Tyto stránky jsou součásti projektu
Regularizace jako jeden z nástrojů v boji proti nelegální migraci
PRÁVNÍ PORADNA PRO CIZINCE, KTEŘÍ JSOU V ČESKÉ REPUBLICE NELEGÁLNĚ:
PRAVIDLA, JAK SE NEDOSTAT DO ILEGALITY POBYTU
1) DODRŽOVAT PRÁVNÍ PŘEDPISY:
Někteří cizinci plánují, že budou v České republice pobývat nelegálně, a s tím již sem přichází. Ale mnozí cizinci se dostanou do pobytových problémů proti své vůli. Často je to proto, že zanedbají některou svou právní povinnost (např. požádat nejpozději 14 dní před vypršením povolení k pobytu o prodloužení tohoto povolení, povinnost mít zdravotní pojištění). Jindy problémy vznikají z toho, že cizinci porušují předpisy aktivně, byť zdánlivě zanedbatelným způsobem (pracují u zaměstnavatele anebo na místě, kde nemají pracovní povolení; pracovní povolení přitom není často obtížné získat). Důležité rovněž je, že cizinec musí mít cestovní doklad: pokud mu uplyne jeho platnost nebo jej ztratí, musí požádat svůj stát o doklad nový anebo požádat o cestovní doklad cizineckou policii. Zvláštním případem jsou pak problémy, kdy cizinci vyřizuje povolení k pobytu někdo jiný (zaměstnavatel, zprostředkovatel), ale neudělá to a cizinec spadne do ilegality.
Mnoha problémům by šlo snadno zabránit, pokud se cizinec bude důsledně kontrolovat dodržování svých právních povinností a nebudou zbytečně riskovat.
2) ZAJISTIT, ABY FUNGOVALO DORUČOVÁNÍ ÚŘEDNÍ POŠTY
Pro komunikaci s úřady, včetně cizinecké policie je velmi důležité, aby cizinci bylo možno doručovat úřední poštu (předvolání, doručování rozhodnutí). Je tedy třeba mít adresu, na které doručování spolehlivě funguje. Tato adresa nemusí nutně být adresou, kde je cizinec hlášen k pobytu: dle § 19 odst. 3 správního řádu může cizinec udat jakoukoli adresu. Může to být tedy adresa známého nebo advokáta či nějaké organizace. Pokud jsou s doručováním problémy, mohou být některé písemnosti doručeny tzv. náhradním doručením anebo doručeny veřejnou vyhláškou (tedy na nástěnce cizinecké policie), a to aniž se o nich adresát dozví. Z toho pak bývají velké problémy.
3) NEPODEPISOVAT NIC, ČEMU NEROZUMÍM
Pokud cizinec nerozumí určitému dokumentu, nesmí jej podepisovat a musí si jej nechat přeložit někým, komu důvěřuje anebo písemně. Může tam být totiž mj. napsáno, že se zříká odvolání. Pokud je správním orgánem nucen k podpisu nějakého dokumentu s tím, že potřebují potvrzení o převzetí tohoto dokumentu, tak cizinec může tedy ve svém jazyce před podpis napsat slova: "potvrzují pouze převzetí této listiny". Totéž platí i o soudu, pokud cizinec má podepsat protokol soudního jednání, kterému nerozumí - i tam totiž může být napsáno, že se zřekl práva na odvolání.
4) PROTI NEGATIVNÍM ROZHODNUTÍM SE VŽDY ODVOLAT
Cizinec nikdy nesmí dát na naléhání úředníků či soudců, že se nemá stejně cenu odvolávat a že nemá dělat problémy a vzdát se práva na odvolání. Jakmile to cizinec udělá, jsou všechny další budoucí opravné prostředky vyloučené. Práva je třeba uplatňovat u orgánů, které jsou k tomu příslušné, později už často není šance zvrátit pravomocné rozhodnutí, byť by bylo jasně protizákonné.
5) MÍT DOBROU PRÁVNÍ POMOC
Pokud hrozí pád do ilegality, je vždy dobré vyhledat dobrou právní pomoc (následky špatných právních kroků mohou být mnohem horší). Cizinecká policie totiž často podle zákona příliš nepostupuje a právník ji může na to upozornit. Právníkem může být advokát, je třeba ale vzít v potaz, že velká většina českých advokátů se v migračním právu příliš nevyzná a mohou za velké peníze cizincovi uškodit. Právníkem může být někdo jiný, kdo se v cizineckém právu vyzná, mez těmito lidmi je ovšem mnoho podvodníků. Právní pomoc poskytují dále též tzv. nevládní organizace, z nichž některé se na migrační právo specializují. Tyto organizace jsou většinou placeny od sponzorů a klienti neplatí nic. Na druhou stranu nemají nevládní organizace velkou prestiž, zejména ne před soudy.
V každém případě je dobré uzavřít smlouvu s poskytovatelem právní pomoci písemně a v ní jasně dojednat všechny důležité body (co přesně právník udělá, dokdy, za jakou cenu atd.).
Právní pomoc cizincům a to též cizincům, kteří pobývají v ČR neoprávněněn, poskytují též realizátoři projektu Regularizace jako jeden z nástrojů v boji proti nelegální migraci.
zpět
DRUHY NEOPRÁVNĚNÉHO POBYTU:
Pobyt cizince na území ČR buď legální je anebo není. Přesto i v rámci nelegality pobytu lze rozlišovat několik různých skupin:
- cizinec zůstane v ČR i po skončení doby platnosti povolení k pobytu (cizinec buď přišel do ČR na krátkodobé vízum a počítal s tím, že pak zde zůstane nelegálně anebo cizinec zde plánoval být legálně, pak ovšem ztratil povolení k pobytu a přesto neodjel. Jsou i případy, kdy cizinec ani neví, že o povolení k pobytu přišel)
Sankce: pokuta až 5 000 Kč (§ 157), správní vyhoštění až na 3 roky (§ 119/1 písm. c) cizineckého zákona)
- cizinec neuposlechne výjezdní příkaz a nevycestuje z ČR (obdobná situace jako u předešlého bodu, ale právní prohřešek je závažnější, neboť cizinec neuposlechl výjezdní příkaz, tedy pokyn státu, aby vycestoval; některé státy počítají skutečnou ilegalitu až od chvíle neuposlechnutí příkazu vycestovat)
Sankce: pokuta až 5 000 Kč (§ 157), správní vyhoštění až na 3 roky (§ 119/1 písm. c) cizineckého zákona)
- cizinec přejde nelegálně hranice do ČR (pobytová nelegalita tedy již od počátku)
Sankce: pokuta až 10 000 Kč (§ 157), správní vyhoštění až na 5 let (§ 119/1 písm. b) cizineckého zákona a vyšší pravděpodobnost, že cizinec bude zavřen do tzv. detenčního zařízení pro cizince
- cizinec nevycestuje z ČR, ačkoli je mu uloženo správní vyhoštění (v mnoha případech totiž není prováděna fyzická deportace cizince do jeho země a cizinec tedy musí vycestovat sám)
Sankce: pokuta až 5 000 Kč (§ 157); soudní trest za trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí (§ 171 trestního zákona): trest vyhoštění až na 10 let anebo trest odnětí svobody až na 6 měsíců; správní vyhoštění až na 10 let (§ 119/1 písm. a) cizineckého zákona); vyšší pravděpodobnost, že cizinec bude zavřen do tzv. detenčního zařízení pro cizince anebo do vazby popř. pak do vyhošťovací vazby (byt ve vyhošťovací vazbě může trvat až 2 roky)
- cizinec nevycestuje z ČR, ačkoli je mu uložen trest vyhoštění soudem
Sankce: pokuta až 5 000 Kč (§ 157); soudní trest za trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí (§ 171 trestního zákona): trest vyhoštění až na 10 let anebo trest odnětí svobody až na 6 měsíců; správní vyhoštění až na 10 let (§ 119/1 písm. a) cizineckého zákona); vyšší pravděpodobnost, že cizinec bude zavřen do tzv. detenčního zařízení pro cizince anebo do vazby popř. pak do vyhošťovací vazby (byt ve vyhošťovací vazbě může trvat až 2 roky)
Dalším druhem nelegality je nelegalita zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti, kdy cizinec sice má povolení k pobytu, ale nemá např. pracovní povolení.
zpět
PRÁVNÍ PORADNA - JAK LEGALIZOVAT POBYT:
Ke každému pokusu o legalizaci pobytu lze silně doporučit, aby si cizinec obstaral právní pomoc.
1) Nelegální pobyt cizince, který není vyhoštěn
Takový cizinec může teoreticky požádat o nové povolení k pobytu. Povolení k pobytu mu pak buď uděleno je nebo není.
Bez vycestování: Na území ČR lze požádat o
a) jako rodinný příslušník občana EU (tedy českého občana nebo občana jiného členského státu EU) o příslušné povolení k pobytu. V takovém případě cizinec požádá na policii a policie mu bude muset o jeho žádosti rozhodnout a současně též rozhodnout, zda-li cizince vyhostí či ne (viz níže). Cizinec se v tom případě musí odvolat proti nepříznivým rozhodnutím popř. se s policií soudit. Vyhoštění i povolení k pobytu pro rodinné příslušníky EU-občanů se vydávají podle správního řádu a cizinec má všechna pracesní práva.
b) azyl či tzv. doplňkovou ochranu (doplňková ochrana se uděluje cizincům, v jejichž zemích např. zuří války anebo pokud by jejich vycestování byl nepřiměřeným zásahem do jejich soukromého a rodinného života)
c) vízum za účelem strpění dle § 33 cizineckého zákona, např. pokud je cizinec svědkem či poškozeným v trestním řízení. Na toto vízum ovšem není právní nárok, takže procesní možnosti cizince jsou mnohem menší.
d) povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany (§ 42e cizineckého zákona), pokud je cizinec obětí obchodování s lidmi, pracovního vykořisťování či převadečství přes hranice a chce spolupracovat s policií.
Ve všech případech tedy cizinec musí splňovat určité zvláštní podmínky. Pokud jedno z výše uvedených povolení k pobytu požádá, policie mu buď a) vyhoví a udělí mu povolení k pobytu nebo 2) nevyhoví s odvolání na ohrožení veřejného pořádku, ale vyhoštění mu neudělí anebo 3) nevyhoví a namísto toho jej správně vyhostí (současně přitom jej může ještě zavřít do detenčního zařízení). Procesní práva cizinců jsou značně rozdílná a závisí na konkrétním druhu pobytu.
Podstatné ovšem je, že proti rozhodnutí o vyhoštění se lze odvolat, ovšem proti rozhodnutí odvolacího orgánu (Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie v Praze) již nelze podat správní žalobu, pokud cizinec zde předtím pobýval neoprávněně. Řešením by tedy bylo podat rovnou ústavní stížnost.
Teoreticky by bylo možno žádat např. i o normální víza nebo o povolení k dlouhodobému či trvalému pobytu na zastupitelských úřadech České republiky v zahraničí, ovšem české úřady (ať už po právu či protiprávně) vyžadují osobní přítomnost žadatele při podání žádosti na dotyčné ambasádě a jeho legální pobyt ve státě, kde žádost podává. Tuto možnost tedy byrokratické bariéry fakticky zamezují.
Po vycestování z České republiky
Cizinec musí nejprve vycestovat a pak požádat v zahraničí o vízum či jiné povolení k pobytu. Vycestování je obtížné, aniž by cizinec dostal přitom správní vyhoštění. Proti rozhodnutí o vyhoštění se lze odvolat, ovšem proti rozhodnutí odvolacího orgánu (Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie v Praze) již nelze podat správní žalobu, pokud cizinec zde předtím pobýval neoprávněně. Policie by ale logicky měla brát v potaz skutečnost, že se cizinec dobrovolně přihlásil a že hodlá odjet domů.
Pokud cizinec při vycestování dostal správní vyhoštění, pak nemůže žádat o pobyt nový. Pokud ovšem správní vyhoštění nedostal, může pak žádat na zastupitelském úřadě o nové vízum či jiné povolení k pobytu. Skutečnost, že se cizinec v minulosti zdržoval v ČR nelegálně, by neměla být apriori důvodem pro to, aby cizinci nebylo vízum uděleno. Na určitá povolení k pobytu, o něž se rovněž žádá v zahraničí na zastupitelském úřadě, ovšem právní nárok je (např. povolení k dlouhobému pobytu za účelem studia anebo pokud cizinec má v České republice někoho ze své nejbližší rodiny § 42a).
2) Nelegální pobyt cizince, který je vyhoštěn:
Pokud je cizinec vyhoštěn (ať už soudem nebo jen správněú), nemůže mu být uděleno žádné povolení k pobytu dle cizineckého zákona, a to až do doby, než doba vyhoštění uplyne anebo dokud vyhoštění není zrušeno.
Správní vyhoštění (tedy vyhoštění udělené policií) lze zrušit dle § 122 cizineckého zákona, a to až po uplynutí nejméně poloviny doby a za předpokladu, že pominuly "důvody" tohoto vyhoštění.
Soudní vyhoštění lze zrušit jen velmi obtížně, neboť § 350h trestního řádu je nejasný.
Pokud správní či soudní vyhoštění trvá, může cizinec pouze požádat o azyl či tzv. doplňkovou ochranu (doplňková ochrana se uděluje cizincům, v jejichž zemích např. zuří války anebo pokud by jejich vycestování byl nepřiměřeným zásahem do jejich soukromého a rodinného života).
zpět
PŘÍPADY Z PRAXE:
(tyto přiběhy jsou drobně pozměněné, nicméně vychází ze skutečných problémů cizinců, kteří se na Poradnu pro občanství obrátili)
Dlouholeté azylové řízení:
Ukrajinský státní občan pobýval v České republice již od 90 let 20.století. Po zavedení vízové povinnosti s Ukrajinou (červen 2000) se dostal do potíží, a tak požádal o politický azyl. Azyl mu udělen nebyl, ovšem on podal proti tomu žalobu k soudu a později kasační stížnost. Během řízení v ČR dále pracoval. V polovině roku 2006 mu na policii bylo řečeno, že jeho azylové řízení již před několika měsíci skončilo a že on musí ihned vycestovat.
Jelikož azylové řízení trvalo déle než 4 roky, bylo možno žádat o trvalý pobyt (dle § 67 cizineckého zákona ve znění platném od dubna 2006). Podáním žádosti se pobyt legalizoval. Ministerstvo vnitra ovšem povolení k trvalému pobytu neudělilo,neboť tvrdilo, že rozhodnutí o kasační stížnosti bylo doručeno již dříve a že tedy žádost o následný trvalý pobyt byla podána příliš pozdě. Proto byla o zamítnutí trvaého pobytu podána proti rozhodnutí Ministerstva vnitra nová žalova k soudu. Podáním žaloby a žádostí o odkladný účinek byl rovněž dále legalizován pobyt dle § 33 odst. 1 písm. d) cizineckého zákona. Řízení stále trvá.
Během azylového řízení si našla muže:
Cizinka z východní Evropy přišla společně se svým malým synem do České republiky a požádala zde v roce 2003 o azyl. Azyl ovšem nedostala, a tak se proti tomuto rozhodnutí soudila až k Nejvyššímu správnímu soudu (kasační stížnost). Během řízení se seznámila se Slovákem, se kterým měla dalšího syna; do manželství ale nevstoupili. Po skončení azylového řízení jí hrozilo, že bude muset rychle opustit s oběma syny Českou republiku.
Mladší syn se stal narozením slovenským státním občanem (po tatínkovi). Když se mu podařilo vyřídit doklad o slovenském státním občanství, mohla jeho matka a jeho nevlastní bratr požádat o přechodný pobyt dle § 87b cizineckého zákona jako rodinní příslušníci slovenských občanů (otce i mladšího syna, a to jak z titulu rodičovství tak i z titulu společné domácnosti). Ačkoli policie zprvu požadovala vycestování matky, nakonec jim přechodný pobyt udělila.
Člověk najednou zjistí, že je nelegál:
Český občan emigroval v 70. letech do Spolkové republiky Německo. V osmdesátých letech mu pak bylo povoleno cestovat na návštěvy zpět do své vlasti. Během jedné z těchto návštěv mu Veřejná bezpečnost nalezla v autě nepovolené zboží, a proto byl potrestán krátkým vězením a následným vyhoštěním.
Po revoluci v roce 1989 se tento muž vrátil zpátky do ČR a po určitou dobu často přejížděl mezi Německem a Českou republikou. Když zestárnul, usadil se znovu v Praze a šel si vyřídit nový občanský průkaz. Tu mu ale bylo řečeno, že není už českým občanem, neboť o občanství přišel již v 70. letech a navíc, že zde nesmí pobývat, neboť je vyhoštěn rozsudkem soudu z 80. let a toto vyhoštění platí napořád. Pak mu dala policie pokutu a zahájila s tím trestní stíhání pro maření výkonu úředního rozhodnutí. Muž se pokusil požádat soud o zrušení vyhoštění, ovšem nebylo mu vyhověno.
Po napsání odvolání a napsání žádosti prezidentu republiky přišel odvolací krajský soud s tím, že vyhošťovací rozsudek z 80. let nenabyl právní moci, neboť soud tenkrát opomněl rozhodnout o jeho odvolání a rozhodl jen o odvolání jeho právního zástupce. Následně krajský soud trestní stíhání pro trestný čin spáchaný v 80. letech zastavil.
Nelegální Američané:
Občanka USA žila od 90. let v České republice a měla zde syna s občanem Německa, se kterým se ovšem později rozešla. Matka se synem žijí nadále v České republice a občas cestují za příbuznými do Spojených států. V České republice ovšem nemají vyřízeno povolení k pobytu: matka pracuje načerno u známých, syn navštěvuje státní gymnázium.
V Poradně bylo matce doporučeno, aby si nejprve vyřídila pracovní povolení u svého faktického zaměstnavatele a pak jela na jednu ze zahraničních ambasád požádat o pracovní vízum. Následně bude moci pak i syn požádat (opět na některé z ambasád) o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny (tedy se svou matkou) dle § 42a cizineckého zákona.
Odjel zbitý na těle i na duši:
Občan z východní Evropy se chtěl usadit v Nizozemí, ale poněvadž nedostal vízum do Schengenského prostoru, vyřídil si v roce 2004 vízum do České republiky a odtud se pokusil přejít hranice do Německa. Byl ale chycen, dostal správní vyhoštění a před deportací jej zachránila jen žádost o azyl. Během azylového řízení neměl dostatek finančních prostředků. Stal se obětí napadení v centru Prahy, kdy byl těžce pořezán ze strany pachatele českého občanství, který byl následně za tento čin odsouzen k mnoha letům vězení. Pak se dostal do konfliktu s jiným cizíncem, který se mu pokusil cosi odcizit a došlo ke rvačce v prostorách metra. Policie jej zadržela, byla na něj uvalena vazba. Ve vězení se setkal s oním pachatelem, který jej předtím napadl, a byl opět těžce napaden (za přihlížení dozorců) a přišel o všechny zuby. Soud jej asi po 8 měsících vazby odsoudil za trestný čin výtržnictví k trestu vyhoštění na dobu neurčitou, tedy napořád. Ve vazbě pak cizinec nervově zkolaboval, vzal na naléhání svého advokáta své odvolání zpět a byl propuštěn.
Po propuštění z vazby se snažil svůj pobyt opět legalizovat, ale nebylo to již možné. Před definitivním vypršením odkladu svého vycestování se opět pokusil dostat do Nizozemí. Po určité době tam byl ale rovněž chycen a vrácen zpět do České republiky. Odtud byl pak deportován zpět do své země.
Další dotazy klientů týkající se Nelegálního pobytu viz ZDE
zpět
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti.
