Cizinci posílají ze svých mezd většinu domů
Po přijetí eura na Slovensku ještě vzroste počet cizinců pracujících u nás.
13.8.2007(IHned.cz)
Podle Šichtařové je problém také zaměstnávání načerno, což statistiky vůbec nezaznamenávají. Co se týče legálně zaměstnaných cizinců, tvrdí: "Když řeknu, že je to polovina z vyplacených mezd, tak to může i nemusí být pravda." Náhrady zaměstnanců činily podle dat Platební bilance, kterou sestavuje Česká národní banka (ČNB), v letošním roce necelých šest miliard korun měsíčně.
Na příliv cizinců mají podle Šichtařové vliv dva protichůdné vlivy. "Vzhledem k posilování slovenské koruny slábne příliv Slováků, kteří jsou zde velmi zastoupeni. Druhý vliv je posilování české ekonomiky a větší hlad po zaměstnancích," říká. Na rozhodování Slováků by tak mohlo mít vliv i přijetí eura v roce 2009. "Začalo by k nám chodit pracovat více Slováků," poznamenává Šichtařová.
Toto potvrzuje i analytik Raiffeisenbank Aleš Michl: "Po přijetí eura budou mít slovenští pracovníci záruku stabilnějšího platu, slovenská koruna totiž posílila vůči české o 10 procent za posledních dvanáct měsíců. Nebude to ale zázračný impuls." Rostoucí trend přílivu zahraničních pracovníků tak bude podle Michla pokračovat.
Podle Michla je také zajímavé, že řada cizinců bývá zaměstnána ne českou společností, ale mateřskou firmou ze zahraničí. "Protože tady nejsou stropy na sociální a zdravotní pojištění, tak radši zaměstnanci platí daň v Německu než tady. Jsme jediná země z Evropská unie, která tyto stropy nemá," říká Michl a pokračuje: "Ekonomika roste a přibývají zde technologické společnosti, které zaměstnávají třeba Indy nebo Pákistánce. Ti pak část mezd posílají třeba domů."
Určitý návod, jak spočítat množství peněz, které, alespoň legálně, zaměstnaní cizinci posílají domů, dává Evžen Voler z oddělení platební bilance České národní banky: "Náhrady na mzdy znamenají, kolik si cizinci vydělají a kolik jsou náklady na daně a sociální pojištění. Zhruba aproximovat, co posílají domů, lze po odečtení položky cestovního ruchu pro krátkodobé pracovní pobyty, což je vlastně útrata těchto zaměstnanců."
Částku, která jim zůstane, můžou držet v hotovosti, na bankovním účtu nebo právě poslat domů. "Náhrady mzdy jsou ale hrubé, protože to je včetně daně a sociálního pojištění. Je to vždy suma vyšší, než mají k dispozici," říká Voler. Aktuální data navíc nejsou k dispozici: "Je to zvláštní situace, dělají se právě revize platební bilance," dodává.
Z poslední dat na webu ČNB vyplývá, že v roce 2003 činil poměr útraty zaměstnaných cizinců a jejich náhrady přibližně 16 procent (5 miliard versus 31 miliard). Po očištění o daně a sociálního pojištění tak může jít zhruba o třetinu. Pokud by tento poměr byl zachován i pro aktuální období, tak by zaměstnaní cizinci mohli odvádět do svých rodných zemí více než tři miliardy korun měsíčně.
