AKTUÁLNÍ A PRAKTICKÉ INFORMACE PRO SMÍŠENÁ REGISTROVANÁ PARTNERSTVÍ
(ČESKÝCH OBČANŮ A CIZINCŮ) OHLEDNĚ SCHVÁLENÉ NOVELY CIZINECKÉHO A AZYLOVÉHO ZÁKONA
ODKDY ZAČALA NOVELA PLATIT?
Novelu schválily Poslanecká sněmovna i Senát, prezident ji podepsal dne 20. prosince 2007. Novela je účinná od 21. prosince 2007, kdy byla zevřejněna ve Sbírce zákonů pod č. 379/2007 Sb.
KOHO SE NOVELA TÝKÁ?
Novela postihne principiálně všechny smíšené rodiny, např. smíšená partnerství, smíšená manželství a další rodinné vztahy (VÍCE VIZ ZDE)
Pokud jde o smíšená stejnopohlavní partnerství mezi českými občany a cizinci, přináší novela tyto změny:
1) REGISTROVANÁ PARTNERSTVÍ SE STAVÍ NAROVEŇ MANŽELSTVÍM: pro účely zákona o pobytu cizinců budou mít tedy registrovaná partnerství stejná práva jako manželství. Dle § 180f cizineckého zákona se všechny ustanovení hovořící o manželství vztahují též na registrovaná partnerství. Toto ustanovení se vztahuje na všechny "úředně potvrzená trvalá společenství dvou osob stejného pohlaví", tedy i na partnerství uzavřené dle práva jiného státu. Praktické dopady tedy budou např. následující: uzavře-li cizinec A registrované partnerství s českým občanem anebo s cizincem B (přičemž cizinec B má právo pobytu na území ČR - nikoli jen právo trvalého pobytu) získá nejen cizinec A po předložení dokladu o partnerství (obdoba oddacího listu) právo na povolení pobytu na území ČR, ale toto právo získají i děti cizince A a v některých případech i rodiče cizince A.
2) STEJNĚ JAKO U MANŽELSTVÍ, I POSTAVENÍ REGISTROVANÝCH PARTNERSTVÍ SE V PRVNÍCH DVOU LETECH ZHORŠÍ
Též registrovaní partneři stejně jako jejich děti či rodiče budou získávat trvalý pobyt až po splnění dalších dvou podmínek § 87h odst. 1 písm. b) cizineckého zákona:
- 2 roky nepřetržitého přechodného pobytu v ČR a
- 1 rok trvání rodinné vazby.
3) ZKOMPLIKUJE SE POSTAVENÍ NESEZDANÝCH PÁRŮ
Dosud totiž získávali cizinci pobyt též z titulu "společné domácnosti".
Nyní je tato podmínka formulována komplikovaněji, a to "cizinec, který hodnověrným způsobem doloží, že je příbuzným občana Evropské unie neuvedeným v odstavci 1, pokud
1) ve státě, jehož je občanem, nebo ve státě, ve kterém měl povolen trvalý či dlouhodobý pobyt, žil s občanem Evropské unie ve společné domácnosti,
2) je občanem Evropské unie vyživovaný, nebo
3) se o sebe z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nedokáže sám postarat bez osobní péče občana Evropské unie"
A dále jde o "cizince, který hodnověrným způsobem doloží, že má s občanem Evropské unie trvalý vztah obdobný vztahu rodinnému a žije s ním ve společné domácnosti".
Za výše uvedených podmínek budou tedy cizinci i ze smíšených nesezdaných stejnopohlavních párů moci získat povolení k pobytu, ovšem již nikoli ihned k trvalému pobytu, nýbrž nejprve k pobytu přechodnému.
KOHO SE NOVELA NETÝKÁ?
I.) Novela nezhorší nikomu jeho postavení, které už nabyl dle dosavadní právní úpravy. Kdo trvalý pobyt již má, tak o něj samozřejmě nepřijde.
Nikdo si nepohorší tím, že se stane rodinným příslušníkem českého občana. Cizinec, který již má trvalý pobyt a stane se např. registrovaným partnerem českého občana, tedy vstupem do partnerství o tento trvalý pobyt samozřejmě nepřijde.
II.) Jsou rodinní příslušníci, kteří se "vejdou" i do nové právní úpravy a splní tedy obě nové podmínky § 87h odst. 1 písm. b) cizineckého zákona:
- 2 roky nepřetržitého přechodného pobytu v ČR a
- 1 rok trvání rodinné vazby.
Půjde např. o ta smíšená partnerství, kdy cizinec již v ČR pobývá na víza či na dlouhodobý pobyt déle než 2 roky a současně spolu oba partneři již před svatbou sdíleli společnou domácnost.
Příklad: Vietnamská státní občanka se ve třetím roce svého pobytu v ČR seznámí s Čecškou a vstoupí do registrovaného partnerství. Po "svatbě" tedy bude tato cizinka splňovat podmínku dvouletého přechodného pobytu, nebude ovšem splňovat podmínku jednoho roku trvání rodinné vazby. Její čekací lhůta tedy bude 1 rok od svatby.
Mongolský státní občan se ve druhém roce seznámí s přítelem českého občanství a začnou spolu stabilně a natrvalo žít. Po roce společného soužití v jedné domácnosti uzavřou registrované partnerství. Mongol tedy bude po uzavření registrovaného partnerství splňovat jak podmínku dvouletého přechodného pobytu tak i podmínku jednoročního trvání rodinné vazby a trvalý pobyt získá ihned po vstupu do registrovaného partnerství.
III.) Sociální dopady novely budou podstatně mírnější u těch smíšených rodin, kdy cizinec pochází ze státu EU. Např. tedy smíšená partnerství mezi Čechy a Slováky. Pokud tito cizinci ze zemí EU v ČR pracují anebo vykonávají jinou výdělečnou činnost, měly by pro ně platit stejná práva jako pro české občany, a to i bez trvalého pobytu. I na mnohé jiné cizince ze zemí EU (např. studenti atd.) se vztahují nařízení ES 1408/71 a nařízení ES 1612/68, která občanům EU a jejich rodinám garantují v mnohém práva stejná jako občanům daného členského státu EU.
PRAKTICKÉ DOPADY SCHVÁLENÉ NOVELY:
Praktický dopad novely nemusí být pro každou smíšenou rodinu tvrdý, lze se však obávat, že pro některé rodiny tento dopad těžký bude.
- Dávky státní sociální podpory - nárok ztratí na 1 rok ti cizinci, kteří v ČR jsou dobu kratší než 1 rok.
Pokud jde o české občany, žiíjící v těchto smíšených rodinách, je třeba rozlišovat dvě skupiny dávek státní sociální podpory: totiž
- 1) dávky poskytované v závislosti na výši příjmu (přídavky na děti, sociální příplatek a příspěvek na bydlení) a
- 2) ostatní dávky (rodičovský příspěvek, porodné, příspěvek na školní pomůcky - tzv. pastelkovné atd.).
U první skupiny dávek by o nárok na ně přišla na rok celá rodina (včetně českých občanů), do které cizinec sňatkem vstoupil. U druhé skupiny dávek by o tyto dávky přišel pouze cizinec, zatímco zbytek rodiny (čeští občané) by tyto dávky dostával.
Příklad 1: Český občan vychovává své dítě z předešlého manželství. Seznámí se s cizincem a vstoupí s tím do registrovaného partnerství. Po dobu jednoho roku od vyřízení povolení k pobytu pro cizince- partnera by celá rodina přišla o sociální příplatek, o příspěvek na bydlení, ale též přídavky na dítě pro dítě českéo občana.
Příklad 2: Češka se dvěma dětmi (všichni mají české občanství) vstoupí do registrovaného partnerství s cizinkou a během prvního roku se této cizince narodí dítě (otcem je český občan). Po dobu jednoho roku od vyřízení povolení k pobytu pro manžela-cizince by celá rodina přišla o sociální příplatek a o příspěvek na bydlení, děti by přišly o přídavky na dítě. Cizinka partnerka by navíc nedostala ani porodné za porození svého dítěte, které narozením nabude české občanství (viz § 2 a 3 zákona č. 117/1995Sb. o státní sociální podpoře).
JAK LZE SITUACI ŘEŠIT: Krajský úřad může rodině splnění podmínky trvalého či ročního hlášeného pobytu prominout. Je tedy třeba vždy požádat, aby podmínka trvalého pobytu byla prominuta. Dle vyjádření Ministerstva práce a sociálních věcí lze usuzovat, že Ministerstvo se bude snažit, aby problémy a skandály nevznikaly a že tuto podmínku odpouštět bude. Pokud podmínka prominuta nebude, lze se proti nepřiznání dávky odvolat a případě též podat žalobu k soudu.
- Veřejné zdravotní pojištění – cizinci bez trvalého pobytu nejsou účastni veřejného zdravotního pojištění, pokud nejsou zaměstnáni v závislém pracovním poměru.
Tito cizinci tedy budou odkázání na komerční zdravotní pojištění, zejména na produkt tzv. komplexní zdravotní péče od pojišťovny VZP, a.s. Tato pojišťovna provádí před sjednáním pojistné smlouvy zdravotní prohlídky, kterými ovšem drtivá většina cizinců projde.
JAK LZE SITUACI ŘEŠIT: Nejsnazším řešením je, že cizinci se nechají zaměstnat (rodinní příslušníci občanů ČR dle vyjádření MPSV nepotřebují pracovní povolení) a tím budou mít veřejné zdravotní pojištění. Pokud by zaměstnáni být nemohli, je třeba sjednat výše uvedené komerční zdravotní pojištění. Pokud by komerční zdravotní pojišťovan odmítla cizince pojistit anebo pokud by cizinec trpěl nemocí, jejíž léčení komerční pojištění nehradí (např. vrozené choroby), pak je třeba požádat Ministerstvo vnitra (odbor azylové a migrační politiky) o udělení trvalého pobytu z humanitárních důvodů.
- Dávky pomoci v hmotné nouzi – cizinci bez trvalého pobytu po dva roky nebudou mít nárok na příspěvek na živobytí a na doplatek na bydlení. Vzhledem k provázanosti se zákonem o státní sociální pomoci o doplatek na bydlení může příjít i sám český občan – manžel cizince (viz § 5 a 33 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi).
JAK LZE SITUACI ŘEŠIT: Pokud by se smíšená rodina ocitla v hm otné nouzi, je třeba požádat Ministerstvo vnitra (odbor azylové a migrační politiky) o udělení trvalého pobytu z humanitárních důvodů.
- Nárok na stavební spoření - cizinec bez trvalého pobytu nebude mít nárok na stavební spoření (§ 4 zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření).
- Právo nabývat nemovitosti - cizinec bez trvalého pobytu nebude moci nabývat nemovitosti sám, bude je však moci nabývat do společného jmění manželů anebo děděním a dalšími způsoby stanovenými devízovým zákonem (§ 17 devizového zákona).
- Služby zaměstnanosti - dle interpretací Ministerstva práce a sociálních věcí by zde problémy být neměly, tedy rodinní příslušníci českých občanů by měli mít přístup jak do evidence uchazečů o zaměstnání tak k dávkám v nezaměstnanosti (viz § 3 a § 85 násl. zákona č. 435/2004Sb., o zaměstnanosti)
