necelé čtyři měsíce zbývají do vstupu České republiky a Polska do schengenského prostoru. Už v současnosti mají český i polský konzulát ve Lvově problémy s vyřizováním žádostí občanů Ukrajiny o víza. Do jaké míry souvisí tyto problémy se vstupem do „Schengenu“ a co konkrétně se pro občany Ukrajiny změní? Článek staví do kontrastu perspektivu úředníků konzulátů, policie a ministerstev na straně jedné a žadatelů o víza na straně druhé. Zakládá se na rozhovorech a pozorování, které proběhly na přelomu července a srpna 2007 ve Lvově, ve Varšavě a v Praze.
Turistický průmysl a víza. Rozhovor s ředitelkou lvovské cestovní kanceláře - Marek Čaněk
Iryna Mala, ředitelka lvovské pobočky cestovní kanceláře Trident, vysvětluje, co pro podnikání v oblasti turismu přináší nutnost obstarávat víza pro klienty. Cestovní kancelář si musí získat a udržet důvěru u konzulátů, prověřovat klienty i počítat s finančními ztrátami. Ve Lvově jsou dva konzuláty, český a polský: na tom českém se cestovní kanceláře potýkají s týdenními limity na množství podaných žádostí o vízum, na polském konzulátu je vzhledem ke způsobu registrace podání žádosti o vízum obtížné plánovat dovolenou na určité datum, které vyhovuje klientovi. Obecný problém se získáváním schengenských i neschengenských víz přispívá k tomu, že si ukrajinští turisté oblíbili destinace, kde vízum nepotřebují.
Rozhovor se Šárkou Machotkovou o změnách evidence tzv. nežádoucích osob po vstupu České republiky do schengenského prostoru - Marek Čaněk
Šárka Machotková z oddělení koordinace schengenské spolupráce odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra odpovídala na otázky týkající se změn spojených se vstupem ČR do Schengenského prostoru. Hlavními tématy rozhovoru je používání databáze SIS, evidence tzv. nežádoucích osob a problematika víz.
Nejvíce zákazů vstupu pro občany třetích zemí dnes už do Schengenského informačního systému nezadává Německo, ale Itálie. Rozhovor s Heinerem Buschem - Marek Čaněk
Heiner Busch odpovídal na otázky o zapisování cizinců do databáze Schengenského informačního systému (SIS), rozdílné praxi jednotlivých států a některých změnách, které přinese Schengenský informační systém druhé generace. Tento expert na Schengenský informační systém pracoval do poloviny září pro německou organizaci Bürgerrechte & Polizei/CILIP. Nyní začíná působit v Bernu v organizaci Solidarité sans frontières.
Moje dobrodružství s českým vízem - Slava Borysovyčová
Studentka Slava Borysovyčová píše o své zkušenosti se žádáním o české vízum na Ukrajině. Umožňuje nám tak nahlédnout na celý vízový proces z perspektivy žadatele. Kromě čekání v dlouhých frontách a nedostatku informací upozorňuje zejména na ty problémy, které z pozice vnějších pozorovatelů nemusí být zřejmé: popisuje různé dezinformace, praktiky samozvaných organizátorů front, zvláštní jednání úřadů a podobně.
|
 |