Starobylé město L. (první záznam o tomto sídle je z 10. století) se nachází několik desítek kilometrů severně od Prahy. Statut města má od roku 1948. Z celkového počtu přes 3000 obyvatel se k romské národnosti přihlásilo méně než 10 lidí. Místní samospráva proto výslovně deklaruje, že v obci neexistuje "romský problém" - problémy v K. jsou podle tohoto názoru čistě sociální.
Infrastruktura
V místě je mateřská školka, základní škola a základní umělecká škola. Speciální základní škola (dříve zvláštní škola) je v XY Km – doplnit vzdáleném městě. V místním zdravotním středisku je kromě praktického a dětského lékaře i gynekolog a dentista. Sídlo zde má i obvodní oddělení Policie ČR. V současné době ve městě funguje jedna továrna a částečně i druhá, na kterou je ale vyhlášen konkurz.
K. lze považovat za klasické romské ghetto, se všemi nevýhodami, které s sebou život v něm přináší pro jeho obyvatele i město. A to i přesto, že v něm nebydlí jenom Romové – K. postavila jedna ze dvou místních továren na začátku minulého století pro své zaměstnance. Bytový fond K., kde jsou dva domy, je velmi špatný, ve většině bytů není zavedena voda ani plyn, údržba je dlouhodobě zanedbána. V K. v prvním domě je 19 bytů, z toho 2 jsou neobydlené, v druhém je 22 bytů, z toho také 2 neobydlené. Voda je zavedena do společných prostor domů, prádelna a společné záchody jsou napojeny na kanalizaci. Na začátku 90. let byla část K. v havarijním stavu, několik rodin bylo vystěhováno do náhradních bytů, město však s nimi neuzavřelo nové nájemní smlouvy. Dnes město zpochybňuje legitimnost užívání těchto bytů. Pokud se péče o bytový fond nezlepší, domy se rychle stanou zcela neobyvatelnými.
Vznik ghetta
Podle sdělení představitelů města na začátku sedmdesátých let minulého století místní továrna měla nedostatek pracovních sil a tento problém se rozhodla řešit přesídlením romských rodin z osad na Slovensku. Stěhovaly se celé velké rodiny z prostředí, které bez nadsázky lze označit jako po všech stránkách zaostalé. Přesídlení a vytržení z přirozeného prostředí představovalo pro příslušníky komunity šok, ačkoliv prostředí do něhož přišli bylo sociálně, ekonomicky i kulturně podstatně vyspělejší než původní. Jednalo se o slovenské Romy, vesměs bez vzdělání. Řada z nich neuměla číst ani psát. Všichni tito lidé zde dostali "zdarma" práci i bydlení. Nemuseli na to vynaložit žádné úsilí a z toho přirozeného důvodu si toho ne vždy dokázali vážit.
Na začátku 90. let většina obyvatel K. v rozbíhajícím se tržním hospodářství nebyla schopna úspěšně obstát na trhu pracovních sil. Rozpad československé federace způsobil, že téměř všichni obyvatelé K. se přes noc stali cizinci, kteří nebyli schopni si několik let po rozpadu státu vyřídit občanství ČR - zejména proto, že nedokázali překonat objektivně existující byrokratické a finanční bariéry.
V tomto období řada obyvatel K. přišla nejen o práci, ale někdy i o své děti, které byly umístěny do dětských domovů. Mnoho rodin se zadlužilo, zejména na nájemném a službách spojených s bydlením, a tyto dluhy dosud nesplatili.
Strategie řešení
Z výše popsaného stavu dané lokality - zde je nutné uvést, že Romové bydlí nejen v K., ale i jinde na území města - je zřejmé, že problémem těchto lidí není jen jejich sociální propad, a že řešení jejich problémů vyžaduje speciální strategii, která by v sobě měla zahrnovat i pozitivní opatření.
Nezaměstnanost obyvatel K. je vysoká, Úřad práce doporučuje a nabízí městu, aby alespoň někteří nezaměstnaní vykonávali veřejně prospěšné práce, které by se mohly provádět i přímo v K. – například údržba bytového fondu, úklid, svoz odpadků, atd. Město tvrdí, že to nelze, protože by to zatížilo administrativu městského úřadu. Tento stav ani argumentace není vyhovující, protože veřejně prospěšné práce v jiných obcích bez problému fungují a snižuje se za jejich pomoci závislost na sociálních dávkách.
Děti
Vzdělávání dětí je poznamenáno mnohdy špatnými bytovými podmínkami, špatným postojem dospělých k vzdělávání dětí, relativně málo podnětným prostředím, někdy až extrémní chudobou. Postoj obou škol které navštěvují děti z K. k řešení tohoto problému je aktivní a pozitivní. Záškoláctví zde není vzácným jevem. Schází venkovní i vnitřní prostory pro volnočasové aktivity dětí, včetně prostor pro jejich doučování. Naše organizace poskytuje prostřednictvím svých dobrovolníků doučování ve čtyřech rodinách, kterým poskytuje i jiné komplexní služby zaměřené na prevenci a pomoc rodinám, které jsou ohroženy umístěním dětí do dětského domova. Celkově poskytujeme služby 6 rodinám.
V K. vedle terénní práce romského poradce z Městského úřadu Č., který má působnost i v jiných obcích bývalého okresu Praha –Západ uskutečňuje svůj terénní program druhá nevládní organizace. O problematiku obyvatel K. projevuje zájem a plánuje další aktivity také další místní občanské sdružení se sídlem v nedalekém městě. Na pravidelném psychologickém diagnostikování dětí spolupracuje také pedagogicko-psychologická poradna.
V K. ani v dalších částech obce nebyly k dispozici žádné pravidelné volnočasové aktivity vhodné pro děti ze sociálně slabých rodin, včetně dětí romských. Naráželi jsme zde na problémy s nedostatkem prostor, kde by se takové aktivity mohly realizovat. V K. přetrvávala právní nejistota jednotlivých rodin ohledně bydlení, protože obec zpochybňovala legitimitu a existenci nájemního vztahu (ačkoliv jim byly byty v minulosti řádně přiděleny, s řadou nájemců nebyly nikdy sepsány písemné smlouvy). V mnoha rodinách byly děti ohroženy ústavní výchovou - šlo zejména o špatnou docházku do školy nebo nedostatky v péči o děti a domácnost. V tomto období (2004) byl v K. rovněž zaznamenán případ podezření z trestného činu s rasovým podtextem, zaměřeného vůči obyvatelům K.
Do konce tohoto období se podařilo:
• Zajistit za pomoci našich dobrovolnic pravidelné volnočasové aktivity pro děti z K.: po dohodě se starostkou a ředitelkou školy se budou moci realizovat v chladnějším období v prostorách školy;
• V řízeních o žalobách na vyklizení bytů k nimž nebyly sepsány písemné smlouvy, zastupoval sedm rodin náš advokát. V pěti případech odvolací soud pravomocně rozhodl v prospěch našich klientů a potvrdil existenci nájemního vztahu. Protože v období nevyjasněného nájemního vztahu s obcí některým nájemníkům vznikl dluh na nájemném, zprostředkovali jsme jednání s obcí, které v jednom případě vedlo ke dohodě o splátkovém kalendáři a ve druhem případě k úplnému zaplacení dluhu.
• V osmi rodinách jsme vedle poradenství poskytovali také terénní sociální práci. Ve čtyřech rodinách jsme zabezpečovali pomoci našich dobrovolníků i doučování dětí. U šesti dětí se tak podařilo zvrátit prvostupňovým soudem nařízenou ústavní výchovu.
• Náš advokát zastupuje členy dvou poškozených rodin, které byli ponižovány rasistickými výroky. Šetření zatím není ukončeno.
• Po opakovaných jednáních s představiteli samosprávy se nám podařilo pro jednu rodinu vyřídit žádost o byt a vyřešit tak jejich velice svízelnou bytovou situaci, kdy rodina bydlela v nevhodném bytě, který byl zaplaven. Podařilo se tak využít alespoň jeden z volných bytů v obci (v lokalitě je totiž více volných bytů, ve kterých nikdo nebydlí a které chátrají).
• Průběžně s rodinami řešíme právní a sociální problémy rodin týkající se rozvodu, majetkového vypořádání, trestních věcí, stížností proti různým rozhodnutím správních orgánů, pracovně-právních problémů (např. nevyplácení mzdy), atd. v dalších pěti rodinách.
• Opakovaně jednáme s představiteli místní samosprávy, se Speciální školou v R. a ZŠ v L., místními zdravotnickými zařízeními a dalšími institucemi, s cílem pomáhat těmto lidem a přispívat k „obrušování třecích ploch“ mezi komunitou v K. a státními institucemi.
• V roce 2004 vyjely tři děti z K. na náš letní tábor.
