AKTUÁLNÍ A PRAKTICKÉ INFORMACE PRO SMÍŠENÁ MANŽELSTVÍ A JINÉ SMÍŠENÉ RODINY (ČESKÝCH OBČANŮ A CIZINCŮ) OHLEDNĚ SCHVÁLENÉ NOVELY CIZINECKÉHO A AZYLOVÉHO ZÁKONA
NOVELA (má číslo 379/2007 Sb.) PLATÍ OD 21.PROSINCE 2007
KOHO NOVELA POSTIHUJE?
Novela postihne principiálně
1) všechna smíšená manželství (tedy manželství českého občana s cizincem), kdy cizinec dosud nemá na území České republiky povolen trvalý pobyt. Novela postihne pochopitelně i smíšená registrovaná partnerstvív (více info ZDE).
2) děti manželů českých občanů, tedy např. vezme-li si Američan českou občanku, mohl si dosud přivést i své americké dítě z prvního manželství, nyní i toto dítě nezíská trvalý pobyt ihned
3) rodiče českých občanů, a to jak
- rodiče českých malých dětí, tedy např. má-li cizinka dítě s českých občanem a dítě tedy nabyde narozením české státní občanství, nezíská taková cizinka jako doposud ihned trvalý pobyt.
- staré rodiče přistěhovalců do ČR, tedy např. přistěhovalec z Ukrajiny získá české státní občanství a chce si k sobě vzít své staré rodiče z Ukrajiny, ani tito rodiče nyní nezískají ihned trvalý pobyt
4) cizince žijící s českým občanem ve společné domácnosti anebo cizince závislé na péči českého občana
5) novela postihne i rodiny občanů jiných států EU, kteří mají na území ČR trvalý pobyt, např. Němec mající trvalý pobyt v ČR, pokud si vezme Rusku, tak tato jeho manželka nezíská ihned trvalý pobyt jako doposud
KOHO NOVELA NEPOSTIHUJE
I.) Novela nezhorší nikomu jeho postavení, které už nabyl dle dosavadní právní úpravy. Kdo trvalý pobyt již má, tak o něj samozřejmě nepřijde.
Nikdo si nepohorší tím, že se stane rodinným příslušníkem českého občana. Cizinec, který již má trvalý pobyt a stane se např. manželem českého občana, tedy uzavřením sňatku o tento trvalý pobyt samozřejmě nepřijde.
Zákon je psán poněkud nešťastně a může mít důsledky, které tvůrci zákona vůbec nepředpokládali. Novela by teoreticky mohla zhoršit právní postavení těch cizinců ze třetích států, kteří se v posledním roce před získáním pětiletého přechodného pobytu stanou rodinnými příslušníky občanů EU, a tím pádem se na ně dle § 65 nebude vztahovat § 68 zákona o pobytu cizinců. Pokud by se toto stalo, bylo by to nutno řešit dle § 87h odst. 2 cizineckého zákona a žádat o trvalý pobyt z důvodů hodných zvláštního zřetele.
II.) Existuje mnoho rodinných příslušníků, kteří se "vejdou" i do nové právní úpravy a splní tedy obě nové podmínky § 87h odst. 1 písm. b) cizineckého zákona:
- 2 roky nepřetržitého přechodného pobytu v ČR a
- 1 rok trvání rodinné vazby.
Půjde např. o ta smíšená manželství, kdy cizinec již v ČR pobývá na víza či na dlouhodobý pobyt déle než 2 roky a současně spolu oba partneři již před svatbou sdíleli společnou domácnost.
Příklad: Vietnamská státní občanka se ve třetím roce svého pobytu v ČR seznámí s Čechem a vezmou se. Po svatbě tedy bude tato občanka splňovat podmínku dvouletého přechodného pobytu, nebude ovšem splňovat podmínku jednoho roku trvání rodinné vazby. Její čekací lhůta tedy bude 1 rok od svatby.
Mongolský státní občan se ve druhém roce seznámí s přítelem českého občanství a začnou spolu stabilně a natrvalo žít. Po roce společného soužití v jedné domácnosti uzavřou registrované partnerství. Mongol tedy bude po uzavření registrovaného partnerství splňovat jak podmínku dvouletého přechodného pobytu tak i podmínku jednoročního trvání rodinné vazby a trvalý pobyt získá ihned po vstupu do registrovaného partnerství.
III.) Sociální dopady novely budou podstatně mírnější u těch smíšených rodin, kdy cizinec pochází ze státu EU. Např. tedy smíšená manželství mezi Čechy a Slováky. Pokud tito cizinci ze zemí EU v ČR pracují anebo vykonávají jinou výdělečnou činnost, měly by pro ně platit stejná práva jako pro české občany, a to i bez trvalého pobytu. I na mnohé jiné cizince ze zemí EU (např. studenti atd.) se vztahují nařízení ES 1408/71 a nařízení ES 1612/68, která občanům EU a jejich rodinám garantují v mnohém práva stejná jako občanům daného členského státu EU.
JAK SE DOPADU NOVELY VYHNOUT:
Praktický dopad novely nemusí být pro každou smíšenou rodinu tvrdý, lze se však obávat, že pro některé rodiny tento dopad těžký bude.
- dávky státní sociální podpory - nárok ztratí na 1 rok ti cizinci, kteří v ČR jsou dobu kratší než 1 rok.
Pokud jde o české občany, žiíjící v těchto smíšených rodinách, je třeba rozlišovat dvě skupiny dávek státní sociální podpory: totiž
- 1) dávky poskytované v závislosti na výši příjmu (přídavky na děti, sociální příplatek a příspěvek na bydlení) a
- 2) ostatní dávky (rodičovský příspěvek, porodné, příspěvek na školní pomůcky - tzv. pastelkovné atd.).
U první skupiny dávek by o nárok na ně přišla na rok celá rodina (včetně českých občanů), do které cizinec sňatkem vstoupil. U druhé skupiny dávek by o tyto dávky přišel pouze cizinec, zatímco zbytek rodiny (čeští občané) by tyto dávky dostával.
Příklad 1: Český občan si vezme cizinku a během prvního roku se jim narodí dítě: po dobu jednoho roku od vyřízení povolení k pobytu pro cizinku-manželku by celá rodina přišla o sociální příplatek a o příspěvek na bydlení, ale též o porodné, byť by šlo o porod českého občana.
Příklad 2: Češka se dvěma dětmi (všichni mají české občanství) se provdá za cizince a během prvního roku se jim narodí dítě. Po dobu jednoho roku od vyřízení povolení k pobytu pro manžela-cizince by celá rodina přišla o sociální příplatek a o příspěvek na bydlení, děti by přišly o přídavky na dítě. Porodné by matka v tomto případě ovšem získala, neboť při jeho vyplácení by se manžel nepočítal (viz § 2 a 3 zákona č. 117/1995Sb. o státní sociální podpoře).
JAK LZE SITUACI ŘEŠIT: Krajský úřad může rodině splnění podmínky trvalého či ročního hlášeného pobytu prominout. Je tedy třeba vždy požádat, aby podmínka trvalého pobytu byla prominuta. Dle vyjádření Ministerstva práce a sociálních věcí lze usuzovat, že Ministerstvo se bude snažit, aby problémy a skandály nevznikaly a že tuto podmínku odpouštět bude. Pokud podmínka prominuta nebude, lze se proti nepřiznání dávky odvolat a případě též podat žalobu k soudu.
- veřejné zdravotní pojištění – cizinci bez trvalého pobytu nejsou účastni veřejného zdravotního pojištění, pokud nejsou zaměstnáni v závislém pracovním poměru.
Tito cizinci tedy budou odkázání na komerční zdravotní pojištění, zejména na produkt tzv. komplexní zdravotní péče od pojišťovny VZP, a.s. Tato pojišťovna provádí před sjednáním pojistné smlouvy zdravotní prohlídky, kterými ovšem drtivá většina cizinců projde.
JAK LZE SITUACI ŘEŠIT: Nejsnazším řešením je, že cizinci se nechají zaměstnat (rodinní příslušníci občanů ČR dle vyjádření MPSV nepotřebují pracovní povolení) a tím budou mít veřejné zdravotní pojištění. Pokud by zaměstnáni být nemohli, je třeba sjednat výše uvedené komerční zdravotní pojištění. Pokud by komerční zdravotní pojišťovna odmítla cizince pojistit anebo pokud by cizinec trpěl nemocí, jejíž léčení komerční pojištění nehradí (např. vrozené choroby), pak je třeba požádat Ministerstvo vnitra (odbor azylové a migrační politiky) o udělení trvalého pobytu z humanitárních důvodů. Krajní možností by mohl být i vstup do azylové procedury, neboť žadatelé o azyl jsou též pojištěnci veřejného zdravotního pojištění.
- dávky pomoci v hmotné nouzi – cizinci bez trvalého pobytu po dva roky nebudou mít nárok na příspěvek na živobytí a na doplatek na bydlení. Vzhledem k provázanosti se zákonem o státní sociální pomoci o doplatek na bydlení může příjít i sám český občan – manžel cizince (viz § 5 a 33 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi).
JAK LZE SITUACI ŘEŠIT: Pokud by se smíšená rodina ocitla v hm otné nouzi, je třeba požádat Ministerstvo vnitra (odbor azylové a migrační politiky) o udělení trvalého pobytu z humanitárních důvodů.
- Nárok na stavební spoření - cizinec bez trvalého pobytu nebude mít nárok na stavební spoření (§ 4 zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření).
- Právo nabývat nemovitosti - cizinec bez trvalého pobytu nebude moci nabývat nemovitosti sám, bude je však moci nabývat do společného jmění manželů anebo děděním a dalšími způsoby stanovenými devízovým zákonem (§ 17 devizového zákona).
- služby zaměstnanosti - dle interpretací Ministerstva práce a sociálních věcí by zde problémy být neměly, tedy rodinní příslušníci českých občanů by měli mít přístup jak do evidence uchazečů o zaměstnání tak k dávkám v nezaměstnanosti (viz § 3 a § 85 násl. zákona č. 435/2004Sb., o zaměstnanosti)
- právo podnikat - není jasné, jak úřady budou interpretovat § 5 zákona o živnostenském podnikání. Lze doufat, že problémy nenastanou.
