ZPRÁVY ZE SVĚTA MIGRACE

Pokud by byly přijaty, návrhy by znamenaly:
• Omezení dočasných detencí nelegálních migrantů na šest měsíců
• Poskytnout občanům třetích států, o jejichž deportaci bylo rozhodnuto, právo na odvolání
• Zabránit návratu kohokoliv – i osob podezřelých z terorismu – do zemí kde jim hrozí mučení
• Dovolit jednotlivým členským státům vyloučit osoby, které byly vyhoštěny z důvodu bezpečnosti, z možnosti opakovaného vstupu na území kteréhokoliv z 25 členských států EU.
Pan Frattini řekl, že lze využít nabídku finančních pobídek za účelem přesvědčit země, aby nepronásledovaly své navrácené občany. Také navrhl vytvoření trvalého fóra které by diskutovalo výzvy spojené s imigrací a výroční zprávu pro Evropskou Komisi   Rovněž navrhl vytvoření stálého fóra, které by diskutovalo výzvy spojené s imigrací a výroční zprávu Komise zachycující vývoj integrace. Charles Clarke, britský ministr vnitra  minulý týden publikoval výčet důvodů, na jejichž základě mohou být deportování nebo vyhoštěni cizinci, kteří jsou podezřelí z podpory  terorismu. Ministerstvo vnitra zahájilo řízení za účelem vyhoštění těch, kdo se ocitli na seznamu osob s nepřijatelným chováním. V důsledku londýnských bombových útoků ze 7 července Clarke upřesnil, že „nepřijatelné chování“ je posuzováno jako nepřímo ohrožující veřejný pořádek, národní bezpečnost nebo právní stát. Důvody zahrnují podněcování a glorifikaci terorismu, ale hnutí za občanskou svobodu se obávají, že deportovaní by mohli být ve svých domovských zemích mučeni. 
©BBC News   http://news.bbc.co.uk/

5.8. 2005 Proti Nizozemí bude podána žaloba pro diskriminaci pracovníků ze států EU Evropská komise minulé úterý varovala nizozemskou vládu, že pokud nezmění své předpisy o pracovních povoleních pro zahraniční pracovníky z ostatních států EU, bude proti Nizozemí podána žaloba u Mezinárodního soudního dvora. Více než rok poté, kdy došlo 1. května 2004 k rozšíření EU, Nizozemí stále diskriminuje společnosti z nových členských zemí, které chtějí vysílat své zaměstnance na dočasné pracovní pozice do Holandska. V současnosti holandská vláda trvá na tom, že společnosti z nových členských zemí musí získat pracovní povolení předtím než vyšlou své české, slovenské, polské, litevské estonské a jiné nové občany EU k výkonu práce pro společnost v Nizozemí. "Evropská komise rozhodla formálně požádat Nizozemí aby prověřilo své předpisy, aby se zjistilo zda skutečně společnosti ze zemí Evropského společenství musí pro své zaměstnance z určitých zemí EU  žádat o pracovní povolení aby je mohla dočasně vyslat k výkonu práce do Nizozemí," oznámil minulý týden Brusel. „Komise má za to, že tento požadavek zakládá porušení pravidel Smlouvy, pokud se týká svobodného pohybu poskytovaných služeb. Pokud holandské státní orgány neposkytnou uspokojivou odpověď do dvou měsíců poté, kdy obdrží odůvodněné stanovisko, Komise může rozhodnout zažalovat Nizozemí u Evropského soudního dvora, " oznámil v tiskovém prohlášení Brusel. Nizozemí může omezit volný pohyb pracovníků z nových členských států, ale nemůže omezovat vysílání pracovníků z těchto států  v souvislosti se svobodným pohybem služeb.  Komise ve svém stanovisku vysvětlila, že vyžadování pracovního povolení z těchto nových států Evropské unie odporuje pravidlům jednotného trhu v Evropské unii. Stanovisko Komise poukázalo na skutečnost, že "na jednu stranu požadavek pracovního povolení diskriminuje společnosti z nových členských zemí, které se nemohou se svými zaměstnanci volně pohybovat při poskytování služeb v Holandsku stejně jako soutěžitelé se sídlem v členských zemích Patnáctky. Na druhou stranu mnoho evropských podniků např. ve stavebním sektoru zaměstnává zaměstnance z určitých nových členských států a de facto jsou takovým požadavkem diskriminováni.“ Stanovisko dále pokračuje vysvětlením, že diskriminační účinky takového požadavku jsou mnohem významnější s ohledem na skutečnost, že vydání pracovního povolení holandskými úřady trvá několik týdnů, což jistě omezuje možnost společnosti získat kontrakty v Holandsku. Mluvčí holandské vlády řekl novinářům, že vláda stížnost Komise detailně prostuduje a do měsíce na ni odpoví.
©The Portugal News http://www.the-news.net

25.4.2005 Cizinci v Ženevě budou mít omezené volební právo (Švýcarsko) - Cizinci, kteří žijí v Ženevě více než osm let, získají oprávnění volit v místních volbách. Nebudou ale oprávněni kandidovat na politickou funkci. Sobotní hlasování znamená, že Ženeva se přidruží ke kantonům jako je Neuchâtel, Jura, Fribourg, Vaud a Appenzell pokud se týče přiznání politických práv ne-švýcarským rezidentům. Voliči v ženevském kantonu byli požádáni, aby rozhodli o inciativě nazvané "Žiji tu, volím tu". Byla schválena 52,3 procenty voličů. Novým oprávněním by se mělo těšit asi 80 000 ne-švýcarských rezidentů v Ženevě. 52,8 procenta voličů ale odmítlo návrh, podle kterého by mělo být cizincům žijícím v kantonu umožněno kandidovat do politického úřadu. Nejvyšší procento cizinců ve Švýcarsku žije právě v Ženevě. Ne-švýcarští rezidenti tvoří skoro 40 procent obyvatel kantonu. Dohromady tvoří cizinci okolo 20 procent švýcarské populace. Politická práva cizinců se liší od jednoho kantonu ke druhému. Kanton Neuchâtel je daleko před ostatními  - cizinci zde, pokud žijí v zemi déle než pět let, mají právo volit a být voleni v místních volbách již od roku 1849. Volební právo na úrovni kantonu mají od roku 2000. Před dvěma lety 22 000 cizinců žijících v kantonu získalo oprávnění volit v senátních volbách. Od roku 1980 ne-švédští obyvatelé Jury, žijící v kantonu povíce než šest let mají oprávnění volit a být voleni ve volbách na místní i kantonální úrovni. První švýcarsko-německou komunitou která umožnila cizincům volit v místních volbách byl Wald in Appenzell v prosinci 1999.  Kanton Graubünden ponechal na rozhodnutí svých komun, zda politická práva cizincům přiznají. 
©Swissinfo http://www.swissinfo.org/

10.3.2005 - Německá amnestie pro nelegální migranty? Německo má v úmyslu zajistit základní práva svých nelegálních migrantů, kterých je v zemi okolo jednoho milionu. Země však pokulhává daleko za ostatními členskými státy EU, pokud se týče řešení tohoto problému. Maria se narodila v Rumunsku a do Německa přišla před dvanácti lety na obyčejné turistické vízum. Vzdělaná technička, tehdy dvacetiletá, snila o lepším životě v Německu. Platnost víza skončila, ale Maria zůstala - bez zdravotního pojištění a rodiny. Dnes načerno pracuje jako ošetřovatelka starých lidí v soukromých domácnostech ve strachu z odhalení a deportace. Její příběh, zdokumentovaný Protestantskou misionářskou asociací v Německu není vůbec ojedinělý. Odhaduje se, že až milion lidí v Německu žije v zemi nelegálně. Jde o lidi kterým vyprší víza, kdo navštěvují příbuzné a nikdy se nevrátí nebo žadatele o azyl, kteří se skrývají poté, kdy jejich žádost o azyl byla zamítnuta. Přicházejí z Balkánu, Ruska, Asie, Latinské Ameriky a Západní Afriky. Problém byl dlouhou dobu ignorován  v důsledku politického škorpení, doprovázejícího zpracování prvního německého imigračního zákona, který vstoupil v účinnost 1. ledna tohoto roku. Nyní se ovšem povyk okolo migrace zmírnil, a katolická církev, která se dlouho bila za řešení problémů nelegálních imigrantů,  získala pro tuto otázku znovu pozornost. Minulý týden v průběhu své výroční konference v Berlíně vydala stanovisko, podepsané více jak 370 význačnými osobnostmi v Německu, a oznámila že chce získat veřejnou pozornost pro tento problém.  “Illegální migrace prostě není věcí veřejné debaty v této zemi. Až dodnes se o ní mluvilo pouze za zavřenými dveřmi a mezi  nátlakovými skupinami sociálních pracovníků a církevních organizací. Toto se musí změnit,” řekl Jörg Alt, sociolog, expert na migraci  a ředitel Katolického fóra o ilegální migraci.  

Lidštější přístup
Získat více lidí, zejména politiků, aby se začali o otázku zajímat, není vše. Bez dokladů a potřebných registračních náležitostí je většina nelegálních migrantů odříznuta i od zcela základních služeb, jako je zdravotní péče nebo vzdělávání pro děti. Tento problém v Německu ještě zvyšuje ustanovení imigračního zákona, které zavazuje veřejné instituce jako jsou školy nebo nemocnice, aby hlásily výskyt nelegálních imigrantů úřadům sociálních věcí. Lékaři, kněží nebo sociální pracovníci kteří pomáhají lidem bez dokumentů v přístupu k základním službám jsou v nebezpečí že budou pokutováni. "Představuje to bezprostřední ohrožení ilegálních imigrantů, pokud potřebují naléhavou medicínskou péči, ale strach z odhalení a deportace je odradí, " říká Sabine Leutheusser-Schnarrenberger, bývalá ministryně spravedlnosti a současná členka Parlamentu za opoziční liberální demokraty, jedna ze signatářek manifestu o ilegální migraci. Skupina nyní požaduje jednoznačně formulované dodatky k imigračnímu zákonu, které by zrušily ustanovení o postihu těch, kdo nabídnou humanitární pomoc ilegálním migrantům a zajistí jim přístup ke zdravotní péči, vzdělání pro děti a ochranu před vykořisťováním.  

Legalizace je v Evropské unii obvyklá
Zatímco diskuse v Německu se stále soustřeďuje na zdůrazňování základních práv přistěhovalců, jiné evropské státy které rovněž řeší tento problém již učinily velký pokrok. V nedávné době Španělsko - země, která předstihla Německo v několika posledních letech tím, že přitáhla ke svým břehům největší počty migrantů - začalo nabízet přistěhovalcům vyhlídku na legalizaci jejich pobytu, pokud se prokáží pracovní smlouvou alespoň na šest měsíců a pracují v zemědělství.  Experti říkají, že tento krok nejen činí život jednodušší pro ty, kdo pracovali načerno, ale také znamená evidentní prospěch pro cílovou zemi. "Země jako Španělsko jsou ve svém přístupu k ilegální migraci mnohem praktičtější," říká Karl Kopp, expert na evropskou migraci v Proasyl http://www.proasyl.de/, skupině která podporuje práva žadatelů o azyl. "Imigranti zase odvádějí platby do sociálních a daňových zdrojů, zastávají povolání, o která obvykle není zájem mezi místními a přispívají k posílení stále se snižujících křivek porodnosti. " Kopp poukázal na to, že země jako Itálie, Řecko a Portugalsko opakovaně přistoupily k legalizacím statusu svých nelegálních přistěhovalců. 

Strach o práci
Tento návrh ovšem čelí v Německu velkému odporu, protože mnoho lidí se bojí že amnestie povede k velkému přílivu cizinců kteří budou brát práci Němcům, což není v zemi s nezaměstnaností nad 12 % vůbec maličkost. Přes přínos, který může legalizace ilegálních přistěhovalců znamenat, experti předpokládají, že  v Německu nedostane šanci. "Zatímco země jako Španělsko již mluví o legalizaci, v Německu potřebujeme nejprve otevřít diskusi," říká Alt. Zatímco německý zákon nepřipouští žádnou amnestii pro ilegální pracovníky jakéhokoliv druhu, je třeba napřed změnit hluboce zakořeněné názory. "Potřebujeme napřed vážně pohovořit se svými sousedy, " připustila Leuthheusser-Schnarrenberger.  Karl Kopp z Proasylu říká, že Německo jako moderní země by mělo být schopno vést diskusi o imigraci, ale dosud tento úkol skutečně nezačalo naplňovat. "Je to škoda, protože víme, že v současném světě nemůže být dynamiky ve společnosti bez migrace," řekl.   ©Deutsche Welle http://www.dw-world.de/dw/0,1595,266,00.html

8.3.2005 - Diskriminace je klíčovou překážkou přínosu pro rozvoj ze strany žen-migrantek (tisková zpráva)  Ekonomický přínos žen přistěhovalkyň by mohl být mnohem větší a jejich příspěvek ke globálnímu rozvoji skutečně obdivuhodný, pokud by nemusely čelit diskriminaci a nerovnému zacházení v pracovním procesu, říká IOM při oslavách Mezinárodního dne žen. Ženy, jež se stěhují v současné době za prací samostatně, přispívají ohromným dílem svým domácím ekonomikám a tato jejich síla se bude i nadále zvětšovat. Ženy představují skoro 50 procent odhadovaných 185 milionů migrujících pracovníků, kteří posílají každoročně domů okolo stovky bilionu dolarů. Ještě více peněz je pravděpodobně posíláno prostřednictvím neoficiálních transferů a rovněž tato čísla neberou ohled na obrovský přínos ve vzdělání, schopnostech, dovednostech a jiných ekonomicky nevyjádřitelných hodnotách. V roce 1999 přispívaly ženy-migrantky ze Sri Lanky z více jak 62 procent do celkové sumy bilionu dolarů převáděných zpět do domovské země. V současné době podle připravované zprávy IOM "World Migration Report" ženy tvoří 80% Sri Lanské pracovní migrace a toto číslo tedy může být jen vyšší. V každém případě však příspěvky žen jak v oblasti tohoto obratu tak rozvoje jako celku by byly mnohem výraznější, pokud by ženy nebyly diskriminovány v oblasti odměňování, přístupu k zaměstnáním vyžadujícím odborné znalosti nebo k půjčkám, s jejichž pomocí by mohly realizovat podnikatelské záměry. "Deset let po světové konferenci o ženách v Pekingu se stále setkáváme s povážlivými překážkami rovnosti z důvodu pohlaví. Nejen že se migrující ženy  setkávají s mnoha obtížemi při získávání odborných zaměstnání, ale ať již zastávají jakékoliv zaměstnání, jsou výrazně méně odměňovány než muži, " říká Ndioro Ndiaye, zástupce generálního ředitele IOM. 

Ženy také posílají domů mnohem větší část svých výdělků než muži a jsou také mnohem úspěšnější při vytváření úspor. Kromě toho tvoří ženy také největší část příjemců tohoto obratu a pokud kontrolují finance, znamená to lepší zdraví, výživu a vzdělávání pro rodinu, což podporuje rozvoj silnějších a produktivnějších komunit.  Ženy-migrantky také mohou přispívat k rozvoji a potlačování chudoby po návratu domů, kdy prostřednictvím poskytování malých úvěrů podporují vznik podnikatelských záměrů. Ovšem v mnoha rozvojových zemích nemohou ženy samy získávat půjčky nebo být oficiálně držitelkami vlastnických práv k pozemkům nebo nemovitostem. "Zjednodušení přístupu žen k malým půjčkám může přinést několikerý užitek, " dodává paní Ndiaye. "Podporuje to samostatnost namísto závislosti, může to představovat samostatně existující podnik a jde o účinný prostředek který mohou ženy využít ke zlepšení situace své i svých rodin a tak rozvíjet smysl pro vlastní sebeohodnocení a sebedůvěru. "

IOM pracoval na dosažení těchto cílů v rámci několika programů rozvíjených v minulých letech. Je mezi nimi také program návratu kvalifikovaných příslušníků národů a jiný, který se zaměřuje na přistěhovalectví za účelem rozvoje Afriky. Oba programy obsahují prvky, které jsou zaměřeny na vzdělávání žen k vytváření malých podnikatelských záměrů pomocí systému revolvingového financování. Právě tak je důležité informovat ženy, které mají zájem migrovat, o možnostech legální migrace, a připravit je na migrační proces.  To může zahrnovat pomoc při vyřizování jednotlivých cestovních formalit a poradenství ohledně systému zaměstnávání a dalších administrativních požadavků v jejich cílové zemi. Na Filipínách pomáhá projekt IOMu "Síla volit" migrujícím pracovnicím vyrovnat se s mnoha novými osobními výzvami které ovlivňují jejich bezpečnost, produktivitu, setrvačnost a podporu pro rodinu a společnost doma. Při využití multimediálních technik a reálných situací IOM sdílí základní poselství a odpovědi na obtíže, jimž migranti čelí. Tento vzdělávací videosystém se ukázal být skutečně účinnou pomůckou za účelem podpory celkového přehledu migrujících pracovníků, jejich přípravy a praktické úspěšnosti. Je třeba jaských opatření které by řešily existující diskriminaci migrujících žen, aby tak země původu i cílové země mohly sklízet plný prospěch z migrace.  Možnosti rozvoje jsou obrovské, pokud budou ženy-přistěhovalkyně rovně odměňovány a budou mít i v jiných ohledech rovnocenné postavení s muži. International Organization for Migration http://www.iom.int/

8.3. 2005 - v Nizozemí chtějí zvýšit procento pracujících žen - přistěhovalkyň. V pondělí bylo oznámeno, že nizozemská agentura práce (CWI) a různé nizozemské podniky budou poskytovat personál s přistěhovaleckým původem, který bude pracovat jako poradci pomáhající talentovaným přistěhovalkyním z etnických menšin při hledání a udržení práce v Nizozemí. Okolo stovky zaměstnankyň CWI se přihlásilo jako dobrovolnice - poradkyně.  ING, Fortis, ABN Amro a Rabobank, což jsou čtyři největší bankovní skupiny v Nizozemí, a společnost poskytující IT služby Ordina rozpracují tento model společně s vládní komisí pro integraci. Celý program oficiálně vyhlásí Rabobank. Oznámení bylo učiněno v souvislosti s pondělní prezentací konečných doporučení komise PAVEM - zřízené k podpoře úsilí 30 největších nizozemských místních samospráv integrovat ženy přispěhovalkyně.  Princezna Maxima, narozená v Argentině, se stala významným členem komise. Jak informovala zpravodajská služba NOS, Komise chce zvýšit podíl žen-přistěhovalkyň na životě společnosti tak, že zahájí jednání s místními samosprávami o poskytování jazykových kursů a bude přesvědčovat místní samosprávy a podniky aby nabízely více prací k zaučení ženám.  Poté kdy zahájila svou práci v červenci 2003, komise má být v druhé půli tohoto roku rozpuštěna a přes 30 městských zastupitelstev po celé zemi bude mít za úkol naplnit její závěry. Zatím byly uzavřeny dohodys 16 zastupitelstvy, bylo nabídnuto dalších 200 jazykových kursů a bylo umístěno dalších 2,400 osob k zaučení nebo na místa určená pro ženy přistěhovalkyně. V 10 městských samosprávách pracuje CWI s městskými radami a společnostmi aby ustavila komunikační kanály mezi zaměstnavateli a potenciálními zaměstnanci. V mnoha městech byla také organizována večerní setkání. V průběhu 18 měsíců však PAVEM nedosáhla žádných obdovuhodných výsledků. Jen 25 procent žen tureckého a marockého původu má placené zaměstnání a proto byl rozvinut poradenský systém k získání více žen-přistěhovalkyň na pracovní místa. Princezna Maxima zdůrazňovala v pondělí zaměstnavatelům potřebu poskytnutí větší svobody ženám přistěhovalkyním. "Spolehněte se na své zaměstnance a nabídněte jim možnost působit jako poradci pro pro ženy přistěhovalkyně a tak jim pomoci hrát ve společnosti významnější roli", řekla. Princezna řekla, že podpora poradenského modelu pomůže nastartovat proces, díky kterému nebudou ženy přistěhovalkyně již nadále vnímány jako "chudinky", ale jako osoby, které jsou schopny skutečně pracovat. Komise rovněž doporučuje ministru sociálních věcí Aartu Janu de Geusovi a ministryni pro otázky přistěhovalectví Ritě Verdonkové aby ustavily celonárodní jazykový akční plán. Existuje naděje, že výuka jazyka pro 240,000 starších žen-přistěhovalkyň jim pomůže aby byly schopny absolvovat integrační zkoušku — ta se skládá z části jazykové a také z části zaměřené na kulturní aspekty jež jsou považovány za nezbytné pro aktivní občanství. PAVEM tvrdí, že náklady na tato opatření dosáhnou 50 millionů. Obě ministerstva přislíbila iniciovat akční plány, zůstává ale nejasné, kolik peněz je vláda připravena do modelu investovat. Doporučení komise přicházejí v době, kdy se Nizozemí nachází v procesu zpětné protiimigrační reakce vzhledem ke vzrůstajícímu sociálnímu napětí. Jsou rovněž vyjadřovány obavy ohledně postavení žen-přistěhovalkyň, které jsou často vyloučeny z aktivního zapojení do společnosti v Nizozemí. Vedle tendencí k omezení migrace za účelem sňatků, zejména z Turecka a Maroka je vláda připravena přimět nové i starší přistěhovalce aby si doplnili integrační kursy.  ©Expatica News http://www.expatica.com/

1.3.2005 Manželé a manželky odborníků ze zahraničí nemusí mít pracovní povolení (Nizozemsko) - Vláda rozhodla v pátek vyjmout manžele a manželky zahraničních odborníků pracujících v Nizozemí z povinnosti žádat o pracovní povolení v případě, že chtějí v Nizozemí pracovat. Návrh předložený ministrem sociálních věcí Henkem van Hoofem rovněž konstatuje, že tato výjimka se neuplatní, jakmile manželství do tří let skončí, říká internetová stránka regering.nl. Cílem výjimky je přitáhnout do Nizozemí více zájemců z řad zahraničních pracovníků. Pracovní příležitosti pro partnery často hrají závažnou roli při rozhodování o tom, ve které zemi budou zahraniční pracovníci pracovat. Vláda již dříve rozhodla vyjmout z povinnosti žádat o pracovní povolení zahraniční odborníky. Od října 2004 platí, že zahraniční odborník který vydělává více než 45,000 EUR hrubého, nepotřebuje pracovní povolení a lze mu vydat povolení k trvalému pobytu na pět let. Kritérium příjmu nehraje roli v případě cizinců, kteří nastupují do zaměstnání jako doktorandi při  vzdělávací nebo výzkumné instituci, jako postgraduální studenti nebo vysokoškolští učitelé mladší 30 let. Cizinci ve vzdělávání pod 30 let věku musí vydělat alespoň 32,600 EUR.  Vládne naděje, že tento plán přitáhne do Nizozemí více IT specialistů, akademických a technických výzkumných pracovníků. Vláda má v úmyslu vytvořit z nizozemské ekonomiky jednu z nejdynamičtějších "vzdělaných ekonomik" v Evropě. Přesto plán jehož cílem bylo zjednodušit procedury povolování pobytu tím, že bylo určeno jedno kontaktní místo pro povolování pobytů jen pomalu získával prostor, protože firmy musí napřed podepsat smlouvu s nizozemskou vládou aby měly přístup k zjednodušenému vízovému řízení pro nábor zahraničních odborníků. V říjnu 2004 vláda také rozhodla že profesionální fotbalisté budou mít přístup k jednoroční probační době v Nizozemí bez pracovního povolení. Rovněž cizinci s legálním pobytem kteří by svědčili proti obchodníkům s lidmi, mohou alespoň dočasně pracovat v Nizozemí bez pracovního povolení. Návrh vyjmout partnery zahraničních odborníků z povinnosti mít pracovní povolení byl předložen do státní rady k právnímu posouzení. Jakmile bude toto posouzení provedeno, může být nové nařízení publikováno v oficiální sbírce, Staatscourant (www.sdu.nl). ©Expatica News http://www.expatica.com/

24. 2. 2005 Když svobodu odsoudí k smrti. Vražda turecké ženy schvalovaná některými studenty otřásla Berlínem. Jak daleko může zajít koncepce cti v některých komunitách imigrantů? Hatin Sürücü toho lednového dne zachmuřeně shlížela z velikého plakátu za autobusovou zastávkou, obklopeného květinami, pohlednicemi a svíčkami. Lidem, kteří přišli do této obyčejné části berlínského Tempelhofu na úterní vigilii - která nebyla svolána muslimskými komunitami ve městě, ale gay a lesbickou organizací - byla podoba mladé ženy v šátku s dítětem v náručí známá z televize a novin. Na několika nápisech na pomníčku stálo: "Doufáme, že ve svém příštím životě budeš mít lepší úděl," a "Žij svůj život podle svého." "Je to skandál, " řekl Ali K (33 let): "Všichni muslimové v Berlíně by měli vyjít protestovat do ulic." Yasemin, (22 let) řekl: " To je hrozné. Jediné, co Hatin udělala je, že si žila takový život, jaký sama chtěla."  Ale za tuto volbu zaplatila životem. 7. února byla 23-letá Hatin Sürücü zastřelena na zmíněné zastávce autobusu. Zemřela na místě. Krátce poté byli zadrženi její tři bratři, kteří jí údajně dlouho předtím vyhrožovali. Vyšetřovatelé se domnívají, že jde o tzv." vraždu cti", vzhledem k tomu, že Hatinina ultrakonzervativní rodina tureckých Kurdů příkře odsuzovala její moderní a neislámský způsob života. Sürücü vyrostla v Berlíně a v šestnácti letech ji provdali za bratrance do Istanbulu. Po několika letech se vrátila do německého hlavního města s malým synem, přestěhovala se do domova pro osamělé matky, dokončila školu a šla do učení. Přestala nosit šátek a říkalo se o ní, že je nespoutaná a veselá. 

'Žila jako Němka'
Ačkoliv nešlo o první případ toho druhu, tato střelba způsobila pobouření v Berlíně,  který je domovem velkého množství cizinců a kde po léta dochází k postupnému budování ghett v oblastech obývaných tureckými a arabskými imigranty.  Zatímco tento incident otevřel znovu debatu o integraci cizinců a kompatibility islámských a západních hodnot, byla to reakce malé skupiny tureckých studentů na tuto vraždu, co otřáslo hlavním městem Německa. Několik dnů poté, kdy byla Hatin Sürücü zavražděna, někteří studenti tureckého původu na gymnáziu nedaleko místa kde došlo ke zločinu, údajně zlehčovali tento čin. Při debatě ve třídě jeden z nich řekl: " (Hatin Sürücü) může vyčítat jenom sama sobě," zatímco druhý k tomu poznamenal: "Dostala co zasloužila - ta děvka žila jako Němka." Ředitel školy rychle rozeslal dopis rodičům a dětem, v němž studenty napomenul a varoval, že škola nebude tolerovat podněcování proti svobodě. 

'Neodpovídající způsob života'
Komentáře vyvolaly rozhořčení a mnozí se potom ptali, zda šlo jenom o exces nebo zda je takový způsob myšlení běžný v muslimské komunitě ve městě. Podle mnohých tomu tak není. "Neexistuje jediná škola kam chodí cizinci, kde by učitelé nebyli konfrontování s něčím podobným, kdy jednotliví studenti někdy vnímají vraždu jako spravedlivý rozsudek, " říká Heinz Wagner, ředitel pro školní a vzdělávací politiku při odborové organizaci učitelů VBE, který je sám ředitelem školy. S odkazem na kontroverzní prohlášení doprovázející vraždu Sürücü řekl: "Samotná skutečnost, že provokovali něčím takovým znamená, že odněkud své názory mají." V Belínské čtvrti obývané převážně Turky blízko Kottbusser Tor v Kreuzbergu má své pochyby 17-letý Erkan, student střední školy tureckého původu. "Neříkám že by se mělo vraždit, ale Hatinin způsob života prostě neodpovídá způsobu života tradičního muslima," říká. 

Žádná lítost, jenom hrdost
Odborníci trvají na tom, že problém není čistě "islámským fenoménem" a že názory několika nemohou být pojímány jako by reprezentovaly celou komunitu. Ovšem statistiky v Berlíně ukazují, že vraždy motivované otevřeně úmyslem smýt skvrnu na rodinné cti jsou mezi muslimy časté.  Ve věznici pro mladistvé v Plötzensee je šest ze současných 529 chovanců uvězněno na šest a více let za vraždu při takzvaných "zločinech cti".  Jsou ve věku 18 až 22 let. Jednomu z nich, afghánskému státnímu příslušníku, bylo 16 let když pomáhal příbuzným zavraždit ovdovělou tetu, která se odmítla provdat za svého švagra. Ředitel vězení Marius Fiedler říká, že většina těchto vražd je pečlivě plánována rodinou za podpory všech, včetně žen. "Obvykle stařešina rodu vybere nejmladšího syna aby provedl vraždu, protože ví, že soudci v Německu obvykle odsoudí mladistvého za vraždu maximálně na deset let," říká. Fiedler namítá, že je těžké přimět jeho chovance, kteří podstupují psychologickou terapii, aby změnili své postoje.  "Mnozí pocházejí ze zemědělských oblastí v Turecku nebo v Libanonu a koncepty individualismu prostě neznají," říká. "Necítí žádnou lítost za to, co udělali ani když mnozí z nich zabijí svou oblíbenou sestru. Namísto toho jsou poctěni a cítí se jako mučedníci, že byli vybráni aby spáchali zločin."

Hodiny etiky jako řešení?
Uvědomění si skutečnosti, že vražda a archaické koncepce cti mohou skutečně nalézt pochopeními mezi některými mladistvými ve městě, způsobilo znepokojení berlínských politiků a některých muslimských organizací. "Může jít o menšinu, ale pokud byť i jedna jediná osoba schvaluje vraždu Hatin Sürücü, je to absolutně nepřijatelné," říká Kenan Kolat, vedoucí Sdružení Turků v Berlíně a v Brandenburgu. Jeho organizace iniciovala diskusi s učiteli, politiky, rodiči a imámy a plánuje pracovat s tureckými novinami a televizními stanicemi v Berlíně, aby odstartovala diskusi o demokratických hodnotách v turecké společnosti. "Musíme začít hovořit o úloze žen, o koncepci cti, důstojnosti, vzájemného respektu a demokratických hodnot, " řekl Kolat. Návdavkem k plánům městských politiků na zavedení povinných kursů etiky na školách po celém Berlíně usiluje Kolat o kurs islámských studií. "Normální třída musí být místem, kde je možné získat informace o islámu, nikoliv pouze v 'Islámských institutech' které mají ve městě první slovo ohledně teologických otázek," řekl. Další jsou ovšem skeptičtí, pokud se týče takových plánů. "Pokaždé jakmile dojde k takovému kontroverznímu incidentu, přijdou politici s 'hodinami etiky'," říká ředitel školy Wagner. "Ale škola nemůže být jediným místem, kde se naučit demokratickým hodnotám. Musíte začít v rodině."
©Deutsche Welle http://www.dw-world.de/dw/0,1595,266,00.html

7.2.2005 Španělsko uděluje amnestii nelegálním imigrantům - Španělská vláda zahájila program udělující legalizaci pobytu pro přibližně 800 tis. nelegálních imigrantů. Žadatelé, kteří prokáží, že do země přišli v období předcházející srpnu 2004, mají pracovní smlouvu a nemají záznam v rejstříku trestů, se mohou v následujících třech měsících zaregistrovat jako daňové subjekty. státní orgány věří, že tento krok vyprostí migranty z pasti černé ekonomiky. Španělsko odmítlo kritiku ze strany opozice a ostatních evropských zemí, že amnestie činí ze země vstupní bránu pro nelegální migranty. Španělské úřady připravují deportaci skupiny 227 ilegálních běženců nalezených v sobotu na lodi u Kanárských ostrovů.  V samotném Španělsku znamená amnestie desítky tisíc lidí ve frontách před velvyslanectvími a místními úřady po celé zemi, kteří chtějí podat své žádosti.  

Tříměsíční lhůta k podání žádostí běží. Podle platných pravidel  cizinec s šestiměsíční pracovní smlouvou, který se registruje na místním úřadě a na úřadě sociálního zabezpečení má nárok na povolení k pobytu ve Španělsku, právo zde žít a pracovat legálně. Cílem opatření je přinést milióny EUR, které by se jinak ztratily v černé ekonomice, do státního rozpočtu v podobě daní. Odhaduje se, že ve Španělsku žije a pracuje nelegálně více než  milión lidí - v nedůležitějších španělských průmyslových odvětvích, zemědělství a stavebnictví, jdou jejich počty do tisíců. Zpravodaj BBC v Madridu, Danny Wood, říká že lidé betz právního statutu jsou jednou z nejzranitelnějších součástí španělské společnosti. 

Španělský přístup ostře kontrastuje s opatřeními která uplatňují ostatní státy Evropské unie. V pondělí oznámila vláda Velké Británie podrobnosti o novém bodovém systému který má zpřísnit imigrační kontroly a zajistit, že migrující pracovníci se zájmem pracovat ve Velké Británii budou mít požadované dovednosti. Zpravodaj BBC v Bruselu Oana Lungescu říká, že španělský a anglický plán odhalují nedostatek koordinace v oblasti migrace v 25 státech Evropské unie. V nedávné době Evropská komise tvrdila, že vzhledem k rapidně stárnoucí populaci  potřebuje Evropa ekonomickou migraci aby vyrovnala náskok světových soupeřů. Mezi navrhovaná řešení patřilo zavedení "zelené karty" po americkém vzoru, kterým by jednotlivec získával oprávnění pracovat v rámci EU. Na konci roku plánuje Komise zahájení konzultací se zaměstnavateli, odborovými organizacemi, nevládními organizacemi a zeměmi původu většiny migrujících pracovníků, aby mohla zpracovat integrovaný plán legální migrace. 
©BBC News   http://news.bbc.co.uk/