ANOTACE NOVELY CIZINECKÉHO ZÁKONA č. 222/2003 Sb.
Zákon ze dne 26.6.2003 č. 222/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, tedy novela cizineckého zákona, která je v této anotaci stručně rozebrána, je třetí velkou změnou této základní normy cizineckého práva v ČR. Po zákonu č. 140/2001 Sb., kterým se reagovalo na některé přílišné tvrdosti a chyby v novém cizineckém zákoně platném od 1.1.2000, a po velké euronovele č. 217/2002 Sb. , která vložila do zákona především novou hlavu IVA upravující pobyt občana Evropské unie a tím zakotvila tuto zvláštní kategorii cizinců do českých pobytových režimů, doplňuje komentovaný zákon přípravu ČR na vstup do EU a dále i do schengenského systému, implementuje další evropské normy do českého práva a zavádí jistá drobná uvolnění v povinnostech ostatních cizinců. Tuto rozsáhlou novelizaci si lze tématicky rozdělit dle data vstupu v účinnost, tedy dle chvíle, kdy přijaté normy začnou aplikovat, na následující 4 části:
1) dnem vyhlášení, tedy od konce července 2003, nabyla účinnosti ustanovení o trvalém pobytu pro neúspěšné žadatele o azyl a o úhradě nákladů na pobyt neúspěšného žadatele o azyl, který se nachází v přijímacím středisku v tranzitním prostoru mezinárodního letiště
2) od 1. ledna 2004 začala platit úprava řešení situace cizince, který se nachází v tranzitním prostoru mezinárodního letiště a u nějž byla při rozhodnutí o zamítnutí azylu vyslovena překážka vycestování, dále možnost vyznačit do jednoho víza více účelů pobytu, zpřesnění platnosti průjezdních, letištních a jiných krátkodobých víz při vycestování cizince do zahraničí, změna v úpravě hlášení pobytu cizinců ( zavedení výhodnějšího režimu pro euro-občany, kteří se musí ohlašovat až po 30 dnech pobytu na území a jen tehdy, bude-li jejich pobyt pravděpodobně delší než tato lhůta) a povinností ubytovatele cizinců v této oblasti, povinnost soudů a dalších státních orgánů informovat policii o odsouzení či o věznění cizinců, výslovné ustanovení o tom, že podání žádosti o azyl není důvodem ke skončení zajištění cizince, možnost řešit přestupky ubytovatelů blokovým řízením a jasnější úprava vztahu doby platnosti správního vyhoštění a doby řízení proti tomuto rozhodnutí.
3) Ode dne vstupu ČR do Evropské unie bude platit nový systém v označování víz, byla především terminologicky změněna řada pobytových institutů, významné zlepšení ohledně započítávání doby studia do doby pobytu pro možnost požádat o trvalý pobyt, zpřesnění úpravy průkazu o povolení k pobytu a výslovné ustanovení o tom, že policie bude přerušovat řízení o prodloužení víza, pokud bylo podáno mimo vymezený časový úsek
4) Platnosti nabudou teprve v budoucnu, a to dnem přistoupení k Schengenské úmluvě, části zákona vztahující se k Schengenskému systému
Ad 1) § 69a cizineckého zákona nově stanovil, že o trvalý pobyt může požádat cizinec po skončení azylového řízení, pokud:
- pobýval na území ČR po dobu nejméně 5 let
- je občanem země, která neplatí za „bezpečnou zemi původu“
Velkou výhodou je, že tyto osoby mohou podat tuto žádost na území ČR, tedy nemusí odjet na zastupitelský úřad do zahraničí, což je jinak případem všech žadatelů o azyl, kteří v průběhu azylového řízení získají – nejčastěji sňatkem s občanem - nárok na trvalý pobyt. Obecně lze říci, že udělení pobytu neúspěšným žadatelům o azyl, jejichž azylové řízení trvalo velmi dlouho, se stává praxí ve všech zemích Evropy, přičemž např. v Belgii je tato lhůta tří- až čtyřletá. Motivem je zde úvaha, že cizinec je po mnoha letech pobytu v zemi již do určité míry integrován, že o ochranu země zřejmě opravdu stojí a že dlouhá doba řízení naznačuje, že jeho žádost o azyl přinejmenším není jasně neodůvodněná. Jiným aspektem této úpravy je skutečnost žadatelé o azyl jsou vlastně odškodňováni za dlouhá léta nejistoty ohledně výsledku řízení, jehož průtahy často způsobila nekvalitní práce příslušných státních orgánů, svých faktických protihráčů v azylové proceduře.
Ad 2) § 7 zákona reaguje např. na situaci, kdy cizinec požádal v tranzitním prostoru mezinárodního letiště o azyl, azyl nebyl udělen, ovšem byla vyslovena překážka vycestování, tedy že cizinec by byl nucen vycestovat do státu, kde by jeho lidská práva byla ohrožena ( princip non-refoulement). Zákon zde řeší typ oprávnění pro vstup takového cizince na území, jímž bude v takových případech 15-denní vízum pro převzetí víza za účelem strpění.
Výrazným zjednodušením správní praxe je možnost vyznačit do jednoho víza více účelů pobytu, což dosud nebylo, ač to zákon nevylučoval, „možné“ ( zřejmě na základě vnitřních předpisů). § 58 odst. 3 tak odstranil zcela zbytečnou byrokratickou bariéru, která v praxi dublovala správní poplatky např. pro osoby jak studující, tak pracující.
Co se týká úpravy správních deliktů, tedy protiprávního jednání dopravců a ubytovatelů dle § 156 cizineckého zákona, byl nově, a to jen u ubytovatelů, zavedeno i blokové řízení. K nepatrné změně došlo v blokovém řízení u přestupků cizinců, kterým směla být před novelou uložena v tomto řízení pokuta do výše 1,5 násobku částky životního minima na osobní potřeby, což bylo je je 1,5 x 2320 Kč, zatímco dnes je tento strop stanoven pevnou částkou 3 000,-Kč.
Ad 3)
Změna režimu přechodných pobytů cizinců na území České republiky vypadá následovně:
a) bez víza může pobývat
- pokud tak stanoví mezinárodní smlouva ( o bezvízovém styku) nebo vláda svým nařízením
- Občan EU ( jen pokud hodlá na území pobývat dobu nepřesahující 3 měsíce; jinak musí mít povolení k přechodnému pobytu viz bod f). Pokud si toto povolení neobstará, dopustí se přestupku dle § 157 odst. 1 písm. h) nebo j)
- v dalších případech ( cizinec ve vazbě aj.)
b) na krátkodobé vízum
- vízum průjezdní (typ A) a letištní (typ B)
- vízum do 90 dnů ( typ C): maximální doba pobytu jsou 3 měsíce, nad tuto dobu nelze platnost víza prodloužit.
O vízum se žádá na zastupitelském úřadě. Na hranicích lze dle § 26/5 podat žádost, pokud
- z nepředvídatelných důvodů nešlo podat na zastupitelském úřadě
- žádá z humanitárních důvodů, z důvodu zájmu ČR na základě mezinárodní smlouvy či z jiného závažného důvodu .
Toto vízum pak platí max. 15 dní.
- jednotné schengenské vízum (vízum typu A, B nebo C udělené smluvním státem, které jeho držitele opravňuje k pobytu i na území jiného smluvního státu); § 29a a 29b zákona: toto vízum opravňuje ke vstupu do všech smluvních států Schengenské úmluvy, pokud toto vízum není omezeno z toho důvodu, že cizinec do určitého státu EU nesmí. ČR toto vízum udělí v případě, že ČR je cílem cizincovy cesty nebo že ČR je prvním tranzitním státem, do kterého cizinec v EU vstoupí. Platnost víza je 6 měsíců ode dne prvního vstupu a doba pobytu v Schengenu je max. 3 měsíce.
c) na dlouhodobé vízum
- vízum nad 90 dnů (D): žádá se o něj na zastupitelském úřadě, tedy v zahraničí. Na území ČR lze požádat jen, jde-li o sloučení rodiny ( ale vždy v rámci pobytu na dlouhodobé vízum). Lze ho prodloužit vždy nejvíce o rok, což je dosud v praxi jediná možnost víceletého přechodného pobytu na území ČR. Toto se nyní zřejmě změní ve prospěch „povolení k dlouhodobému pobytu“(viz bod e)) a cizinci budou snad ihned po získání víza nebo nejpozději po roce pobytu na vízum nad 90 dnů místo o prodloužení tohoto víza žádat o povolení k dlouhodobému pobytu.
Zvláštní úpravu má vízum za účelem strpění pobytu, které bylo sice zařazeno pod ostatní víza nad 90 dnů, ovšem vykazuje následující specifika:
i. žádost o toto vízum lze podat vždy na území ( a z logiky věci jen na území)
ii. náležitosti žádosti jsou méně komplikované
iii. po roce pobytu na toto vízum lze žádat dle § 43 o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu, a po 2 letech pobytu na toto povolení lze žádat o povolení k dlouhodobému pobytu ( tedy zřejmě i za jiným účelem než je strpění).
Dalším zvláštním případem víza je vízum za účelem převzetí povolení k pobytu ( § 30 odst. 2), které bude mít platnost 6 měsíců a bude opravňovat k pobytu po dobu 3 dní ( což není oproti dřívějšímu § 75 žádnou skutečnou změnou)
- dlouhodobé vízum smluvních států (vízum typu D nebo D+C udělené smluvním státem, které opravňuje jeho držitele k pobytu i na území jiného smluvního státu). Dle § 39 opravňuje vízum typu D+C k pobytu v ČR na dobu až 3 měsíců od data jeho platnosti. Vízum typu D je jen průjezdní, a opravňuje k pobytu na dobu max. 5 dní na jeden vstup, a to po dobu 3 měsíců od data jeho platnosti.
d) na základě diplomatického víza nebo zvláštního víza
e) na základě povolení k dlouhodobému pobytu: jedná se o zcela nové pobytové oprávnění, které by mělo řešit pobyty cizinců delší než 1 rok ( „residence permit“). Důvodová zpráva k zákonu říká, že tento typ povolení bude zaručovat cizincům s povoleným pobytem v ČR více práv i v dalších státech EU, neboť „povolení k pobytu udělené jedním schengenským státem opravňuje cizince kdykoliv po dobu až 3 měsíců pobývat na území ostatních schengenských států, kdežto dlouhodobé vízum (při splnění podmínek pro udělení schengenského víza) opravňuje cizince k takovému pobytu pouze po dobu prvních třech měsíců jeho platnosti (nesplňuje-li cizinec stanovené podmínky, opravňuje ho dlouhodobé vízum pouze k tranzitu).“
U tohoto povolení již účel pobytu nehraje tak dominantní roli. Jeho existence se bude zkoumat jen u osob, které o něj budou žádat během prvního roku svého pobytu na vízum nad 90 dnů ( za určitým účelem) nebo nejpozději před skončením tohoto roku; nebude se zkoumat u osob, které mohou o vízum nad 90 dnů požádat na území u policie ani u cizinců, kteří spadají pod působnost Ministerstva zahraničních věcí ( personál zastupitelských úřadů aj.).
Bude se o něj žádat vždy na území ČR a toto povolení se vydá formou průkazu povolení k pobytu ( do kterého se účel pobytu vyznačí); tato platnost průkazu se pak bude každoročně prodlužovat. Zjednodušením je, že při prodlužování nebude třeba prokazovat bezúhonnost.
Dle § 45 bude však možno na území požádat o změnu nebo rozšíření účelu pobytu ( tedy i průkaz povolení k pobytu může obsahovat více účelů pobytu), což znamená zásadní průlom do právního postavení cizinců u nás. Cizinci už nebudou muset pro změnu účelu pobytu vycestovávat do zahraničí (např. po ukončení studia k pobytu za účelem zaměstnání). Jen u strpění však toto bude možné až po uplynutí nejméně 3 let pobytu v ČR.
f) na základě povolení k přechodnému pobytu: Dle § 87a zákona o něj může požádat kterýkoli euro-občan a jeho rodinný příslušník, který hodlá na území ČR pobývat déle než 3 měsíce . Žádost lze podat jak policii na území, tak i na zastupitelském úřadě. Po 3 letech ( ve většině případů) může pak euro-občan požádat o povolení k trvalému pobytu).
g) na základě výjezdního příkazu (§ 50): dříve „výjezdní vízum“, lze na něj pobývat po dobu, „která je nezbytná k provedení neodkladných úkonů, a k vycestování z území“. Tato doba nesmí být delší než 60 dnů; u euro-občanů nesmí být tato doba kratší než 15 dnů a byl-li euro-občan držitelem zvláštního pobytového oprávnění ( tedy povolení k přechodnému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu), je možné ho vyhostit jen tehdy, pokud „ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek a s ohledem na závažnost jeho jednání nepostačuje odnětí oprávnění k pobytu“, jak stanoví §§ 119 an. cizineckého zákona.
TRVALÝ POBYT:
Doby potřebné k možnosti požádat o trvalý pobyt ( respektive o povolení k pobytu, tedy pro občany třetích států) se budou počítat dle let pobytu na povolení k dlouhodobému pobytu nebo na dlouhodobá víza.
Se žádostí o trvalý pobyt souvisí i změna ohledně započítávání doby studia do doby pobytu potřebné pro podání žádosti. Dosud se doba studia do potřebných 8 nebo 10 let nepočítala vůbec, od 1.5. se má počítat jednou polovinou; doba studia na základě mezinárodní smlouvy nebo v rámci poskytnutí zahraniční pomoci se ale nebude započítávat ani nadále.
4) Až do vstupu ČR do Schengenského systému nebudou
- v ČR platit schengenská víza a ČR je bude moci vydávat i v zastoupení jiného smluvního státu
